Slyšeli jste někdy o značce Revival Audio? Ne? To patrně proto, že jde o velmi mladou francouzskou firmu z regionu Alsaska poblíž hranic s německou industriální oblastí Černého lesa. Za značkou mají stát lidé s know-how desítek let vývoje reprosoustav pro lecjaké větší světové brandy. Hlavní vývojář Daniel Emonts získal během posledních 30 let ostruhy jako jeden z tahounů vývoje u Dynaudio a Focal, kde pracoval na high-endové části nabídky.

Revival Audio založil Emonts v roce 2021 a v současné době má značka v nabídce pouze dva modely, menší dvoupásmovou Atalante 3 a větší Atalante 5, přičemž oba čerpají ve velkém inspiraci z bohaté historie britského hi-fi.

Atalante 5, což je jméno odvozené od mytické postavy slavné lovkyně, jsou poměrně dost velké reprosoustavy, které Britové rádi označují za regálové, ale v praxi rozměry i pracovním objemem předčí kdejaký sloupek a kterými prosluly firma jako Harbeth, Spendor či ATC.

Ozvučnici s výškou 71 cm, šířkou 42 cm a hloubkou 35,5 cm (a váhou 33 kg, když jsme u toho) tvoří pravoúhlý jednoduchý kvádr, na rozdíl od zjevných zdrojů inspirace však luxusněji pojatý – ať už tloušťkou stěn, dýhou nebo elegantními drážkami a frézovanými ozdůbkami. Nejvýraznější je horizontální proužek, obepínající ozvučnici ze všech stran zhruba v polovině výšky.

Velmi zajímavý je celkový koncept, kdy můžete ozvučnice posadit na stojan vyrobený na míru (v tu chvíli musíte kabinet podložit dodávanými pružnými podložkami a lze ho zafixovat šrouby), případně mohou stát na podlaze či skříňce, pro kteréžto případy v balení najdete dřevěný prvek, který snadno zapadne pod přední hranu a ozvučnice nakloní. Neotřelé a funkční řešení.

Esteticky zásadní je osazení reproduktorů vpředu, které tvoří výškáč a střeďák poblíž jedné hrany široké čelní stěny a basák, který je vystředěný, neb stejně zabírá prakticky celou šířku skříní. Zadní panel je velmi jednoduchý – dole jsou v malé vaničce dva reproterminály, těsně nad středovou dělící linií jsou pak dva plastové výdechy bassreflexu s poměrně výraznými průměry. Oba můžete zatlumit dodávanými pěnovými ucpávkami.

Je zajímavé, že relativně malá značka jako Revival Audio si nechává vyrábět měniče na míru, když se však podíváte do jejich technických popisů, tak zříte, že Emonts si od svých bývalých zaměstnavatelů vypůjčil nejednu ideu a rozpracoval je podle svých vlastních představ.

Výšky vyzařuje 2,8 cm široká kopulka z měkké látky v drobném zvukovodu. Pohyb membrány jistí asymetrický vlnkový závěs, netypický tvar má umožňovat lineární průběh výkmitu. Výrobce uvádí, že hodně práce strávil na vývoji složení vrstvy laku, která pomáhá dosáhnout optimálně nízké rezonanční frekvence a pevnosti pohybu, aniž by přidala příliš váhy. Standardní výškách je vybaven extrémně velkým magnetem, feritový kroužek má plných 10 cm v průměru. V Revival Audio si také navrhli na míru vlastní pracovní komoru s vnitřním žebrováním ne nepodobným turbíně leteckého motoru – nepravidelné žebrování rozbíjí energii ze zadní strany membrány pro čistší zvuk. I tento prvek má za cíl posunout rezonanční kmitočet reproduktoru daleko mimo využívané pásmo – konkrétně na 520 Hz. Již dříve viděným, ale funkčním prvkem je systém ARID (Anti Reflection Inner Dome), pevná plastová membrána pod hlavní kopulkou, která zabraňuje promáčknutí, ale hlavně slouží pro prvotní rozbití energie vyzařované zadní stranou látkové membrány. Toto řešení snižuje zkreslení.

7,5 cm středotónový reproduktor vypadá velmi anglicky a v zásadě je variací na téma tweeteru. Tvoří ho veliká měkká látková kopulka, tentokrát ovšem zasazená do podstatně hlubšího zvukovodu. Závěs membrány je inverzní, opět s cílem co nejlineárnějšího pohybu. Také zde je aplikován lak RASC (to je ten, který si firma sama vyvíjela) a i zde je použita zadní „submembrána“ ARID, tentokrát ve verzi ARID+. Žebrovaná kopulka odvádí energii směrem dozadu do pracovní komory, kde se utlumí v různorodých materiálech (těch tu ovšem díky tomuto řešení může být méně a zvuk je tedy živější), primární odraz přímo v prostředku je pak pohlcen v tlumícím materiálem vyplněné zužující se komoře, přímo zasazené v tomto plastovém prvku. Je to kombinace mnoha různých osvědčených nápadů, Revival Audio jsou první, kdo se odhodlal k takovému řešení u velké membrány. I tady se používá feritový kruh, zde s průměrem 14 cm.

Nejnižší frekvence obhospodařovává mohutný 30 cm kónus na klasické velkém vlnkovém závěsu. V bytelném kovovém koši pracuje membrána BSC – Basalt Sandwich Construction. Bazalt, neboli čedič, je pro membránu rozhodně originální materiál. Výrobce říká, že má při tomto zpracování podobné, leč o kousek lepší parametry než skelné vlákno nebo kevlar. Sendvičová konstrukce krom čedičové vrstvičky zahrnuje relativně tlustou tlumící vrstvu lepidla a plsti, vnější strana je lakovaná, mezi tím vším je ještě zpevňující pěnová vrstva.

Technické specifikace hovoří o frekvenčním rozsahu 28 – 22 000 Hz (-3 dB), charakteristické citlivosti 89 dB / 2,83 V / m a jmenovité impedanci 4 ohmy. Dělící frekvence třípásmového systému leží na 450 a 3 500 Hz.

Atalante 5 jsme poslouchali v hlavní redakční sestavě, kde se srovnávali s Xavian Quarta Evoluzione. Hrálo se na osvědčeném systému GMG Power Harmonic Hammer 3000P, Métronome DSC1, Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR. Propojeno bylo kabely KrautWire Super Symetric Gold, Nordost Valhalla 2, Nordost Heimdall 2 a VYDA Laboratories ORION. Stream byl kompletně řešený přes kabely a switch SOtM. O dalším příslušenství se více dozvíte v pravém sloupci -->.

Od velkých reprosoustav čekáte tak nějak podvědomě hutný, masitý bas a Atalante 5 dokázaly v „A Foggy Day“ Charlieho Minguse („Pithecanthropus Erectus“ | 2002 | nahráno 1956 | Atlantic | 0081227361624) brouknout solidně – bez ucpávek to byl zvuk mírně rozmáchlejší, zato vcelku hutný, ale ne přehnaný, bez pocitové dominance. Obecně v této podobě bas lépe sedí ke středům a výškám a má takový ten britský charakter s nepřehnanou, nicméně citelnou basovou složkou. Mírná měkkost je poslechově příjemná a poddajná. Využijete-li obou molitanů, objem se zmenší, ale reprosoustavy zase získají disciplínu a napětí, dokonce celkem výrazně. Ani tady však není žádný wow efekt, je to skutečně veskrze anglický bas.

Ve středech panovala zajímavá přímost, různé pasáže s různorodým sólovým i sborovým zpěvem z Verdiho „Rigoletta“ v podání celého osazení milánské La Scaly (diriguje Rafael Kubelík | nahráno 1964 | Deutsche Grammophon | 437 704-2) zněl ale každopádně spíše živě a bezprostředně, než nějak ostře. Je to v každém případě analytičtější přednes. Hlasy se zdály být zasazené netypicky hluboko za reprosoustavy, veliké a prezentované celkově expanzivním způsobem, energické, lehké, možná chvílemi až dravé, ač nevybočující k nějaké nepříjemnosti.

Nejvyšší polohy tvrdě a jasně nahrané kytary a čisté, řízné výšky v „Buried Treasure“ Kennyho Rogerse („Eyes That See In The Dark“ | 1983 | Sanctuary Records | CMRCD608) zazněly také poměrně výrazně, ani zde ovšem nešlo o agresi. Je tu spíše síla a drajv, energií celé reprodukci subjektivně dominují spíše středy a zejména hlasy. Na druhou stranu třeba kov je skutečně pěkně podaný, jadrný, přestože nelze Atalante 5 prohlásit za nějaké suché monitory.

Oproti podobně vypadajícím konstrukcím třeba z katalogů typických anglických značek hrají Atalante 5 v dynamických pasážích Stravinského „L’oiseau de feu“ v interpretaci Sira Simona Rattla, řídícího City of Birmingham Symphony Orchestra („Pták Ohnivák“ | 2009 | nahráno 1987 | EMI | 50999 2 42754 2 2) jistěji, důrazněji a soustředěněji, jinými slovy moderněji. Vnímáte, že reprosoustavy mají velmi slušnou rychlost a kontrolu, nedávají na objem zase až tak moc váhy nebo hutnosti, možná trochu navzdory své velikosti. Důležité ale je, že mají autoritu a zvuk je pod kontrolou, je cítit, že jsou dobře dimenzované a slušně pevné. Pokud ale máte rádi nejen živé reakce, ale také trochu té sytosti, umí jí Atalante 5 nabídnout při mírně vyšších hlasitostech, zvládají hrát nahlas snáze, než běžné reprosoustavy této třídy.

Jarretovo cembalo v Bachově „Aria, BWV 988“ („Goldberg Variations“ | 1989 | ECM | 839 622-2) potvrdilo, že Revival Audio mají solidní kontrolu a svižnou, překvapivě nenucenou reprodukci. Rozlišení jednotlivých tónů je snadné, struny jsou hezky čitelné a je to veskrze vlastně velmi dobře organizovaný zvuk, přesto nelze říci, že by šlo o cíleně analytické podání s důrazem na prezentaci nuancí. Hlavní obsah je ukázán pevně, jasně a konkrétně (opět možná lehce v protikladu k tomu, jak hrají ledasjací podobně vypadající konkurenti), ale ty nejkřehčí detaily jsou tu v množství spíše přiměřeném ceně.

Už jsme nakousli, že prostor hudebních nahrávek je trošičku jiný – vlastně relativně výrazně jiný, jak ukázal i tak jednoduchý záznam, jako je Debussyho „Sonáta pro violoncello a klavír v D moll“ v podání Héléne Grimaud a Sol Gabetta („Duo“ | 2012 | Deutsche Grammophon | 479 0090). Nástroje jsou zasazené poměrně vysoko a hlavně velmi hluboko za ozvučnice reprosoustav, mají téměř autentické proporce, tedy zvuku je v místnosti hodně. Šířka není špatná, je tu též slušný, cenovce odpovídající pocit vzdušnosti a čitelnosti – zvuk je dost možná největší v dané kategorii a tím má nahrávka spoustu místa k vyniknutí. Opět se nezdá, že by tu byl nějaký velký technický fokus, obraz se rozvíjí s lehkostí a nenuceností.

Přebujelý bas v „I See Red“ od Clannad („Greatest Hits“ | 2000 | nahráno 1983 | BMG | 07863 67878 2) je v souladu s výše řečeným (kontrola, autorita, rychlost,…) hezky krotký, má dobrý tvar a přitom ovšem i docela pěknou dávku energie, aby vynikla velikost bubnu. Je to takové „normální“ a nekomplikované, střední pásmo je výrazné a tím i hlasy zní jasně a čistě, vokál je před nástroji díky tomu pocitově předsazený. Je to kombinace v celkovém výsledku ale spíše uhlazená, muzikální, zřetelná, ale britsky kultivovaná (a možná by se zároveň dalo říct, že francouzský šarmantní a barevná).

Atalante 5 jsou odvážným počinem, beroucím tu nejklasičtější podobou reprosoustav a používající technicky velmi poctivě dimenzované komponenty moderních standardů. Výsledkem je hezký zevnějšek (jste-li samozřejmě na tento druh retro estetiky) a naladění, které s milou dávkou nadhledu nabízí příjemný hudební zážitek, kombinující francouzskou tradici plné barevnosti s britskou nonšalancí a klidnou samozřejmostí. Líbilo se nám, jak obří a plastický prostor reprosoustavy nabídly, jak jasně znělo to důležité a jak neúnavně a kultivovaně zahrály, co jim bylo dáno. Nejsou to reprosoustavy pro audiofily, prahnoucí po analytické rozborce svých nahrávek, ale spíše nástroje, jimiž můžete nechat projít víceméně cokoliv a ono to bude hrát zábavně, aniž by se ale ztratil pocit čistoty a dobře zvládnuté reprodukce. Jako moderní variace na známé téma vyčnívají Revival Audio Atalante 5 z nabídky obdobných konceptů svou živější a jasnější reprodukcí a zaujmou neméně tím, jak realistickou cenu za takovou porci zvuku i materiálu si výrobce žádá. Za nás je to velmi atraktivní nabídka.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Frekvenční odpověď ukazuje na mírně zvýšený podíl basů a o něco výraznější středy, také je tu vidět v přímé ose netypický peak ve frekvenčním rozsahu tweeteru. Právě nejvyšší frekvence působí také lépe pod úhlem, tj. přesněji budou Atalante 5 hrát bez natočení na posluchače. I samotná středová kopulka působí, že má lehce zvýšené množství energie.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Krycí mřížky mají poměrně výrazný vliv, navíc je jejich nasazení viditelné už kolem 500 Hz, kdy nicméně paradoxně o kousek zvyšují množství energie, patrně nějakým odrazem.

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva – s otevřenými bassreflexy (červená) a ucpanými (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Je vidět, že oproti měření z referenčního metru je vlastně frekvenční odpověď celého páru reprosoustav lepší ze vzdálenějšího poslechového místa. Je tu více energie až do mety kolem 500 Hz, odtud výše je ale reprodukce v zásadě vyrovnaná. Působivý je náběh v plné síle od 30 Hz.

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladící frekvence systému leží na cca 32 Hz, impedance má v zásadě klidný a nenáročný průběh, byť od zhruba 70 do 300 Hz leží v oblasti kolem 3 ohm. Měl by to zvládat běžný zesilovač, ale i tak bude vhodnější lehce na jeho kvalitu a dobré dimenzování dbát.

Impedance – otevřené bassreflexy (červená), jeden uzavřený (žlutá) a uzavřené (zelená)

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

EUR 4 490,- - Atalante 5
EUR 399,- - stojany

cca Kč 110 000,- - Atalante 5
cca Kč 10 000,- - stojany

FOTOGALERIE

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•  

--- --- --- --- ---

KLADY

+ atraktivní cena

+ zajímavý design s lepším zpracováním, než je u podobných konceptů standardem

+ možnost zřetelného ovlivnění charakteru pomocí ucpávek bassreflexů

+ překvapivě rychlý, jasný zvuk

+ velmi slušná dynamická rezerva, nemusíte se bát je zatížit

+ variabilní systém usazení na stojan i na zem

ZÁPORY

- mřížky nedrží úplně ideálně

- může se zdát, že oproti velikosti by mohl bas být hutnější a fyzičtější

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Dream Audio | www.dreamaudio.sk