Značku Revival Audio si pro radost ve Francii roku 2022 založil Cheng Hsun – pro přátele Jacky – Lee (bývalý stratég marketingu v Dynaudio) a Daniel Emots (vývojář řad Contour, Confidence a Special 40 tamtéž). Ze svého předchozího dánského působiště si pánové přinesli inspiraci a zkušenosti a rozhodli se ji vtělit do nápadně retro podoby svých reprosoustav. To platí zejména pro top modely Atalante, ale jistou míru „historičnosti“ ve svých křivkách skrývají i základní sloupky Sprint 4.

Jejich MDFkové ozvučnice mají nejtradičnější možný tvar kvádru, výjimku tvoří přisazený organický panel kolem měničů. Úhlopříčky spodní desky se vytahují až za základní půdorys díky nožkám bronzové barvy, které svým špičatým tvarem utváří další retro prvek.

Ze zadní stěny vyfukují energii dva bassreflexové nátrubky – jeden nahoře, jeden dole. Úplně dole najdete kulatou vaničku s jedním párem reproterminálů, směřujících vzhůru pod úhlem zhruba 45 stupňů.

Sprint 4 mají dvou a půl pásmový koncept, osazené jsou třemi reproduktory vlastní konstrukce. Ty jsou zasazeny v na první pohled nijak zvlášť nápadné odnímatelné (magneticky přichycené) čelní desce. Její mírně asymetrické oblé tvary slouží jako zvukovody a výrobce jí říká ELYTRON. Sundat ji pak lze proto, že případné látkové kryty reproduktorů se k ní připínají trochu neobvykle zezadu.

Na výškách si práci odbývá 2,8 cm široká měkká kopulka, lakovaná proprietární směsí. Má vlastní integrovanou pracovní komoru a přímo za kalotou se nachází antidifrakční prvek ARID. Ten prý zvládá absorbovat na 95% zadního vyzařování a tím zvyšuje celkovou čistotu reprodukce. Malá vlnka závěsu je asymetrická, což zajišťuje lepší linearitu výkmitu. Spolu se silným feritovým magnetickým systémem to pomáhá dosáhnout velmi nízké rezonanční frekvence 560 Hz.

Oba měniče pro nižší frekvence (horní středobasý, dolní čistě basový) mají průměr 18 cm. Kónus s výraznou středovou prachovkou je vyroben z materiálu BSC – čedičového sendviče. Revival Audio říkají, že jsou jediní, kdo tento materiál extrahovaný z lávového kamene používá. Sendvič sestává z tří vrstev – tlumícího filcu, polymerového lepidla a vnějšího čediče.

Frekvenční výhybka je namontována na bytelné desce s plošnými spoji a tvoří ji osmička součástek. Dělící filtry jsou naladěny na 1 600 a 2 200 Hz.

Deklarovaná frekvenční odezva činí 45 – 22 000 Hz (-3 dB), reprosoustavy mají jmenovitou impedanci 4 ohmy (minimum leží na 3,8 ohm při 200 Hz) a přidávají k tomu citlivost 89 dB / 2,83 V / m.

Ozvučnice ční do výšky 106 cm, šířka je jen 21,3 cm a hloubka 30,7 cm. Váha jednoho kusu dosahuje na 20,6 kg.

K dispozici jsme v akusticky dotaženém bratislavském showroomu dovozce měli systém na bázi Taiko Audio serveru a zesilovačů jako Pass Labs INT-250 nebo Ayre EX-8 2.0, k tomu nejčastěji Ypsilon DAC-1000 a komplet kabeláže Siltech Ruby Crown nebo Stage III Concept. Pro změnu jsme měli kupříkladu Revival Audio Atalante 3 nebo Harbeth Super HL5 Plus a rozličné Wilson Benesch.

Masivní basový základ v „Glem ikkje“ Kari Bremnes („Det vi Har“ | 2017 | Strange Ways | WAY 309) vyšel ze Sprint 4 spíše s důrazem na přesnost a disciplínu nežli plnotučnost. Kontury jsou v rámci kategorie pevně vykreslené. Nečekejte příval hromobití, ale dostanete od reprosoustav slušný švih i rychlost, to vše ve vyrovnané formě bez pocitu převisu. A co se týká hloubky, tak to zase reprosoustavy nabízí víc, než by se zdálo, syntetický tón se nezdá být nijak významně ukrácený, což je s ohledem na štíhlou stavbu zajímavé.

Zpěv i nástroje ve „Feeling Like Myself“ (Roses & Revolutions | „Midnight Monsters“ | 2021) jsou přednesené civilně, s dobrou čitelností a bez významnějšího zabarvení vlastním charakterem, hudba působí zakotveně a organizovaně, celkově nevtíravě. Ani tady není obrovský objem, zato kontrola je nadstandardní, aniž by zvuk sklouzával ke strohosti.

Ani na výškách nepůsobí Sprint 4 nijak zdůrazněně nebo naopak tlumeně, cinkání v „Beauty Queen“ (Roxy Music | „For Your Pleasure“ | 1999 | nahráno 1973 | EG | 0724384744922) zaznívalo čistě a utaženě, přitom s energickou jasností bez řezajících hran. Rozlišení je dobré, minimálně v kontextu padesátitisícové sféry.

Bez efektního dramatu, zato s jistou zaťatostí, odhodlaností a pevností si Sprint 4 poradily s čtyřčlenným tělesem Carmina Quartet, hrajícím Debussyho „Assez vif et bien rhytmé“ („Smyčcový kvartet, op. 10“ (1992 | Denon | CO-75164). Reprosoustavy ochotně snáší i vyšší hlasitost, zůstávají soustředěné a spíše svižné, nežli masivní. Ačkoliv ani tak se zvuk přímo nežene kupředu, je to urovnané a decentní, v rámci své třídy velice dobře kontrolované.

V houslové exhibici Julie Fischer (Paganini | „24 Caprices“ | „No 1. in E major“ | 2010 | Decca | 0028947822745) bylo znát dobrou míru detailů, ale prezentovaných bez analytické soustředěnosti, i tady je zvuk hlavně vyrovnaný a umírněný. Civilní projev je ze všech úhlů pohledu přiměřený a čitelnost jde ruku v ruce s celkovým pocitem rychlosti a vlastně ochotných reakcí na signál.

Sprint 4 nevyzařují kdovíjak obrovský prostor hudební scény, přesto byla „Indigo Dreamscapes“ (Jack DeJohnette / Pat Metheny / Herbie Hancock / Dave Holland | „Parallel Realities Live…“ | 1993 | Jazz Door | JD 1251/52) fajnově zřetelná a rozčleněná, obraz pevný a reprosoustavy pocitově víceméně nesměrové, bez nutnosti ladit nějak pečlivě natočení na úrovni jednotlivých stupňů. Hudba už byla také lehce protažená na předozadní osu, v proporcích středních, zato pevných.

„The Logical Song“ od Supertramp („Breakfast in America“ | 2010 | nahráno 1979 | A&M | 0600753304372) byla učesaná, pocitově „normální“, ničeho příliš, ničeho málo, možná s droboučkým akcentem na výškách, ačkoliv přesně to může být charakter nahrávky a ne reprosoustav. Ty působí všeobecně „propustně“, s hezkou znělostí i pevností, bez efektů a se zdravým, ne ovšem nikterak rozdivočelým množstvím energie.

Revival Audio Sprint 4 jsou sloupky střední třídy, možná trochu jednodušeji pojaté na povrchu, když se budete dívat zblízka, ale z dálky vlastně čisté a moderní. Snaží se mít co nejméně vlastního zvuku, tudíž jejich přednes působí vyrovnaně, pevně, spíše rychleji a vůbec disciplinovaně. Přednes má v sobě něco anglické elegance, dánské pevnosti a přesto i trochu své vlastní charakteristiky, ačkoliv to je znát jen takříkajíc „na okraj“, dominantně prosvítá skrze Sprint 4 sama hudba, ač bez technické strohosti. Sprint 4 budou zajímavé pro toho, kdo si cení vyrovnanosti, jasnosti a neurputné konkrétnosti.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 35 metrů čtverečních, s akustikou vytvořenou na míru s cílem dosažení frekvenční i časové vyrovnanosti.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Sprint 4 začínají hrát na působivé úrovni 35 Hz, mezi 280 a cca 800 Hz je vidět jisté zdůraznění, stejně jako v oblasti nejvyšších tónů. Základní ladění je „do roviny“, přesto některé části rozsahu působí důrazněji než jiné a Sprint 4 budou mít rozpoznatelný vlastní charakter. Velmi dobře pak působí soulad vyzařování, čelní deska ELYTRON skutečně odvádí slibovanou práci.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s nasazenou čelní deskou (červená) a bez ní (černá)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance se drží dokonce o kousek výš, než je slibovaná hodnota – reprosoustavy jsou přesto poctivě čtyřohmové. Ladící kmitočet leží na nějakých 46 Hz a celkové chování je nenáročné, čisté, prosté artefaktů s výjimkou drobné rezonance na 280 Hz. Tam je vidět i drobný oblouček na projevu obou (středo)basových měničů. Ale celkově nepůsobí Sprint 4 jako nároční partneři pro zesilovač.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

EUR 1 790,-

cca Kč 45 500,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ rozumná cena

+ čistý vzhled s britským dotekem

+ příjemně, klidně naladěné

+ „snadný“ zvuk

ZÁPORY

- detaily zpracování nepůsobí úplně luxusně

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Dream Audio | www.dreamaudio.eu 

fSdílet

Tweet