"Pamatuj na svou smrtelnost!", nebo chcete-li latinsky "Memento mori!". To jsou slova, která Australan s řeckými kořeny žijící aktuálně v Holandsku Kostas Metaxas vtiskl jako motto svému nejdostupnějšímu produktu - sluchátkovému zesilovači Marquis, který je bez přehánění unikátem. Ostatně jako všechny výrobky značky Metaxas & Sins, které mají blíž ke sběratelským objektům a modernímu umění, než k čemukoliv v hi-fi a high-endu.

Kostas Metaxas má za sebou téměř čtyři dekády dlouhou a úspěšnou dráhu v oblasti výroby a prodeje audio produktů, ale také stojí za více než třemi stovkami nahraných koncertů - špičkově nahraných koncertů, pokud můžeme říct. Metaxasovou filozofií je nabídnou unikáty - na míru vyráběné, jím a jeho syny ručně zpracovávané, luxusní a "doživotní" produkty.

I když je Marquis tím nejdostupnějším, co si od Metaxas můžete koupit, je to pořád zatraceně drahá hračka - není to možná nejdražší sluchátkový zesilovač na světě (to si nárokuje dost pravděpodobně sluchátkový systém od MSB za zhruba 3 000 000,- Kč, byť ani třeba efektní systém Orpheus od Sennheiser není zrovna za hubičku, stejně jako ShangriLa od Hifiman a další), není to rozhodně ovšem ani žádná láce.

Co je tedy tak drahého na Metaxas Marquis, čistě analogovém sluchátkovém zesilovači a jednoduchém předzesilovači s dvěma sadami analogových cinchových vstupů a jedním párem výstupních cinchů? Tak se podívejte na fotku a bude vám to naprosto jasné...

V úvodu zmíněné heslo si totiž budete oživovat při každém pohledu na nádherně CNC stroji opracovaný hliníkový blok (stěny mají tloušťku 1,5 cm!) v podobě mírně zmenšené lidské lebky, usazené na kruhové podstavě. Ačkoliv si můžete naporoučet libovolné povrchové provedení (používají se automobilové laky, ale i libovolný jiný materiál, který si budete přát), klasická černá doplněná šarlatovými knoflíky v místě lícních kostí je opravdu až fyzicky děsivou reflexí lidského bytí. Zejména v kombinaci s tím, že z očních důlků, které jsou překryté "brýlemi" s rafičkami VU metrů, září syté červené diody. Nechte si tenhle stoj puštěný v noci a ve tmě vejděte do místnosti - vidět ve tři ráno ve svém bytě lebku s rudě žhnoucíma očima a nasazenými sluchátky je působivý zážitek.

V kruhové základně, stojící na robustních gumových nožkách se skrývá napájecí zdroj s centrálním toroidem a mohutnými filtračními kondenzátory - účelem tohoto fyzického oddělení od signálových obvodů je samozřejmě odstínění rušivého záření. Sekundárním bonusem je pak možnost do základny integrovat příplatkovou baterii, která stačí na 5 hodin nerušeného provozu.

V obličeji lebky najdete krom již zmíněných "měřák" v očích ještě místo levé lícní kosti otočný prvek pro výběr vstupů, na druhé tváři je regulace hlasitosti, která má na běžných sluchátkách poměrně divoký průběh s využitelnou relativně malou částí chodu. Ale docela snadno se na to zvyká.

To nejdůležitější pak leží v oblasti úst - jde o 6,3 mm konektor s pojistkou pro dokonalé doklapnutí kontaktů, jde o konektor z profi sféry od značky Neutrik.

Uvnitř dvoudílného šasi jsou celkem tři patra obvodových desek, spojené jsou DIN konektory a to i z důvodu, kdy bude vhodné řešení vyměnit za nějaké aktuální. Marquis je tedy plně aktualizovatelný.

Metaxas Marquis je nádherný objekt, je to skutečné umění, temné a emotivní jen na pohled. Je to také nádherný příklad špičkového zpracování moderními technologiemi - ty dokonale plynulé křivky, ty jemné detaily, ta celková dokonalost plně odpovídá vysoké ceně.

Metaxas ale není jen umělec, netvoří jen pozlátko - jeho pochopení toho, jak má zesilovač fungovat, je neméně působivé jako jeho vizuální rukopis. U Marquis hovoří o tom, že zásadní je napájecí zdroj (ten je zde diskrétní a disponuje rychlostí přeběhu 1 000 V / mikrosekunda), obvody celkově pracují v rozsahu 0 - 5 000 000 Hz (-3 dB), což je naprosto fascinující hodnota. Brilantních technických parametrů dosahuje Marquis i ultra-krátkými signálovými drahami, kdy jsou mezi jednotlivými prvky pouhé jednotky milimetrů a nejdelší cesta má 4 cm - od transformátoru k obvodům.

Působivý je i sluchátkový výstup - nabízí 15VRMS na kanál do 50 ohm, Marquis má obrovskou sílu a obrovskou schopnost protlačit zvuk jakýmikoliv sluchátky. Činí tak s celkovým harmonickým zkreslením pod hranicí 0,05% nebo s odstupem signálu a šumu přes 117 dB.

Metaxas Marquis jsme zkoušeli s OPPO UDP-205, Copland DAC 215 či ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, zkoušeli jsme ho s koncovým stupněm NAP 250 od Naim Audio a se sluchátky Sennheiser HD 26 Pro, beyerdynamic Amiron Home a také se zapůjčenými Audeze LCD-4.

Možná byste si při pohledu na efektní podobu zesilovače řekli, že jeho jediným cílem je ohromit - ono to tak vlastně i je, ale není to jen vizuální podobou. Basová linka ve "Spiritual" Charlie Hadena a Pata Methenyho ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) byla uhrančivá, neuvěřitelná a vpravdě jedinečná. Obrovský, plný bas vás vrazí do uší, opanuje vás a zatají se vám dech. Tón kontrabasu je výjimečně realistický, hluboké tóny jsou fantasticky přesné, mají energii kamenem vymrštěného prakem a plnou, fascinující barevnost. Jediným limitem jsou tu sluchátka a Marquis naprosto arogantně ovládá i ta sebekomplikovanější, skrze všechny ale vytlačil bys tak přesný, tak hluboký a tak autoritativní, jaký jsme z nich dosud neslyšeli. Navíc bas ze sluchátek jen tak samozřejmě vytéká, vybuchuje a už při nejnižší nastavitelné hlasitosti s sebou nese žádoucí pocit fyzičnosti a tělo nástroje, který jej vydává. Je to nádhera.

Metaxas Marquis je nějakým zvláštním dotekem magie přes vší svou autenticitu odzbrojujícím způsobem schopný i průměrnou nahrávku pozvednout do stratosférické zábavnosti. Hlas Madeline Peyroux v "Dance me to the end of love" ("Careless love" | 2004 | Rounder | 0602498235836) byl přímo napěchovaný emocemi, jako kdyby vám zpěvačka doslova šeptala do ucha, jako by to byl koncert jen pro vás. Ten naprosto nenásilný, totálně suverénní přednes přebije i lehké limity nahrávky, rozsvítí jí a slova jako prokreslení, srozumitelnost nebo detail se zdají nepatřičně omezující pro popis jeho schopnosti ne přenést vás k hudbě, ale hluboko do její duše, až se to v tak vlastně nekomplikovaném stroji zdá nebýt možné. Marquis je tak daleko, že i přes jeho dominantní vzhled jej brzy zcela ztratíte z dohledu a věnujete se jen protékající hudbě.

To platí i pro nejvyšší pásmo - cinkavý vibrafon a ševelící činely v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) byly překrásně znělé, bez jakékoliv lacinosti a podbízivosti svítící a pronikavě jasné. Nejlepším popisem je "luxusní jiskra". Na vibrafonu je slyšet celé myriády informací, skálopevně vykreslený tón doslova po každém úderu exploduje a pak dlouho odchází a doznívá, perfektně kontrolovaný. Absolutní absence jakékoliv zrnitosti, hladkost, klid a vykreslení sebemenších na nahrávce zachycených detailů, to vše je pro Marquis zdánlivě úplně snadné - budete si muset pořádně sáhnout do kapsy, abyste poskládali kolem Marquis zdroj a sluchátka, která mu budou stačit.

Marquis je pak zesilovač dramatický nejen svým vnějškem, ale také svým zvukem - i v McLaughlinově "Thieves and Poets (Part 2)" ("Thieves and Poets" | 2003 | Glenray | 0602498010754) cítíte tu ohromnou, zdánlivě naprosto nevyčerpatelnou zásobárnu energie. Je to stroj, který budí patrně největší dojem dynamické rezervy, který jsme kdy potkali. Absolutní jistota při práci se signálem, absolutní pevnost se možná nedostavují při úplně nejtišších poslechových úrovních, ale stačí jen maličko otočit volume doprava a přednes rozkvete. Není žádná dynamická špička, která by pro Marquis byla příliš silná, reaguje úchvatně rychle a úchvatně jistě a jeho makro- i mikrodynamické schopnosti jsou pekelně návykové.

Naprosto beze stopy jedovatosti a bez techničnosti pak Metaxas Marquis rozebere jakoukoliv nahrávku na prvočinitele, avšak dokáže je opětovně smíchat do nádherně harmonického celku. V "Min Módir" od Eivor ("The Dali CD Volume 4" | 2015 | Dali | 474 564 6) jsme zaslechli zvuky, detaily a ruchy, které snad nemohou vyniknout jinde, než při poslechu přes špičkovou sluchátkovou sestavu. Není to ale okázalá onanie detailů, není to studiový, strohý stroj, přesto by z fleku mohl pro produkci nahrávek sloužit, protože rozkryje opravdu všechno - vede to pak ale tak, že nahrávka je neuvěřitelně emotivní, démonicky energická a naléhavá, vnímáte dokonale texturu smyčců nebo snad i počet chřestítek na tamburínách. A ten divoženkovský ryk zpěvačky se zarývá až do kostí. Je to fascinující zážitek.

Zesilovač si nás získal i tím, že svým stylem reprodukce zvládl i přes nepatřičně levná (byť v dané ceně výtečná) sluchátka vykreslit plasticky hudební scénu, jev ve sluchátkovém světě ne úplně samozřejmý. "Roxanne" od Stinga ("Symphonicities" | 2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537) byla jednoduše řečeno 3D. Vnímáte velikost orchestru v pozadí v pravolevém směru, vnímáte jasné ukotvení nástrojových sekcí, prostě slyšíte odkud nástroje přichází, nic není pomíchané a nic není zakryté, každá linka má svůj prostor, vzduch a není uťápnutá, vše je konkrétní, čisté, zřetelné. Je to tak samozřejmé, že pokud máte pohodlná sluchátka, nic neprozrazuje, že hudba není skutečně ve vzduchu všude kolem vás.

No a pak jsou samozřejmě případy jako je hi-res verze "Psychosocial" od Slipknot ("All Hope is Gone" | FLAC | 24 - 96), kde si prostě slibujete jak to bude parádní nářez (a on je - minimálně co do energie, důrazu, je to prostě neuvěřitelně intenzivní příval tvrdé hudby), ale Marquis vás zcela suverénně informuje o tom, že tenhle hudební materiál nebyl s tou jistou tupostí, plochostí a kompresí připravován zrovna pro špičkový high-end. Není to ale tak brutální zklamání a tak strohé sdělení o (ne)kvalitě nahrávky, aby vám to zabránilo si ji s chutí poslechnout a nechat se strhnout drtivou intenzitou hudby samotné.

Metaxas Marquis, to jsou vlastně emoce zakonzervované do tvrdé hliníkové skořápky v excentricky okázalé podobě lidské lebky, která s tou správnou porcí černého humoru funguje i jako ďábelsky dobrý stojan na sluchátka, když je zrovna neposloucháte. Je to unikát, je to objekt, který se stane solitérem vašeho poslechového prostoru, ale co víc - není to samoúčelná úchylnost. Marquis je bez diskuse nejlepší sluchátkový zesilovač, který jsme doposud měli možnost ochutnat. Má absolutní sílu, má úchvatnou dynamiku, má geniální analytické schopnosti, má schopnost výjimečně snadno rozehrát jakoukoliv hudbu přes v podstatě jakékoliv alespoň trochu dobrá sluchátka způsobem, který vás zastaví srdce (nebo ho divoce rozbuší). Možná má trochu vachrlatě nastavenou regulaci hlasitosti, kdy místo využití dlouhého chodu potenciometru s méně než 600 ohmovými sluchátky využijete jen kousíček, ale to nevadí. Protože kdy posloucháte Marquis, tak vám nic nevadí. Dokonce ani vlastní smrtelnost, na kterou vás tak intenzivně upozorňuje...

EUR 6 950 (= cca 175 000,- Kč)

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ unikátní vzhled

+ dokonalé zpracování

+ neuvěřitelná energie a kontrola

+ monumentální dynamika

+ zvuk, u nějž už jsou jediným důvodem k sundání sluchátek fyzické potřeby

ZÁPORY

- cena je i přes výjimečný zvuk děsivá

- hlasitost by mohla využívat s běžnými sluchátky větší část chodu regulátoru

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Hanzel Audio | www.hanzelaudio.sk 

fSdílet

Tweet