Americká značka NuForce si získala renomé malými, ne dramaticky drahými a přitom zajímavě hrajícími audio komponenty, v roce 2014 se její odnož na produkci top modelů oddělila pod taktovkou Jasona Lima do nové firmy NuPrime. Ta se soustředí na vývoj a produkci – podle svých slov – prémiových produktů za racionální ceny a to s akcentem na nové technologie.
Řádka modelů s názvem Omnia má – v souladu s názvem – za cíl poskytnout všestrannou funkčnost v typicky kompaktní podobě. Jedním z nejaktuálnějších přírůstků do výrobního katalogu je Omnia WR-2, streamer s primárně bezdrátovou konektivitou, obousměrným Bluetooth 5.2 a variací vstupů.
VIDEO
Malilinkatá krabička váží jen něco přes tři čtvrtě kila, má půdorys 15,1 x 13,6 cm a výšku jen 5,1 cm. Obdélníček čelního panelu nese charakteristické designové prvky NuPrime – prohnutí na obou horizontálních hranách a sdružený kulatý ovladač pro úpravu hlasitosti, spínání a výběr funkcí, ovládání primárně probíhá přes aplikaci pro chytrá zařízení. Vepředu je ještě maličký OLED displej a sluchátkový výstup, drobnou páčkou lze zapnout vysílání do Bluetooth sluchátek.
Vzhledem k rozměrům jsou boky bohatě perforované, aby vnitřní teplo mělo kudy unikat. Zadní panel je poctivě vyplněný zleva doprava, odshora dolů. Na okrajích jsou dvě Wi-Fi / Bluetooth anténky, mezi nimi jeden RCA analogový vstup a jeden regulovaný výstup pro připojení koncového stupně, je tu monofonní výstup na subwoofer a trojice digitálních vstupů – koax, optika a HDMI ARC pro televizi. Je tu ethernetový konektor pro zapojení do sítě, k dispozici v „těsné“ kombinaci s USB portem pro připojení disků. USB-C konektor slouží jak pro napájení, tak jako digitální výstup, protože zařízení se uživí běžným 5 V napětím.
Je fascinující, kolik funkcí se vejde na poměrně malou desku plošných spojů, všechno ovšem působí úhledně.
Zajímavou funkcí je možnost přizpůsobení funkce loudness ve třech profilech, které vychází z firemních top modelů AMG. Cyklicky můžete upravovat zvukový projev jako vyrovnaný, zvolit jedno z oněch tří nastavení zdůraznění a pak ještě máte čtyři jakési přizpůsobené zvukové profily Rock, Jazz, Pop a Classic.
Všechny vstupy bez ohledu na podobu prochází zpracováním v centrální výpočetní jednotce. Tam mimo jiné samozřejmě dochází k digitalizaci analogového vstupu. Je to nejen kvůli tomu, aby bylo možno aplikovat různé úrovně ekvalizace, ale také proto, že Omnia WR-2 umí digitální data posílat do dalších kompatibilních zařízení a vytvořit multiroom systém. Z „chytřejší“ výbavy je tu ještě 3,5 mm trigger pro spouštění externích komponentů.
Digitální platforma má limit dekódování 24 bit / 192 kHz a neumožňuje použití vysokého rozlišení na platformách Amazon Music, TIDAL ani Qobuz. Jinak umí Omnia WR-2 streamovat po AirPlay 2, DLNA i UPnP, zvládá se spojit se Spotify Connect i TIDAL Connect, v aplikaci najdete Amazon Music, iHeart Radio, Napster, QQ music, Qobuz, Spotify, TIDAL nebo třeba TuneIn. Dodaná aplikace je fajn, přehledná, rychlá, nekomplikovaná a k dokonalosti jí možná chybí jen možnost ovládat hlasitost systému pomocí fyzických tlačítek na telefonu, ale to je skutečná drobnost.
Omnia WR-2 jsme poslouchali primárně v kombinaci s koncovým stupněm STA-100 ze stejné stáje, s kterým si sedí ideálně co do velikosti a stylu, ale kterýžto výkonový model přeci jen zvládá spojení i s výše posazenou elektronikou. Omnia WR-2 jsme zkoušeli i jako klasický „linkový“ komponent s Cambridge CXA81 (u Fischer & Fischer SN-70), případně Musical Fidelity M8xi (to zase s Fyne Audio F1-5). Pro srovnání jsme měli třeba EverSolo DMP-A6 nebo DAC-Z8. O konkrétní podobně jednotlivých sestav se dočtete v pravém sloupci -->.
Basklarinet Laurenta Rochella se pouští v „Looping Leaves“ („Polychrome Sounds from the Underground“ | 2020 | Linoleum) svými houpavými tóny docela hluboko, Omnia WR-2 se s bohatým zvukem vypořádává spíše trochu měkčeji, ale zato se slušnou plností. Vlastně je to hezký bas, s rozumnou definicí a v dané ceně dokonce výtečnou silou a bohatostí.
Struny kytary Syda Barretta v „Terappin“ („The Madcap Laughs“ | 1994 | nahráno 1968 | EMI | 7243 8 28906 2 1) mají lehce blíž k nylonu, než k texturovanému kovu, ale to není v rámci třídy nic špatného, pocit jistoty a prokreslení je naopak velmi solidní, byť v lehce sametovějším, hladším obalu. Srozumitelnost Barrettova charakteristického hlasu je dobrá, bez připomínek – opět nejde Omnia WR-2 k nějakým nuancím a mikrodetailům, ale za čtrnáct Palackých funguje obdivuhodně dobře.
Činely a vysoké tóny v „A Baptist Beat“ (Jeff Goldblum & The Mildred Snitzer Orchestra | „Plays Well with Others“ | 2023 | Decca | 0602448399649), krásném exempláři moderního lehkého jazzíku v solidní zvukové kvalitě, zněly přes Omnia WR-2 s jistou mírou uhlazenosti, ale přesto ne vůbec špatným pocitem konkrétnosti. NuPrime má fér rozlišení, netlačí se ani kupředu, ani nerozkrývá hudbu až k nejzazším detailům, leč je to všechno naprosto v pořádku – protože jde o v zásadě základní zařízení. Činely jsou rozhodně jasnější než u úplně nejlevnějších řešení a za dané peníze prostě obstojí.
Jandaliho „Koncert pro klarinet a orchestr III“ (Vienna Radio Symphony Orchestra / Rachel Barton Pine / Marin Alsop / Anthony McGill) skrývá několik dynamicky výživných pasáží, Omnia WR-2 se k nim staví spíše uklidněně, jemněji a decentněji, spíše prostě tak, aby hudba plynula, než vybuchovala. Dobrá je plnost i bohatost, je to spíše šťavnatější. Regulace hlasitosti je docela plynulá, nadávkovat kýžené množství energie tak není složité – viděno měřítky této cenové hladiny je všechno v pořádku.
Jasné a znělé detaily ve „Factory Girl“ (Beoga | „Live at Stockfish Studio“ | 2010 | Stockfish Records | 4013357405325) pronikají přes Omnia WR-2 v slušné míře, zabalené měkčeji, v sytějším, tučnějším balení, které preferuje více pocit objemu nad zaostřením. Není to tedy veskrze podání audiofilské, ale rozlišení je objektivně naprosto přiměřené. Přijmete-li to, že jde o hladší styl, poslech je vlastně až překvapivě snadný a jednoduše čitelný, jakkoliv nejde úplně do nejzazších koutů nahrávky.
Prostor „Hot Liquorice“ Dicka Waltera („Pure Big Band – Part 1“ | 1993 | KPM Music | LC 2061) zněl solidně roztažený v pravolevé ose (jakkoliv obraz není úplně velký), hloubka je i v kontextu třídy „tak tak“. Nicméně navzdory spíše kompaktnímu podání je propojenost a čitelnost scény bez výtek, už to má hi-fi nádech.
Tíhu, mohutnost, bohatost a šarm Cohenovy „In My Secret Life“ („Absolutely Bass Voice“ | 2017 | ABC Records | HD-177) Omnia WR-2 lehounce ztlumí, naladí ještě sametověji a dá skladbě svůj klidný, měkčí, vřelejší styl, který zajistí u jakékoliv hudby bezproblémovou poslouchatelnost, i když ne úplně nutně puristickou jistotu a věrnost. Pokud chcete hezký a levný zvuk, tak to Omnia WR-2 zvládá excelentně.
Maličký přístroj NuPrime Omnia WR-2 má bohatou konektivitu, až překvapivě „normální“ ovládací aplikaci, minimalistické rozměry i velmi vstřícnou cenu. Není to zvukem puristické hi-fi pro audiofila, ale reprodukční nástroj pro „běžný lid“ – hezký zvuk je tolerantní, mírně měkčí, mírně vřelejší, ale fér čitelný, posouzeno měřítkem ceny je to skvělý komponent, zvládající snadno a lehce všechno a nezabírající u toho místo. Ne že by na trhu nebyly lepší streamery, ale tenhle představuje obstojný poměr ceny, všestrannosti a hodnoty.
Kč 13 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/streamery/4811-nuprime-omnia-wr-2#sigProId5a4234a483
FOTOGALERIE - APLIKACE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/streamery/4811-nuprime-omnia-wr-2#sigProId925d26cab3
--- --- --- --- ---
KLADY
+ všestranná konektivita
+ kompaktní rozměry
+ příjemná aplikace
+ výtečná cenovka
+ slušně čistý a příjemný zvuk
ZÁPORY
- zvukové podání je maličko měkčí, ale stále naprosto v pořádku za danou cenu
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: Thrill Audio | www.thrillaudio.eu