Vinyl jako zdroj signálu je dnes pravděpodobně stejnou částí audio nadšenců obdivován jako nenáviděn, vnímán stejnou velkým počtem lidí jako pouhá retro vlna a stejnou jako plnohodnotný high-endový zdroj signálu - právě ti, kteří se ale do objevování černého zlata pustili (a nemyslíme tím teď zrovna ropu, byť mít vlastní ropné políčko se v případě gramofonového high-endu leckdy hodí), pak krom výjimečně promyšlených gramofonů, špičkové zkonstruovaných přenosek z velmi drahých materiálů a exotických ramének, při jejichž nastavování potřebujete několik semestrů Matfyzu, ocení také výjimečné přenoskové předzesilovače.
Anglická firma Musical Fidelity má v nabídce krom všemožných více či méně běžných strojů jeden právě takový - jde o model Vinyl z nejvyšší série Nu-Vista. Na phono předzesilovač je model Vinyl opravdu velký - ukrývá se v bytelně a velmi poctivě zpracovaném šasi s šířkou 48,2 cm, výškou 13 cm a hloubkou 38,5 cm. Už hmotnost 14,5 kg by vám měla napovědět, že tohle není jen tak ledajaké phono.
To vám ale napoví i provedení samotné, třeba detaily jako jsou masivní chladící profily po stranách. Čelní panel je velmi technicistní, má svou vlastní originální estetiku, která neevokuje sice zrovna luxus, ale rozhodně budí dojem spolehlivosti, dlouhodobé odolnosti a řádné péče, která byla návrhu věnována. S čím máte tu čest hlásá do světa do hloubky vyfrézované modelové označení.
U spodní hrany čelního panelu se táhne řada osmi maličkých kulatých tlačítek (taková či podobná najdete na mnoha firemních výrobcích) s téměř třemi desítkami podobně drobounkých modře zářících diod. To je na phono hodně informací a hodně možností.
Tři první diody a jedno tlačítko patří spínání, respektive zapnutí, přepnutí do standby režimu a odpojení výstupu. Dalším tlačítkem volíte mezi zesílením pro MM a MC přenosky. Třetím pak můžete volit zátěž MM přenosek v hodnotách od 50 do 400 pF v krocích po padesáti. Prostřední tlačítka vám dávají možnost zapnout korekci signálu dle standardu IEC, pokud se to hodí více než klasická RIAA křivka (ta má velké zesílení i v nízkofrekvenčním pásmu kolem a pod 20 Hz, kdežto IEC končí právě na 20 Hz a funguje tak jako subsonický filtr) a druhá přidává na výstupu 6 dB zisku pro exotické přenosky s ultra nízkým výstupem.
V další části najdete volič zátěže pro MC přenosky - opět je tu osm kroků od 10 ohm do 47 000 ohm. Nu a poslední dvě tlačítka volí mezi pěti (!) vstupy, každý si mimochodem pamatuje nastavení zvolená předchozími tlačítky.
Zadní panel pak odpovídá možnostem dostupným zepředu - Po levé straně je pět párů bytelných cinchů, provázených jedním zemnícím bodem. Uprostřed je pak výstup ve formě obdobných cinchů, ale vedle je pak ještě výstup v podobě XLR konektorů. Klasická napájecí zásuvka nemá kolébkový vypínač.
Výrobce udává u obou typů zesílení obdobné parametry - celkové harmonické zkreslení na 1 kHz pod úrovní 0,01% nebo odstup signálu a šumu přes 88 dB (pro MC - u MM je to dokonce přes 90 dB) patří k těm nejdůležitějším. Působivá je i přesnost RIAA / IEC korekce v toleranci +/- 0,2 dB. Navíc výrobce říká, že vstupy prakticky nelze v reálném životě přebudit, mají rezervu přes 31 dB.
O vnitřním řešení Nu-Vista Vinyl se toho od Musical Fidelity zrovna moc nedozvíte, ale důležité je, že uvnitř jsou v kovových krytech uzavřené elektronky Nuvistor, pracující jako jednočinné triody. Základem napájení je dvojice toroidních transformátorů, poctivě jsou tu rozděleny desky plošných spojů se vstupní částí, s částí výstupní i se samotnými elektronkami.
Musical Fidelity Nu-Vista Vinyl jsme poslouchali v redakční sestavě s gramofonem VPI Scout, raménkem Jelco a přenoskou Hana (více viz pravý sloupec -->), ale slyšeli jsme ho také s nejvyšším gramofonem a raménkem Reed osazeném přenoskou ZYX a s další elektronikou řady NuVista v sídle dovozce ve společnosti reprosoustav Bowers&Wilkins a Sonus faber. Ke srovnání jsme měli Grandinote Shinai a Grandinote Celio, případně Normu Revo IPA-140 na Harbeth Monitor 30.
Když se do basy opře skupina kolem Pierrejean Gauchera v živáku "Zappe Zappa" a písničce "Heavy Duty Judy" (1997 | Zappo Records | ZR001), poznáte, že NuVista Vinyl má exkluzivní čistotu už od nejhlubších basů - nebojí se jít hluboko a bas je bohatý, mimořádně vřelý a elektronkově laskavý, zůstává ale pevný a zřetelný tak, že mu většina tranzistorových řešení může jen z povzdálí závidět. Mručení basy má spoustu odstínů, objemově je tu nejspodnějších oktáv dost, ale ne přehnaně moc, takže zvuk nepůsobí těžce a nějak efektně hutně - temné a robustní tóny tvoří famózně živý hudební základ, pečlivě konturovaný a už velmi dospěle uvolněný.
Kombinace výtečného rozlišení a konkrétnost s jaksi lahodnou barevností a citem pro hudbu vám umožní užít si i v zásadě průměrné nahrávky jako je "Muddy Waters" od LP ("Lost on You" | 2017 | Vagrant | 528284881). Předzesilovač má prakticky nulový šum a krásně otevřený, bohatý přednes s mírně vřelou, ale v zásadě velmi realistickou tonalitou. Zvuk NuVista Vinyl tak není líbivý a přesto je krásný, hlas zpěvačky tu byl velký, plný a řekněme hmotný, možná snad spíše "lidský". Předzesilovač pak má takovou čistotu, konkrétnost a jistotu, že odhalí i jemné nádechy a další drobné nuance, aniž by tlačil na pilu.
Poněkud v pozadí zasazené, decentní činely v "People Ain´t No Good" Nicka Cavea ("Live from KCRW" | 2013 | Kobalt | BS006V) dokázal NuVista Vinyl zejména díky své transparentnosti a minimu šumu posunout blíže a vlastně i když vnímáte, že linka činelu je tichá a jen doplňující, je dobře čitelná, je detailní a je konkrétně prezentovaná, takže vnímáte křehké, lehké tóny, vnímáte barvu kovu i to, jak jeho plocha doznívá v čase a hlavně tu objevíte mnoho, přemnoho detailů ve chvílích, kdy bubeník metličkami pohladí hrubý kov - nejde vlastně říct víc, než že zvukové podání je "správné", je totiž čisté, má tělo a přitom už se ale ve svém dospělém nadhledu netlačí kupředu a nezdůrazňuje.
Přestože celkové zvukově ladění NuVista Vinyl je spíše do poklidna, kulata a uvolněnosti, v "Modul 29_14" Nik Bärtsch´s Mobile ("Continuuum" | 2016 | ECM | 476 4790) bylo cítit, že krom velmi solidní makrodynamiky vám umí předzesilovač dát vychutnat i mikrodynamické jemnosti. Zvuk je kontrolovaný, dýchá a dává v každém okamžiku na obdiv dojem spořádanosti a organizovanosti, přitom ale nenarušuje ten pronikající vjem elektronkového kouzla a uvolněnosti. Je to vlastně moc pěkně vybalancovaný charakter, který v kulaté nenucenosti zvládá energicky a neostýchavě prodat i dynamické špičky.
Podobné je to pak s vnímáním rozlišení, třeba v Gilmourově "Take a breath" ("On An Island" | 2006 | Parlophone | 0946 3 55695 1 3) - je tu taková ta high-endová samozřejmost, ta schopnost opravdu dospělé elektroniky rozklíčovat zvukový chumel nahrávky na jednotlivé elementy bez zjevného napětí a techničnosti a bez zaváhání je hudba čitelná a krásně prokreslená už od velice tichých úrovní. To je něco, co se ne zrovna u každého vinylového systému dá považovat za samozřejmost - za celkovou skvělou detailností, čistotou a srozumitelností je pak ve velké míře i již zmiňované téměř absolutně tiché signálové pozadí, v němž tak nezanikají ani jemňoučké nuance. Nevýhodou je to, že NuVista Vinyl vcelku nemilosrdně hodnotí kvalitu nahrávek a není tu ani stopy po takovém tom milém "vinylovém" zakrývání nedokonalostí.
"Blanc" Sylvaina Chauveau ("Nocturne Impalpable" | 2014 | Minority Records | MIN33) ukázala krásný klavír zakotvený mezi reprosoustavami, obklopený velkou porcí vzduchu. Nástroj byl zavěšený v prostoru, volný, nekomprimovaný co do rozměrů, nevázaný v ozvučnicích, stisky kláves byly dobře zakotvené v pravolevém i předozadním směru a za klavírem slyšíte, jak se hráč hýbe a dýchá, což podtrhuje celkovou autenticitu a pocit třírozměrnosti. A opět, ta celková nenucená jistota je prostě krásná.
Kavinského "Nightcall" z desky "Outrun" (2013 | Records Makers | LC-15765) dokázala, že NuVista Vinyl není omezující - můžete si užít i jadrnou elektroniku a přijmete-li fakt, že předzesilovač nezatajuje jisté limity nahrávky, ta neomezená energie, ta parádní rytmičnost a precizní čitelnost, ty krásně lidské a přirozené vokály nebo tvrdý, jasný a znělý činel, to všechno prakticky dokonale maže technické hranice a je vaší vstupenkou do světa hudebního zážitku, který se prostě děje bez nějakých limitů.
Phono předzesilovač této cenové hladiny je rozhodně určen jen pro ty nejnáročnější - tím spíš, že NuVista Vinyl nabízí hned pětici vstupů (a že více gramofonů / ramének / přenosek naráz snad nikdo nepoužívá) a hlavně má úžasné možnosti nastavení a přizpůsobení, takže i u nějakých ultra exotických přenosek byste měli nakonec najít cestu ke štěstí. Famózní je ale hlavně to, že NuVista Vinyl je bytelný, spolehlivý a nesmírně dospělý stroj nejen svým zpracováním zvnějšku, ale i způsobem, kterým pracuje se signálem a v němž mísí tu správnou krásu, bohatost a laskavost vinylu s přesností, čistotou a konkrétností, která se plně vyrovná digitálnímu světu. Pokud berete roztáčení dlouhohrajících desek skutečně vážně a máte adekvátně dimenzovanou sestavu, NuVista Vinyl je cestou, jak na tento sladký hudební dortíček posadit skutečně luxusní třešničku, která může bez uzardění zůstat už nastálo.
Kč 84 980,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/phono-predzesilovace/1955-musical-fidelity-nu-vista-vinyl#sigProId03a8634790
--- --- --- --- ---
KLADY
+ výtečně, nesmírně dospělé phono za (v kontextu) fér cenu
+ mimořádně snadné nastavení
+ vstupně-výstupní konektivita
+ bohatý, krásně artikulovaný zvuk
+ až neočekávaná jistota v kontrole
+ excelentně tiché signálové pozadí
ZÁPORY
- jsou (mnohem) dražší a méně muzikální phono předzesilovače, takže nic
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Altei | www.altei.cz