Značka Jamo dnes patří pod křídla velké korporace Klipsch Group (mimo jiné reprosoustavy Klipsch, Jamo, Mirage a Energy), jeden z tradičních audiofilských symbolů Dánska je dnes už tak spíše americkou firmou. Jinak ale historická linka začíná v roce 1966, konkrétně v malé rybářské vesničce Glyngore, kde se stloukáním ozvučnic začne bavit truhlář Preben Jacobsen. Sláva firmy stoupá věru raketově, již v roce 1987 sjíždí z výrobních linek (stále umístěných v téže rybářské vesničce!) již miliontá reprosoustava.
Aby toho nebylo málo, o dalších 11 let později už se počet prodaných reprosoustav přehoupne přes 11 500 000 (ano, to už je hodně vysoké číslo). Přes globální expanzi a množství kanceláří po celém světě od roku 2010 firma vrací své vývojové a výzkumné oddělení do původní budovy v městečku Glyngore – ve starém domku na zahradě totiž Jacobsen začínal. Málokdo si je patrně vědom plné aktuální šíře výrobního katalogu. Kromě desítek různých reprosoustav a reproduktorů pro všechny druhy použití nese značku Jamo například i dvoukanálový zesilovač.
Moderní doba si žádá moderní řešení, nejen technologická, ale hlavně estetická. To se týká nejen vzhledu samotných reprosoustav, ale také jejich umístění v prostoru – často v architektem laděných místnostech jen stěží naleznete použitelný flíček pro umístění beden. Nehovoříme už o akustických nešvarech nesymetrického umístění kanálů v takto ztížených podmínkách. Proto mnoho majitelů „architektonického" bydlení sahá po rozměrově malých nebo omnipolárních reprosoustavách, kde se nároky na umístění v prostoru rapidně snižují.
Protože reprosoustavy Jamo vznikají v severských podmínkách a tedy jejich konstruktéři sami žijí v minimalistických, designových, severských interiérech, není patrně překvapení, že právě u Jamo najdeme kompaktní, sexy vypadající a všesměrově vyzařující reprosoustavy. Celá série je trefně nazvaná 360, nejnověji a trochu netypicky je její součástí kromě omnipolárů i soundbar Torsten.
Měli jsme možnost poslouchat vyšší z reprosoustav S35, okrajově i centr C35. Všechny reprosoustavy série se vyznačují krásným vzhledem v duchu čistých, organických křivek a jednoduchosti. Černě nebo bíle leskle lakované uzavřené ozvučnice reprosoustav, vyrobené z ABS plastiku (akrylonitril butadien styrene – kromě těl produktů jej najdete i jako barvivo v těch nejbarevnějších tetovacích inkoustech nebo jako hlavní tvůrčí materiál 3D tiskáren) sestávají z bezchybných koulí o průměru 12,5 cm, nasazených na tenoučké kovové nožky a široké základny pro maximální stabilitu. S trochou šroubování lze reprosoustavy přidělat i na stěnu, na zadní straně je patrný úchytný bod. V rámci maximální čistoty vzhledu se reprokabely zavádějí právě do zmíněného stojanu – to je však samozřejmě limituje na provedení bez koncovek, s tím souvisí i menší maximální použitelný průřez. Pro danou aplikaci a cenovou hladinu je to však zcela v pořádku.
Na přední straně koule najdeme kromě stříbrného štítku s logem výrobce ještě měsíčkovitě vykrojenou krycí mřížku reproduktorů, kterou můžete v případě zájmu odstranit. Spodní zešikmenou část vykrojeného kusu ozvučnice vyplňuje téměř beze zbytku 3,5" široká kopulka středobasového reproduktoru s hliníkovou vrstvičkou v kombinaci s polypropylenem. Nad ní, již bez náklonu, se opticky vznáší jako létající talíř dolů směřující tweeter s čistě hliníkovou membránou, tentokrát o průměru jednoho palce. Kulový tvar ozvučnice a uspořádání reproduktorů dohromady tvoří omnipolární koncept, který – dle výrobce i poslechových zkušeností – zaručuje stejnou zvukovou kvalitu ve výrazně širším prostoru, než mohou nabídnout klasické koncepce dynamických reprosoustav; dokonce tu i vcelku málo záleží na výškovém umístění reprosoustav.
Dvoupásmové S35 mají psanou základní impedanci 8 Ohm, citlivost vcelku podprůměrných 83 dB a frekvenční rozsah v toleranci +/- 3 dB by měl být 108 – 23 000 Hz. Velmi vysoko položená hranice nástupu reprodukce odpovídá minimálním rozměrům soustavy, implikuje ale také nutnost přidat do systému subwoofer. Pásma jsou rozdělena pasivní výhybkou na úrovni 1 800 Hz.
Sérii 360 od Jamo jsme poslouchali v dolnobřežanském studiu HIFIpartner. Ačkoliv nám k nám přišla celá sada 5.0 včetně centru C35, rozhodli jsme se věnovat primárně satelitům – ostatně v oblasti domácího kina se při sledování filmů v efektech ledacos ztratí. Set 2.1 (protože samotné S35 prostě plnohodnotně použít nelze) jsme vytvořili za pomoci subwooferu Jamo SUB 800, zdrojem signálu byl přehrávač Harman/Kardon HD990, případně KingRex UD384, zesiloval drobeček Firestone Audio BigJoe III. Alternativně jsme měli k dispozici „věžičku" Advance Acoustic EZY-80.
Designové reprosoutavy z dostupnějších kategorií bývají (musí být?) nutně alespoň v něčem zvukově kompromisní – dojít kvalitní věrné reprodukce v netypických tvarech a řešeních je prostě a jednoduše nákladnější, než v tradiční pravoúhlé skříni, kde už mnoho věcí nemusíte ověřovat či přímo vymýšlet. Nejinak je tomu i Jamo S35, které platí daň hlavně za své extrémně kompaktní rozměry a omnipolární koncepci.
Přiznaná nepřítomnost spodních frekvencí byla znát již od prvních tónů titulní skladby alba „Privateering" od Marka Knopflera. Ačkoliv víte, že posloucháte akustickou kytaru, přijde vám velmi plochá – teprve po pečlivém doladění přechodové frekvence a pozice subwooferu se podařilo docílit dojmu, že posloucháme jeden nástroj, spojitý v celém rozsahu. Stále však bylo zcela nepatrně cítit, že charakter spodních frekvencí je přeci jen odlišný od zbytku pásma. Pravdou je, že tento problém vyřeší pečlivé hledání ideální sub-basové jednotky. Výměnou za podobná omezení kromě reprezentativního vzhledu dostanete skutečně nádherně, velmi věrohodně podaný prostor, v tom je velká síla omnipolárního konceptu. Dobré srozumitelnosti prostorových informací napomáhá i razantnější, až mírně tvrdší podání.
Potvrdilo se to i u zcela samostatně nahrané kytary Michaela Hedgese v titulní skladbě alba „Aerial Boundaries". Jakkoliv je zvuk transparentní, tak mu trochu schází jiskra a pocit tahu na branku. Těžko říci, možná půjde o důsledek ladění pro bombastické filmové efekty (už proto, že u říznější, byť ne tak precizně nahrané hudby je paradoxně dojem akčnější a živější), možná by to chtělo jen jiný typ zesilovače či zdroje signálu.
Jak patrně logicky vyplývá z faktu, že Jamo S35 vyzařují zvuk do všech stran, nutně MUSÍTE kolem nich nechat dostatek prostoru – jakkoliv tak jejich kompaktní rozměry svádí k tomu, abyste je zasadili třeba do poličky mezi knihy, zapomeňte na to a dopřejte jim stejně prostoru jako středně velkým sloupovým reprosoustavám. Teprve pak začne být zvuk srozumitelný, jak jsme se přesvědčili u „The Beat Goes On" z alba „Companion" od Patricie Barber. S35 jsou při vší snaze dosti maličké, takže i když umí vcelku hezky a přehledně rozložit nástroje na zvukové scéně, nepouští se v jejich vykreslování příliš do hloubky, jde spíše o zvukový náčrt, než o hyperrealisticky rozlišené představení. Přijatelně jsou podány barvy nástrojů, vše je pěkně čitelné již od nízkých hlasitostí.
Celkově jde Jamo S35 nejlépe reprodukce středních kmitočtů. Byť díky již zmiňovanému až trochu „německému" charakteru byly třeba Stingovy sykavky v pomalé „Fragile" z alba „...All This Time" trošičku říznější.
Už jsme naznačovali, že pokud už existuje nějaký druh hudby, při kterém zapomenete na omezení Jamo S35, bude to dravější hudba. Nesmíte sice chtít koncertní hlasitost, ale pak se dočkáte skutečně odsýpajícího zážitku. Přesvědčili nás o tom L.A. Guns se svým albem „Waking the Dead", konkrétně s rychlou a ráznou „Psychopatic eyes". Bubeníkova paličková kanonáda je v poádní es-pětatřicítek rychlá, lehká a čistá, když ale začnou tvrdě do nástrojů „bušit" i ostatní, dostáváme se na hranici organizačních schopností těchto maličkých koulí – nesmíte jen překročit rozumnou hlasitost.
Jamo S35 vzbuzují lehce ambivalentní pocity. Už od prvního pohledu jsou to sympatické, stylové a za danou cenu prostě exkluzivně provedené satelity. Jak ty, tak centrální reprosoustava udělají skutečně prvotřídní parádu v libovolném interiéru díky duchu pravého severského designu. Body k dobru sbírají i za minimální nároky na umístění v prostoru. Stačí jim nechat dost volného prostoru (snad jen zezadu můžete odstup od zdi zmenšit třeba na pět centimetrů) a vykouzlí vám velmi přirozeně působící iluzi prostoru nahrávky. Umí také být na svou cenu a koncepci přesvědčivé v přednesu lidských hlasů, i když by snad celkovému dojmu pomohla špetka razance a energie. Pokud nicméně toužíte po výsostně stylových, prostorově nenáročných reprosoustavách, pokud přistoupíte na fakt, že je nutné je podpořit pořádným subwooferem, s nímž si budete muset dát trochu práce, abyste ho skutečně dokonale sladili s monitory, pokud se vám hodí možnost umístit je i v netypické konfiguraci v problematičtějších prostorách, tak jste na správné adrese. Jak už bylo řečeno, v dané cenové třídě podobně koncipované reprosoustavy zásadně musí být kompromisní, inženýři v Jamo se vynasnažili, aby to na výsledném dojmu bylo znát co nejméně. Velmi dobře si je tak umíme představit v sestavě domácího kina, kde vynikne jejich nejsilnější zbraň – prostor.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 25 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto je důležité výsledky brát hlavně jako orientační – prostor má vliv hlavně na reprodukci výšek. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla střední křivka. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Měření frekvenční charakteristiky omnipolárních reprosoustav je trochu ošidné, přistoupili jsme k němu však stejně jako k jakýmkoliv jiným, přímo vyzařujícím kouskům. Jak vidno, tolerance křivky v udávaném pásmu je spíše než +/- 3 dB dobrých +/- 10 dB. To je snad vzhledem k ceně sice nikoliv dobré, ale určitě akceptovatelné. Snaha o mírně výraznější bas tu také není úplně od věci, takže vlastně od slibovaných 108 Hz až do zhruba 4 000 Hz je všechno v rozumném, minimálně (jak už bylo řečeno) přijatelném pořádku. Poněkud nevysvětlitelný se nám ale zdál peak na úrovni 7 000 Hz, které se nám nepodařilo zbavit ani změnou vzdálenosti, výšky a měřícího místa, stejně jako rychlého útlumu za hranicí 10 kHz (ten nicméně opět není v dané třídě tak neobvyklý a ani vysloveně problematický). Měření na první pohled vypadá trochu děsivě, odpovídá však vcelku slyšenému – například velmi potěšující je tu absence problémů v místě přechodu pásem.
Křivka impedanční charakteristiky je výrazně spořádanější a standardnější, než ta u frekvenční odezvy. Dva peaky, vrcholící až u nějakých 35 Ohmů bychom přisoudili nejen měřícímu aparátu (jejich zesílení), ale také cílené práci s výhybkou – oba se totiž vyskytují v oblasti, kde se se signálem „něco děje" (nástup reprodukce a přechod pásem). Ani zdánlivě vyšší hodnota ale nebude problematická. Mnohem lepší zprávou je fakt, že se Jamo 360 S35 poctivě drží hranice 4 Ohmů, pod níž neklesá a díky tomu budou tyto kuličky snadným partnerem pro libovolný zesilovač. Z naměřeného nám vyplývá k poznámce snad jen to, že by je výrobce měl označit jako čtyřohmové...
Kč 8 990,- - stereo set S35
Kč 22 990,- - centr C35 + 4x S35
Kč 14 990,- - 5x S35
--- --- --- --- ---
KLADY
+ stylový design
+ velmi nenáročné na umístění v prostoru
+ rozumná cenová politika
+ skutečně skvělé podání prostorových informací
ZÁPORY
- zvuková charakteristika je vhodná hlavně na výbušné domácí kino
- bez výhrad potřebuje podporu subwooferu
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
CPT Praha
www.cptpraha.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 283 842 120
HIFIpartner
www.hifipartner.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 731 663 566
