Slovo "patos" v původním významu odkazuje na jeden ze tří rétorických přístupů k přesvědčování, založený na emotivní apelaci. Být patetický tedy v klasickém slova smyslu značí používání barvitých, emocemi nabitých metafor, velkých gest, všeobecně tedy intenzivních prostředků. Není tedy docela odvážné, pojmenovat firmu na výrobu zařízení pro věrnou reprodukci zvuk právě takto? Pánové ze severoitalské Vicenzy si to nemyslí a již od roku 1994 hrají už od prvního pohledu na trochu jinou notu.
Velmi známá je náklonnost společnosti Pathos k elektronkovým konstrukcím, často kombinovaným s polovodiči. Známá je ale také jejich náklonnost k efektnímu, osobitému designu, který se nebojí odvážných a moderních tvarů, ani kombinace kovu se dřevem. Z tohoto pohledu patří sluchátkový zesilovač Aurium, jeden z posledních přírůstků do katalogu těchto Italů, mezi až nečekaně konzervativní; jde také o designové skoro-dvojče D/A převodníku Converto, s nímž má zjevně dle úmyslu tvořit pár.
Aurium je přístroj se "stolními" rozměry 20 x 23 x 6 cm, čemuž ne zcela odpovídá váha 3 kg. Zesilovač je těžký hlavně díky hliníkovému šasi s tlustými stěnami. To slouží i jako účinný chladič, odvodu tepla pomáhá také bohaté perforování horní části. Podle firemních tradic je na horní desce výrazně vygravírované logo výrobce, ze zadní části pak mezi "křídly" chladičů ční dvojice elektronek.
Dominantou tlustého čelního panelu je velký ovladač hlasitosti s povrchem "pro drsňáky". Jinak duté kolo s lehkým, ale velmi plynulým chodem je na vnější straně zdrsněno maličkými pyramidkami, které zabraňují proklouznutí mezi prsty. A také zajímavě vypadají, to je rozhodně jeden z dalších účelů takového provedení. Tento svébytně provedený prvek doplňuje dvojice tlačítek - jedno je k zapínání, druhé k výběru aktivního vstupu. Stav a vstup označuje čtveřice vysokých a úzkých diod, které zasahují až na horní stranu přístroje.
Zadní panel je doslova zahlcený konektory. V zásadě je tu poměrně očekávatelná sestava vstupů a výstupů. Je tu jeden symetrický XLR vstup a trojice nesymetrických RCA vstupů, které doplňuje dvojice linkových analogových výstupů, opět v symetrickém i nesymetrickém provedení. Nyní to netypické. Kupříkladu napájení je vyvedeno do externího zdroje. Nebo je tu dvojice ovladačů, kterými lze regulovat vyvážení kanálů (což asi nebude často využito), ale také zisk sluchátkového zesilovače. To je úžasné, protože můžete plynule přizpůsobovat výstup právě tak, jak nejlépe sedí vašim sluchátkům a také uším. Výrobce udává, že není problém přizpůsobit výstup pro sluchátka s impedancí kdekoliv mezi 16 a 1 000 Ohmy, což z Auria činí jeden z nejuniverzálnějších dostupných přístrojů. Je pak trochu škoda, že výstup na sluchátka je tu jen jeden jediný a hlavně že je proveden pouze jako úplně běžný 6,3 mm jack.
Uvnitř je přístroj proveden symetericky až po výkonový stupeň, signálové cesty jsou pak uspořádané velmi logicky. V zadní části je předzesilovač, postavený kolem dvou elektronek 6922 od Electro-Harmonix. V přední části je pak výkonová část, ta dle firemních tradic hostí MOS-FET tranzistory. Aurium pracuje v čisté třídě A, kde umí do zátěže 32 Ohm dodat 3,6 Wattu, což je skutečně výborná hodnota. Pathos Aurium pracuje ve frekvenčním rozsahu 10 - 80 000 Hz, zkreslení nepřekračuje 0,1% a v obvodech nenajdete globální zpětnou vazbu.
Pathos Aurium jsme poslouchali zejména ve společnosti Pathos Converto, ale také s ASUS Xonar Essence One MUSES MK II (v roli zdroje i sluchátkového zesilovače pro porovnání) či Naim CD5si. Protože o Auriu mnozí říkají, že je dokonalým partnerem pro Audeze LCD-2 (nebo obecně pro Audeze), dostali jsem přibalena právě tato sluchátka. Nejspíše jim svědčí velký výkon. Pro srovnání hrála ještě Sennheiser HD 26 Pro, Koss Porta Pro CZ či Sennheiser IE 8, ale právě Audeze odpovídala úrovni zesilovače nejvíce.
Když se rozhoupala basová linka v "Money for nothing" od Dire Straits, byla bohatá, pěkně výrazná a kompaktní, zasazená výborně do zvukového dění a hlavně - podaná s vynikajícím načasováním, přesně jako údery srdce. Skladba tím získala na tempu a prostě "jela". Definice je dobrá, jsou ale i sluchátkové zesilovače, nabízející konturovanější bas - Aurium ovšem naproti většině z nich nepůsobí suše a odměřeně, konkrétnost pak také neztrácí. Vynikající je pocit celistvosti, všechny části spektra jsou souvislejší a jaksi přirozeněji spojené, než je zvykem, což ústí ve snadný, neúnavný poslech.
Snad je to zapojenými elektronkami, snad celkovým vyladěním, ale skrze sluchátka umí Pathos Aurium přenést jemnost a dokonce podmanivou něhu - Cara Dillon v krásné "The Parting Glass" dokázala vzbudit silné emoce, zvednou chloupky za krkem svou barvou hlasu a Aurium ho prokreslilo přesně tak, jak od high endového sluchátkového zesilovače čekáte. Vokál byl pocitově velmi plastický, jasný a čistý, přitom ale krásně vřelý a hebký. Opět snad existují technicky preciznější stroje, ovšem v ohledu laskavosti a radosti z poslechu je Aurium výtečným zesilovačem, aniž by si hrál na takříkajíc "hezkou" reprodukci. Vokál je prostě a jednoduše přirozený, spíše lehčí, než vysloveně "tělesný", ale umí jednoduše drnknout na tu správnou strunu. Klavír pak také vůbec nebyl špatný, spíše s průměrným impaktem jednotlivých tónů, zato ale s velmi dobrou definicí a jistým průběhem.
Aby nevznikl pocit, že Pathos Aurium hudbu "mlží" a "rozmazává", zmiňme například i to, že ostřeji nahrané výšky v Davisově "In a silent way" propustil až do sluchátek s nezkrocenou intenzitou. Právě tady se trochu blíží čistě polovodičovému, vysoce přesnému zvuku a v některých polohách kov lehce štípne (jak bylo řečeno, tak je to nahráno...), nekoná se tedy žádné zahlazování elektronkovým kouzlem. Balanc výšek je celkově ale příjemný, jsou znělé, až lehce pronikavé, ovšem ne agresivní, aby vás nutily otáček v kritických chvílích volume doleva. Na druhou stranu solidní energie a výkonová rezerva je za celou reprodukcí cítit právě i v nejvyšším pásmu.
A výkonová rezerva je právě i to, co pomůže výtečnému zvládnutí dynamických špiček i při relativně vyšších hlasitostech; Pathos Aurium uřídil všechna použitá sluchátka při nízkých i vysokých hlasitostech. Snad jen vysloveně ultra tichý poslech by mohl být ještě o špetku otevřenější, jinak ale nenastává pocit, že byste museli o něčem přemýšlet - nastavíte jednoduše hlasitost jakou chcete a Aurium hudbu "protlačí" přes měniče. Právě dynamiku lze také zajímavě ovlivňovat pomocí regulace zisku, aby sluchátka byla využita optimálně. Zesilovač zvládl s jistotou i orchestr a sbor ve Steffaniho "Stabat Mater", respektive ve "Eja Mater, fons amoris". Zejména dynamika hlasů byla opravdu dobrá, už od nízkých hlasitostí máte dojem "dýchajícího" přednesu, ani ve velkých dynamických špičkách nástrojů není cítit nejistota, spíše uvolněnost a jakási lehká neuspěchanost, trochu zjemňující impakt. Orchestr nicméně přes velká sluchátka už zní skutečně dospěle a živě.
Bez zajímavosti by neměl nechat tenhle zesilovač ani ty, jejichž diskotéku tvoří zvukově spíše průměrné nahrávky. I lehce špinavou "Devil Woman" od John Butler Trio totiž Aurium nenápadně, ale suverénně rozvrstvil a otevřel. Přednes není ultra transparentní a křišťálový, stále je tu patrné lehoučce vřelejší směřování a plnost, čistota a srozumitelnost zvuku tím netrpí. Rozlišení je pak výborné, ale ne okaté - Aurium nezdůrazňuje, Aurium nabízí a kdo chce, informace v nahrávce najde. Je to velmi neúnavný způsob prezentace, který nechává vyznít hudbu.
Spolu s Audeze Aurium zvládl vytáhnout zvuk i mimo hlavu, daleko od uší, čímž rapidně narůstá pocit prostorovosti. S ostatními testovacími sluchátky byl efekt jen naznačený, je to ale rozhodně dáno i jejich úrovní a v neposlední řadě i vzdáleností měničů od uší. S Audeze ovšem byla prostorová scéna "Where or when" Diany Krall téměř holografická - na sluchátkový poslech nabízela nejen impozantní šířku, ale také jasně definovanou hloubku a výbornou lokalizaci nástrojů. I zde přicházel ke slovu pocit spojitosti, bez odtržení jednotlivostí - jednoduše výborné, přehledné a přirozené (neochuzené, ani nepřehnané) stereo.
Vraťme se ale k tomu, co jde Pathos Aurium (a zejména s Audeze...) nejlépe - bavit hudbou. Springsteenova "Badlands" byla sytá, energická a díky výbornému timingu také strhující, stojící na bohatém zvuku. Ten není vysloveně rychlý, opět se sem vkrádají slova jako relaxovaný, poklidný a další. Není ani vysloveně naléhavý, jen kolem vás pluje, s jednoduchostí a nadhledem - právě proto si můžete v pohodě užívat atmosféru skladby, právě proto je snadné ho poslouchat.
Pathos Aurium patří k dražšímu sluchátkovému vybavení, o tom není sporu. Právě proto od něj právem lze očekávat high endové výkon. Naštěstí těmto očekáváním vyhovuje - nás přesvědčil svým dostatkem sil a kontroly v každém okamžiku, přesvědčil nás i uvolněnou, příjemnou a rozhodně muzikální reprodukcí a přesvědčil nás také množstvím konektorů a také nečekanými možnostmi nastavení, díky kterým si ho vyladíte právě pro ta svoje sluchátka. Výjimečně dobře si vedl s velkými Audeze LCD 2 a tvoří také ideální pár s firemním kolegou Converto. Snad by mohl (nebo v této třídě i měl...) mít i jiné možnosti připojení sluchátek, než je pouze tradiční jack. Je přeci jen o specializovaný sluchátkový zesilovač high endové třídy. Na druhou stranu má nezpochybnitelné kouzlo nenásilné prezentace, díky které si můžete užít libovolnou hudbu, jde tedy o univerzálního pracanta. My si ho ale rozhodně nejvíc ceníme pro tu samozřejmost a pohodu, která neustupuje ani po hodinách a hodinách poslechu, byť neoslní svou intenzitou během prvních vteřin. Aurium nicméně uspokojí ty, kteří staví kouzlo hudby na první příčku.
Kč 35 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ je to pěkný a dobře zpracovaný přístroj
+ široké možnosti nastavení
+ skvělý rytmus a timing
+ bohatý, barevný přednes
+ velký výkon pro jakákoliv sluchátka
ZÁPORY
- více typů připojení pro sluchátka by se v této třídě snad i patřilo
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: High-End Audio Studio | www.highend.cz
