Georges Cabasse začal vyrábět reprosoustavy již v 50. letech 20. století, byť jméno Cabasse najdete třeba i na houslích z roku 1740, takže rodinná vášeň pro hudbu má velmi dlouhou tradici. Charakteristickými prvky konstrukce jsou pak téměř všude přítomno koncentrické reproduktory a také třeba jména, která pochází ze světa námořníků díky blízkosti Bretaně a Atlantiku. Nejinak je tomu i u modelu Java MC40, středně velkých sloupů, které jsou Cabasse tak jak to jen jde.

Java MC40 jsou klasicky tvarovanými sloupky s jen lehkým zjemněním charakteru oblostí na bocích, ozvučnice jsou posazeny na nevelké základně a mezi ní a skříní vzniká překvapivě veliká mezera; dole je pak pochopitelně umístěný výdech bassrefleu. Vpředu je pod štítkem na horní hraně skříně umístěn již naznačený koncentrický reproduktor a pod ním dvojice kónických basáků s po stranách zaříznutými koši, dole u paty je pak firemní znak.

Přejedete-li pak pohledem zpředu dozadu, zjistíte, že ozvučnice z MDF profilů se mírně zužuje. Na zcela čisté zadní straně je pak velká lesklá deska s jediným párem robustních terminálů. Reprosoustavy možná působí relativně robustním dojmem, ale čísla říkají, že se standardu nijak výrazně nevymykají - s výškou 110 cm, šířkou 25 cm a hloubkou 35 cm váží 24 kg, takže jsou větší, ale stále skladné a ne zbytečně dominantní.

Zcela nahoře se nachází BC10, reproduktor koaxiální koncepce, spojující bílou vlnku o průměru 10 cm pro reprodukci středního pásma a běžnou 2,7 cm kopulku z měkké látky pro reprodukci výšek. Technologie je zmenšeninou třípásmové "koule", kterou najdete v modelech La Sphére a L´Ocean a cílem koaxiálního uspořádání je poskytnou co nejzaostřednější a nejhomogennější podání prostoru.

Dva basové měniče mají 17 cm membrány kónického tvaru, kónus je z materiálu Duocell a vyrábí se přímo v továrně Cabasse. Materiál Duocell je obdobou známějšího Rohacellu a v Cabasse jej znají už od 80. let. Tloušťka membrány je proměnlivá, větší v nejvíce namáhaných částech a naopak odlehčená tam, kde tolik pevnosti není třeba. Závěs je velmi poddajný a navržený pro dlouhý zdvih.

Třípásmový koncept svazuje dohromady výhybka se strmostí od 6 do 24 dB / oktáva a technologiemi věnovanými udržení korektní akustické fáze. Pásma se dělí na 900 a 3 400 Hz.

Frekvenční odezva reprosoustavy je 59 - 23 000 Hz (byť výrobce neudává toleranční pásmo, jde tak i tak o poměrně konzervativní odhad, alespoň s ohledem na velikosti a osazení reprosoustav), jmenovitá impedance 8 ohm se propadá dle údajů až na 3,4 ohm a charakteristická citlivost 90 dB / W / m je nadstandardní. Působivá je i zatížitelnost reprosoustav - spíše než 110 Wattů trvale je to 770 Wattů ve špičce, co je zajímavé.

Cabasse Java MC40 jsme poslouchali v říčanské poslechové místnosti obchodu Panashop, kde jim společnost dělal zesilovač Primare I35 a přehrávač Marantz CD6006, ale třeba také gramofon Technics SL-1200GR. Propojeno bylo kabeláží AudioQuest z nižších pater nabídky. Srovnávat jsme mohli s Monitor Audio Bronze 6 nebo Klipsch RF-7 II.

Od robustní ozvučnice Java MC40 tak trošku čekáte, že se ponoří do hlubokých oktáv a na basové lince v "Riders on the storm" od The Doors ("The Very Best of The Doors" | 2007 | Rhino | 081227999582) jsme nebyli zklamáni. Basu je poměrně dost a vlastně má velmi solidní kontrolu, je nicméně těžší a hutnější. Basový základ o sobě prostě chce dát vědět - ne důrazem nebo skálopevnými konturami, ale spíše prostě objemem, schopností vyplnit prostor. Oddělení jednotlivých brnknutí už ale odpovídá cenové hladině a vnímáte už i impuls každého tónu. Bas je relaxovaný a plný, přitom ale čitelný.

I na hlasech Carrerase, Dominga a Pavarottiho v "O Sole Mio" ("3 tenors in concert" | 1990 | MFSL | UDCD 587) je cítit jaksi sytější, výživné zvukové podání, sázející na plnost a velikost zvuku. Ačkoliv zpěv je dobře srozumitelný, tak nějak stále máte trošku pocit, že by transparentnost zasloužila být lepší, protože přes vší kultivovanost a jemnost, přes schopnost protlačit dobré množství energie do prostoru, čehož jsou Java MC40 schopny, nemáte ten úplně ideální pocit "bezbariérovosti" přednesu.

Vysokotónová kopulka se pak nicméně zřetelně snaží a kupříkladu v Brubeckově "Take Five" ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) je činel svěží, dobře vykreslený, s tóny oddělenými, znělými a jasnými. Také tu vnímáte nádech sametového zjemnění, ale je decentní, snad by se dalo říct elegantní - díky němu minimálně tyto Cabasse "nekousnou" příliš výrazně do ucha při vyšší hlasitosti či u horších nahrávek.

Na "Voodoo Child" ve verzi od Turtle Island Quartet ("Have you ever been" | 2010 | Telarc | TEL-32094-02) bylo cítit, že Java MC40 mají celkem velký dynamický potenciál, že když je trochu podráždíte hlasitostí, umí být příjemně tučné a mohutné, přitom ale solidně energické - navíc tu je neustálý pocit, že jakkoliv nahlas či jakoukoliv silou je budete "krmit", všechno unesou a zvládnou. Je to nicméně solidní dynamika, odpovídající proporcím a ceně reprosoustav, už vás nechá užít si šťavnatý poslech.

Co se týká rozlišení, Java MC40 umí být informativní, jak ukázala Claptonova "Before You Accuse Me" ("MTV Unplugged" | 2013 | Reprise | 8122796367), nicméně jednak je tu podmínkou trochu vyšší hlasitost (protože se zdá, že právě pod zátěží se jejich zvuk otevírá) a jednak si musíte zvyknout, že detaily nejsou nijak zdůrazněné, že je třeba se na ně trošku soustředit a hledat je. Zvuk celkově působí solidně organizovaným dojmem, není í zapatlané či nekonkrétní a když chcete, zaslechnete i celkem jemné drobnosti typu ruchů z publika nebo ozvěny koncertního sálu, ale celé je to prezentované jaksi uvolněně, jako velký celek a to v jemném, klidném, nenásilném balení, dávajícím zjevně přednost celistvosti před analytičností.

V "Need you now" od Lady Antebellum ("Need you now" | 2010 | Capitol | 509996 33641 2 5) bylo zase znát, že Java MC40 umí hudbu nabídnout v poměrně velkých proporcích, že prostor udrží homogenní a nenásilně plný vzduchu a dění. Opět - není to analytické, ale je to dostatečně volné a prezentované s dostatečně dobrou lokalizací nástrojů i hlasů, abyste se mohli ponořit do poslouchání. Není to okázalá hloubka či šířka scény, svým způsobem to tak trochu připomíná živé vystoupení, kde je zvuk okolo vás a nemáte pocit, že musíte prstem ukazovat na detaily, protože si užíváte celek.

Na Cashově "Ain´t No Grave" ("American Recordings VI" | 2010 | american | B001395402) pak Java MC40 dokázaly, že přes ně sotva projde nějaká nepříjemnost. Pokud totiž tuto skladbu neposloucháte na opravdu high-endovém systému, má tendenci znít v některých momentech ostře a nepříjmeně. Cabasse to pak ale zvládnou "ukočírovat" a hudba plyne jaksi nekonfliktním, plným a vlastně příjemným způsobem. Není to drtivá intenzita, ta syrová atmosféra, ale je to prezentace, která vás nechá neúnavně poslouchat.

Sloupky Cabasse Java MC40 jsou pěkně provedené, tělem (a vlastně i zvukem) poměrně velké a snadno zvukově plynoucí reprosoustavy, které si hrají tak trošku po svém, mají tak trošku kulatý, jemný a "tolerantní" zvuk, který je nutno trošku "probudit" - pak ale umí nabídnout dost basu, dost plnosti i dost celistvosti, abyste se mohli věnovat poslechu hudby bez pocitu nějaké nedostatečnosti. Snad jen na hlasech je cítit, že přes vší solidní srozumitelnost a detailnost by tu mohlo být více transparentnosti, aby citlivé střední pásmo s vokály v čele prostě bylo tak trošku "blíž". Celkově jsou to ale sloupky slušně postavené a solidně hrající, navíc tím lepší a jistější, čím lepší elektroniku jim připojíte.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 15 metrů čtverečních, s velmi malým zatlumením pouze dvěma závěsy a bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny co nejdále od stěn to šlo.

Naměřená křivka frekvenční odezvy vypovídá o prvním nástupu někde kolem 50 Hz, v plné síle spíše ještě o kousek výše, což možná tak úplně pocitově nekoresponduje s velikostí reprosoustav. Pásmo basů a nejvyšších tónů má lehce navrch, zřetelné propady jsou spíše produktem poslechového prostoru, než reprosoustav samých. S ohledem na cenu a velikost by ale možná bylo očekávané ponoření hlouběji do basového spektra.

Křivka impedance (červená) klesá ke 4 ohm, ale to je stále ještě relativně bezpečná hodnota. Bassreflex je naladěný někam pod 50 Hz. Také elektrická fáze (černá) má relativně neklidný průběh, celkový průběh obou křivek jasně naznačuje, že stabilní a také výkonný zesilovač tu bude velmi vhodnou volbou, abyste nad zvukem Java MC40 udrželi kontrolu.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 49 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ milá, bytelná výrobní kvalita

+ slušně spořádaný přednes

+ poměrně dost zvuku, zejména na basech

+ solidní důraznost

ZÁPORY

- trocha transparentnosti navrch by jim zejména na středech jistě slušela

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Panashop Říčany | www.panashop.cz 

DOVOZCE: Voice Audio | www.voice-audio.cz 

fSdílet

Tweet