V „post-Ishiwatovském“ světě mohla vzniknout reálná obava, kam se bude Marantz, jemuž bájná postava světa hi-fi udávala tvář (doslova svou přítomností, ale i přeneseně laděním zvukové charakteristiky) desítky let, bude ubírat. Prvním prubířským kamenem se s rapidně se blížícími firemními sedmdesátými narozeninami stala dvojice komponentů „třicítkové“ série v retro duchu, sestávající z přehrávače a integrovaného zesilovače.

Logickým komplementem pro integrovaný zesilovače MODEL 30 je zdroj signálu ze stejné „líhně“, všeuměl SACD 30n. Logický je krom stejné ceny také identickou vizualitou, sázející na onu „retro-futuristickou“ notu, na stejný dvojitý čelní panel s bočním podsvícením nebo na stejně umístěné spínací tlačítko i 6,3 mm sluchátkový výstup.

Zprvu byste patrně ani neřekli, že SACD 30n má také diskovou mechaniku, její lesklá plastová dvířka jsou téměř neviditelná v jednom bloku s centrálně usazeným obdélníkem displeje. Hezkým detailem je také zrcadlově symetrické rozdělení ovládacích prvků po levé a pravé straně displeje – na obou stranách tak najdete „kolečko“, tlačítko a otočný knob.

Vlevo jsou to tlačítka pro ovládání reprodukce v podobě onoho kolečka, malé tlačítko pro vysunutí mechaniky a otočný prvek pro volbu vstupu. Po straně pravé najdete další kolečko, tady slouží pro pohyb v nabídkách, tlačítko pro odskok v menu o úroveň zpět, stejně jako otočný prvek, regulující poslechovou úroveň sluchátkového výstupu.

Zadní strana je poměrně bohatá na konektory a jasně ukazuje, že u SACD 30n nejde právě jen o to SACD, ale také o to nenápadné „n“ na konci, které naznačuje přítomnost síťových služeb. To potvrzuje dvojice antének (pro Bluetooth a Wi-Fi), stejně jako ethernetový konektor. Data ale můžete načíst také z dvojice USB vstupů – jeden slouží pro připojení k počítači, druhý pro pevné disky s hudbou.

K dispozici je nicméně i „klasický digitál“, tedy dvojice optických vstupů doplněná o jeden koaxiál, takže SACD 30n poslouží i jako centrum košatějšího systému, budete-li jim chtít zvýšit kvalitu zvukových výstupů (namátkou to může být třeba televize, Blu-ray přehrávač či různá mediální centra a podobně). Kdyby to bylo náhodou naopak a měli jste k dispozici nějaký výjimečný D/A převodník, můžete využít i digitálního výstupu (respektive dvojice optika + koax).

Pozornost si ale rozhodně zaslouží přítomné analogové výstupy. Jednak proto, že je škoda, že tu není jejich symetrická XLR varianta, jednak ale i proto, že cinchů jsou tu dva páry – jeden s klasickou fixní úrovní a druhý s úrovní variabilní, takže v případě spojení dejme tomu s aktivními reprosoustavami může být SACD 30n fakticky náhradou za celou sestavu, jakkoliv kvalita regulace hlasitosti je slušná, ale ne nějak výjimečná a propojení linkovou formou s MODEL 30 je rozhodně příjemnější.

Třešničkou na dortu je „chytrá“ výbava konektory, takže SACD 30n umí pracovat s firemní komunikační sběrnicí, stejně jako se nechá řídit přes chytré řídící systémy po RS232 rozhraní. Ovládání síťových služeb má na starosti platforma HEOS, díky níž zprovozníte cokoliv od streamu dat z lokálních serverů, přes internetová rádia až po služby typu TIDAL nebo Spotify.

Hudbu nicméně do SACD 30n přivedete také libovolným způsobem, který podporuje standard AirPlay 2, přístroj se honosí také certifikací „Roon Tested“ (tedy ne plnou integrací s famózní platformou Roon, ale garantovanou vzájemnou kompatibilitou). Pro moderního spotřebitele je k dispozici také ovládání hlasem přes protokol Amazon Alexa, Google Assist i Apple Siri.

Výhodou skupiny D&M je to, že patří mezi málo výrobců, kteří dodnes produkují vlastní mechaniky a to už od roku 1982. Kombinovaná CD a SACD mechanika SACDM-3L v SACD 30n není výjimkou, krom zmíněných dvou nosných formátů si poradí ale třeba i s hudebními soubory vypálenými na DVD disky.

Krom vlastních mechanik osazuje Marantz přehrávače také diskrétními moduly HDAM, tedy žádné integrované obvody a operační zesilovače. S tím pak souvisí také použitá technologie Marantz Musical Mastering – SACD 30n sází velkou měrou na DSD signál, takže veškeré vstupní signály v PCM (včetně vysokého rozlišení 32 bitů / 384 kHz) jsou konvertovány do podoby DSD 11,2 MHz a to pomocí patentovaného systému vlastní konstrukce. Tento převedený jednobitový signál s extrémně vysokou frekvencí je poté zpracován nikoliv konvenčním čipem, ale „MMM převodem“, výsledkem čehož je spojitý analogový signál. Přesnosti převodu přispívá také použití zdvojených taktovacích hodin a to zvlášť pro základní kmitočet 44,1 kHz a zvlášť 48 kHz. Další část zpracování signálu probíhá ve zdvojených DSP čipech.

Krom zadních signálových výstupů tento Marantz Musical Mastering „krmí“ signálem i přední sluchátkový výstup a to přes další HDAM modul.

Marantz uvádí u přehrávače pracovní frekvenční rozsah 2 – 50 000 Hz, dynamický rozsah 109 dB, odstup rušivých napětí dokonce 112 dB a celkové harmonické zkreslení jen 0,0008%.

Dáte-li na velikost, je SACD 30n opravdu „kus“ – šířka 44,3 je vcelku běžná, výška 13 cm lehce nadstandardní a hloubka 42,4 cm už je opravdu velká. Stejně tak 13,5 kg celkové hmotnosti budí víc než dobrý dojem, byť většina hmotnosti připadne na samotné šasi.

Přehrávač SACD 30n jsme poslouchali primárně v kombinaci s MODEL 30, ale také v sestavě s Norma Revo IPA-140 – v obou případech se používala kompletně kabeláž Nordost Heimdall 2, filtr GMG Power Harmonic Hammer 3000P a reprosoustavy Xavian Quarta. Porovnávat jsme mohli s OPPO UDP-205 a Métronome DSC1. Alternativně sloužil přehrávač také v sestavě s RME ADI-2 DAC FS / Emotiva XSP-1 / Emotiva XPA-DR2 a KEF LS50 s podporou GoldenEar SuperSub X, kde slouží kabeláž ZenSati Authentica, Cable4 Superblack a InAkusik a to přes filtraci IsoTek (EVO3 Syncro UNI + EVO3 Titan One + EVO3 Genesis One). Podrobnosti o dalším příslušenství a kompletních sestavách najdete v pravém sloupci -->.

Kontrabas v „Upojenie“ ze stejnojmenné desky Pata Methenyho a Anny Marie Jopek (2008 | Nonesuch | 7559-79909-8) byl pěkný, trochu sametový, jak tradice firemního zvuku Marantz velí, ale přitom dostatečně „dřevěný“, hlavně ale s pěkně vystiženým pocitem velikosti nástroje. Lépe je bas cítit a má i zdánlivě větší množství informací, když nahrávku streamuje, ať už je to čímkoliv. Jednotlivá brnknutí jsou nicméně dobře oddělená, každý tón je dobře artikulovaný a už je cítit, že jste na dosah high-endové sféry s přirozeně a hlavně nenuceně „tvarovaným“ zvukem a tou schopností pěkně kontinuálně plynout. Poměrově pak přes jistý subjektivní pocit výraznějšího zastoupení není basu moc, zvuk není těžký.

Z povedených komponentů Marantz vždy střední pásmo vystupuje s takovou příjemnou, lehce hebčí, ale chce se říct „lidskou“ charakteristikou a SACD 30n je v tomto aktuálně patrně nejlepší zdroj signálu, který firma nabízí (což s ohledem na ne nejvyšší cenu je velmi dobrá zpráva). Vokál Caroly v „So far so good“ („Runaway“ | 1984 | Polydor | 829298-8) byl jaksi organicky zaostřený, přirozeně dominantní, ale bez pocitu nějakého technicistního „zařezávání“, pro někoho tak může být málo výrazný. Když ale posloucháte, máte pocit, že srozumitelnost i přes tu jistou formu sametovosti patří už do kategorie výtečných a třeba i lehoučké echo v pozadí už je přirozenou součástí zážitku, hudba je čistě a konkrétně podaná.

Také na nejvyšších frekvencích cítíte mravný pořádek a onu nenásilnou, ale přesto zjevnou kontrolu a samozřejmost, kterou nelze v dané ceně než ocenit. Cinkot činelů v „Caravan“ Duke Ellingtona („Money Jungle“ | 2002 | Blue Note | 7423 5 38227 2 9) byl už opravdu dobře propracovaný, jednotlivé tóny dobře oddělené i tonálně velmi solidně autentické, přestože přes ně cítíte nasazený lehce sametový, hladší přídech, takže kov tak jadrně „nešmiká“. Přesto je to konkrétní kov, ne spojitý ševel.

Marantz už také nechává hudbu „se nadechnout“ – dynamická „Glem ikkje“ od Kari Bremnes („Detv i har“ | 2017 | Strange Ways | CD 15132-2) měla velmi důstojný, fyzicky citelný impuls, neošizený o energii a důraz, byť dominantním vjemem je i tady taková organická pružnost a jistá měkká poddajnost. Nečekejte švihnutí „jako když bičem mrská“, ale živoucí, energickou chuť hrát rozhodně ano. Opět se zdá, že přehrávání CD je trochu víc „při zemi“, než streaming stejných dat nebo třeba využití OPPO UDP-205 jako transportu přes koaxiální kabel, rozdíl je cítit i při využití digitálního výstupu do Métronome DSC1, ideální je tak asi chápat SACD 30n jako výtečný moderní streamer a D/A převodník s přidanou hodnotou dobré mechaniky.

Komplexní a trochu divoká „Sabbath“ od Brada Mehldaua („Largo“ | 2002 | Nonesuch | 9362-48114-2) má jisté produkční limity a je těžké ji reprodukovat přehledně a čitelně, nicméně SACD 30n už se blíží a s tím svým organickým nadhledem a nenuceností dokázal velmi slušně rozplést chaos jednotlivých nástrojových linek, jakkoliv pořád cítíte, že nahrávka je v určitém „chumlu“. Už to ale neznamená neposlouchatelnost, ba naopak můžete komplikovaný zážitek bez problému vstřebat. SACD 30n se neprsí ultimativním rozlišením, nicméně má tak příjemně realistické ladění, že hudba působí autenticky i bez těch nejdelikátnějších nuancí.

Nástroje v „Summertime“ Briana Wilsona („Reimagining Gershwin“ | 2010 | Walt Disney | D000428902) byly vlastně velmi dobře lokalizované, scéna pak měla nadstandardní rozměry, ať už mluvíme o šířce nebo hloubce, stejně jako o pocitu celkové otevřenosti a vzdušnosti. Stereo báze je zřetelně pevná a přehledná, s výtečnými nahrávkami Marantz funguje na jedničku. Žádný pocit plochosti nebo těžiště ať už v prostředku mezi reprosoustavami nebo přímo v ozvučnicích.

Trochu huhňavá nahrávka „The Blackest Lily“ od Corinne Bailey Rae („The Sea“ | 2010 | EMI | 5099960851123) měla trochu temnější ladění, ale celkově také velmi příjemný, až graciézní zvuk s kombinací dobré kontroly, celkového klidu a kapky sladkého, vřelého sametu. Podobně jako u nahrávky Brada Mehdaua, ani tady není patrná žádná extrémní snaha SACD 30n nutit se do absolutní technicistní preciznosti a přesto je přehlednost a čitelnost reprodukce výtečná a celkově měkčí zvuk vám nijak nebrání proniknout do nahrávky, naopak slouží jen jako jistý filtr případných výrazných nectností a hudba bez ohledu na žánr se poslouchá snadno.

Marantz vsadil po odchodu své dlouholeté ikony na odvážnou jinakost a soudě podle SACD 30n to nebyla rána vedle. Krásně zpracovaný přístroj s výrazným designem může snadno být ozdobou běžného obývacího prostoru (tedy pokud pro jeho poměrně velké šasi najdete dost prostoru), kombinuje pak v sobě všechno, co si můžete od zdroje signálu pro moderní dobu přát – pro ty, kteří ještě preferují kotoučky je tu mechanika s podporou SACD formátu (byť v kontextu celého přístroje ji lze označit spíše jako dobrou, než vynikající), je tu ale hlavně velmi pohodlný a dobře fungující streamer a na něj navazující velice dobrý D/A převodník. Přidejte možnost slušné (byť opět ne špičkové) regulace hlasitosti, přidejte sluchátkový výstup a máte pozoruhodný komponent, který ve výsledku dnes patří na špičku nabídky značky Marantz a přitom zachovává cenovku vysokou, ale ještě „z tohoto světa“, stejně jako muzikální ladění Marantz.

Kč 79 990,-

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - VNITŘNOSTI

--- --- --- --- ---

KLADY

+ moc pěkný design (jakmile si zvyknete)

+ příjemné zvukové ladění v duchu Marantz

+ dobře fungující síťové funkce

+ velmi dobrý D/A převodník

+ celkově muzikální charakter

ZÁPORY

- streaming a D/A převod jsou lepší než přehrávání mechanikou

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: BaSys CS | www.basys.cz 

fSdílet

Tweet