Harbeth je mezi světovými výrobci takovým maličkým Davidem, dalo by se snad dokonce říci, že je starou dobrou garážovou výrobou. Skromná britská manufaktura byla založena v roce 1977 a od té doby se pyšní heslem „The Natural Sound“, které snad ani není třeba překládat. Světem se šíří pověsti o neskutečně „správném“ zvuku, o genialitě konstruktéra Alana A. Shawa i mnoho a mnoho dalších zbožňujících slov. Jak je ale možné, že se někdo takovým způsobem zamiluje do reprosoustav, které mohou na první pohled uchvátit pouze tím, že jsou ztělesněným protikladem designu?
Super HL5 je druhý nejvyšší model z produkce Harbeth, nepočítáme-li tři trochu stranou stojící monitory ze série M – 20, 30 a 40.1, které míří přímou cestou do nahrávacích studií a za dalším profesionálním nasazením (ačkoliv mnoho audiofilů na ně nedá dopustit ani na domácí poslech). HL5 jsou také tím nejpopulárnějším, co kdy opustilo brány výrobce, protože s cenovkou nasazenou na Kč 64.990,- přinášejí za stále ještě zaplatitelné peníze zvuk takzvaně velkých beden. Tedy alespoň tak to tvrdí výrobce a soudě dle všeobecného panujícího nadšení by na tom mohlo i něco být. Super HL5 je vlastně již šestou inkarnací původního modelu, s nímž firma v roce 77 odstartovala a získala svou pověst a u jehož kořenů stál sám zakladatel společnosti a bývalý konstruktér BBC (mj. se podílel na legendárních monitorech BBC LS3/6) Dudley Harwood.
Na dosah mých uší se dostal pár již dobře rozehraných há-el-pětek v barvě Cherry, která velmi dobře skrývá jejich rozměry. Krabicovitý tvar totiž relativně mate, ale s doporučenými podstavci snadno překročíte výšku běžných sloupových reprosoustav (vč. podstavců 105 cm), nemluvě o šířce (32,2 cm) a hloubce (30 cm). Říkat proto těmto malým almarám regálové monitory asi není úplně na místě. Vezmeme-li v potaz váhu 17 kg na jeden kabinet, nejvhodnějším možným pojmenováním je pak stojanová reprosoustava. Zarytě pravoúhlá konstrukce ozvučnice, jak již bylo řečeno, moc požitku pro oči nepřináší, přesto nepůsobí nijak těžkopádně nebo přímo nevzhledně. Jemná průzvučná krycí látka černé barvy s malým logem výrobce v rohu je stejně tím jediným, co při poslechu uvidíte, protože zabírá naprosto celou přední stranu reprosoustav. Výrobce zjevně ani nepočítá s tím, že by měla být kdy odstraněna, protože ač je to teoreticky možné, bez nadprůměrné šikovnosti či použití mírného násilí to prostě nejde, osobně jsem strávil páčením krytu ven přes půl hodiny a nepodařilo se mi jej oddělit, načež jsem ze strachu o jeho křehkou konstrukci a ostatně i o konečky svých prstů pokusů zanechal. A protože bez překrytí čela se Harbethy dostávají velmi rychle do sfér profesionálních monitorů, kde záleží pouze na zvuku a jen minimálně pak na vzhledu, bude určitě jen velmi málo majitelů toužit po jejich provozování v tomto „odhaleném“ stavu.
Velmi rigidní šedesátilitrová ozvučnice, tvořená překvapivě tenkými deskami (dle nejlepší tradice výrobce, které oni sami říkají „thin-wall“ a která spočívá v použití právě v jen a pouze velice tenkých stěn každé reprosoustavy), se krom bezchybně kvádrového tvaru vyznačuje také zvláštní konstrukcí zadní stěny. Na první pohled se zdá, že v továrně zapomněli zakrýt množství šroubů, kterými je připevněna ke zbytku skříně. Opak je ale pravdou, je to totiž pravé hřiště pro audiofila-nadšence. Povolováním nebo utahováním šroubů a souvisejícím posouváním zadní strany ozvučnice lze totiž jemně regulovat tvar i objem vnitřního prostoru a přizpůsobovat tak zvuk obzvláště v oblasti středů konkrétnímu poslechovému prostoru. Vše co potřebujete pro perfektní zvuk je tedy křížový šroubovák a trocha trpělivosti. Samozřejmě, že posouvání reprosoustav v prostoru má výraznější vliv na jejich výsledný přednes, přesto je výše zmíněná činnost až překvapivě slyšitelná a důležitá, dokáže dodat tu poslední trochu k perfektnímu pocitu z poslechu. Zadní strana je jinak velmi nezajímavá a nenápaditě strohá, obsahuje jen dva páry příjemně masivních zlacených reproduktorových terminálů s možností bi-wiring. Zastánci dvou oddělených zesilovačů mají tedy pro tentokrát smůlu, ačkoliv se nezdá, že by při použití standardní konfigurace byl posluchač o cokoliv ochuzen.
Nyní přišel čas trochu přiblížit technické parametry reprosoustav – Harbeth Super HL5 jsou třípasmové bassreflexové reprosoustavy s mírně netradičním složením měničů středobasový reproduktor + výškový reproduktor + super-výškový reproduktor. Psaný frekvenční rozsah je od 40Hz do 24 kHz a musím říct, že na první poslech se těmto hodnotám dá věřit – Harbehty hrají jak extra nízko, tak extra vysoko. Reprosoustavy operují s běžnou impedancí 8 ohm a citlivostí 86dB (zdroj z oficiálního manuálu, ovšem naměřené hodnoty v některých testech uvádějí hodnotu citlivosti až 91dB), zvládnou zatížení až 150W, přičemž je doporučeno krmit je zesilovačem s výkonem někde mezi 25W a zmiňovanými 150W. Z osobní zkušenosti ale mohu říct, že ani 20W KR Audio Antares VA320 není žádný problém, ten lze v dynamických špičkách cítit až třeba u Leben CS-300X s výkonem pouhých 15W, ty už prostě nestačí, ale slušná citlivost se snadno vypořádá téměř s čímkoliv. Jak již bylo řečeno, Super HL5 produkují zvuk skrz tři reproduktory a plastikový bassreflexový nátrubek, umístěný na přední straně. Středy a basy má na starosti 200mm RADIAL2 reproduktor, diamant mezi firemními měniči a důvod, proč Harbethy hrají tak jak hrají a který se v menších průměrech vyskytuje i v jiných firemních modelech, výšky pak hraje 25mm tweeter z produkce SEAS až do nějakých 20kHz. Když už mu dojde dech, jeho roli převezme 20mm titanový SuperTweeter, který dodává zvuk hlavně v pásmu nejvyšších 4kHz, tedy až k avizovaným 24kHz, ale aktivní je již od 10kHz. Středobasový reproduktor je napojen na spodní pár reproduktorových terminálů a dva zbývající výškové reproduktory pak na ten horní, vše je řešeno v komplexní a zdá se, že zdařilé výhybce.
Přestože bassreflexový otvor směřuje dopředu, reprosoustavy by dle doporučení výrobce měly mít minimálně tři čtvrtě metru volného prostoru „k nádechu“ na každou stranu. Zkoušel jsem Harbeth poslouchat v showroomu Hi-Fi Voice, který asi nejlépe odpovídá charakteristice standardní malé místnosti, v domácím obývacím pokoji s rozměry středními i v místnosti s velikostí nad 60 metrů čtverečních a všude pak jak ve volném prostoru (vždy minimálně onen tři čtvrtě metr až v oné velké místnosti třeba dva metry od zdí), tak umístěné hezky u stěny a nutno zdůraznit, že Harbeth držely svůj zvuk téměř všude. Nejcitlivější jsou na přítomnost překážky za sebou, takže jediným opravdu důležitým upozorněním je dát je dostatečně daleko od zadní zdi. Ideální rozteč reprosoustav jsou zhruba minimálně dva, ještě lépe pak spíše tři až tři a půl metru, pak dokáží Harbeth Super HL5 vyplnit i opravdu velké prostory se skvělým podáním prostoru.
Víme už jak Harbethy vypadají (velmi….klasicky), víme jak jsou zkonstruovány (velmi poctivě) a nyní je čas podívat se na to, jak vlastně hrají. Primární testovací sestavou byl v roli zdroje signálu Roksan Kandy K2 a stejnou měrou Cambridge Audio 340C Casea, předzesilovač KR Audio P150 a výkonový zesilovač KR Audio Antares VA320. To vše propojeno signálovými kabely KrautWire s výjimkou předzesilovače a koncového zesilovače, které spojovaly kabely Monster Cable M1000i. Reproduktorové kabely pak reprezentovaly KrautWire Blanche Superbe.
Vylovil jsem z útrob redakčního audio šuplíku jednu ze svých nejoblíbenějších nahrávek poslední doby – kooperaci Charlieho Hadena a Pata Methenyho s názvem (Short Stories) Beyond the Missouri Sky (Polygram, 1997). Nahrávka kombinace akustické kytary a kontrabasu je přes veškerou svou jednoduchost a poklidnost nesmírně náročná na reprodukci. Na Super HL5 jako kdyby ale rozkvetla, jejich zvuk je přesně takový, jaký by být měl, dokázal odstranit oba boxy z pokoje a nechat vyniknout samotnou hudbu. Jak již bylo řečeno, Harbeth hrají od velmi nízkých kmitočtů až do těch velmi vysokých a musím říct, že plnost zvuku je okouzlující. Ani v jedné místnosti ani u jedné nahrávky jsem nepocítil potřebu instalace subwooferu, zvláště pásmo nejnižších frekvencí je na relativně obsahově malou reprosoustavu s překvapivě malým středobasovým reproduktorem opravdu neskutečné. Nebo spíše přesně naopak – je opravdu skutečné. Sytost zvuku, bohatost detailů a hlavně vyváženost a hlavně téměř holografická přítomnost velmi širokého frekvenčního spektra jsou těmi nejsilnějšími devizami Super HL5. V prvních chvílích se uším zdá, jako kdyby reprosoustavy kladly zbytečný a nereálný důraz na nejnižší frekvence, ale po delším poslechu je jasné, že je to přesně naopak – Harbeth prostě dokáží zahrát i frekvence, které se do mnoha a mnoha jiných reprosoustav prostě „nevejdou“ a my je neslyšíme. Všechny nahrávky tak dostávají nové a přitažlivé kouzlo a je radost znovu je objevovat.
Když už jsme dostatečně probrali nadšení z basů, je dobré zmínit i opačný konec frekvenčního spektra. Druhý výškový reproduktor, zmiňovaný SuperTweeter by neměl dovolit reprodukci ochudit v zásadě o jediný vysoký tón. Na kolik je to skutečnost posoudit nedokážu, slyšel jsem výšek přesně tolik, kolik si jich z nahrávek pamatuji a přesně tolik, kolik dle mého do nahrávek patří. Kouzelné je také lokalizování jednotlivých nástrojů a hudebníků, kde je prostor na šířku sice ohraničen osami polohou reprosoustav, ale v předozadním směru jsem měl pocit jako kdybych stál mezi hudebníky, téměř na dosah ruky.
Obávám se, že celkový dojem z dynamiky, rozsahu, sytosti a hlavně neunavující reálnosti zvuku Harbeth Super HL5 v zásadě nelze nijak rozumně popsat. Jsem si zcela jistý, že se najdou takoví posluchači, které naprosto nezaujme jejich neutralita a neunavující opak efektnosti (nenalézám pro tuto vlastnost vhodné pojmenování) a dokonce ani arogance projevu, kdy hrají stejně příjemně jemný jazz, orchestrální swing, klasický i moderní rock nebo třeba metal či komplexní symfonická díla. Budou to ti, kteří poslouchají každý den jen krátce či ani to ne a vyžadují zvuk chytlavý a bombastický, ačkoliv nikoliv neutrální a skutečný. Tito posluchači zde štěstí nenajdou, ostatním vřele doporučuji vychutnat si jedny z těch nejlepších reprosoustav pro každou hudbu, každou poslechovou místnost i každou příležitost, protože při své ceně jsou bezkonkurenční a zaslouží si hrát jen v té nejlepší společnosti.
K testu laskavě zapůjčil Tomáš Kalina ze studiaKAS Audio ( www.kasaudio.cz ).
Cena Kč 64 990,-
