Česká značka SP Audio s high endovými ambicemi je spolu se svou paralelní "sestřičkou" CustomWorks (cílící na dostupnější hi-fi) na světě už nějaký ten rok, jakkoliv to díky kusové výrobě nemusí být každého zřejmé. Firma ze severozápadních Čech má nicméně aktuálně poměrně široký katalog a produkce elektroniky zahrnuje zesilovače, D/A převodník, ale třeba i kabeláž.

Právě model D1, jediný aktuální firemní zdroj signálu, prošel redakčními sestavami. Přístroj je poměrně robustní a designově spíše účelný, než elegantní. Tělo převodníku je se svými 45 cm nadprůměrně široké, stejně jako je celkem výrazné svou hloubkou 34 cm, byť výškou 8,5 cm zase nijak nevyčnívá. Celý přístroj je uschovaný v duralovém těle, součásti jsou pěkně a hlavně velmi bytelně vyrobené, takže máte pocit, že držíte kus hmoty (konkrétně je to 8 kg).

Čelní panel má po stranách černé eloxované prvky, uprostřed nevelký, ale přehledný a informativní OLED displej, vlevo od něj je čidlo pro příjem pokynů malého a jednoduchého dálkového ovládání a spínací tlačítko, vpravo pak pěticí tlačítek tvořený ovládací kříž, kterým můžete procházet relativně košaté menu přístroje.

Dva bloky průduchů na horní straně dávají tušit, že D1 nezůstává při provozu tak úplně chladný (a opravdu ne, spíše naopak je to pěkně hřejivý kousek). I zadní strana působí velmi organizovaným dojmem - v levé části najdete analogové výstupy v obojím provedení, tedy jak nesymetrické a pěkně bytelné cinche, tak symetrické XLR. Uprostřed se nachází blok digitální vstupů, kde si vybere každý - je tu dvojice BNC (ale výrobce dodává redukci na klasický koax), je tu také optický vstup a o kousek dál i dnes už nezbytný USB port pro spojení s počítačem. Jeden další BNC konektor slouží jako digitální signálový výstup, protože co kdyby...

Napájecí zásuvka má u sebe velký kolébkový vypínač a je tu také dvojice jacků (jeden vstup a jeden výstup) pro možnost automatizovaného spínání nízkým napětím. Celkově není SP Audio D1 nic, k čemu byste museli hluboce studovat manuál - ale nahlédnout do něj neuškodí, protože tam najdete třeba i pro začátečníky hodnotného průvodce zprovoznění spojení s počítačem.

Velmi spořádaný pak je vnitřní prostor - velký blok napájecího zdroje s poměrně velkým toroidem je od signálových obvodů odstíněn poctivě tlustou kovovou přepážkou, to jen jako ilustrace snaživého přístupu.

Zmínili jsme poměrně košaté možnosti nabídky modelu D1 - v menu lze nastavovat drobnosti jako čas vypnutí nebo jas, jakým DAC svítí (což je v noci fajn), můžete si dokonce přejmenovat vstupy dle libosti. Co je ale zajímavější, to je možnost zapnout Pure audio režim, který odpojí potenciálně rušivý displej. Ještě zajímavější je možnost zapnout / vypnout digitální útlum výstupní úrovně, nebo chcete-li regulaci hlasitosti.

Pro leckoho nejzajímavější jsou ale možnosti nastavení filtrů - konkrétně IIR i FIR filtrů. Ten první má čtyři různé polohy (normal / 50 / 60 / 70 kHz), ten druhý dokonce sedm různých variant. Experimentování a hledání nuancí se tak meze nekladou. Poslední možností je vypnutí redukce jitteru, byť je otázkou proč něco takového dělat.

Srdcem převodníku je moderní čip ESS ES9028PRO, který má osm kanálů a pracuje v 32 bitové hloubce. V D1 je zapojen "půl na půl" - čtyři kanály tak fungují paralelně pro signál levého kanálu, čtyři pro pravý kanál. Za převodníkem se nacházejí buffery firemního návrhu bez celkové zpětné vazby, které pracují ve třídě A.

Je-li výše zmíněný čip srdcem, mozkem je výkonný procesor ARM s galvanickou izolací od okolí. O přesný takt se starají hodiny Crystek CCHD-950. Snahu o dosažení ideálu ilustruje i použití zlacených cest plošných spojů u D/A převodníku a USB vstupu, nebo třeba diskrétní výstupní části, pracující bez celkové zpětné vazby ve třídě A.

Díky výše zmíněnému čipu podporuje převodník nativně PCM signály s rozlišením 32 bit / 384 kHz a až DSD256. Výrobce udává celkové harmonické zkreslení 0,0002% a nižší (1 - 20 000 Hz, 0 dBFs).

Převodník SP Audio D1 jsme měli možnost poslouchat ve všech redakčních sestavách, tedy s OPPO UDP-205 nebo Cambridge CXC jako mechanikami, proti OPPO jako převodníku nebo také proti Chord Mojo, Teac NT-503 či ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, srovnat jsme mohli také s nižším modelem CustomWorks DAC 1 NG OLED. Převodník jsme spojili s Norma Revo IPA-140, Naim Nait XS / FlatCap XS / NAP 250 nebo třeba s Cambridge CXA80, ale také s Emotiva XPA-DR2 nebo Grandinote Shinai. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30 či Fischer&Fischer SN-70, ale vlastně i celkem dost dalších reprosoustav. O dalším použitém vybavení jako jsou kabely a filtry viz pravý sloupec -->.

Od úvodních tónů basy v "Riders on the storm" (The Doors | "The Very Best of The Doors" | 2007 | Rhino | 081227999582) bylo jasné, že převodník má velkou autoritu a velmi pevný a konkrétní zvuk, má razanci a umí velmi dobře vystihnout tu svižnou, brnkavou rytmičnost basového základu. Cítíte kontrolu, tonalitu podanou bez příkras, snad jen s jakýmsi pocitem nepřikrášlené maskulinní razance. Zejména pevnost je v dané cenové hladině na jedničku, převodník má energii a přirozený, nic nepřidávající objem - nechybí mu zřetelnost, čistota ani definice a bas je prostě tak nějak "správně".

Stejně tak ve vokální části spektra se D1 nesnaží nic přidávat, vokály Carrerase, Dominga a Pavarottiho v "O Sole Mio" ("3 tenors in concert" | 1990 | MFSL | UDCD 587) byly už opravdu moc pěkně prokreslené, převodník je drží pod kontrolou, nechává vyniknout jejich energii a pokud něčím vyniká, tak je to vzhledem k ceně jednoznačně celková zřetelnost a srozumitelnost, které ale dosahuje bez pocitu zdůrazňování. Bez komplikací poznáte jeden hlas od druhého, poznáte jeho barvu, slyšíte spoustu detailů a je to našlápnutý, energický přednes, který se rozhodně nedrží zpátky.

Charakter činelu v "Take Five" Davea Brubecka ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) nelze než prohlásit za realistický, přirozený a opět - konkrétní. Je to precizně zaostřené, svižné, jednotlivé údery jsou oddělené a zvuk je opravdu bohatý na detaily, aniž by se ale stal příliš delikátním nebo naopak příliš tvrdým, pohybuje se v realistických, uvěřitelných, neagresivních, byť velmi energických mezích. Není tu "lesklost", není tu "písčitost", je tu patrný dozvuk, prostě a jednoduše působí D1 (nejen) na výškách samozřejmým dojmem bez přikrášlování.

Stejně tak v dynamice jako kdyby D1 co možná nejvíce zkoušel nestát hudbě v cestě, možná ji i malinko zkoušel postrčit kupředu - smyčcům ve "Voodoo Child" od Turtle Island Quartet ("Have you ever been" | 2010 | Telarc | TEL-32094-02) dokázal udělit pěkný "kopanec", hudba má drajv a šmrnc, tah na branku a snad máte pocit, že se až trochu žene dopředu. Je tu hodně energie a všechno to má grády a razanci, přitom je zvuk pevný a nezdivočelý a když se rozjede kontrabas pěkně odspodu, ten zátah až fyzicky cítíte. Jinými slovy, zejména na danou cenovou kategorii je dynamika excelentní.

Claptonova "Before you accuse me" ("MTV Unplugged" | 2013 | Reprise | 8122796367) pak byla čistá, semknutá, pečlivě zorganizovaná a i když D1 neakcentuje mikrodetaily a nuance, drží nad hudbou autoritativní kontrolu, s jistotou odděluje jednotlivé nástrojové linky, dokonce i jednotlivé tóny a dokonce i jemné echo koncertního sálu, všechno to skládá na sebe a nabízí výtečně čitelný, konkrétní zvuk, který se blíží ideálu neutrálnosti, který je většinou trochu obtížně definovatelný, ale tady se jaksi nabízí - převodník sám svou stopu do reprodukce příliš nevkládá a nechává vynikat co jím prochází, tak nějak bez bariér a nějakého zdržování.

Jasně a čistě funguje rekonstrukce zvukové scény - v "Need you now" ze stejnojmenné desky Lady Antebellum (2010 | Capitol | 509996 33641 2 5) byla opět cítit celkově pevná ruka a autorita, schopnost pěkně "zaříznout" jednotlivé tóny, díky čemuž se všechno zdá být pevné a konkrétní, přehledné a čitelné v pravolevém i předozadním směru, takže nástroje mají své pečlivě ukotvené místo, jsou oddělené a všechno to má prostě řád.

Na to, že SP Audio D1 má zvuk realistický a hodně energický, nezdá se, že by nepříjemně zdůrazňoval ty méně příjemné aspekty nahrávek. Třeba trochu nervózní kovové přesýpání nebo vůbec zvukové ladění trochu "na hraně" u Cashovy "Ain´t No Grave" ("American Recordings VI | 2010 | american | B001395402) vlastně nevyznělo nepříjemně, nepřebylo tu intenzivní, temnou atmosféru nahrávky. Zvuk byl možná strohý tak jako je nahrávka, ale nemáte potřebu stáhnout hlasitost. Pořád se vám chce zanořit se do hudby, i když není dokonalá.

D/A převodník SP Audio D1, máme-li to shrnout jedinou větou, opravdu zajímavým vstupem do skutečného high-endu. Pro někoho by se možná hodil ještě jeden dva vstupy navíc, pro někoho zase o trochu propracovanější estetika, ale to vlastně není nic, na čem by v konečném úhrnu záleželo. Ačkoliv D1 možná nemá ještě ten luxusní dotek ve zvuku jako drahé převodníky, jeho autorita, dynamika, detailnost, pevnost a schopnost zvuk "posadit na zadek" a nakopnout kupředu, aniž by to bylo nucené a technicistní, to všechno si zaslouží palec vzhůru a přičteme-li k tomu schopnost hrát velmi energicky a zároveň zábavně napříč žánry i hlasitostmi, velmi fortelně konstruovaný stroj si zaslouží s danou cenovkou ovace ve stoje.

Kč 54 900,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi poctivé zpracování

+ variabilní výstup se solidně jemným chodem

+ široká podporovaná škále formátů a rozlišení

+ autorita, pevnost a kontrola

+ dynamicky "nebrzdící"

ZÁPORY

- možná mírně omezený počet vstupů, byť většinou stačí

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: SP Audio | www.spaudio.cz 

fSdílet

Tweet