Můžeme něco s rozměry krabičky od cigaret, váhou lepšího telefonu a výkonem do 20ti Wattů na kanál v ideálních podmínkách být vůbec považováno za hi-fi? Moderní doba s diskotékami na počítačových harddiscích, hudebními daty, tekoucími v reálném čase internetovými proudy, muzikou všudypřítomnou a dostupnou v téměř neomezeném množství, dnes dokonce již i ve špičkové kvalitě, to vše mění pohled dnešních posluchačů na digitální formáty a digitální zpracování signálu, stejně jako motivuje snahu výrobců dosáhnout v tomto oboru co nejlepších výsledků.
Firestone Audio je mladou tchajwanskou společností, soustředící se na zákazníka ze škatulky „desktop audiophile", tedy toho, který nemůže nebo nechce věnovat svůj čas budování zcela odděleného systému pro reprodukci zvuku a který svou hudbu chce mít v počítači a ten pak použít jako hlavní zdroj signálu, primárně pak přímo na svém pracovním stole. Všechno je navíc maximálně pohodlné a překvapivě finančně dostupné, protože celý řetězec se ve finále skládá z počítače, třetí verze Velkého Joa a reprosoustav, s trochou snahy tedy není problém pořídit hi-fi zvuk za nějakých 20 nebo 25 tisíc, byť BigJoe III zcela překvapivě „stíhá" i podstatně dražší soustavy.
Už při pohledu na krabičku zesilovače, která skoro působí, že jí váha masivního regulátoru hlasitosti musí co chvíli překotit kupředu, musí být každému jasné, že se jedná o „digitální" zesilovač, tedy přesněji pracující v třídě D. Jeho srdcem je čip Texas Instruments TAS5706, schopný do čtyřohmové impedance produkovat při zkreslení kolem třetiny procenta vyprodukovat 20 W, stejně jako do osmi Ohm, kde ovšem při plném výkonu výrazně narůstá zkreslení, takže maximální skutečně reálně a příjemně využitelný výkon bude v pásmu 10 - 15 Wattů. Pracuje se spínací frekvencí 384 000 Hz pro vzorkovací frekvence 32, 48, 96 a 192 kHz, s o něco nižší spínací frekvencí 352 800 Hz pro samplovací frekvence 44,1, 88,2 a 176,4 kHz. U každého z akceptovatelných vzorkovacích kmitočtů provádí čip osminásobný oversampling. Vzhledem k tomu, že mimo digitálního optického, koaxiálního (max. 24bit / 96 kHz) a USB vstupu specifikace 1.1 (max. 16bit / 48 kHz) najdeme na zadní straně i analogový 3,5mm linkový jack, uvnitř konstrukce je zakomponován A/D převodník z dílen Cirrus Logic - tento dvoukanálový ADC podporuje hloubku až 24 bitů a vzorkovací frekvenci 96 kHz, dynamika dosahuje slušné výše 98dB. Vnitřní hodiny pak průchozí signál znovu načasují, Firestone Audio na to má hezky pojmenovanou technologii Fi-reclock.
Už jsme si částečně popsali, co vlastně všechno na tomto miniaturním zesilovači najdeme, krom elegantní a dostatečně důvěryhodné stavby je na první pohled nejpatrnější již zmíněný ovladač hlasitosti s poměrně strmým průběhem, dostal se mi ale rychle do krve a celkově je snadné díky plynulosti najít tu „svou" hlasitost. Aktivní vstup signalizuje malá LED dioda na předním panelu, výběr pak probíhá v cyklu pomocí velmi malého plastikového tlačítka pod oněmi diodami. Zadní strana pak nabízí pohled na všechny čtyři vstupy, reproduktorové výstupy typu RJ45, díky nimž je nutné využít dodávané kabely s „počítačovou" koncovkou a na jejich konci jsou slušné zlacené banánky. Napájení je pak řešeno „notebookovým" externím adaptérem, dodávajícím 19 V.
Poslouchal jsem ve dvou různých reprosoustavách- držel jsem se doporučení výrobce „krmit" Joem regálovky, prvními se tak staly Aurum Cantus V2M, v druhé místnosti pak Harbeth Monitor 30. Ačkoliv primárním zdrojem zvuku byl notebook IBM R50e (BigJoe III se nahlásí jako USB audio zařízení a můžete vesele hrát), zkoušel jsem i zvuk přes koaxiální vstup a Toslink z Marantz SA-KI Pearl a Denon DVD-1800BD, na závěr jsem spíše pro zajímavost ještě zkoušel analogový vstup opět z IBM R50e (abych zjistil, jak průměrnou zvukovou kartu má), telefonu Samsung S5230 Star (můj jediný „mp3 přehrávač", kde jsem kvalitu ohodnotil jako děsivě příšernou) a výstupem z elektronkové věžičky Philips MCD908 - závěr je ten, že je-li možnost poslechu téže skladby z téhož zdroje přes čistě digitální cestu, výsledek je slyšitelně lepší. V roli optického propojovače mi sloužil Monster M1000 DFO, koaxiální konektory jsem spojoval Profigold Oxypure OXYA4801, 3,5mm jack pak měl nejméně kvalitní kabel, onu právem zahrnovanou „tkaničku". To mi mimo jiné ještě připomíná jednu praktickou stránku věci - spínací páčka cestuje při zapínání zleva doprava a pokud máte zapojeny (tak jako já) všechny obsaditelné pozice pro kabely, je poněkud dost obtížné zesilovač zapnout či vypnout a dost možná vás to bude stát i nějaký ten nehet než se poučíte a použijete nějakou pomůcku. Přesto je to poněkud ergonomicky nepovedené, přepínač je koneckonců tak titěrný, že by jeho přítomnost na čelním panelu určitě nevadila a ušetřila nešikovnějším majitelům či těm s tlustými prsty dost sprostých slov.
Deklarovaný výkon 20 Wattů nesvádí k poslechu kapel Evergreen Terrace, kde je dominantním nástrojem dvojitý kopák a zpěvák by koncert zjevně ukřičel i bez mikrofonu. I proto jsem se pustil do Acoustic Alchemy s jejich albem „The New Edge" z roku 1993, období největšího úspěchu kapely (či spíše dua kytaristů obklopeného více či méně stálými spoluhráči). „The Nothing Hill Two-Step" začíná jasným, jiskrným vybrnkáváním, na něž navazuje tvrdý a přesný bubínek a přidává se pulzující baskytara. Zvuk sice není mohutný, spíše lehce subtilnější, zato ale o to přesnější, příjemně detailní, aby nenastal pocit „že něco schází" a celkově má reprodukce vzdušnost, volnost, působí nenásilně.
Stingovo zimní album (rozumějte ve smyslu vyvolávané melancholie a vůbec pocitů evokujících roztopený krb, vločky za oknem, horkou medovinu a huňatý rolák, štípající na krku) „If on a winter´s night" má tah, jemnou atmosféru a hlavně velmi příjemně, měkce „naladěný" a hřejivý zvuk. BigJoe III se s tím dokáže dobře poprat, poslouchá se snadno, barvy nástrojů jsou přirozené a nic nemá tendenci znít synteticky. Ačkoliv tento maličký zesilovač dokáže překvapivě dobře - minimálně na svou cenovou kategorii - reprodukovat iluzi prostoru, stejně jako lidské hlasy, nemohl jsem se zbavit dojmu, že nejvyšší tóny kovových perkusních nástrojů - tady konkrétně tamburíny a činelů - mají trochu nepřirozený zvuk (ověřeno páskovým výškáčem i klasickou kalotou).
Nakonec mi to nedalo a pustil jsem si oblíbené album černé album Metallicy. Úvodní „Enter Sandman" má pocitově neošizenou dynamiku, bicí jsou úderné a řízné a zvuk jasný a čistý, přesto cítím malou rezervu v objemu, kdy by každý tón mohl být o maličko plnější, stejně jako by o něco více strhující mohl být timing nahrávky. Stejně tak není možné otočit knoflík ovládající hlasitost úplně doprava, protože v tu chvíli nabírá zvuk poměrně razantně na nepříjemnosti a agresivitě a přeci jen si přiznejme, že hudba Metallicy či prostě nějaká taková vyžaduje spíš o něco vyšší hlasitost, zatímco BigJoe zahrát umí, ale spíše do střední úrovně (což je pro mne zhruba tak, že si můžete, byť mírně zvýšeným hlasem, povídat se spolu-posluchačem).
Existuje-li známější skladatel klasické hudby než Mozart, mám zřejmě poměrně velkou mezeru v hudebním přehledu. Bude-li pak někdo tvrdit, že Mozart nebyl skvělým skladatelem sonát pro piano, má dle mého mezeru zase on - už proto, že si tyto skladby vybral k nahrání i fenomenální Glenn Gould, který nikdy na pásek nezvěčnil nic, co by sám nepovažoval za vrcholné. Sonáta první je plná energických pasáží i dynamických špiček, v podání Firestone Audio BigJoe III je klavír velmi jasný, čistý a celkově zvuk působí otevřeně, lehce. Náhlé silné údery jsou na hranici schopností toho kolibříka, přesto se z celkového pohledu v pohodě vyrovná všem zesilovačům s cenou do 10ti tisíc. Sám za sebe mohu říct, že hraje přitažlivěji, detailněji a věrohodněji než třeba Marantz PM5003 a dost podobně příjemně jako NAD C315 BEE, což jsou oba - dle mnohých - konkurenti, kteří by ho měli s přehledem strčit do kapsy. Je pravda, že ve zvládnutí některých žánrů jsou lepší (tedy jsou univerzálnější), ale postrádají tu zábavnou živost BigJoe III. Samozřejmě, mají spousty dalších jiných výhod (ať už phono předzesilovače, analogové vstupy či pocit „velkého zesilovače" apod.), ale čistě zvukově je to spíš o osobním vkusu a pocitu, kvalitativně je na tom BigJoe jako každý jiný zesilovač s podobnou cenovkou, k těm navíc ještě musíte přikoupit adekvátně kvalitní převodník a kabely.
Tak co? Je tedy Firestone Audio BigJoe III opravdu hi-fi? Ano... V mých očích (a uších) tedy rozhodně. Jakkoliv jsem to od něčeho tak subtilního nečekal, přes všechnu nepravděpodobnost, podíváte-li se na výpis technických parametrů, Veliký Joe prostě hraje dobře, atraktivně, zábavně a vůbec na úrovni. Že má nějaké ty ergonomické potíže? Nu ano, to je fakt, ale není to nic, s čím by se nedalo v pohodě žít. Že ho vlastně využijete hlavně ve spojení s počítačem? No však také to je jeho prioritní určení a jako bonus zvládne obsloužit ještě další zařízení v domácnosti. Takže má vlastně nějakou zápornou vlastnost? Vlastně ano - nedokáže si při velkých hlasitostech udržet ten příjemný a zábavný charakter, což je škoda, protože pak už by byl na svou cenu naprosto perfektní.
Kč 8 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ živý, pevný, vzdušný a detailní zvuk při středních hlasitostech, který pokoří receivery za 25 000,- a vystraší nejednoho konkurenta třídy hi-fi s podobnou cenou
+ integrovaný A/D převodník
+ výkon se může zdát skromný, ale pro menší regálovky a domácí „normální" hlasitost stačí
+ všechny druhy digitálních vstupů pokryjí všechny běžné „připojovací" potřeby
ZÁPORY
- pouze 3,5mm jack pro analogový line-in (ale ono při těch rozměrech...)
- nutnost použít dodávané silové kabely, chybí klasické reproterminály
- není konstruován na velké poslechové hlasitosti
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
hifi studio MeLiSSA
http://www.hifionline.cz/ - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 777 04 13 13
