Anglický Spendor patří mezi přední anglické výrobce reprosoustav, svůj věhlas si firma vydobyla (ostatně jako mnohé jiné, z nichž do dnešních dnů mnoho nepřežilo) již v 60. letech výrobou legendárních monitorů pro použití v BBC. Dodnes společnost ve své továrně ve vesničce Hailsham v Sussexu vyrábí své produkty ručně a v drtivé většině z vlastních součástek – Spendor je jednoduše ztělesněním těch nejvěhlasnějších ostrovních tradic věrné reprodukce zvuku. Pomineme-li výjimečný model ST (jakožto Statement), novým králem výrobního portfolia je velký sloupek s jednoduchým názvem D7.
Na první pohled je Spendor D7 zástupcem své „rodiny" – kompaktní, po anglicku jednoduše střižený sloupek dorostl do výšky 95 cm, kterou na rovný metr dorovnávají masivní hroty v ještě masivnějším integrovaném podstavci, na šířku zabere nenápadných 19,2 cm a do hloubky se protáhl až na 32 cm. Robustní sloupek má středně velkou hmotnost 21 kg, kabinet ale i tak dobře potlačuje vibrace. Nemalou část hmotnosti má na svědomí již zmiňovaný integrovaný podstavec – díky němu se ani přes své rozměry nepřevažují. Sloupky mají bohaté vnitřní zatlumení, asymetricky zatlumené, aby minimalizovalo nežádoucí vibrace stojaté vlnění uvnitř pravoúhlé ozvučnice.
Už od pohledu je naprosto jasné, že výroba D7 probíhá s ruční pečlivostí a řemeslnou zručností – dýha je jednoduše nádherná a v celém designu se spojuje robustnost a luxusní elegance jako u toho nejhezčího anglického nábytku. Čelní stěně dominuje trojice reproduktorů v čele s novým „zamřížovaným" tweeterem, díky kterému dostává anglická vizuální tradice nový impulz směrem k moderně.
Zadní stěna je jednoduchá a nečlenitá, pouze dole se ozvučnice otevírá do masivní „jeskyně" – ta ukrývá jednat robustní firemní terminály, jednak výdech masivních bassreflexových nátrubků. Jde o pátou generaci firemního systému Linear Flow, stavícího na principu Venturiho trubice. Ta je uprostřed zúžená a ovlivňuje rychlost a objem proudícího vzduchu.
Dvou a půl pásmová bassreflexová konstrukce sestává z celkem tří reproduktorů, všechny pochází z firemních výrobních linek. O výšky se stará nejnovější tweeter Spendor LPZ chlazený kapalinou. Má průměr kopulovité membrány 2,2 cm a je uzavřen za poměrně hustou kovovou mřížkou, sloužící k optimálnímu rozptylu vyzařovaného zvuku. Pod ním najdeme dvojici reproduktorů s průměrem membrány 18 cm, jeden středobasový, jeden podpůrný hlubokotónový. Středobas je vyroben z typického firemního polymeru ep77, basový měnič zase rozkmitává membránu z kevlarového kompozitu.
Zajímavé je celkové nastavení reprosoustav – kromě nadprůměrně vysoké citlivosti 90 dB / 1 W / 1 m jsou deklarovány jako osmiohmové. Přechodová frekvence pásem leží na hranici 900 a 3 200 Hz (jakkoliv pak trochu kulhá ona definice 2,5 pásmového systému), zatímco pracovní rozsah činí na dané rozměry fantastických 29 – 25 000 Hz. Výrobce udává maximální zatížení 200 Wattů, při pohledu na masivní gumové závěsy a celkovou stavbu měničů se nám chce tomu věřit. Spendor D7 nabízí klidnou a nenápadnou, ale nezdolnou sílu, tak trochu jako ostrovní auta, ostrovní whisky, nebo ostrovní královny.
Spendor D7 jsme poslouchali v pražském studiu KAS Audio, kde jim společnost dělala rozmanitá elektronika včetně Pass Labs XP-30, Naim CD5si, Roksan Caspian M2 či kabláže KrautWire a TelluriumQ.
Jestliže se Spendor chlubí použitým výškovým měničem, chlubí se právem. Kromě toho, že Taylorovu „Dedicated to..." („Closer to the music vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) zvládají s přesvědčivou přirozeností a nenásilnou srozumitelností (vlastní jakýmsi záhadným způsobem téměř veškerému povedenému ostrovnímu high-endu), dokážou podat tak nenápadnou věc, jakou je cinknutí do trianglu, s takovou jiskrou a jasností, že máte až chuť disk o kousek přetočit a poslechnout si to znovu. V umírněném zvuku totiž přesný, pevný a hladký tónů působí jako éterické zjevení. Po delším poslechu zjistíte, že tweeter možná má naděleno o nepatrně více energie, tudíž právě jeho produkce se umí dobře prosadit a do reprodukce se otiskuje jeho vytříbený, neútočný charakter.
Cohenova „By the rivers dark" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) zase prověří kvalitu spolupráce obou hlubokotónových měničů svým trochu na efekt přebujelým basem. Spendor D7 umí být autoritativní, různorodé spodní tóny plynou pod výbornou kontrolou – dalo by se říci, že právě takhle má vypadat britská kultivovanost. Basu je snad jen o trochu méně, u Spendoru tento model naladili spíše směrem k přesným konturám a přesnosti, než směrem k objemu. D7 ale ani tak nemají tendenci být „tenké", zvuk je plnokrevný, sytý a probarvený.
Když spustil Dave Brubeck Quartet svou „Castillian Drums" („Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262), spadla nám čelist. Na svou velikost totiž D7 předvádí vpravdě jedinečnou dynamiku celkovou i dynamiku jednotlivých nástrojů – zvláště perkuse jsou jako živé, tak přítomné a razantní, s jasně citelnou neobvykle velkou dynamickou rezervou. Opět tu vynikají brilantní nejvyšší tóny, tweeter se opravdu nebojí prosadit a vlastně už někde od vyšších středů nabírá zvuk určitou dávku dominance. Díky prvotřídní rychlosti reakcí a snadné řiditelnosti (respektive schopnosti dobře zahrát i s dostupnou elektronikou) je přednes také velmi transparentní.
„Zamřížované" tweetery a „plastikové" středobasy také společnými silami vytváří slušnou zvukovou scénu, byť je to jedna z věcí, která není v podání D7 bez diskusí perfektní. Pro dosažení optimální prostorovosti se budete muset maličko snažit s pozicováním sebe i reprosoustav – odměnou vám bude spíše průměrně hluboký, ale příjemně široký a hlavně velice konkrétní prostor zvukové scény. Stingův „Englishman in New York" ze sampleru „Die perfekte Räumichkeit" (2010 | stereoplay) byl skutečně skvělý, Spendor D7 nechaly vystoupit zvuk ze svých ozvučnic a propojit se v naprosto přirozeném, spojitém obrazu. Lehkost a přirozenost, s jakou Spendor hrají, je nenápadná a plně docenitelná až při pohledu zpět.
Svou obrovskou pohodu a nadhled prokázaly D7 i v pomalém, vláčném kousku „Besame Mucho" ze stejného sampleru. Vláčný je vůbec velmi dobrý termín – zvuk není nejistý, je třeba nezaměňovat podobné pojmy; je vláčný, poklidný a doslova protéká prostorem. Vokál Laury Sharrock je fantasticky rozlišený, Spendor vydoluje z nahrávky i drobné nuance a tichoučké zvuky, z nichž buduje komplexní, prokreslený celkový zážitek. Zvuk D7 nikam nespěchá, působí hodně relaxovaně, což je právě zde úžasný hudební prožitek, který vás odnese do hloubky hudebních emocí a bude vás hýčkat unášet svou jemností.
Nepatrně říznější, dopředná se zdála být harmonika Boba Dylana v klasické „Blowing in the wind" z jednoduše pojmenovaného výběru „Dylan" (2007 | columbia | 88697 161131 2). V nádherně transparentním zvukovém podání opět vynikl čistý vokál a přes veškerou aktivitu zvuku ani sykavky při vyšších hlasitostech neměly tendenci překlenout hranici nepříjemnosti. Spendor D7 jako kdyby ani neměly hrát nepříjemně, jejich suverénnost je hodně podmanivá, i když jde i jen o kombinaci vokálu, kytary a harmoniky, dostane se k hudební podstatě nahrávky.
Ostrovní high fidelity bývá označováno různými frázemi typu „britský zvuk", „britská krása", nebo „britská realističnost". Ve všem je cítit stále ještě živá legenda BBC monitorů a pionýrských dob věrné reprodukce, které z kolébky na vlastní nohy pomohla právě Anglie. Spendor D7 se drží všech těchto tradic a frází – zvuk těchto sloupků je gentlemanský, přirozený, jemný a přitom umí zaznít nekompromisně čistě a jasně, vždy však velmi spořádaně, bez sklonů k nepříjemným zkreslením a hrubosti. Obzvláště famózní je zakrytý tweeter, dodávající bohaté detaily a prosvětlující celou reprodukci. Na daný objem ozvučnice a relativně menší velikost měničů je obdivuhodná živoucí, nezkrotná dynamika projevu, u které se zdá, jako kdyby jí ani v těch nejnáročnějších pasážích komplexních skladeb neubylo. Nejdůležitější ze všeho je však skutečnost, že poslouchat Spendor D7 je zábava. Zábava uklidňující, příjemná a muzikální, zábava tak nekonfliktní a samozřejmá, že ani po mnoha hodinách nebudete nejen cítit únavu, ale ani nasycenost zvukem – budete jednoduše chtít ještě, ještě a ještě další hudbu.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 35 metrů čtverečních. Prostor je mírně akusticky speciálně upraven. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na sestavě zmíněné v hlavním textu s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Říká se, že optimální frekvenční charakteristika by se měla vejít do tolerance +/- 3 dB; Spendor D7 jsou v tomto rozptylu od nějakých 35 Hz a neuhnou z něj až do hranice 20 000 Hz, nad níž už neumíme měřit. Mírnost poklesu ale napovídá, že i směrem k vyšším frekvencím zůstane charakteristika rovná. Jediné mírně „boulovaté" místo je v oblasti do 100 Hz, kde působí také akustika prostoru, byť do blízkého pole příliš nezasahuje. Průběh frekvenční křivky je ale rozhodně přesný.
Nebudeme-li brát v potaz pásmo pod 100 Hz, které ovlivňuje kmitající operační zesilovač, i impedanční křivka má velmi spořádaný, klidný charakter. Většina křivky se drží mezi 4 a 8 Ohmy, nikde nevzniká žádný náhlý, konfliktní peak a celkově budou D7 jednoduchými partnery.
Kč 114 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ čistá, přirozená reprodukce
+ skvělé rozlišení (prostě povedený tweeter)
+ jistý, dynamický zvuk
+ kombinace vizuální konzervativnosti a moderny
ZÁPORY
- vlastně nic – maximálně pocit, že si kupujete „obyčejnou" reprosoustavu
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: KAS Audio | www.kasaudio.cz
