Česká firma AQ je jedním z nemnoha zavedených výrobců hi-fi v České republice. Jejich reprosoustavy jsou známy svou cenovou dostupností. Protože mnoho našich čtenářů, zdá se alespoň podle častých dotazů, touží po pořízení finančně dostupných třípásmových reprosoustav, jednou z velmi mála možných variant v podobě regálovek je právě produkt od AQ - středně velký model Tango 85.
Tango 85 jsou vyrobeny z MDF desek o tloušťce 1,6 cm a potaženy vinylem se zřetelným reliéfem, jejich vizuální ladění se nedá nazvat jinak než ortodoxní. Zhruba 8,5 kg vážící reprosoustavy zaberou prostor 42 x 25,4 x 26 cm (v x š x h), což už není úplně málo, ale 17,5 litru vnitřního objemu už slibuje plnější zvuk. Čelní stěna je mírně "vpadlá", takže průzvučná krycí mřížka nevyčuhuje před ozvučnici.
Vše, co vyzařuje, najdeme na tomto modelu vepředu, takže bude možné je umístit i relativně blízko zadních zdí a to bez rizika vzniku hučení z bassreflexu. I ten se totiž vešel ke třem měničům dopředu. Protože ani tam ale prostoru není nadbytek, výškový a středotónový měnič jsou napůl spíše vedle sebe než pod sebou, stejně tak i plastový nátrubek bassreflexu. Basový měnič pak zabírá na šířku i výšku celou spodní polovinu přední stěny.
Na zadní straně najdete pouze nálepku s technickými parametry a jedním párem pérových reprosvorek v mělké plastové vaničce, k nimž lze přivést signál pouze vodičem bez koncovek.
Reprosoustavy jsou odshora dolů osazeny měniči taiwanské firmy Lyeco. Basový má průměr 8 palců, středotónový 4 palce a výšková kopulka 0,5 palce. O konkrétních materiálech se v produktovém listu blíže nedočtete, ale zdá se, že jde o polypropylen u basů, lakovaný papír u středů, u tweeteru pak o hedvábí.
Tango 85 jsou koncipovány jako třípásmové s přechodovými frekvencemi na úrovni 1 kHz a 2,5 kHz, kdy je dělí pasivní výhybka 1. řádu se strmostí 6 dB / oktáva. Výhybky jsou osazeny slušnými komponenty a pájeny metodou D2D s nízký přechodovým odporem. Tango 85 jsou také docela citlivé, 88 dB / m / W nebude náročné ani pro slabší zesilovače, impedance je deklarována na úrovni 8 Ohm. V tolerančním pásmu +/- 8 dB mají Tango 85 hrát v rozsahu 40 - 20 000 Hz, tedy na danou cenovou třídu velmi hluboko.
AQ Tango 85 jsme poslouchali na tradičních sestavách Naim Nait XS / Naim CD5si a Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, do kterých vstupoval ještě ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, ale také na Advance Acoustic Xi-120, Norma Revo IPA-70B či Block V250. Analogovou cestu zajišťoval VPI Scout Junior a phono Naim Stageline, streaming pak zase jistil Denon DNP-730AE. Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Audiovector SR-3 Avantgarde Arreté nebo ELAC FS 507 VX-JET. Propojeno bylo ZenSati Authentica či TelluriumQ Silver a Black.
Mnoho čtenářů se ptalo, zda třípásmová koncepce a tedy pro každé pásmo dedikovaný měnič, bude hrát hlouběji, lépe a konkrétněji, než dvoupásmovky stejné cenové třídy. Inu, nebude, jak se zdá. Teoretickou výhodu oddělených měničů tu kompenzuje složitější výhybka i nutnost nakoupit za podobné peníze ne dva, ale tři měniče.
Kontrabas v "The Beat Goes On" od Pat Barber měl zredukovanou hlavně váhu a objem, byť i hluboké tóny se Tango 85 snaží alespoň naznačit. Nepouští se ale tam, kde by už pokus o reprodukci vedl k přetížení měničů a výraznému zkreslení reprodukce. Přes použití velkého měniče vás tak Tango 85 basem nezahltí, ale už vám dají hluboké basy alespoň ochutnat, nejsou to jen duté a ploché informace, jakkoliv je dění poplatné cenové třídě. Chtít byste tak mohli hlavně více energie, na druho stranu je díky celkovému naladění překvapivě solidní definice tónů.
Hlas Cary Dillon v "The Parting Glass", druhé písni živého záznamu "Live at the Grand Opera House" zazněl slušně čistě a celkem též pevně, jakkoliv bez pocitu hlubokého prokreslení či tělesnosti. Podání bylo trochu věcné, hlas také nijak nevynikal před ostatní dění v nahrávce, na to mu chyběla plasticita i zaostření. Nebyl však zapadlý a už mu šlo slušně rozumět. Tango 85 jsou zjevně nastaveny ke klidné reprodukci s maximální možnou snahou o zachování čitelnosti zvuku v rámci kategorie.
Činely a vibrafon v notoricky známé "Misery" z "Unauthorized" od Dave´s True Story zněly trochu dominantně a lehce panovačně, jejich tóny spíše trochu kratší a bez dlouhého dozvuku, nicméně s ohledem na cenu lze určitě pochválit jejich rozlišení a oddělení, ševel metličky je sice stále víceméně jednolitý, ale už ho není možné zaměnit s šumem. Úder do činelu se pak zdál skutečně slušně podaný, zřetelný a znělý, opět ale spíše čistý a věcný, než kdovíjak jiskrný.
Dynamický potenciál musíte v AQ Tango 85 trochu probudit, s úplně základní elektronikou je to projev odpovídající cenové třídě, nicméně s alespoň trochu lepším zesilovačem už to začíná být vlastně docela slušné. Na tak dostupné reprosoustavy dokázaly Tango 85 celkem prožít reprodukci Haydnova "Smyčcového kvarteta v D, op. 76, č. 5" v podání Engegardkvartetten. Tedy ne snad, že by vás uzemnily dramatickou dynamikou nebo důrazností, to ne, ale na druhou stranu se drží v mezích rozumu a hrají s důrazem na maximální možnou čistotu, hrají snad o trochu tenčeji, ale zvuk už není prázdný a "dutý". Smyčce už začínají mít i tlak a tah na branku.
Schopnost nenechat se za žádný okolností zahltit byla cenná i pro vyznění detailů. V "Like Minds" ze stejnojmenné desky Garyho Burtona se ukázalo, že Tango 85 nevytváří nepřehlednou zvukovou kouli a i když nejsou určeny k proniknutí do nejjemnějších nuancí dozvuků doprovodných nástrojů a ukázání pohybu prstů po klaviaturách a hmatnících, udrží v dění celkem pořádek a udrží vaší pozornost u základních linek jednotlivých nástrojů. Vzhledem ke kontextu ceny to je velmi dobrý výsledek.
Tango 85, snad díky jejich koncepci, není jednoduché umístit správně, respektive ideálně vzhledem k prostoru. Mohou sice být dost blízko zadní stěny a na jejich projev to nemá v podstatě žádný vliv, roli však hraje jejich výšková pozice i natočení, stejně tak vzdálenost od vás i mezi nimi a budete si tak muset pohrát s jejich optimální pozicí. Není to však tím, že by hrály vysloveně směrově, spíše souladem. V "Too Darn Hot" Elly Fitzgerald tak ale dokázaly reprosoustavy po náležitém pošoupání v prostoru nabídnout citelné oddělení jednotlivých hráčů a rozumnou lokalizaci, byť veškeré dění se odehrávalo v jedné linii mezi reprosoustavami.
V "Los" od Rammstein se zdálo, že třípásmové, středně velké Tango 85 umí hrát i vcelku sebevědomě. I když konkrétnost basové linky byla spíše adekvátní, než skvělá, vyznění i přes nádech lehké tvrdosti nebylo vůbec špatné. Rytmus vlastně docela ušel, objem zvuku byl spíše menší, ale zase a znovu je třeba říct, že Tango 85 se snaží o čistotu, kontrolu a čistotu, ne o efektní drama. Slušný byl pak rytmus, hudba nebyla nudná a plochá.
Třípásmovky AQ Tango 85 nemohou za dané peníze nabídnout žádné zázraky, navíc potvrzují, že za obdobné peníze můžete mít přesnější, zaostřenější zvuk, byť patrně s o něco menším objemem basu. Tři pásma jsou už prostě trošku složitá jak na volbu měničů, tak na uřízení ceně odpovídající základní elektronikou, tak na vtěsnání do poslechového prostoru. Pokud čekáte mohutný zvuk a zavalení basem, asi vás zklameme - Tango 85 jsou (naštěstí) laděny spíše audiofilským uchem, nepřehnaně a tak, aby hrály sice jednodušeji a věcněji, ale zato ne hrubě a ne nad své možnosti, takže se nesetkáte s mohutnými zkresleními, přetížením měničů a dalšími radostmi levných konstrukcí, které se snaží působit zvukovými efekty jako výrazně dražší a větší modely. Tango 85 jsou dobře zvládnutým kompromisem a jednou z rozumných cest, jak se za velmi málo peněz ponořit do hudby, byť dle našeho názoru v nejlevnějších kategoriích nejlépe budou fungovat kompaktní dvoupásmovky, čehož dokladem je ostatně i výrobní program samotných AQ.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Naměřená frekvenční charakteristika odhaluje o něco méně energické střední pásmo a reálný nástup reprodukce někde na hranici 60 Hz. Samo o sobě je ale střední pásmo v kontextu třídy rovné, stejně jako výškové pásmo. Je ale pravděpodobné, že dvoupásmová koncepce bude mít ve stejné ceně vyrovnanější charakteristiku - viz třeba firemní Wega 52.
Impedanční křivka se drží úrovně 5 Ohm, místy padne až na 4 Ohmy, ale je zcela prostá jakýchkoliv excesů, což v rámci cenové kategorie rozhodně není zlé.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ × ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 6 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ nesnaží se hrát nač fyzicky nemají
+ atraktivní cena
+ pocitově slušně propojené frekvenční pásmo
+ zdá se, že mají slušné množství basů
ZÁPORY
- vypadají tak trochu obyčejně
- za stejné peníze koupíte audiofilštější dvoupásmové regálovky
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: AQ | www.aq.cz
