Manufaktura vyrábějící špičkové zobrazovače, zhruba tak by se v krátkosti dala představit současná podoba firmy Loewe z bavorského Kronachu. Někoho ale možná překvapí, že její historie se táhne téměř bez zaškobrtnutí už od roku 1923, kdy si Sigmund Loewe otevřel svou první výrobu radiopřijímačů, aby v roce 1931 představil první televizor a v roce 1985 první televizor se stereo zvukem - mezitím ale stihli v Loewe třeba i první kazetový magnetofon nebo první videorekordér. A i když je Loewe dodnes víceméně manufakturní výrobce, počet zaměstnanců atakuje tisícovku.
To něco napovídá o zájmu o produkty Loewe (dnes už opět jen v podobě televizorů), firmy, která nedávno prošla změnou majitelů, restrukturalizací a přišla s novými výrobními řadami. Přitom ale Loewe zůstává stále ještě Loewe - soudě minimálně podle nejnovějšího firemního přírůstku, modelové řady ONE, jejíž pětapadesátipalcový model jsme měli možnost chvíli zkoušet.
ONE je snahou Loewe o zpřístupnění jejich výrobního programu i mladším či méně zkušeným, jinými slovy jde o vstupní řadu, o produkty nejlevnější, byť stále patřící spíše do sfér, kde většina komerčních výrobců pomaličku končí. Přes svou na poměry značky nízkou cenu zachovává stylový, minimalistický design a velmi, velmi pěkné provedení. Zepředu vidíte vlastně pouze 55" panel s tenkým rámečkem, vpravo ozdobeným logem výrobce a dole přesně uprostřed kruhovým prvkem, sloužícím jednak jako základní spouštěcí tlačítko, jednak díky diodám v prostředku i jako identifikátor provozního stavu. Celá televize stojí v lehoučkém záklonu na jednoduchém kovovém stojanu s nepříliš rozměrnou deskou, takže působí kompaktně a jednoduše. Navíc se na stojanu dá natáčet doleva a doprava o zhruba 20 stupňů. Kdo chce, může využít i několik variant dalších podlahových stojů Loewe nebo dokonce populární tyč, na níž se dá televizor velmi efektně otáčet téměř kolem dokola.
Při pohledu zezadu oceníte velmi úzký profil televize, byť je stále o kousíček tlustší než ty nejštíhlejší televize na trhu. Má to nicméně své důvody - třeba instalaci reproduktorů, které jsou tam více než jen z povinnosti. Celý zadní panel je čistý, na jedné straně se tu skrývá jen vertikálně seřazená paleta tlačítek pro základní ovládání, na straně druhé v prohlubni tvaru L najdete veškerou potřebnou konektivitu. Ze spodní strany je kousek od středu umístěn ještě kolébkový vypínač, který se dnes už u televizí příliš nevidí.
Z pohledu zpracování, i když je na televizi hojně využit plast, nelze ONE 55" nic vytknout. Jednotlivé díly krásně lícují, materiály jsou vysloveně pěkné a celek jednoduše ladí, což ani o drahých televizích leckterých výrobců nejde říct úplně stoprocentně.
Co se týká přípojných bodů, Loewe ONE 55" vyhoví snad každému - 4 porty HDMI 2.0 s podporou nejnovějšího standardu HDCP, jeden primárně určený pro 4K zdroje, vstup pro ethernetový kabel, doplněný integrovanou Wi-Fi, dvojice CI+ slotů, koaxiální digitální audio výstup, sluchátkový analogový jack a trojice USB portů, jeden dokonce ve standardu 3.0, to je celkem vše, co běžná domácnost potřebuje. Za pomoci konektoru Micro-AV lze pomocí adaptéru využít i komponentního, scart nebo VGA vstupu.
Co je důležité, to jsou zdvojené tunery ve všech provedeních a třeba i podpora H.265 (ale samozřejmě i všech podstatných starších kodeků). Oproti vyšším řadám nemá ONE integrovaný pevný disk, není ale problém nahrávání provádět na externí USB zařízení. A to i v případě, že se momentálně koukáte na jiný program - to je velká výhoda zdvojených tunerů.
Už jsme nakousli, že instalované ozvučení není jen na parádu, jako v mnoha televizích, kde jednoduše schází pro slušnou reprodukci fyzický prostor. Ozvučení Loewe ONE 55" má na starosti několik měničů se zesilovačem o výkonu 2x 10 Wattů. Reproduktory míří skrze mřížky v těle televizoru směrem dozadu a díky podpoře Dolby Digital Plus formátu (DTS bohužel nikoliv), automatické úpravě hlasitosti nebo funkci loudness a vůbec široké péči, kterou televizor do zpracování zvuku vkládá, zní překvapivě solidně a jen ty opravdu nejlepší televize zní podobně plně, sytě a hutně - na běžný poslech je to vynikající čistota a energie, byť zvuk je zjevně laděn do efektna.
Tím zásadním prvkem je tu ale rozhodně panel. Má úhlopříčku 140 cm a Ultra HD rozlišení, tedy 3 840 x 2 160 pixelů. Podsvětlení zajišťují LEDky v okrajích panelu (Edge LED systém), dosahující jasu až 450 cd/m2. Jde o panel vybíraný z těch nejlepších v dané sérii a to s velice úzkými tolerancemi. Kvůli plnému využití nativního rozlišení panelu je prováděn automaticky upscaling na Ultra HD rozlišení, je tu plná podpora 24 snímků za sekundu a úprava obrazu Image+ Active. Jediné, co vlastně ONE neumí, je trojrozměrný obraz - není k dispozici ani jako doplňková volba. Na druhou stranu začátkem roku 2016 od 3D začali ustupovat i mainstreamoví hráči na trhu televizí a je tak otázkou, zda to znamená začátek konce tohoto formátu, nebo bude třeba časem k dispozici panel nevyžadující pro sledování třetího rozměru brýle.
Popisovat šíři softwarové výbavy u moderního televizoru je nad rámec jakéhokoliv soudného článku. U Loewe jdou ale svou cestou i v tomto bodě, takže nečekejte tuny a tuny aplikací - od toho jsou mobilní telefony, tablety a další zařízení, televizor nikoliv. Pro základní ovládání nicméně i tak můžete využít krom dálkového ovladače i aplikaci pro Android nebo iOS, je tu možnost plnohodnotného obrazu v obraze (díky více tunerům) a i slovíčka jako HbbTV, přehrávání multimédií z lokální i síťových zdrojů (i v ekosystému s jinými televizemi Loewe, kdy jedna umí přebírat obsah z druhé atd.) včetně Ultra HD souborů a to vše ve velmi rychlém, přehledném a elegantním uživatelském rozhraní. Díky rychlému procesoru reaguje televizor na každý pokyn zareaguje okamžitě, snad krom maličko pomalejšího startu ze stavu úplného vypnutí mu není co vytknout. Rychlé a šikovné ovládací prostředí navíc umí i přepnout program během mrknutí oka, tedy naprosto bez nepříjemných prodlev, známých u většiny televizí.
Protože série ONE nemá některé funkce řad vyšších a uživatelům by mohly scházet, nabízí Loewe dva doplňky - DR+ Feature Disc a DR+ Feature Drive. Jde v zásadě o totéž - na USB klíčence, respektive USB pevném disku s kapacitou 1 TB (úložný prostor je jediný rozdíl) najdete doplňkové funkce, které "doklapnou" do softwarové výbavy televizoru a stanou se nedílnou součástí rozhraní. Jde zejména o přenos po Bluetooth, o možnost využití televizoru v multiroom Loewe sestavě jak bylo popsáno výše, ale netradiční zajímavostí jsou třeba možnost nahrávat více programů a ještě na další se koukat nebo možnost zapnout nahrávání třeba z práce, pokud si zrovna vzpomenete a to díky aplikaci, která se s televizorem spojí přes servery Loewe.
Z uživatelské stránky bylo znát, že televizor Loewe ONE je úžasně rychlý a díky v podstatě dosti jednoduché nabídce funkcí a možností se velmi snadno používal. Množství aplikací, známé z komerční produkce, tu nenajdete a nic vás tak nemate a nezdržuje, stejně tak hardware je dimenzovaný tak, že televize sice ze "studeného" stavu chvíli startuje, ale pak už reaguje na každý pokyn s takovou rychlostí, že vám téměř jakýkoliv jiný produkt pak přijde tak trošku líný.
Po stránce obrazové pak není televizi možné v kontextu dnešních standardů možné vytknout vůbec nic. Za nějakých šest desítek tisíc nabízí obraz fantasticky ostrý, v základním nastavení civilně barevný, nijak uměle rozjásaný a přibarvený, neunavuje oči a i seberychlejší pohyb je velmi plynulý a čistý. Až si člověk musí chvílemi s trošku hříšným pocitem drbat hlavu, proč by, stačí-li mu pochopitelně úhlopříčka, měl potřebovat zaplatit za zobrazovač víc peněz.
Třeba kontrast při přehrávání Blu-ray disku "Gravitace" byl výjimečně přirozený, velmi světlé plochy jako je raketoplán nebo skafandry na pozadí mohutných ploch černočerného vesmíru nepůsobí ukřičeně, ani nejtmavší roh, ani nejsvětlejší centrum obrazu neztrácí kresbu, vše je opravdu pěkné. Edge LED občas neumí poskytnout takový lokální kontrast jako jiné systémy (a pravda, ani u Loewe se pořád nedá srovnat třeba s plasmovou obrazovkou), v modelu ONE ale panel funguje nejlépe jak může. Pravda, pokud něco vytknout, je to standardní nevýhoda Edge LED podsvícení. U krajů obrazovky je přeci jen cítit maličký rozdíl ve světelnosti panelu (je tmavší), ale přeci jen se na to musíte soustředit, nepraští vás to do očí.
Co se týká rozlišení, panel je excelentní a díky funkčnímu upscalingu je obraz (u zdrojů, které mají vyšší rozlišení, tedy alespoň u DVD) prokreslený a přitom nepůsobí jako přeostřený. Některé scény v "Cloud Atlas" nebo "Prometheus" na Blu-ray formátu byly vizuálně doslova úchvatné. Nemluvě o přehrávání demonstračních vzorků v nativním 4K rozlišení, třeba známého filmu "Timescapes". Tam je Loewe ONE minimálně stejně daleko, jako takové dva roky staré vrcholné modely komerčních značek, které ovšem ve své době stály mnohonásobně více.
Pětapadesátipalcový model ONE se Loewe nebývale povedl a ukazuje na trend stále dostupnějších špičkových zobrazovačů. I v luxusním, moderním balení a se skutečně velice dobrým panelem, doplněným hardwarem natolik předimenzovaným, že se při běžném používání ani nezadýchá, vyjde na peníze, které začínají být relativně přijatelné i pro běžnou populaci. Připočteme-li k tomu možnost upgradu za pomoci USB klíče, který dodá funkce vyšších modelů a otevře tím dveře k téměř perfektnímu komfortu soužití, je Loewe ONE s padesáti pěti palci úhlopříčky ideálním vstupním modelem do televizního high endu a zároveň pro velkou část milovníků dobrého obrazu může být i řešením, s nímž mohou v klidu žít bez potřeby jít ještě výš.
cca Kč 50 000,- (řada SL4xx, která bude k dostání pouze v černé, na rozdíl od testovaného šasi SL3xx v bílé)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velmi elegantní design
+ férová cena za daný výkon a styl
+ funkce a možnosti, zejména v ekosystému více televizí Loewe
+ perfektní obraz s automatickým 4K upscalingem
+ velmi rychlý hardware a uživatelské rozhraní
+ možnosti jako zrcadlení obrazu na tabletu, vzdálené nahrávání atd.
ZÁPORY
- některé postupy ovládání nejsou úplně uživatelsky dotažené
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: BaSys CS | www.basys.cz
