Vídeň je městem hudby, o tom žádná. Málokteré jiné město světa se může chlubit tak košatou historií, jako právě hlavní město našich jižních sousedů - zejména na přelomu 18. a 19. století nebylo snad na světě místa, které by bylo prosycenější hudebností. Mozart, Haydn, Beethoven, Schubert, Liszt, Brahms, Strauss, Lehár, Lanner, Bruckner, Mahler... Kde jinde by pak měla vzniknout neméně silná tradice výroby nástrojů pro reprodukci hudby?

Jednou z nejsilnějších vídeňských značek je Vienna Acoustics, společnost, jejíž kořeny sahají až do roku 1989 a která během let krom tvorby reprosoustav koketovala také s výrobou zesilovačů. V 21. století pak značka vyzrála a ustálila svou produkci na relativně skromných třech řadách (+ jedné modelové řadě vestavných reprosoustav, abychom byli úplně přesní) o celkem 14 modelech. V podstatě základním je pak Haydn Grand Symphony Edition z řady Concert Grand - odvážné pojmenování pro nejdostupnější firemní produkt, co říkáte?

Regálové reprosoustavy patří svou velkostí k těm kompaktnějším, ozvučnice z MDF desek je nicméně bytelná a jeden kus váží 10 kg při rozměrech 36,1 x 26,5 x 17,4 cm (v x h x š). Nelze nevyzdvihnout velmi pěkné povrchové zpracování a cit pro detail - kabinety mají lehce zaoblené rohy, na nichž nejlépe vidíte hloubku lakování, dvěma poměrně hlubokými linkami kolem dokola ozvučnic přiznávají napojení přední a zadní stěny, což ve finále nepůsobí rušivě a je cítit, že reprosoustavy jsou vyráběny ručně.

Klasické tvary vlastně ničím na první pohled nepřekvapí, na druhý se ale pár zajímavostí najde - třeba to, že ve spodní desce jsou dva závity, jimiž můžete reprosoustavy napevno připoutat k odpovídajícím stojanům, nebo třeba to, že ač přední stěna působí zcela standardně se svým osazením vysokotónovou kopulkou a středobasovým konusem, skrývá se na ní i ne zrovna malý výdech bassreflexu. Z dálky totiž možná díky decentnímu provedení ani neuvidíte, že tweeter sedí v poměrně mělké desce, která se klene přes ústí výdechu, jehož hrubý, lehce zrnitý materiál je na dotek velmi pevný.

Při pohledu zezadu je na podlouhlé destičce krom typového označení s Haydnovým profilem a podpisem ještě sériové číslo a dvojice robustních, elegantních reproterminálů pro banánky, lopatky i holé vodiče.

O nejvyšší frekvence pečuje klasicky působící hedvábná kopulka o průměru 2,5 cm. Je ručně impregnovaná a v motoru se nachází trojice neodymových magnetů. Středy a basy pak vyzařuje pro firmu charakteristická transparentní membrána s atypickým závěsem, kterou vyztužují uzounká žebra, ne nepodobná pavoučím nohám - odstup patrně název Spider-Cone. Průhledný materiál se nazývá XPP, jde o termoplast s vysokým podílem polypropylenu, kde zbytek "receptu" je patentovaný. Membrána je 15,2 cm široká.

Výhybka dělí práci do dvou pásem, je osazená cívkami na vzduchovém jádře, kondenzátory s 1% tolerancí a neindukčními filmovými odpory s tolerancí 1%. Strmost výhybky pak činí 6 / 12 dB. Výrobce udává jmenovitou impedanci 4 Ohmy a citlivost 88,5 dB.

Reprosoustavy Vienna Acoustics Haydn Grand jsme poslouchali na běžných redakčních sestavách od Naim Nait XS + Naim FlatCap XS s koncovým stupněm Naim NAP 250 v kombinaci s OPPO BDP-105D a gramofonem VPI Scout (a phono Naim Stageline), s Norma Revo IPA-70B a ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo s Cambridge CXA80 a Cambridge CXC. Používali jsme ale také AVM CS 2.2. Porovnávali jsme s Harbeth Monitor 30 nebo Xavian Premio a Xavian Perla. Další detaily o kabelech, filtrech a dalších komponentech najdete v pravém sloupci ->.

Na poměry kompaktních ozvučnic se Haydn Grand rozhodně nebojí šlápnout do basů. Bohaté zastoupení spodních oktáv v "No Sanctuary Here" Chrise Jonese ("Vinyl Classic vol.2" | 2014 | stereoplay) zvládly Haydn Grand se ctí, objemu bylo hodně, byť bas působil lehounce nafouknutějším a uvolněnějším dojmem. Cítíte také trochu vřelejší podání, také ale už vnímáte, že reprosoustavy jsou schopny brnknout a předat impuls, čímž vzbuzují dojem solidní váhy a důrazu nástroje. Hrají také nebývale snadno a lehce, byť hutně, k rozehrání se nezdá, že by potřebovaly kdovíjak excelentní zesilovač.

Nejvýraznější talent mají Haydn Grand bezpochyby v reprodukci vokálů, tam trochu teplejší a barevně i objemově hodně bohaté spektrum hlasům vysloveně sluší. Když se kupříkladu rozezpíval Leonard Cohen ve své "By the rivers dark" ("Cabasse La Collection" | 2011 | SONY Music Japan | 88691918262), přišlo na nás to příjemné mrazení z jeho hlubokého, sytého a emotivního hlasu. Možná by mohl být ještě o kousek plastičtější, ale velké proporce, hebkost a skvělá čistota vás doslova pohladí, reprosoustavy bez okolků míří za emocemi, za krásností a za muzikálností, byť trochu po svém - když ale posloucháte, je vám to úplně jedno, jak snadno a podmanivě to hraje. I ženské vokály o krůček dál v pozadí jsou dobře čitelné, stejně vstřícné, stejně pohodové jako ten Cohenův, přitom ale také cítíte, že je vše už dostatečně soustředěné a dostatečně konkrétní.

Ani nejvyšší pásmo ale nepřichází z pohledu muzikálnosti zkrátka, velký tweeter umí načrtnou bohaté, krásně kulaté a znělé tóny; ve "Wolkenmeer" Beo Brockhausena ("Closer to the Music, vol. 3" | 2009 | Stockfish | SFR 357.4009.2) byly výšky výrazné, odvážné objemově i znělostí a hlavně ani nahlas neztrácely svůj klid a jistou měkkost a pohodovost. Kovové perkuse krásně kovově mlasknou, bez ostrých hran, bez útočnosti, zato krásně barevně, plně a sytě - ostatně tak, jak Haydn Grand hrají jako celek. Ačkoliv pitvání se v detailech není zjevně primárním cílem reprosoustav, rozlišení je na danou třídu naprosto férové.

V úvodu "O Fortuna" z bombastické Orrfovy "Carmina Burana" (1984 | Decca | 411 702-2) bylo cítit, že dynamika je zejména vespod už mimo komfortní zónu těchto reprosoustav, ale to je vzhledem k objemu a ceně bez problémů - zvuk celkově nebyl tak monumentální, aby vystihl podstatu rozmáchlé skladby, nicméně život a dobrá dynamika třeba u smyčců tu cítit je. Rána do bubnu samozřejmě nemá ty potřebné grády, zbytek se ale už jakž takž vejde a u komornějších žánrů je pak dynamika velmi slušná, zvuk bohatý, energický a hlavně šťavnatý.

Pokud chcete zvuk Haydn Grand plně otevřít, nesmíte se upejpat a zůstat u půlnočního ševelení - zejména u skladeb jako "Love is the drug" od Roxy Music ("The Best of" | 2001 | Virgin | 7243 8 10395 2 6) to přímo svádí k hlasité a halasné reprodukci. Už ale někde od středních úrovní je ale reprodukce fajnově přehledná, není to analytické, ale v měkkém, pohodovém proudu hudby objevíte naprosto adekvátní množství informací - linky nástrojů drží pevně a čitelně, ale třeba i ševel perkusí už začíná získávat jasné obrysy a rozdělovat se na jednotlivé údery, stejně jako jsou už celkem pevně a jasně oddělená jednotlivá brnknutí v basové lince.

V podání prostoru jsou pak na svou třídu Haydn Gran excelentní - scéna ve Vangelisově "Losing Sleep" ("Voices" | 1995 | Warner Music | 0630 12786 2) byla prostě super, pevná, kompaktní a přehledná, byť sednete-li si dál jak dva, dva a půl metru, konkrétnost a přehlednost začíná přeci jen mizet. Hudba ale ze správné vzdálenosti vyhrává mimo ozvučnice, je tu už cítit i jakás takás hloubka a lokalizace jednotlivých zvuků není špatná, je to přehledné a jak už bylo řečeno, v dané třídě přímo výborné.

Všechny reprosoustavy Vienna Acoustic, Haydn Grand nevyjímaje, mají sice trošičku svůj vlastní charakter, ale také schopnost hrát s vášní, s energií, s nadšením a s velkou muzikálností. Velkou přednost mají Haydn Grand v tom, že v podstatě každé hudbě, bez ohledu na žánr či kvalitu, umí vnuknout pohodovost a radost - třeba i Nohavicova "Dlouhá tenká struna" z alba "Babylon" (2003 | Comumbia | 511001 2) byla znělá, plynulá, barevná, zejména na trošičku vyšší hlasitost pak bohatá a ve zkratce naprosto nekonfliktně a bezproblémově poslouchatelná po hodiny...hodiny...hodiny...hodiny a hodiny. A hodiny... A hodiny...

Kompaktní reprosoustavy Vienna Acoustics Haydn Grand jsou reprezentativní, pěkně vyrobené a nenásilně, muzikálně hrající. Jejich zvuk je elegantní, vstřícný, nekonfliktní a uvolněný, šťavnatý a houpavě radostný, prostě se dobře poslouchá a přitom to není vyladěné na pompézní efekt jako třeba Quadral. Haydn Grand mají i audiofilské kvality jako solidní rozlišení nebo vysloveně moc pěkný prostor. Pokud je vám pak blízký bohatý a barevný zvuk a pokud je vaším cílem příjemně a dlouhodobě poslouchat v relativně menších prostorách z relativně menší vzdálenosti, tohle jsou velmi solidní regálovky právě k tomu.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 44 780,- - piano black / cherry

Kč 45 604,- - piano white

Kč 49 340,- - rosewood

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ vypadají moc pěkně

+ měkký, bohatý, muzikální a pozitivně nabitý zvuk

+ sladké, hladivé a snadno poslouchatelné

+ solidní dynamika na tak malé reprosoustavy

ZÁPORY

- přeci jen je to trochu "svůj" přednes

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Mareka Audio | www.marekaaudio.cz 

fSdílet

Tweet