Wikipedia říká: „Karbidy jsou sloučeniny uhlíku s elektropozitivnějšími prvky s výjimkou vodíku. Karbidy mají významné použití v průmyslu: karbid vápníku CaC2 je výchozí surovinou pro řadu výrob chemického průmyslu a karbid železa Fe3C (cementit) je v oceli složkou, která zlepšuje její vlastnosti.“ Pojmenovat tedy po těchto prvcích antivibrační podložky je poměrně originální – ale na druhou stranu to možná odkazuje na všeobecnou užitečnost, kdo ví.

Každopádně texaská firmička začala vyrábět izolační podložky s tímto názvem a bere to vážně – má vlastní CNC frézy, modeluje produkty pomocí počítačových simulací a vůbec. Navíc ukazuje docela velké množství různorodých měření, jakkoliv je samozřejmě nutné je brát jako nikoliv nezávislou ukázku od výrobce. Pokud vás zajímají, pak zde: https://carbide.audio/measurements/

Nejprve si Carbide Base popišme. Jde o kulatý, poměrně velký kovový předmět se šroubovací základnou, jejíž pomocí lze mírně upravit celkovou výšku. Na třech stranách jsou ve vnějším plášti prolákliny, jimiž prokukuje ven barevný kroužek – podle barvy poznáte zatížitelnost toho kterého provedení. A nahoře veprostřed je vsazen puk, kterým buď podložíte komponent, nebo do jeho středu zasadíte hrot reprosoustav či dovnitř našroubujete běžné závitové tyče a připevníte tak Carbide Base ke svému výrobku (elektronice či reprosoustavám) napevno.

Nyní k samotné koncepci. Carbide Base mají za úkol to které zařízení oddělit od podložky a to ve všech osách, tedy učinit z něj prakticky plovoucí objekt ve vertikálním i horizontálním směru. Tím by mělo dojít k potlačení rezonancí, pronikajících k elektronice či reproduktorům z podlahy, nábytku a okolního vzduchu.

Horní díl podložek v podobě hliníkového obrobku nese firemní ViscoRing, viskoelastický materiál s vlastní formulí. Funguje v podstatě jako pružina a tlumí vertikálně působící síly. K dispozici je šest variant – zelená pro zátěž až 13 kg (vždy se udává na set 4 kusů), šedá do 27 kg, modrá do 54 kg, černá do 108 kg a červená do 453 kg. Zatížitelnost se mezi jednotlivými provedeními mírně překrývá, snadno se tak přizpůsobíte svým konkrétním zařízením. Výrobce říká, že na teplo se mění až 78% energie vibrací (to u zeleného kroužku). Tužší kroužky jsou nepatrně méně účinné – i proto výrobce říká, že případná instalace většího množství měkčích podložek je lepší, než menší počet těch tužších. To pokud už byste si chtěli opravdu hodně hrát.

Dolní část potom stojí na zirkonových ložiskových kuličkách v kombinaci s další vrstvou elastického materiálu. Tato kombinace se stará o tlumení horizontální energie. Zmíněné kuličky se maličko pohybují ve vymezené drážce, vyložené leštěnou tvrzenou ocelí.

Za příplatek pak lze výše zmíněnou kontaktní plochu veprostřed horní plochy vyměnit za takzvaný „Diamond Insert“. Velmi tvrdé kuličky se tu pohybují v keramickém základu, potaženém umělým diamantem. Další změnou je použití systému TwinDamping, kdy na čtyřech místech s výrobce používá slitinu na bázi manganové mědi, která má podle nich optimální tlumící vlastnosti.

Carbide Base jsou poměrně velké podložky – mají průměr 12,45 cm a výšku nastavitelnou mezi 4,83 a 7,43 cm za pomoci šroubovacího spodku. Nepočítáme v to zhruba půlcentrimetové hroty, které případně můžete použít na kobercích, aby se podložka pevně zapustila do podlahy pod nimi.

Podložky Carbide Base v nejvyšším provedení s diamantovým středem jsme zkoušeli v showroomu dovozce v Bratislavě a to na poctivě dimenzované sestavě se zdrojem signálu Taiko Audio Extreme, převodníkem Ypsilon DAC1000, zesilovačem Pass Labs INT-250 a reprosoustavami A.C.T. 3Zero od Wilson Benesch. Základny byly jak pod reprosoustavami, tak pod zesilovačem a to v různých kombinacích (níže popsané dojmy ale dominantně stojí na vjemech z reprosoustav, stojících buď na obyčejných podlahových ochranných mističkách a následně přesouvaných tam a zpět na Carbide Base). Propojeno bylo mixem kabelů od Stage III Concept.

Ačkoliv změna nožiček pod reprosoustavami dle našich zkušeností malé či větší změny přináší (všechny redakčních reprosoustavy jsou koneckonců postaveny na některém z řešení IsoAcoustics), proměna projevu, která přišla s posazením Wilson Benesch na Carbide Base byla notně výraznější, až na hraně použití ekvalizéru pro zdůraznění zvuku. Třeba basová linka v „Black Wolf Blues“ Margo Price („Strays II“ | 2023) byla v „podložené“ konfiguraci zřetelně otevřenější, bohatší a poctivě větší, bas jako kdyby získal na hlasitosti a objemu, přitom se zjemnil, zklidnil a jednotlivé tóny měly významně lepší definici poloh, byly odlišnější a zřetelnější. Není to žádná decentní změna a proč se děje také neumíme říct, ale byla opakovaně pozorovatelná.

Nebo vezměte třeba poměrně „špinavou“ nahrávku „Soak Up The Sun“ písničkářky Soccer Mommy („Karaoke Night“ | 2023), kde po instalaci Carbide Base došlo k poctivému vyčištění zejména na středech a lehce zapadlému vokálu. Ano, může to být prostým zdvižením reprosoustav o pár centimetrů, kdy dojde ke změně odrazů od podlahy i od stropu, ale jaksi se nezdá, že by to mohlo být jen a pouze tím. Pořád samozřejmě cítíte kvalitu mixu, ale poslech je srozumitelnější, jasnější a jako kdyby se z jisté doposud přítomné opony stal jen lehký závěs. Asi nikdy jsme nevnímali změnu po nasazení nožiček či podložek takhle výrazně.

Také v řízné „Ready Set Go“ Grace Potter („Mother Road“ | 2023 | GEP Adventures) jako kdyby se nejvíc proměnilo hlasové pásmo, vokál se vyloupl a byl jednoznačně zřetelnější a bližší. Lehkou (byť fakticky ne TAK výraznou) změnou prošly i činely, které se zdály být „očištěnější“, také jaksi vypíchnutější ve smyslu čitelnosti detailů. Do reprodukce se na Carbide Base dosti nápadně dostane více struktury i celkového klidu, takže můžete snáze vnímat všechny odstíny.

Už bylo řečeno, že Carbide Base vnesly do reprodukce pocit jakéhosi uvolnění a uklidnění, takže třeba dynamika masivní rytmické části „La jetée“ od francouzského zpěváka Raphaëla („Haute fidélité“ | 2021 | SONY | 886448619079) byla prostě jiná. Formálně vzato zvuk „zhubl“, nebyl tak tělesný, tak temný, tak masivní a zaplňující, ale přesto bylo cítit více energie, důrazu a prostě víc snahy. Dunivý přízvuk elektronické basové linky se změnil v mnohem patrnější napětí, dostal atletičtější, pružnější podobu – celkově by se to snad dalo schovat za slovo „zkonkrétnění“.

Zábavná jazzová „I Asked“ z eponymního alba skupiny MABGATE z roku 2023 je docela řízná, ale přesto velmi hezky nahraná. Ostřejší tóny se zdály s Carbide Base tak nějak víc zaříznuté, bas vypjatější, činely jasnější a reprodukce jako celek byla zřetelně čistější, téměř až jako kdyby byla hlasitější. To celkové zpřítomnění působí, jako by sestava byla schopná lepšího rozlišení, ať už je to způsobeno čímkoliv.

Spolu s tím vším celkem automaticky přichází i lepší vnímání prostoru nahrávek – prostě proto, že tóny, podle kterých si naše mysl prostor poskládá, jsou zřetelnější. „Čierna šelma“ Kataríny Málikové („Postalgia“ | 2019 | Sinko Records | SR 0119) pocitově rozkvetla do všech stran, zvuk přicházel najednou i mírně z oblasti za vnější hranou reprosoustav, byl hlubší a jednoznačně celkově přehlednější.

A do „All of my Friends are Going to Hell“ reverendky Kristin Michael Hyter („SAVED!“ | 2023 | Perpetual Flame Ministries) vnesla instalace Carbide Base výraznější syrovost, na které je nahrávka postavená. Úvodní vazbení je tvrdší, piano hrubší, hlas naléhavější a přesto to všechno méně tahá za uši, není to na jednou stranu tak nutkavé, snáze se to poslouchá, jako kdyby se citelně ztlumila nějaká složka zkreslení.

Že nožičky či podložky pod reprosoustavy „něco dělají“ není pochyb, některé více, některé méně. Různí výrobci se pak vlastně docela významně liší i nejen v tom, jakou technologii používají, ale jak si účinky svých produktů vysvětlují. Někdo říká, že jde o odstranění „zpětného vlivu podlahy“, jiný zase, že se „odvádí vibrace z ozvučnice“ a podobně. Američtí Carbide Base říkají, že vlastně svým řešením nechají reprosoustavy skoro plovoucí ve všech osách, což tak trochu míchá oba výše naznačené principy. Tak či tak (za, pravda, zejména u top provedení ne úplně malé peníze) jejich podložky v dané sestavě přinesly dost možná nejvýraznější rozdíl, jaký jsme kdy u takového typu doplňku mohli zaznamenat. Zkoušet vliv Carbide Base Diamond tam a zpět nás rozhodně bavilo – proměna totiž není subtilní a pokud byste snad uvažovali o nějakém takovém doplnění své sestavy, rozhodně byste Carbide Base měli zařadit na přední příčku toho, co si doma vyzkoušet.

EUR 720,- / ks – verze Diamond
cca Kč 18 300,-

EUR 480,- / ks – verze Sapphire
cca Kč 12 200,-

EUR 360,- / ks – základní
cca Kč 9 200,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ bytelná konstrukce a stabilita

+ možnost přizpůsobení nosnosti

+ subjektivní výrazné otevření reprodukce

ZÁPORY

- jsou poměrně velké a výrazné, což pro někoho může být estetický i praktický limit

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Dream Audio | www.dreamaudio.eu 

fSdílet

Tweet