Americký Klipsch je populární středoproudou značkou - a to slovo "středoproudou" můžete chápat bez jakéhokoliv přídechu pejorativnosti. Dnes má katalog Klipsch obrovský rozsah a nabízí opravdu různorodý záběr. Krom klasického hi-fi je tu pár high-endových šperků z řady Heritage, jsou tu solidní sluchátka, čistě lifestyle audio a - jako jeden z nejaktuálnějších přírůstků - kombinace firemní tradice a moderních technologií - řada Heritage Wireless.

Jejím výstavním kusem jsou pak bezpochyby The Sixes, aktivní reprosoustavy v retro podobě a s moderní výbavou uvnitř. Když se podíváte na robustní ozvučnice The Sixes, usazené díky podstavci do mírně zakloněné pozice, dýchne na vás duch poloviny 20. století s křivkami, které ve 40. letech poprvé naznačil sám Paul W. Klipsch.

The Sixes jsou větší, než by se mohlo zdát - 42,5 cm na výšku, 22 cm na šířku a 27,9 cm do hloubky spolu s hmotností cca 8 kg (pro pravý kanál, levá bedna je o půl kila lehčí) tvoří vizuálně atraktivní celek, MDF ozvučnice je podýhovaná pěkně zvoleným odstínem ořešáku a ať už je přední stěna překrytá černou hrubě tkanou mřížkou nebo ponechaná jen tak "bez obalu", retro nota je zřetelná.

Úplně vespod přední stěny je zhruba 5 cm vysoký kovový proužek měděné barvy, na jedné ozvučnici jen s logem firmy, na druhém ještě s otočným přepínačem vstupů, potenciometrem hlasitosti a dvoupolohovou spínací páčkou.

Odkrytá čelní plocha hostí klasický čtvercový zvukovod z bytelného plastiku, v jehož středu se ukrývá vysokotónová kopulka, zbytek frekvencí vyzařuje klasický kónus. Tweeter za "zaměřovacím křížem" je klasickým firemním titanovým kouskem o průměru 2,54 cm. Woofer o průměru 16,5 cm má membránu z polymerů.

Zadní panel levého kanálu je osazený pouze kulatým konektorem se čtyřmi piny a šroubovací obrubou (je to kanál pasivní, napájený z hlavního, tedy pravého) a v horní části bassreflexovým nátrubkem. Na pravé reprosoustavě najdete kovovou desku, z vnitřní strany osazenou elektronikou, z vnější konektory a ovládacími prvky - a samozřejmě identický bassreflex. Analogový svět zastupuje jeden pár cinchů, který lze přepnout dvoupolohovým šoupátkem mezi klasickým linkovým a phono vstupem; k tomu je o kousek níže zemnící kolík. Analogový přístroj lze připojit i pomocí 3,5 mm jacku.

Svět digitální pak zastupuje jeden vstup optický, primárně patrně určený pro televizi. USB typu B zase zajistí komfortní propojení s počítačem a The Sixes si přímo říkají třeba o "stolní" nasazení (máte-li tedy samozřejmě americky dimenzovaný pracovní stůl), byť díky dálkovému ovládání budou pohodlně sloužit kdekoliv. Napájecí zásuvka je logicky také jen na pravé reprosoustavě a i zde je propojovací "čtyřkolík". Komplet doplňuje sdružený cinch pro subwoofer. Co není vidět, to je Bluetooth konektivita.

Vestavěný digitální zesilovač poskytuje solidní souhrnný výkon 100 Wattů pro každý kanál trvale a dvojnásobek ve špičkách, The Sixes mají psaný frekvenční rozsah 40 - 20 000 Hz v toleranci -3 dB, byť v reálu bude nástup tak o 10 - 15 Hz výš. Pokud připojíte reprosoustavy přes USB, zvládnou nativně i PCM signál o rozlišení 24 / 192.

K napájení Klipschů jsme využili třeba převodník Copland DAC 215, nebo také OPPO UDP-205 či samozřejmě i telefon spojený po "modrém zubu". Hrálo se proti klasickým sestavám z redakce (viz pravý sloupec -->), ale také proti Acoustic Energy AE1 Active nebo Tangent Spectrum X5 BT.

Ačkoliv The Sixes patří do stáje americké značky, známé chutí po mohutnosti basového pásma, právě v The Sixes jako by se přetočil čas nazpátek nejen esteticky, ale také zvukově - basů v "Prism" Charlieho Hadena ("American Dreams" | 2002 | Verve | 064 096-2) je právě tak akorát co do objemu, je však zato řádně zahuštěný a těžký, byť měkký a v konkrétnosti adekvátní cenové třídě. Nejhlubší tóny tak jsou pocitově malilinko v pozadí, ale pokud budete využívat The Sixes v menších prostorách, kam patří, nebudete trpět nedostatkem.

Nahrávka sboristů ze slovenského uskupení Fragiel "Ain´t No Sunshine" ("Next Level" | 2010 | QStudio | 1617-002-2) staví na přeci jen poněkud "nadupanějším" zvuku - vokály měly maličkou tendenci k razantní říznosti, ani nahlas to však nepřekročilo meze ostrosti. Naopak tato energičnost řádně podpoří dojem živého zvuku. Stejně tak ona lehká tendence k dopřednosti podporuje odsýpání skladby. Čitelnost je férová, už vnímáte, že je to mnohohlas a zpěvákům je dobře rozumět bez pocitu nekonkrétnosti.

Na nejvyšších částech frekvenčního spektra v "Coal" Michaela Penna ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) bylo cítit lehkost, s níž jde tweeter Klipsch za signálem a jak to generuje tóny cikavé, bohaté, živě a energicky kovové. Trochu tím nahrazuje spíše solidní, než analytickou detailnost. Říz, ale přitom nevulgárnost reprodukci jako čele oživují a postrkují energicky kupředu.

Z pohledu dynamiky nabídnou Klispch The Sixes zhruba právě to, co byste čekali od kompaktních aktivních regálovek této ceny - gradování energie a její následnou erupci v "Signal to noise" Petera Gabriela ("Miss" | 2003 | Realworld | 07243 595237 2 9) zachytily The Sixes v basovém pásmu se zřetelnými limity, ale od vyšších basů dál je jejich reakce na signál slušná, kde je potřeba, tak cítíte jejich tlak a zejména v menších prostorách tam v nich chytne ta správná saze a nabídnou ochutnávku živelného amerického zvukového podání.

Stejně americké je i nepídit se po detailech a vnímat velký celek - i to jde The Sixes dobře. V "Dans Ma Rue" od Zaz ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY | 88691918262) působil zvuk dostatečně přehledně a protože The Sixes neaspirují na studiový monitor, ale spíše chtějí poslat do prostoru koncertní šmrnc, sází na energičnost, na drajv a na dopřednost, která vás hudbou vlastně tak zavalí, že nemáte ani čas porovnávat nějaké nuance.

Co naopak The Sixes rozhodně jde dobře, to je rekonstrukce prostoru hudební scény, zejména pak, pokud je umístíte relativně blízko k sobě (dejme tomu do dvou metrů). "Theatrum Universi" Oskara Rózsy ("Under My Spell" | 2009 | Pavián Records | PM0042-2), nemáte pocit, že by zvuk byl nějak vázán do ozvučnic, všechno je hezky propojené a vykreslené vprostřed mezi korpusy. Natočte je maličko k sobě a v rámci kategorie nabídnou nadprůměrnou prostorovost a pocit vzdušnosti.

The Sixes jsou však přednostně dělané na radostný poslech - v "Please read the letter" z "Raising Sand" od Roberta Planta a Alison Krauss se nám líbila ta energie i ten důraz, s nímž hudbu prezentují, není to poklona audiofilii, ale naopak snaha vymáčknout co nejvíce života (a možná i živočistnosti), co je zrovna k dispozici. Na v zásadě lifestylové řešení férová rytmika, umí i trochu zatlačit na pilu a přitom je nerozhodíte z jejich stylu hraní.

Klipsch The Sixes jsou atraktivní retro hračky - mají nicméně konektivitu navrženou do moderního světa, jejich výrobní kvalita je opravdu solidní a jejich design má své nesporné kouzlo a působí jako příjemné oživení mezi vší tou velmi současnou a moderně střiženou nabídkou. Svým zvukem obstojí The Sixes v menších místnostech - ostatně už proto, že ve velkých je stejně nedáte moc daleko od sebe kvůli dostatečné, ale rozhodně ne naddimenzované délce spojovacího kabelu, který je navíc zlomyslně vybavený pětikolíkovým konektorem a ne klasickými terminály. Jako celek ale The Sixes tvoří zajímavý koncept, uzavření aktuální výbavy do křivek starých ve své základní podstatě desítky let, to je odvážný krok. Nicméně s ohledem na to, jak živě, důrazně a energicky se snaží Klipsch hrát, není to krok špatným směrem - pokud tak hledáte stylovku, přes níž si s jiskrou přehrajete co potřebujete a chcete jen minimalistický systém, pak si The Sixes můžete směle napsat do svého úvodního seznamu řešení k vyzkoušení.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ × ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 22 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ fér cena za zajímavý koncept

+ konektivita a možnosti

+ výborné zpracování na danou kategorii

+ zajímavý design

+ umí to nahlas řádně "rozbalit"

ZÁPORY

- propojení kanálů kabelem s "pětikolíkem" a pevně danou délkou

- chvílemi by zvuk mohl být jaksi agilnější

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: CPT Praha | www.cptpraha.cz 

fSdílet

Tweet