Přestože Advance Acoustic započali svou pouť až v roce 1995 (byť i to už je solidních 21 let), jejich mateřská firma a iniciátor založení FVS s.a., funguje jako distributor A/V techniky už od roku 1981. Tito Francouzi umí nabídnout dostupná řešení s férovým poměrem cena / výkon a mají také široké výrobní portfolio. Jednou z novějších součástí je integrovaný zesilovač X-i75, kde číslovka tak jako u ostatních indikuje výstupní výkon.

Zesilovač je tak akorát kompaktní (43 x 32 x 12 cm [ š x h x v ] ) a tak akorát těžký - 8,6 kg, abyste jej bez problémů mohli umístit do běžného nábytku, aby nikde nepřekážel, ale abyste zároveň už měli pocit, že máte v ruce nějaký ten kousek hmoty. Vizuál je pak pojatý stoprocentně v duchu firemního stylu - mírně předsazený čelní panel je tvořen poměrně hlubokým kusem průhledného materiálu, za nímž se skrývá maličký, tak tak informativní displej a stavové diody a skrz nějž prostupují ovládací prvky - malé spínací tlačítko a velký, dobře obrobený centrální ovladač hlasitosti, sloužící zároveň i jako univerzální ovládací prvek kupříkladu pro nastavení korekcí. V pravé části pak najdete ještě výstup na sluchátka.

Zezadu se otevírá pohled na mnoho přípojných míst, svědčících o nadstandardní výbavě zesilovače - analogových vstupů v podobě cinchů je dokonce osm, jeden je dedikovaný MM přenoskám, je tu linkový monitorovací výstup a výstup z předzesilovače stejně jako vstup do koncového stupně, X-i75 tak může flexibilně posloužit jako řídící i koncový stupeň (vkládat do cesty nějaký procesor asi v této cenové třídě smysl nedává). Regulovaný výstup má dokonce i subwoofer.

Zajímavá je pak dnes moderní digitální konektivita - dvojice koaxiální a jeden optický vstup zajistí pohodlné propojení zejména s video částí domácího systému, asynchronní USB typu B zase udělá z X-i75 externí zvukové zařízení pro váš počítač (byť s limitem CD rozlišení). Je tady též USB typu A pro paměti s hudebním obsahem. Mnohopinový konektor v horní části je určen pro externí bluetooth modul.

Napájecí zásuvka je jištěna kolébkovým vypínačem, zesílený signál přechází do reprosoustav přes čtveřici na danou třídu velmi solidních reproterminálů.

Hodně zajímavá je možnost zvolit si pomocí dvoupolohového přepínače provozní režim zesilovače - hodnota "High Bias" jasně naznačuje, že jde o volbu klidového proudu, neboli volba provozu ve třídě A či smíšené třídě A/B.

Uvnitř najdete poměrně velké toroidní trafo přímo v centru, soudě dle počtu součástek a desek plošných spojů není X-i75 žádný ošizený kousek elektroniky. Digitální signál zpracovávají slušné čipy AK4113 s rozlišením 24 bit / 192 kHz (koax / optika) či Wolfson WM8740 (USB).

Ve smíšeném režimu A/B nabízí zesilovač výkon 75 Wattů do 8 Ohm, respektive 110 Wattů do 4 Ohm, odstup signálu a šumu nad hranicí 90 dB odpovídá třídě, stejně jako celkové harmonické zkreslení nepřekračující hranici 0,1% či frekvenční rozsah 10 - 35 000 Hz udávaný pro pokles -3 dB. Čistě papírově odpovídá X-i75 své třídě.

Tento integrovaný zesilovač jsme poslouchali převážně s firemním CD x-CD5, ale také samozřejmě v rámci běžných sestav, ať už Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / OPPO BDP-105D, Norma Revo IPA-70B / ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo té s Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, samozřejmě hrál také gramofon VPI Scout a Pro-Ject Elemental. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla a Xavian Premio, filtroval IsoTek EVO3 Solus. Většina testů probíhala ve třídě A, stejně jako se zcela vypnutými korekcemi - obojí výrazně zlepšuje kvalitu přednesu.

Basový projev zesilovače byl šťavnatý, bohatý a velký, kontrabas ve "First Song" Laurence Hobgooda ("When the heart dances" | 2008 | Naim | naimcd112) byl sametový, ale přitom rozhodně ne jakkoliv líný nebo prázdný. Naopak jeho váha byla v rámci třídy dobrá, stejně jako tu bylo cítit dřevěné, zemité teplo tónů, které sice neměly úplně perfektní definici, ale doháněly to srdnatě svou vřelostí a nadýchaností. Advance vám dá najevo, že hraje velký nástroj, byť - logicky s ohledem na kategorii - vám tak úplně nepředá plnou váhu mohutného nástroje.

Vřelost a bohatost pokračuje i ve středním pásmu, kde díky tomu působil vokál Diany Krall ve "Walk on by" ("Quiet Nights" | 2009 | Verve | 0602517981256) velmi vstřícně, klidně a něžně. X-i75 možná není analyticky přesným studiovým strojem, ale umí zklidnit sykavky a zjemnit jakousi trochu tvrdší technickou patinu nahrávky. Hlas hebký, hladký, možná až trochu načančaný ale každou hláskou hladil a něžně šeptal, bylo milé ho poslouchat, i když jemné nádechy v pozadí nádechy byly krátké, spíše jen naznačené a prokreslení obecně odpovídající dané cenovce. Zesilovač ale zjevně nemá tendenci být studiovým mistrem, ale příjemným společníkem pro hezkou reprodukci.

I na nejvyšších frekvencích se prosazuje v "áčkovém" režimu hladkost a bohatost, třeba činely v "La Ronde Suite" od The Modern Jazz Quartet ("Django" | 2006 | Prestige | 0025218811026) sice mohly být o něco důraznější a živější, ale objemově byly adekvátní. Zesilovač nabídl trochu znělejší podání, zajišťující dostatečnou prezenci mezi ostatními pásmy a čitelnou, která nezklame.

Dynamika pak může být důvodem, proč sem tam budete chtít přepnout zesilovač ze třídy A zpět do A/B, protože v čistém áčku byly špičky v Mahlerově "Symfonii č. 5" v podání České filharmonie a Václava Neumanna (1994 | Octavia Records | OVCL-00258) přeci jen trochu měkčí, s menším důrazem a výbušností, korespondující s celkovým klidem reprodukce. Trochu tvrději hrající smíšený režim dodá do basu trochu kopnutí a trochu autority. Tak či tak ale funguje X-i75 v rámci své třídy bez problémů na středních hlasitostech, milovníkům ohlušujících zvukových zážitků ale spíš neposlouží, vysloveně vysoké hlasitosti jsou přeci jen mimo jeho komfortní zónu.

V jemném, decentním přednesu se dá slušně orientovat, za dané peníze těžko hledat lepší rozlišení; třeba v Rutterově "Nativity Carol" ("Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) si zesilovač zdánlivě na nic nehrál, nesnažil se o nějakou delikátní analytiku, ale hrál přirozeně, uvolněně a v klidu, díky čemuž sbor začínal být srozumitelný a oddělený ve vlastní vrstvě od v pozadí hrajících nástrojů.

V pravolevém směru si pak nebylo nač stěžovat ani z pohledu hodnocení podání hudební scény ve Stingově "Englishman in New York" ("Die perfekte räumlichkeit" | 2010 | stereoplay); každý nástroj už má svůj prostor a cítíte odkud hraje. Scéna je uvolněná, měkce načrtnutá a je cítit vřelost. Není to holografický prostor, ale díky hebkému a hezkému přednesu je to v pořádku.

Gilmourova "Rattle that lock" ze stejnojmenné desky (2015 | Columbia | 88875123262) si pak velmi nekonfliktně plynula, zesilovač si příjemně ševelil a hudba prostě jen tak hrála - v tom se Advance Acoustic dobře daří, v rámci kategorie patří k nejpříjemnějším, nejhladším a nejpohodověji hrajícím strojům.

Zesilovač Advance Acoustic X-i75 nabízí rozumnou výbavu, rozumný, hladký, teplý a jemný zvuk v rozumném balení za rozumnou cenu. Pokud hledáte bezkonfliktní, jemný, vstřícný a vřelý přednes na zejména tišší a střední hlasitosti a vaším primárním žánrem není klasická hudba pro velké orchestry, pak Advance prostě funguje, plyne si svým tempem, hladí vás hudbou a uklidňuje. Má svůj charakter, ale je natolik jiný a přitom příjemný, že mezi konkurenty nezapadne.

Kč 15 930,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ férová cena

+ možnost provozu ve třídě A

+ teplý, příjemný a hladký zvuk

+ výbava

ZÁPORY

- v dané ceně asi nic podstatného

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet