Značku HIFIMAN založil Dr. Fang v roce 2007, firma dnes má centrálu v Tchien-ťinu při ústí Chaj-che, vývojové oddělení v Šanghaji, výrobu v Tung-kuanu a distribuci ve Spojených státech, takže jde o celkem globální podnik. Přestože HIFIMAN začal svou dráhu výrobou sluchátek, která jsou dodnes nosným prvkem katalogu, najdete pod touto značkou také audiofilské přenosné přehrávače či desktopové reprosoustavy.

Největší bombou pak je rozhodně model Shangri-la, což jsou magnetoplanární sluchátka s vlastním elektronkovým zesilovačem a lehce ujetou cenovkou, za níž lze v některých částech světa prožít poměrně komfortně celou dekádu života. Na úplně druhém konci se pak nachází nový model HE-400S, což jsou sluchátka sice také magnetoplanární, ale zaměřená naopak na co nejnižší cenu a co nejsnazší použitelnost - konkrétněji na rozumné fungování i v exteriéru například s telefonem.

Na první pohled jsou HE-400S moc pěkná - velké otevřené mušle s 3,5 mm jacky pro přívod signálu a s bohatě polstrovanými a měkkou látkou pokrytými náušníky, pěkně masivní týlní most z měkké látky, doplněný o pevnou kovovou kostru, nijak křiklavé tvary a vůbec prostě pěkná velká sluchátka.

Na pohled druhý je tu trošku znát, že dosažení atraktivní cenovky byla podřízena i volba některých materiálů. Nic proti pěkným kovovým částem nebo látkovým povrchům, potud super. Plastik na mušlích a některých spojích působí přeci jen však poněkud obyčejně - nemá to samozřejmě žádný znatelný vliv na výkon sluchátek jako takových, ale i tak, je to prostě škoda.

HE-400S jsou svou koncepcí - tak jako je u HIFIMAN typické - magnetoplanární. Pyšní se pak tím, že mají být nejsnáze rozehratelnými sluchátky této koncepce. Pokud nejste úplně v obraze, magnetoplanární sluchátka používají k reprodukci tenounkou a lehounkou fólii, pokrytou "hadem" vodivého materiálu, díky němuž membrána osciluje mezi dvěma magnetickými póly. Velkou výhodou je jednak lehkost použitého materiálu, jednak to, že oproti dynamickému měniči síla působí v podstatě rovnoměrně na celý povrch membrány, ne jen na její střed jako u klasického kónusu. Membrána v těchto sluchátkách sice nemá tloušťku pouhého nanometru jako v TOP modelech, ale i tak je velice lehká.

Nejen membrána, ale i sluchátka jako celek jsou lehoučká - váží pouhých 350 gramů, díky čemuž (a díky měkounkým náušníkům) komfortně sedí na hlavě i po delší době. Výrobce udává impedanci velice nízkých 22 Ohm a vysokou citlivost 98 dB, díky čemuž mají sluchátka snadno hrát v udávaném rozsahu 20 - 35 000 Hz.

Sluchátka HIFIMAN HE-400S jsme poslouchali hlavně přes Apogee Groove a ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, ale i přes OPPO BDP-105D a UDP-205, případně přes výstup z iPhone 6. Nutno jim přiznat, že i na obyčejném telefonu hrála celkem nahlas, což u této koncepce doposud bylo v podstatě nemožné. Srovnávalo se s mnoha modely, hlavně Sennheiser HD 26 Pro, Sennheiser IE 8 nebo Koss Porta Pro CZ.

Sluchátka mají svým technickým provedením celkem konstantní zvuk napříč použitými zdroji signálu a zesilovači, to zahrnuje třeba i to, že vám i při poslechu přes telefon dají nějaký ten bas - ten samozřejmě se solidním sluchátkovým zesilovačem vyroste, nabude objemu a konkrétnosti, ale ani v polních podmínkách se nemusíte bát mrtvého přednesu. Třeba linka kontrabasu v "Knowledege of good and evil" Esperanzy Spalding ("Chamber Music Society" | FLAC | 24 - 96) sice mohla být o kousíček hutnější a hlubší, na druhou stranu ve své kategorii už umí HE-400S ukázat, že hraje kontrabas, že to není jen takové bubláníčko. Zejména kontrola je vlastně fajn, sluchátka jdou za signálem snadno a oproti velké části podobně technologicky řešených sluchátek mají dobrou definici a jakoby nekladou tónům téměř žádný odpor.

Podobně i u vokálu Sabiny Sciubba v "Night Train" ze společné desky s Antonio Forcionem ("Meet Me in London" | FLAC | 24 - 192) bylo cítit, že sluchátka umí být hezky hebká, klidná a vlastně velmi lehká, což je oproti často spíše těžšímu zvuku podobných typů příjemná změna. Vokál byl solidně rozlišený, byť ani tady nebylo objemu přehnaně moc - spíše je zvuk tak akorát, čistý a spíše lehký.

Tóny nejvyšší v "Misery" od Dave´s True Story ("Unauthorized" | FLAC | 24 - 96) byly pak vysloveně vynikající - velice čisté, velice přesné, výtečně rychlé a skvěle rozlišené. Sluchátka umí také velmi slušně vystihnout ten znělý, až zvonivý charakter perkusí a uchovat čitelný slušně dlouhý dozvuk. Cinkání vibrafonu i šustot činelů zní už pěkně průzračně.

Protože HIFIMAN HE-400S není složité "nakrmit", ani dynamika v "Klarinetovém kvintetu v B moll, op. 15" v podání Davida Aarona Carpentera a Berlínské filharmonie ("HD Tracks 2014 sampler" | FLAC | 24 - 44,1) nepůsobí vůbec špatně a to ani při rozehrávání z velmi obyčejných zdrojů. Zrovna na dynamice a důrazu ale poznáte dobrou společnost a ač pro běžné nasazení venku HE-400S budou sluchátka v pohodě i s telefonem, doma si dopřejte nějaký rozumný sluchátkový zesilovač, neb zvuk ještě rozkvete a hlavně je pružnější a autoritativnější. Dynamika obecně pak není úplně dramatická, neposadí vás takříkajíc na zadek, ale sedí k celkově lehčímu, nenásilnějšímu charakteru reprodukce - sluchátka život v nahrávce umí vystihnout, ale netlačí na vás.

Opět jedním slovem solidní je i rozlišení, čím výše stoupáme frekvenčním spektrem, tím jistější a informativnější zvuk je. Ve slavné "Spanish Harlem" Rebecy Pidgeon ("Chesky Ultimate Demonstration Disc" | FLAC | 16 - 44,1) je znát, že sluchátka hrají opravdu snadno a díky velice svižným pohybům umí vykreslit i už poměrně jemné informace a ačkoliv reprodukce není analytická jako to umí dobrá klasická dynamická sluchátka (třeba redakční HD 26 Pro), nabízí propojený a už celkem komplexní zvuk, v němž toho s ohledem na kategorii moc nechybí.

Zajímavě si sluchátka poradila s prostorem scény v "My Ship" Dee Dee Bridgewater ("Midnight Sun" | FLAC | 16 - 44,1). Hudba jako kdyby se snažila být všude okolo vás, nejen v uších - HE-400S nabízí více prostoru a volnosti, než většina podobně drahých sluchátek, byť stále je tu velice dobrý spíše pravolevý prostor, než ten předozadní, dodávající onen celkový pocit plasticity. Třetí dimenze je nicméně už dobře naznačená a lokalizace je také dobrá.

Je znát, že výrobce ladil HE-400S nejen na snadnou spolupráci v podstatě s libovolným zdrojem signálu, ale i k určité toleranci - proto třeba i zvukově průměrná "Evil Eye" z "Right Thoughts, Right Words, Right Actions" od Franz Ferdinand (FLAC | 16 - 44,1) fungovala dobře, hudba měla šmrnc a energii, slušně pružný bas a zvuk jako celek je dostatečně pevný a pěkně plynulý.

HIFIMAN HE-400S jsou rozhodně zajímavá sluchátka - mají sice tak trošku rezervy v tom, aby vás přesvědčily kvalitou zpracování, ale na druhou stranu umí zahrát celkem s čímkoliv, nejsou nijak dramaticky drahá a ve své třídě obstojí díky své celkové lehkosti, díky solidnímu prostoru a velmi slušné čitelnosti. Jsou pohodlná, fungují velmi dobře při dlouhých procházkách venku i pro náročnější nasazení uvnitř. Pokud tak chcete nějaká sluchátka, která hrají lehce, snadno a mají neúnavný charakter, jsou HE-400S velmi slušnou nabídkou.

Kč 8 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ solidní komfort nošení

+ snadno se rozehrávají

+ hrají celkově příjemně snadno

ZÁPORY

- pocit z materiálů má své rezervy

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Ketos | www.ketos.cz | www.produktmesice.cz 

fSdílet

Tweet