Japonští C.E.C. jsou známí zejména svými přehrávači kompaktních disků, založenými na technologii pohonu řemínkem, tedy takovými digitálními gramofony, dalo by se říct. Firma funguje už od roku 1954 a k řemínkům má vztah již od té chvíle - koneckonců se jedná o prvního výrobce gramofonů v Japonsku. Svého času byla firma C.E.C. také největším OEM dodavatelem gramofonů a CD přehrávačů pro třetí strany, konkrétně i pro velká jména jako SONY, Grundig, Marantz, Teac, Kenwood nebo Sharp.
Od té doby už ale uplynula spousta vody a od roku 1983, kdy firma vyrobila první CD přehrávač, se orientuje spíše tímto směrem, aby zaujetí pro stříbrné kotoučky vyvrcholilo v roce 1991 vytvořením prvního přehrávače s řemínkovým pohonem. Na tuto technologii má mimochodem C.E.C. také celosvětový patent. Možná ne úplně každý ví, že více než polovinu výrobního programu ale tvoří zesilovače a D/A převodníky.
Jedním z těchto pro firmu "netypických" produktů je i stolní sluchátkový zesilovač HD 53N s velmi dospělou konstrukcí. Tento nevelký přístroj navíc může fungovat i jako malý integrovaný zesilovač třeba pro stolní systémy.
C.E.C. HD 53N se ukrývá ve velmi pěkně vyrobeném šasi s velmi nízkým, podlouhlým profilem a výrazným hliníkovým čelním panelem. Bytelnost naznačuje hmotnost 3,2 kg při rozměrech 21,8 x 35,4 x 5,8 cm (š x h x v). Zhruba čtvrtinu výšky tvoří ještě masivní antivibrační nožky.
Na čelní stěně jsou dominantní dva smíšené konektory Neutrik, využitelné jak pro 6,3 mm jack, tak pro XLR konektory, to pro případ symetrického zapojení sluchátek. Konektory také nejsou identické, jejich výstup se liší impedancí a každý se tak hodí pro jiný typ sluchátek. Vlevo od těchto konektorů je spínací tlačítko, vpravo trojice malinkatých, pod sebou vyrovnaných tlačítek jak pro výběr vstupu, tak pro základní nastavení provozních parametrů (výstup na sluchátka nebo reprosoustavy a zisk). Maličký displej je díky sytým, kontrastním modrým znakům hezky čitelný a vyčtete z něj vše důležité. Velký, bytelný hliníkový ovladač pak slouží pro regulaci hlasitosti, jeho chod je příjemný a pomalý.
I na zadním panelu je plno, je tu dvojice analogových vstupů (jeden pár nesymetrických RCA a jeden pár symetrických XLR konektorů) a dva páry reproduktorových terminálů WBT, do nichž snadno vetknete banánky, lopatky i holý vodič. Je to velmi příjemný bonus, nutno říci. Pak už jen napájecí zásuvka.
Sice by se to dalo s ohledem na pořizovací cenu přístroje očekávat tak nějak samozřejmě, ale i tak potěší opravdu pečlivá a precizní konstrukce vnitřností. Základem je 50 Wattový toroid a bohatá baterie filtračních kondenzátorů. Kanály jsou od vstupu signálu až po výstup (sluchátkový i reproduktorový) provedeny plně symetricky. Obvody nemají žádnou zpětnou vazbu, hlasitost je vybavena technologií inteligentního řízení zisku, která by měla zajistit sytý zvuk v celém pásmu již při velmi nízkých poslechových hlasitostech. Je fakt, že reprodukce je zřetelná v libovolné pozici.
Tři páry výkonových tranzistorů na každém kanálu jsou namontovány na relativně velkých chladičích, ty pak přimykají přímo ke krytu přístroje, který tak slouží ještě jako dodatečný kanál pro odvod tepla.
Sluchátkový výstup je, jak již bylo řečeno, řešen dvojicí kombinovaných konektorů, optimální je pochopitelně použití symetrického připojení. Pokud ale chcete využít klasický velký jack, můžete si vybrat z rozdílných impedancí (10 Ohm a 120 Ohm) a ještě oběma výstupům nastavit míru zisku ve dvou polohách. Zvolený zisk se projevuje i na výstupních reproterminálech.
Obvody zesilovače pracují ve frekvenčním rozsahu 10 - 200 000 Hz v toleranci +/- 0,5 dB, což je rozhodně pěkné. 32 Ohmových sluchátkům umí dodat 1,15 Wattu na kanál (výstup s nízkou impedancí), respektive 0,25 Wattu (výstup s vysokou impedancí), v symetrickém režimu je to 4,7 Wattu na kanál. Do reprosoustav pak dává přístroj skromných 13 Wattů na kanál do 8 Ohm, respektive 18 Wattů do poloviční zátěže. K C.E.C. HD 53N můžete připojit sluchátka s impedancí od 16 do 2 000 Ohm.
Sluchátkový zesilovač jsme poslouchali primárně v této roli, reprosoustavy Xavian Perla živil jen chvíli, spíše ze zvědavosti. Ale třeba pro stolní řešení to skutečně není špatné řešení. Zdrojem signálu byly přehrávače Naim CD5si, Yamaha CD-S1000, a Cambridge CXC přes ASUS Xonar Essence One MUSES MK II, ten sloužil jako zdroj i sám o sobě. Signálové kabely měly značku TelluriumQ Black. Poslouchalo se také přes sluchátka Audeze EL-8, Sennheiser HD 26 Pro, Sennheiser IE 8 nebo Koss Porta Pro CZ a Klipsch Reference On-Ear.
Musíme hned na úvod říct, že s našimi vzorky sluchátek se nejvíce osvědčilo nastavení vysokého zisku na výstupu HI, tam byla kontrola nejlepší a zvuk nejživější, nejdynamičtější a nejlépe kontrolovaný. Také je nutno říct, že reproduktorové výstupy jsou fajn doplněk, ale pro roli hlavního domácího zesilovače se tohle C.E.C. prostě nehodí, nepůsobí při kontrole reprosoustav dost suverénně.
V "Hermitage" Charlieho Hadena ("Quartet West" | 1987 | Verve | 81 673-2) dokázal zesilovač protlačit kontury nástrojů i skrze nejednoduchá sluchátka typu Audeze EL-8, byť by si velký nástroj zasloužil trochu objemu navíc. Bas je nicméně solidně utažený a pevný, nástroj si při hře citelně brouká a má příjemný impuls, který vám zřetelně rozhýbe bubínek. Přesto cítíte, že kontrabas stojí oproti ostatním nástrojů o půl krůčku v pozadí, jakkoliv je jeho linka dobře čitelná. Basový fundament ale se nestydí a je ho prostě tak akorát a je spíše o něco sušší.
Precizní kontrola pomohla k vyniknutí středním tónům v čele s vokálem Shirley Horn v "Come Back to Me" ("You Won´t Forget Me" | 1991 | Verve | 847 482-2), kde hlas působil svěže a lehce, dobře zaostřený v celkově vzdušném, jasném podání. Díky nadstandardní transparentnosti vyniknou i malé detaily a hlas působí plasticky, až holograficky. Přes celkovou jasnost nejsou ani výrazné sykavky řezavé; jsou živé a nepřeslechnutelné, ale kultivované, posazené svou energií přesně na té rozumně neúnavné hraně. Hlas má jakési živé fluidum, přirozenou jiskru.
Skvěle se HD 53N popasoval s činely, respektive s tím, že v Davisově "So What" ("Kind of Blue" | 2005 | Columbia | CK 64935) byly slyšitelné a hlavně dobře rozlišené už od velmi nízkých hlasitostí, ve středních úrovních pak byly vysloveně excelentní. Čistý, znělý kovový charakter činelů si vychutnáte po dlouhou dobu, zesilovač je velmi sebejistý a zvládne velmi dobře udržet tón v celém jeho průběhu od přesného, svižného náběhu až po pozvolné rozplynutí v okolí. Výraznost a konkrétnost přitom není doprovázena pocitem umělého cinkání či zdůraznění.
Na složitějších sluchátkách bylo znát, že by zesilovač unesl ve velkých dynamických špičkách ještě kousek výkonu navíc, byť kontrola zůstává i tam vynikající. Třeba v Orffově "O Fortuna" ("Carmina Burana" | 1984 | Decca | 411 702-2) zněl orchestr skutečně velký, hrál odvážně a plně, ale kupříkladu u úderů velkého bubnu by hloubka a důraz mohly jít ještě dál. Ani špičky ale zesilovač nezahltí a zvuk se nezlomí a nezploští, jen k plnému uspokojení očekávání velké rány kousek, kousíček schází.
Co je naopak bez připomínek, jak by ostatně u docela drahého sluchátkáče mělo být, to je excelentní rozlišení. Watersovou "Every Strangers Eyes" ("The Pros and Cons of Hitch Hiking" | 1984 | Columbia | CK 39290) si můžete volně procházet, každá nástrojová linka má svůj jasný prostor a spoustu volného prostoru okolo, každý nástroj je jednoduše, naprosto přirozeně čitelný a jasný, dokonce i lehoučký triangl má jasný zvuk, velmi dobře oddělený od zbytku reprodukce. Každý tón je precizně artikulovaný a s dobrými, detailními sluchátky je informací skutečná záplava, navíc velmi dobře zorganizovaná.
Rozložení hudební scény ve Stingově "Perfect Love...Gone Wrong" ("...All This Time" | 2001 | A&M | 493 156-2) bylo bezproblémové v pravolevém směru, dokonce byla cítit i hloubka, byť ne úplně taková, jako je zachycená na nahrávce. Pravdou je, že zesilovač hudbu tak úplně nevytlačí až mimo vaše uši a mimo hmotu sluchátek, stále zůstává spíše mezi ušima, ale jak už bylo řečeno, s dobrým rozložením a pohodovou přehledností.
"Galerka" Davida Kollera ("Československo" | 2015 | BrainZone | 7128067) byla čistá, rychlá, snadno srozumitelná a vlastně spíše i muzikálně, radostně podaná, než striktně analytická. Zesilovač dokázal zahrát s energií a kontrolou, ale ne studiově chladně či studeně. Pokud se uvolníte, dokáže C.E.C. nechat zaznívat hudbu a zvuk tak trochu (patrně díky absenci nějakých zásadních nedostatků a nelinearit) přestává být důležitý, což je ideální dojem.
Nevelký a nepříliš vizuálně nápadný sluchátkový (no dobrá, také stolní integrovaný...) zesilovač C.E.C. HD 53N se nesnaží oslnit, je prostě takový, jaký by měl být a to rozhodně není málo. Má veškerou výbavu, kterou budete potřebovat, má bytelnou konstrukci a vysloveně excelentní regulaci hlasitosti, má tak akorát sil i pro složitější sluchátka, byť v některých chvílích by zasloužil ještě o kousek víc. Hraje ale jednoduše v tom nejlepším slova smyslu - čistě, přehledně, detailně, jasně a přitom zábavně a vlastně až muzikálně. Není to levný stroj, ale za své peníze v něm dostanete dospělý a zábavný univerzální stroj, který neobtěžuje, ale v podstatě výhradně jen baví. A co chtít víc?
Kč 35 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ výbava
+ pevný, čistý zvuk
+ úžasně plynulá regulace hlasitosti s využitelnou skoro celou dráhou potenciometru
+ výrobní provedení
ZÁPORY
- u našich sluchátek byl mezi nesymetrickými výstupy kvalitativní rozdíl
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: High-End Audio Studio | www.highend.cz
