Moje značka. Cary Audio. Mám je rád. Jistě, je to subjektivní náklonnost, kterou jsem si vykládal „naším společným vřelým vztahem k elektronkám“, ale v tomto případě uvedený argument neplatí, doba se mění a my s ní. Testovaný komponent je čistě solid-state: digitální integrovaný zesilovač SI-300.2d.

Cary Audio už delší dobu nabízí vedle ikonických elektronkových monobloků a předzesilovačů i solid-state stroje, se stejně přesvědčivým příjemným lampovým charakterem zvuku, a s výkony které se s elektronkami nedají rozumně dosáhnout.

Model SI-300.2d, viz https://caryaudio.com/products/si-300-2d-integrated-amplifier/ je produkt moderní doby: obsahuje plně vybavený a high-endový DAC s mnoha vstupy i digitálními výstupy, možností převzorkování, s Bluetooth a USB rozhraním, i s (nepovinnou) ovládací aplikací pro iOS/Android. Výkonový zesilovač disponuje vysokým výkonem 2x300W (8 Ohm) resp. 2x450W (4 Ohm) v AB třídě a je vybaven i klasickými analogovými vstupy (2x RCA plus 2x symetrické XLR) pro staromilce jako jsem já.

K poslechu a tanci hrál, a zesilovač napájel rovněž velmi povedený stájový kolega Cary Audio DMS-650 Network player, jehož nedávná recenze vyšla zde.

Na první pohled

Zesilovač je stavěn v klasickém pojetí, tedy hezký a poctivý čelní panel z leštěného hliníku, „po americku“ o poznání obyčejnější kryt z hojně perforovaného plechu, a zadní panel plný kvalitních pozlacených konektorů.

Koncový MOSFET zesilovač je umístěn při pravé straně, což jasně prozrazuje velký profilový chladič utopený v útrobách skříně a z vnějšku překrytý bočním plechem (případně shora dalším komponentem), a reproduktorové svorky vyvedené v horním rohu přístroje. Dalo by se říci – funkčnost nade vše.

Čelnímu panelu dominuje hliníkový profilový rámeček ukrývající semi-grafický stavový displej a VU-metry, s centrálním velkým knoflíkem pro regulaci hlasitosti s příjemným chodem. Pod ním je řada tlačítek pro volbu všech vstupů, režimu převzorkování DACu, stmívání displeje a vypínacím tlačítkem zcela vlevo.

Co již není vidět z obrázků ale musí se zažít, je že ve vypnutém stavu je na přístroji vše zhasnuté, včetně tlačítka POWER, takže nelze poznat zda je zapnuto napájení v síti (resp. lze, ale pouze průhledem do perforace krytu kde situaci zachraňuje červená LED svítící kdesi uprostřed mezi deskami tištěných spojů).

Chcete-li si poslechnout hudbu v noci, pak musíte buď po paměti nahmatat vypínací tlačítko, případně dálku, pak teprve se vše potřebné na zesilovači modře rozzáří a cvakající relátka oznámí že přístroj ožil (situace je podobná i v případě playeru DMS-650, kde navíc displej startuje až s jistým zpožděním, a ty první noční vteřiny nejistoty ohledně zapnutí přístroje ubíhají fakt pomalu).

Displeje a zejména VU-metry svítí dosti velkým jasem, ale naštěstí se dají v několika krocích ztmavit až zcela vypnout. Horší z mého pohledu je to, že modrá je sice dobrá ale každý prvek má trochu jiný odstín, a VU-metry subjektivně svítí při všech nastaveních jasu o něco více než displej, což na mě celkově působí poněkud ne-elegantně.

Celkový příznivý dojem z jinak velmi opečované a poctivé konstrukce zesilovače podtrhuje hezky a solidně působící dálkový ovladač s velkým dosahem (o poznání větším než má dálka k DMS-650) a s intuitivním rozložením tlačítek; výjimkou je možná jen ovládání hlasitosti umístěné nad kurzorovými klávesami, kterou lze ale díky tomu v noci snadno po paměti nahmatat.

Kabely a konektory

Pohled na zadní panel a pozlacené konektory je pro technicky založené uživatele neméně působivý jako pohled na čelní panel. Vestavěný kvalitní DAC má vstupy Toslink, 2x koax, AES/EBU a podobně osazené výstupy umístěny uprostřed přístroje, s komfortním přístupem, kde jsou nad nimi ještě konektory pro Wi-Fi anténky a LAN, ale ty jsou potřebné jen při používání aplikace, je-li někomu milejší než dálkový ovladač.

O něco horší přístup je k analogové části; jsou zde k dispozici 2x nesymetrické RCA a 2x symetrické XLR linkové vstupy, umístěné vlevo z pohledu na zadní panel přímo pod reproduktorovými terminály. Svorky jsou celkem 2 pro každý kanál, a tedy prakticky znemožňují bi-wiring, což je u přístroje této kategorie a tohoto výkonu škoda. Kabely s kloubovými banánky nebo vidličkami budou směrovat buď dolů a plést se mezi analogové vstupy, nebo budou z čelního pohledu vidět vybočené za skříní zesilovače.

Sekce DAC konektorů na SI-300.2d je nápadně podobná s DMS-650, a také poskytuje de facto stejné možnosti a konektivitu digitálního přehrávání jako player. Sympatické je, že mezi konektory je také analogový pre-out, konfigurovatelný i jako výstup pro subwoofer.

Na první poslech

Hraje to skvěle. Jemně a muzikálně, charakterem velmi podobně jako lampové monobloky, na kterých jsem zvuk SI-300.2d porovnával, a na kterých jsem si hned od první chvíle užíval vznešený zvukový projev skvělého playeru a streameru DMS-650.

Neměl jsem pocit že by bylo třeba nechat zesilovač zahřát, charakter zvuku mi přišel víceméně podobný po zapnutí jako i po delší době hraní. Zde je třeba uvést, že při běžné poslechové hlasitosti jsem se pohyboval na úrovni několika málo Wattů, ručičky VU-metru ležely na nulách; abych je uvedl v pohyb (míněno odlepil je někam k úrovni 5 Watt), musel jsem zvolit hlasitost která se v mé poslechové místnosti nedala moc dlouho vydržet. Po zhruba 30 minutách provozu došlo k tepelné rovnováze; přístroj velmi decentně vlažil a na chladiči subjektivně mnohem teplejším než perforovaný kryt bylo stále možné komfortně udržet ruku.

Přepínání vstupů je svižné, včetně digitálních. Na displeji se po přepnutí na chvíli zobrazí název vstupu výrazně většími písmeny, což je docela příjemná funkce. Převzorkování příp. bypass při přepnutí vstupu proběhne do cca 1-2 vteřin, samotné přesamplování DACu po stisku tlačítka na dálce nebo čelním panelu za necelou vteřinu, což je uživatelsky příjemné. Zesilovač v menu umožňuje nastavit režim hlasitostí, kdy se mění buď hlasitost jen aktuálně přehrávaného vstupu a ostatní zůstávají nezměněné, nebo se hlasitost mění „klasicky“ pro všechny vstupy.

Protože jsem přehrával hudbu především z playeru/streameru DMS-650, kde jsou podobné možnosti konfigurace jeho DACu včetně převzorkování (DMS umí převést dig. signál až na 768kHz příp. stream DSD256, SI-300 sampluje „jen“ do 384kHz a poskytuje rovněž DSD256), mohl jsem porovnávat zvukový projev DACu a jednotlivých režimů samplingu v DMS, stejně tak DACu v SI-300, a samozřejmě analogového výstupu DMS v kombinaci s linkovými analogovými vstupy SI-300.

Kombinací je tedy skutečně mnoho; rozdíly v samplování jsou docela patrné a typický uživatel Cary Audio (čili i já:) se může docela vyřádit. Posluchač hudby bude spíše poslouchat samotnou hudbu, což je smyslem audiofilie, ale předpokládám, že každý alespoň při prvotním poslechu projde všechny možnosti samplování, až po DSD-stream a ustálí se na nějakém preferovaném nastavení.

Mě osobně na ucho vyhovoval sampl 192kHz případně 384kHz svou vyváženou distingovanou vznešenou a vstřícnou muzikálností, nebo nejvyšší DSD256 který byl medově hladký a sladký, až hladil nejen po uších ale i po hlavě a občas i po zádech... prostě zážitek. Zajímavá byla kombinace poslechu streamu DSD256 z analogového výstupu playeru DMS-650 vedeného do linkového vstupu SI-300, kdy se celkově zvuk od předchozích kombinací mírně odlišoval jakoby širším, byť lehce mělčím (v předozadním směru) podáním prostoru a nápadnější živostí až naléhavostí; celkově jsem ale spíš preferoval onu vznešenost a éterický nadhled v hudbě když byl stream vyveden z DMS digitálně do zesilovače, a až zde byl v DACu převeden na analog a zesílen takříkajíc lokálně „in house“.

Každopádně otisk samotného zesilovače SI-300 do hudby je pocitově minimální, zmíněný efekt byl dán spíše charakterem analogové části v přehrávači DMS-650 (při porovnání na mých lampových monoblocích Per-Jadis JA30 (osobní modifikace) a pro úplnost pak i na AVR Pioneer SC-LX59, který má koncové zesilovače v D-class).

Pravý High-End

Jemný, hladký zvuk, plný detailů a živosti, který vás nutí hudbu aktivně sledovat a podupávat si přitom oběma nohama a pomáhat si občas i rukama. To je důvod proč mám slabost pro Cary Audio. Muzikálnost, detail, nádherný sytý bas, elektronkově průhledné a malebné střední pásmo s explicitními výškami, živoucí radost z poslechu. Žádná decentní upjatost středního věku či sterilita vyššího věku, i při té živočišné radosti stále zachovaná přesnost a důslednost. To vše SI-300.2d ochotně nabízí.

Separátně zda sledujete tiché pasáže nebo rockové události, hudba plyne jak má. A také nezávisle na tom, že přístroje jsou klasické koncepce, hezké čelo + běžný plechový kryt, tedy bez exhibicí odlévání hliníkových ingotů a frézovaných fiskulí v celém objemu skříně, čili odděleně od toho, zda se na komponenty díváte nebo nebo JEN posloucháte, hudba vás prostě baví jak jste očekávali.

Oslovila mě přímočarost a lehkost piana ve skladbě „Topsy“ [Dick Hyman, From the Age of Swing], s krásným plným zvukem, dynamickým odpichem kláves a pozvolným dozvukem, doprovázeným jemnými a jasně vyrýsovanými metličkami činelů. Atmosféra jazz-klubu byla všude kolem přítomná, rytmika skladby a přesný bas vtahovaly do děje a vybízely k tanci. Krásně vystavěný prostor scény a umístění nástrojů dávaly zapomenout na to, že jsou někde před vámi reproduktory a že poslechový prostor má jen pár čtverečních metrů, jste prostě vtaženi do atmosféry a prostoru té nahrávky. Vše hezky ucelené a přirozené, paráda.

Při poslechu podobných jazzových nahrávek přes analogový vstup jsem vnímal mírné subjektivní upřednostnění vyšších středů, takže jsem signál vyvedl z playeru digitálně coaxem před jeho analogovým výstupem a dal jsem zde přednost DACu v zesilovači – a na této konfiguraci jsem se při poslechu ustálil.

Vokál Paula McCartneyho a doprovodné kytary krásně a nenásilně zazněly z nahrávek např. „No Words“, nebo „Let Me Roll It“ [Paul McCartney & Wings, Band on the Run], bez jakékoli sebemenší tendence být v případě hlasu uřvané a kytar uječené, kdy se na jiných strojích občas projevuje jakási naleštěnost na středním pásmu, ale zde to vše bylo zcela v pořádku, přirozené ale osobité až osobní, naléhavé a přátelské, moc hezké.

Uvědomil jsem si zde, že basová linka je perfektně přirozená a jasně hmatatelná, ale nijak upřednostněná nebo rozmazaná, hezky se držela hudby a jen jasně diktovala rytmiku skladeb.

Zahrál jsem si zbytek alba jen do regálovek SHAN Aztec (bez subwooferu kterým si pomáhám při takovém tom mém malém domácím poslouchání na AVR), a hle, regály to i s basy vysekly s lehkostí a hravostí, až jsem se musel ujistit že SWF je opravdu vypnutý, skutečně milé překvapení.

Podle očekávání SI-300 skvěle zahrál z LP desky, s lampovými preampy zapojenými do linkového vstupu. Volba padla na absolutní klasiku – první skladbu 2. strany „Ooby Dooby“ [Roy Orbison, The Original Sound, Wifon 1988]. Nastala ta správná rock’n rollová palba, plná nevázaného veselí a elektrických kytar, s Orbisonvým všudypřítomným a přesto jemným hlasem, muzika kterou nelze vypnout, pouze doposlechnout až do konce. Skladby, které rozhýbaly i modré VU-metry.

Zkusil jsem tedy jak by chutnalo běžné denní soužití s Cary Audio DMS-650 a SI-300.2d, ve stylu který standardně provozuji u sebe, když mám hudbu jen jako pozadí při práci. Běžně takto poslouchám internetová rádia z AVR s regálovkami a SWF, případně když chytnu notu tak z pre-outu AVR do lampového preampu, monobloků a repro SHAN Sněhulák ManII.

Předně jsem se podivil, jak může stream z online rádií skvěle zahrát. Čili žádný Hi-Res, ale hezky AAC nebo běžněji MP3 320kbps (Linn jazz), i pouhých běžných 128kbps (v případě Rádia1 které mám opravdu naposlouchané, i s těmi jejich novodobými reklamami na banány z Lidlu), obojí na streamovací službě vTuner, a to bylo prostě něco skvělého.

Z rádia se najednou linula hudba, s pevnou a přesnou basovou linkou, jemným a hezky prokresleným středním pásmem i příjemnými výškami, přítomnými a bez sykavek a jakékoli rozjívenosti, kterou si k hudbě rády přidávají digitální filtry, a s přesvědčivým podáním prostoru. Kdyby tohle slyšeli tvůrci kompresních formátů MP3 &spol., asi by se divili. Já jsem se tedy divil dost. Opravdu moc pěkné.

Samozřejmě chápu, že takto hezky hraná digitální rádia jsou dílem streameru DMS-650, než projevu zesilovače SI-300, ale je to koneckonců firemní pár a kvality zesilovačů a ostatních částí audio řetězce lze poznat jen a pouze na skvělém zdroji, jakým DMS od Cary Audio bezpochyby je (a také na skvělé hudbě, kterou – občas – i to mé milé R1 stále ještě umí zahrát.
Zde jsem si také uvědomil rozdílnost a charakter projevu zesilovačů (víceméně nezávisle na použitých reprosoustavách), které jsem při poslechu kombinace DMS-650 a daného zesilovače vzájemně porovnával.

Byl jsem docela mile překvapen, jak dobře hrají koncové D-class zesilovače v AVR Pioneer, s playerem DMS-650 (zapojeným coaxem do dig. vstupu AVR) předvedly co v nich je, a bylo to milé a se ctí (čímž jsem pochopil jaký ubohý šrot je streamovací a zřejmě i DAC část v mém jinak stále ještě slušném a své době prémiovém AVR). Přitom zvuk koncových zesilovačů v AVR má poměrně dost podobný charakter jako mé elektronky a i jako SI-300, samozřejmě až na tu nerozbitnou jistotu na basech a extenzi na nejvyšších výškách, kterou tak suverénně předvádí Cary Audio.

Pokud jsem hrál z analogové části DMS do linkového vstupu na SI-300, resp. do mé lampové sestavy, bylo cítit že tento analogový výstup DMS do zvuku mírně přidává svůj nadšeně osobní styl a vnáší tedy jistou signaturu do hudby. Na druhé straně neutralita a přesto muzikálnost SI-300.2d hudbu respektuje, přitom má opravdu všechny atributy a vřelost elektronkového zvuku, od průzračných jemných vokálů až po kovově znělý a naprosto čistý projev perkusí a výšek obecně. Jen zde ještě zbývá mnoho wattů výstupního výkonu, které jsem prostě neměl šanci vyzkoušet a které teprve čekají na svou příležitost.

Dny s kombinací Cary Audio DMS-650 a Cary Audio SI-300.2d byly moc příjemné a uběhly rychleji než obvykle. Dokázal bych s přístroji trvale žít, možná až na cenu v případě SI-300, která je i přes všechny kvality tohoto komponentu relativně vysoká – i když stále ještě odpovídající dané kategorii.

V případě playeru DMS-650 bych přijal všechny jeho klady i zápory, a hledaje průběžně nějaký lepší streamer, rád bych jej uvítal ve své stáji (více viz jeho recenze; ale chybí mi zde přinejmenším tlačítka Play/Pause na čele přístroje a volby vstupů, a z praktického hlediska mimo appku ještě možnost integrace do domácího řídicího systému – abych nemusel při zvonícím telefonu nejdřív hledat dálku nebo nalistovat ovládací aplikaci a v ní funkci MUTE); jinak je to velmi vydařený stroj za smysluplnou cenu.

Řekl bych na závěr – vyvážená kombinace parádního playeru/streameru Cary Audio DMS-650 a skutečně povedeného digitálního zesilovače Cary Audio SI-300.2d, která umí nabídnout příjemný elektronkový zvuk do velkých i malých reprosoustav, jež vyniká svou konektivitou, širokými možnostmi konfigurace, a hlavně která vás bude těšit při každé hudební poslechové seanci (..a ve které bude tak trochu navíc jeden skvělý ale nadbytečný DAC).

Kč 199 990,- 

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ příjemný elektronkový zvuk plný detailů, dynamiky a jasně definovaného basu à la Cary Audio

+ nadhled a plastické podání prostoru do šířky i do hloubky

+ hraje uvolněně a přirozeně v tichých i hlasitých pasážích, do malých i velkých reprosoustav

+ bohatá konektivita vstupů i výstupů, univerzálnost zapojení v audio sestavě

+ skvělý DAC s možnostmi upsamplingu až po 384kHz a DSD256

+ solidní dálkový ovladač s velkým dosahem a možnost ovládání z Aplikace

ZÁPORY

- umístění reprosvorek u horní hrany přístroje nad linkovými vstupy, ne příliš vhodné pro bi-wiring

- displeje stmívatelné, ale nestejných jasů a odstínů; v běžných podmínkách nevyužité VU metry

- vzhled z jiného pohledu než přímo na čelní panel příliš neodpovídá své High-End třídě ani ceně

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: High-End Audio Studio | www.highend.cz 

fSdílet

Tweet