Britští PMC mají v rámci své výroby reprosoustav široký záběr - vyrábí reprosoustavy pro domácí nasazení, pro studiové použití i vestavené, řekněme "lifestyle" modely, dává na své pasivní modely mimo jiné i odvážnou dvacetiletou záruku, která svědčí něco o jejím sebevědomí. Základní řada twenty sice má dnes již paralelní "evoluční" verzi twenty.5, ale přesto jsme se podívali na zoubek tomu nejlevnějšímu, co si můžete od PMC postavit do interiéru.

Jde o kompaktní regálové modely s označením 21; jejich ozvučnice je čistá a jednoduchá, atypická jen tím, že je "zakloněná" směrem dozadu kvůli časovému sladění obou použitých měničů. Ozvučnice je ozdobená vybíranou a párovanou dýhou, aby oba kusy v páru měly stejnou kresbu, přesto spíše než na luxus odkazují svou koncepcí na studiovou, účelnou tradici studiového světa.

Na přední straně najdete sředobas a tweeter a pod nimi ještě hustou mřížku systému ATL. Advanced Transmission Line je vlastně propočítaný a pečlivě zatlumený kanál uvnitř skříně, kterým proudí vzduch rozhýbaný zadními stranami membrán (u twenty.21 konkrétně středobasu) a u kterého PMC věří, že poskytuje optimální basovou odezvu, respektive lepší, než klasická uzavřená ozvučnice nebo ozvučnice s bassreflexy. Jde o charakteristickou konstrukci PMC, transmission line v malém twenty.21 má efektivní délku 1,72 metru.

Na straně zadní je poměrně velká deska s dvěma páry reproduktorových terminálů, velkých, bytelných a dobře rozmístěných pro praktické soužití.

Ozvučnice je vyrobená z MDF desek, pět kilogramů hmotnosti se skrývá v rozměrech 32,5 x 15,2 x 27,7 cm (v x š x h), takže není nijak složité pro ně najít místo i ve stísněnějších prostorách.

PMC své měniče vyvíjí a některé též vyrábí - zde třeba středobas. Jde o kónickou membránu z upraveného papíru o průměru 14 cm, vsazenou do litého hliníkového koše a pracující na značně pevném závěsu. Know-how za měniči je sdílené s vyšší řadou Fact, platí to i pro 2,7 cm širokou měkkou kopulku tweeteru ze SONOLEX materiálu, která pochází v základu od SEAS a v PMC ji upravují. Jde o vlákna se čtyřmi vrstvami tlumícího materiálu, vysokotónový měnič pracuje ve vlastní komoře.

Výhybka je až fanaticky pečlivě poskládaná co do rozložení prvků, dělí mezi měniče práci na úrovni 1 800 Hz. Frekvenční odezvu výrobce udává mezi 50 a 25 000 Hz (ovšem bez tolerančního pásma), impedanci nastavil na 8 Ohm a citlivost na nadstandardních 87 dB / W / m.

PMC twenty.21 jsme poslouchali na všech klasických sestavách - Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / OPPO BDP-105D, Norma Revo IPA-70B / ASUS Xonar Essence One MUSES MKII nebo Cambridge CXA80 / Cambridge CXC. Srovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Premio a Xavian Perla a to i za pomoci kabelů ZenSati Authentica, KrautWire Lifetime série nebo reprokabelů TelluriumQ Silver a signálových kabelů TelluriumQ Black. Filtroval IsoTek EVO3 Solus s kabelem IsoTek EVO3 Initium.

Když spustila basová linka ve "Wicked Game" od Chrise Isaaka ("Best of" | 2006 | Reprise | 9362-49418-2), byla citelná snaha o pečlivě artikulovaný a kontrolovaný přednes, takže můžete očekávat pěkně pevné a utažené basy, byť objemově jsou adekvátní velikosti ozvučnice. Líbila se nám elastičnost basu, každý tón zapružil jako tětiva, byť trochu suše a s objemem, který bude fungovat spíše v malých prostorách. Užijete si tak impulsu, ale twenty.21 si i pro plnokrevnou reprodukci elektrické basy zaslouží spárovat se subwooferem. A nutno říct, že bas nedají zadarmo - jednak to chce alespoň střední hlasitost a jednak naddimenzovanou elektroniku a třeba i bi-amping, abyste tyhle drobečky pořádně probudili.

Střední pásmo je velmi soustředěné a konkrétní, vokál Vince Jonese v "The Parting Glass" ("Moving through taboos" | 2004 | Universal | VJ 356N) byl posazený kupředu, přesný, suše perfekcionisticky zaostřený a monitorově detailní. Hlas zněl bez příkras a efektů, ale také bez studiové neosobnosti, byl jednoduše věcně realistický a dobře prokreslený, vystupoval nad nástroji. Je pravdou, že v reprodukci by mohlo být více vzduchu a špetka uvolněnosti, nicméně pokud chcete lovit detaily a baví vás analyzovat nahrávky až po velmi drobné nuance, tak zejména v řečovém pásmu to twenty.21 opravdu umí.

Podobně utažené, přesné a soustředěné jsou pak i výšky, byť i těm by mohla pomoct trocha vzdušnosti a uvolněnosti, aby v kombinaci s ostřeji nebo tvrději hrající elektronikou neměly tendenci k techničnosti. Nicméně cinkot kovových perkusí v "Elucidation" pětice Burton - Corea - Metheny - Haynes - Holland ("Like Minds" | 2003 | Concord | SACD-1029-6) byl zřetelný, dobře rozlišený a jaksi hmotný, konkrétní. V některých sestavách byl zvuk sice lehce syrovější, ale opět jde spíše o znak studiových nekompromisních kořenů firmy s analytickým zvukem. twenty.21 jsou prostě klasické monitory, takoví malí zvukoví arbitři.

Dynamiku v nich budete muset probudit stejným způsobem jako bas, skoro by se dalo říct, že čím více nahlas, tím lépe. Potichu má jim schází razance, nahlas ale fungují na tak malé skříně velmi dobře a i Mahlerova "6. symfonie" v podání České filharmonie s Václavem Neumannem v čele (1995 | Octavia Records | OVCL_00259) má slušnou razanci, byť energie basové sekce je omezená. Na druhou stranu třeba výbušnost žesťové části je výborná.

Rozlišením se PMC twenty.21 opět jasně pasují do role analytických nástrojů - ve "What a wonderful world" Katie Melua a Evy Cassidy ("Collection" | 2008 | Dramatico | DRAMCD0040) byly twenty.21 velmi informativní, jasně ukázaly na poněkud ostřeji nahrané sykavky (ale zase ani nahlas nezněly vulgárně a neposlouchatelně), hlasy byly velmi pevné a velmi konkrétní a zvuk celkově jistý, byla slyšet gradace tónů a i když zrovna takovýmhle nahrávkám by zřejmě více slušel trochu muzikálnější charakter, dozvíte se jednoduše to, co je nahrané na nosiči a to, jak si s tím poradil váš řetězec - bez příkras a bez kompromisů.

Podání prostorové scény funguje dobře v malých prostorách, respektive relativně zblízka, pak jsou twenty.21 i celkem nesměrové. "Scherzo c-moll" Johannese Brahmse v podání Anne-Sophie Mutter ("The Berlin recital" | 1996 | Deutsche Grammophon | 445 826-2) se odehrávala mezi reprosoustavami a začala se tu otevírat už i hloubka hudební scény, lokalizace byla výborná a kontury nástrojů precizně pevné. Scéna byla přehledná a smysluplně zorganizovaná, byť proporčně samozřejmě hodná malých monitorů, nečekejte zaplnění celé místnosti reálně velkým orchestrem.

Dobře nahraným skladbám pak PMC twenty.21 dobře poslouží - "Africa" od TOTO ("Feel the difference - Blu-spec CD" | 2009 | SONY Music Japan | SICP 20048-9) měla skvělý rytmus, byla pevná jako skála a energická, vysloveně vybízející k hlasitější a hlasitější reprodukci. Jadrný přednes byl dobře zorganizovaný, rychlý a konkrétní, byť jasně nasměrovaný k analytičnosti a ne k hezké muzikálnosti.

Pokud posloucháte v menších prostorách kolem 20 m2 (a méně), pokud máte dostatečně agilní a autoritativní elektroniku (na zesilovači rozhodně nešetřete) a pokud vás baví přímý, čistý a intenzivní zvuk, pak mohou být twenty.21 sice náročnými, ale uspokojivými partnery. Potřebují, pravda, opravdu povzbudit a nejsou na tiché ševelení, stejně jako by jim zajisté slušel subwoofer, ale na tak kompaktní řešení fungují dobře. PMC twenty.21 jsou jednoduše monitory se vším všudy.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

Upřímně řečeno, ve velkém prostoru nás naměřené hodnoty trochu zaskočily zejména výrazným peakem na úrovni 350 Hz, tedy zřetelně zdůrazněným vokálním pásmem, stejně jako peak na výškách nad hranicí 4 kHz. Nástup se dá přiřadit někam k hranici 60 Hz a frekvenční rozsah 60 - 20 000 Hz platí pro toleranci +/- 6 dB. Průběh křivky také napovídá tomu, že twenty.21 jsou ideálními adepty na spojení se subwooferem.

Impedanční křivka je v podstatě poměrně klidná, byť na 1 750 Hz šplhá někam ke 40 Ohmům a propadá se naopak někam na 4 Ohmy, což je v podstatě bezpečný rozsah, stejně jako není problematická fáze (nad 1 kHz začíná chyba měřícího systému a graf tak nelze brát od této hranice v potaz).

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ × ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 62 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zůstávají pevné i do hodně koncertních hlasitostí

+ pěkné podání prostoru

+ do malého prostoru fungují dobře

+ rovný, suchý, hodně pevný přednes

ZÁPORY

- pokud z nich chcete dostat výraznější bas nebo hrát potichu, musíte mít naddimenzovaný zesilovač

- cena je za malé repro už poměrně vysoká

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Luxusní Elektronika | www.l-e.cz | www.p-m-c.cz 

fSdílet

Tweet