Jméno Kim možná není typické pro oblast audio techniky a evokuje spíše oblast jihovýchodní Asie, přesto si ho „Němec jako poleno“ Karl-Heinz Fink zvolil pro své nejnovější dílo, (velký) regálový model své značky Fink. Ono „své značky“ je důležité hlavně proto, že tento věhlasný (svou prací) a přesto málo známý (vlastním jménem) technik má se svým týmem lví podíl na mnoha a mnoha reprosoustavách značek z celého světa – ty si ho totiž už desítky let najímají buď pokud si přejí vylepšit svoje návrhy nebo přímo navrhnout nějaký model na míru.

Fink KIM jsou poměrně neobvykle pojaté regálovky, což dobře koresponduje s firemním tezí, že nejde až tak o krásu, jako o funkci. Pravoúhlé ozvučnice jsou osazeny na strohém kovovém stojanu v mírném záklonu – stojan z úzkých profilů má výšku a sklon tak, aby se zvuk díky úhlu pěti stupňů „sčítal“ u uší posluchače sedícího zhruba 3 až 4 metry daleko, forma pak byla zvolena tak, aby zde bylo co nejméně odrazivých ploch.

Kabinety jsou navrženy v duchu pravého úhlu, jen přisazená čelní deska má v oblasti vysokotónového měniče výrazné vybrání, které omezuje vznik difrakcí na hranách panelu a pomáhá s korekcí směrovosti vyzařování. Zadní panel je také stroze jednoduchý – nahoře je poměrně úzká štěrbina bassreflexu, dole panel s terminály a ovládacími prvky, kterými lze lehce upravit chování reprosoustav.

Vnitřní členění ozvučnic není nijak dramaticky komplexní, ale vzpěry jsou na správných místech a třeba vysokotónový měnič má svou vlastní pracovní komoru, podobně cesta k reflexu není úplně jednoduchá a v cestě je jedna z komor typu „obráceného Helmholtzova rezonátoru“, které společně potlačují stojaté vnitřní vlnění. U reflexu konkrétně pak pomáhá omezit rezonance portu.

Zásadním stavebním kamenem konstrukce je u Fink pevnost kabinetů – panely jsou možná z běžných MDF profilů, ale ty jsou na sebe vrstvené a firma použila (prý svépomocí) nově vyvinuté lepidlo s účinným tlumícím efektem. Nejtlustší je čelní deska, která má za úkol udržet měniče prakticky nehybné. Díky výše zmíněným rezonančním komorám nemusí být vnitřek příliš tlumený.

Výškám je – podobně jako u modelu Borg – vyhrazen 11 cm vysoký páskový měnič, postavený na principech Oskara Heila a vyráběný na zakázku u Mundorfu. Kaptonová membrána je oproti běžným podobným reproduktorům poměrně tlustá, plných 25 mikronů. Jsou tu ale také vodivé cesty z 50 mikronů tlustých hliníkových pásků a velmi silné neodymové magnety. Tato kombinace prý díky vyšší hmotnosti poskytuje ideální tlumení a nízké zkreslení. Výškáč má také omezenou vertikální disperzi, aby neprodukoval tolik odrazů od stropů a podlah.

KIM jsou dvoupásmové, takže partnera tomuto reproduktoru dělá jen poměrně konzervativně působící středobas. Fink se podle svých slov inspiroval v 80. letech a sáhl po poctivém osmipalcovém měniči. Podoba reproduktoru je klasická – měkká vlnka gumového závěsu, kónus membrány je z papírové drti a uprostřed je protiprachová kopulka. Cívka na vzduchovém jádře je rozpohybovávána opravdu hodně velikým magnetem, což je prý princip, na který firma přišla při konstrukci modelu Borg.

Oba měniče spojuje relativně jednoduše působící výhybka. Přesto jde o topologii Linkwitz-Riley čtvrtého řádu s přidanou impedanční kompenzací v nejnižších oktávách. Cívky mají vzduchové jádro, kondenzátory jsou polypropylenové a oba typy komponentů pochází od Mundorf. U použitých odporů se kombinují kousky od Mundorf s nízkou indukčností a modely s dvojitým vinutím. Součástí výhybky jsou také dva ovládací prvky – prvním lze ve třech úrovních měnit „tlumení“, tj. způsob, jakou se jeví být KIM zátěží pro zesilovače (jedna pozice je pro lampové zesiovače, druhá pro tranzistorové s nízkým tlumícím faktorem a třetí pro tranzistory s vysokým tlumícím faktorem – prakticky jsme ale rozdíly na dané sestavě neslyšeli), druhým knoflíkem si volíte energii výšek (lze trochu přidat nebo trochu ubrat, opět se spíše kosmetickými výsledky).

KIM jsou poměrně rozložité regálovky, bez stojanu mají na výšku 85,4 cm, do šířky 30 cm a do hloubky 31 cm, poctivá konstrukce váží 25,1 kg.

Fink udává frekvenční rozsah 35 – 25 000 Hz (-10 dB), v běžné toleranci -3 dB se dostanete mezi 45 a 23 000 Hz. Firma udává „průměrnou impedanci“ a to nad 8 ohm s tím, že minimum je 5,9 ohm na 160 Hz, citlivost je pak průměrných 86 dB / 2,83 V / m.

Fink KIM jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde jsme primárně poslouchali přes systém mbl c31, mbl c51 a mbl c21, propojeno bylo kabeláží WireWorld a ke srovnání jsme (krom dojmů, zanechaných Fink Borg v obdobné konfiguraci) měli třeba reprosoustavy mbl 120 a řádku dalších.

I navzdory tomu, že KIM jsou velké regálovky, tak bas v „Never Felt Less Like Dancing“ od Katie Melua („Ketevan“ | 2013 | Dramatico | DRAMCD0095) byl velmi patrný, až překvapivě patrný. Třeba klavír má až nečekanou hloubku, objem a pocit těla. Když zazní trochu akcentovaná temná nota, KIM dokážou tu mocnou rezonanci přenést k posluchači, udrží jak kýženou pevnost, tak i robustnost a objem, mají autoritu, čímž zajistí fyzický pocit přítomnosti tónu, ale mají i naprosto neutrální tonalitu, takže hluboké oktávy zní nezkresleně, nepřibarveně a s krásným pocitem dobře vystižených poloh a barev.

Překvapilo nás i to, jak snadno a soudržně zní obě pásma i přes zdánlivou nesourodost měničů – sborová „Gloria“ Thomase Tallise („The Complete Works“ | 2004 | Brilliant | 93612) zněla krásně plasticky, s jednoduše srozumitelnou mnohočetností individuálních hlasů, vokály jsou rozmanité a přesto jasně organicky propojené v jediném přirozeném celku. KIM nevymýšlí, nepřibarvují a nechtějí znít nějak po svém, nechávají pouze prostoupit hudbu ve vysoké kvalitě a s (i na tak vysokou cenovou úroveň) nebývalou samozřejmostí.

Je také znát, že veliký pásek je technicky parádním dílem – živé činely a další vysoké frekvence v „The Red One“ Pata Methenyho a Johna Scofielda („I Can See Your House From Here“ | 1994 | Blue Note | 7243 8 27765 2 9) měly úžasné rozlišení. Tolik zvuků, tolik detailů, tolik jemnůstek, tolik dozvuků a nuancí, to se jen tak neslyší. KIM se pohybují na hranici zvukové pitevny, ale díky obřímu nadhledu a sebejistotě nesklouznou k technicistní strohosti, prostě nezapomínají na ten zábavný rozměr „opravdovosti“ a barevnosti a výsledkem jsou skvělé výšky.

Preciznost ovšem čiší i z jiného úhlu pohledu – KIM jsou dynamicky obdařené a pocitově (alespoň v dané menší místnosti) jen těžko přetížitelné reprosoustavy, jejich reprodukce zůstává úpravná i ve velmi dynamických momentech Cheskyho „Ben’s Farm in Vermont“ („The Ultimate Headphone Demonstartion Disc“ | 2014 | Chesky Records | JD361). Tlačte jak chcete, orchestr zní stále se stejným klidem, stále stejně nezkreslený, čitelný a také živý, energický, průbojný a perfektně disciplinovaný. Je to jako kdyby pocit reprodukovanosti mizel a zůstávala živá hudba a důležitá tu byla kvalita nahrávky, kvalita performance a nikoliv limity řetězce. Hudba zní s hrdostí, ale přitom decentně – KIM jako kdyby tu prostě nebyly a jen tak tu zněla hudba.

Díky tomuto lehce atypickému, „srovnanému“ charakteru si uvědomíte spoustu věcí. Třeba v „Fuori il danaro!“ (Puccini | „La Bohéma“ | Solti / LSO / John Alldis Choir | 1988 | BMG | 74321 39496 2) vnímáte, že KIM ukazují, ale neatakují. Slyšíte jisté limity třeba v transparentnosti nahrávky, slyšíte jistou lehkou hrubost tu a tam na tom kterém hlase a přesto to nijak nevadí, neumenšuje to sílu prožitku z hezkého provedení. Je fakt, že hlasy jsou (i přes technické limity sejmutí) krásně vykreslené, jasně vnímáte spoustu jednotlivých individualit v rámci sboru a KIM zvládají stejně snadno ten celkový přehled i „pitvání“ jednotlivostí, můžete se velmi snadno zaměřit na jakýkoliv detail jen chcete.

V jednom každém aspektu reprodukce je znát, že tým Karla-Heinze Finka měl čas i prostředky dotáhnout techniku opravdu, ale opravdu daleko – páskový měnič je (tak jak firma slibuje) mírně vertikálně směrový a skutečně je třeba dodržet „předepsanou“ poslechovou polohu v sedě kolem tří metrů vzdálenosti, pokud tak ovšem učiníte, tak KIM vykreslí v Elgarově „Houslovém koncertu H moll, op. 61“ v režii Sira Colina Davise a LSO (2004 | Deutsche Grammophon | 028947487326) jak pěkně velkou šíři a hloubku scény, prakticky oproštěnou o dojem přítomných ozvučnic, tak vykreslní výtečně ohraničenou polohu jednotlivých nástrojů a nástrojových sekcí. Fokus je luxusní a celá reprodukce působí tak rovnovážně, tak rozvrstveně a tak přehledně, že už vnímáte primárně jen a pouze hudbu a její technická stránka je vedlejší (protože je tak dobrá).

I zvukově průměrná (ovšem hudebně zábavná) skladba, jako je „Hymn“ od Ultravox („Dancing with Tears in My Eyes“ | 1997 | EMI Gold | 724385513220) až zazářila. Je to stále totéž – přestože vnímáte technické limity nahrávky, hudba má drajv, má sílu a zejména v okamžiku, kdy vystoupáte na mírně vyšší až diskotékovou hlasitost, hudba pruží, buší, houpe se a šlape jak má. Je to reprodukce spořádaná, dobře tvarovaná a přehledná, všechno funguje tak dobře, že mizí pocit reprodukovanosti a zůstává právě jen to bezprostřední spojení s hudbou.

Karl-Heinz Fink má enormní zkušenosti a když se někdo takový rozhodne proměnit své know how (a svou mimořádnou technologickou základnu) v reprosoustavy se svým vlastním jménem, už to dozajista stojí za pozornost. Navzdory tomu, že KIM jsou dvoupásmové regálovky, chovají se mnohem spíše jako střední sloupky a jejich technickým kvalitám lze jen sotva něco vytýkat. Všechno je srovnané, všechno je čisté, kultivované a živé; skvělé je rozlišení, skvělá je dynamika, skvělý je prostor, všechno funguje z technického pohledu tak brilantně, že řetězec mizí a zůstává nahrávka samotná a emoce z ní. Fink KIM určitě nejsou úplně pro každého, ale jejich organičnost a organizovanost, jejich detail a nenásilnost a jejich klidná artikulovanost při zachování hudební živosti jsou podmanivou a snadno návykovou charakteristikou, s kterou se krásně žije a prožívá cokoliv si zrovna chcete poslechnout.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 20 metrů čtverečních s nadstandardním zatlumením různorodými panely.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Celkový trend frekvenční odezvy je jasně „vyrovnaný“, z metrové vzdálenosti je tu vidět trochu více výšek, které ovšem „spadnou“ do správné úrovně na doporučované vzdálenosti kolem 3 až 4 metrů. Propad na 110 Hz je vliv místnosti. Nástup reprodukce je vidět na zhruba 40 Hz. Příkladná je pak (ne)směrovost.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – vliv regulace vysokotónového reproduktoru

Frekvenční odezva – vliv regulace „tlumícího faktoru“

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (žlutá linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Celkově se impedance drží naprosto příkladně nad úrovní 6 ohm, ladění bassreflexu je patrné okolo prvního sedla na cca 37 Hz. Je vidět rezonance na 390 Hz, jinak je ale také vidět, že průběh impedance je promyšleně kompenzovaný, stejně tak elektrická fáze je příkladně „téměř nulová“.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 279 000,- - standardní provedení

Kč 319 000,- - příplatkové dýhy

Kč 379 000,- - hluboký černý lak

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pevnost zvuku a kontrola

+ konkrétnost a autorita

+ důraz a dynamika

+ tonální věrnost

+ čistota a přehlednost

ZÁPORY

- integrovaný stojan limituje poslechovou pozici

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: HIFI GUIDE | www.hifiguide.cz 

PRODÁVÁ: HIFI CZ | www.hificz.cz 

fSdílet

Tweet