Italská značka Gold Note má ve svém výrobním programu poměrně nabito – gramofony, přenosky, phono předzesilovače, digitální přehrávače, all-in-one řešení, samotné zesilovače, externí napájecí zdroje, kabely, hi-fi nábytek… Je toho hodně. K tomu všemu navrhuje a vyrábí také reprosoustavy. Na vrcholu nabídky jsou masivní sloupy, ale základ má podobu malých dvoupásmových regálovek A3 EVO II.

Tomuto kompaktnímu modelu rozhodně nelze upřít eleganci, stejně jako prémiový pocit z použitých materiálů – tedy, hlavně z tvarovaných okrasných bočnic s krásnou dřevěnou kresbou. Střed samotných čistě pravoúhlých ozvučnic je naopak v celkem standardní matné černi.

Dva použité měniče jsou zasazené do mírného výřezu ve tvaru nepravidelné osmičky. Čelo dále zdobí kulatý zlatý odznáček. Jak už bylo řečeno, boky se klenou krásnou ořechovou strukturou s lomenými tvary a tenkým horizontálním stříbrným proužkem.

Zadní panel tvoří víceméně hlavně přišroubovaná deska, skrze níž prochází bassreflexový otvor netypické bílé barvy. Dále se zde nachází destička s nezbytnými označeními a jedním párem velmi pěkných reproduktorových terminálů.

Výškový reproduktor je zapuštěný v mírném zvukovodu a jedná se o hedvábnou kopulku s průměrem 1,1 palce. Hlouběji do ozvučnice je vnořený také kónus středobasu – ten má průměr šesti palců a je vyroben z lakovaného papíru, závěs je tuhý, nízký a úzký.

Výrobce udává u A3 EVO II frekvenční rozsah 45 – 20 000 Hz (+/- 3 dB), jmenovitou impedanci 6 ohm a charakteristickou citlivost 87 dB / 2,83 V / m. Dělící filtr dvoupásmové výhybky leží na 2 000 Hz a sází na strmost 12 dB na oktávu.

Desetikilové reprosoustavy mají výšku 35 cm, šířku 24 cm a hloubku 29,5 cm.

Jako doplněk nabízí výrobce také masivní stojan s nohou z HDF a horní deskou z hliníku, čistě navazující na půdorys ozvučnice.

Evaluace probíhala v showroomu prodejce Voix, respektive ve dvou a to během několika různých poslechových sezení. Hrálo se třeba z gramofonu Giglio s phono předzesilovačem PH-10 a zesilovačem Gold Note IS-1000 MkII, ke srovnání jsme měli A6 EVO II a dále použili třeba firemní IS-10 či Marantz STEREO 70s. Vše na kabelech Actinote. V dalším případě jsme mohli hrát třeba i s McIntosh MC12000 nebo Accuphase E-4000, kdy zdrojem byl Matrix Audio X-SABRE 3, zde zase na kabelech Nordost Tyr 2. Jako použité reprosoustavy krom výše zmíněných byly i Dynaudio Contour 30i a KEF R11 Meta.

Basová linka v „Black Wolf Blues“ (Margo Price | „Strays II“ | 2023) se pouští až překvapivě hluboko a je důrazná v takových těch „sexy“ frekvencích – právě tam umí A3 EVO II působivě zaplnit prostor svým měkce oblým tónem v pravověrném italském duchu barev a vášní. Přesnost je solidní, i když za dané peníze by možná mohla být o něco lepší. To lze nicméně „napravit“ použitím pevného a předimenzovaného zesilovače, třeba MC12000 z malých regálovek dokázal vytěžit už solidní pevnost a konkrétnost. Ale i s elektronikou přiměřenou konceptu je basové dění bohaté co do objemu, rozhodně ovšem hlavně „do pěkna“, takové plavné a libozvučné. Není asi překvapením, že nejlepší kompatibilitu (a nejen na basech) jsme objevili s IS-1000 MkII.

Střední pásmo se jeví jako čisté a poměrně realistické, nejsnáze čitelné. Trošku garážová „Soak Up The Sun“ (Soccer Mommy | „Karaoke Night“ | 2023) byla ukázaná navzdory naznačené upřímnosti z pohledu kvality mixu celkově „poslouchatelně“. Je tu energie, objemová bohatost, možná maličký náznak „milosrdnosti“, ale hlavně duch italské školy s chutí hrát. Trochu po svém, pravda, ale zábavně. Opět bylo nejlépe sáhnout po firemním IS-1000 MkII, který docela výrazně promění charakter – zůstává tu ona pohoda, ale objeví se víc informací a ubude „garážovitosti“. A MC12000 zase vytáhne velmi zajímavě rytmus skladby, takže A3 EVO II mají překvapivou sílu, ale zdůrazní i ony kvalitativní limity. Nutno Gold Note nicméně přiznat, že se nechávají dobře „tvarovat“ připojeným systémem.

Výšky v „Ready Set Go“ (Grace Potter | „Mother Road“ | 2023 | GEP Adventures) jsou vcelku výrazné už z mixážního pultu, A3 EVO II jim dodá ale ještě trochu víc prostoru a i když působí pěkně živě, je jich až dost. Nejsou snad příkré, ale říz a kovovou pronikavost tedy mají. Také v tomto pásmo bylo jasně znát, když jsme použili předimenzovaný zesilovač, jedno zda šlo o velký Gold Note nebo ještě větší McIntosh – výšky se tu „zaříznou“ a najednou působí opravdu dobře, drajv, ohraničení a textury jsou velmi zřetelné. Jenže je skutečně třeba sáhnout neproporčně vysoko.

V čem se na svou velikost A3 EVO II umí docela rozmáchnout, to je plnokrevnost a síla důrazu, díky čemuž působí dynamika „La jetée“ (Raphaël | „Haute fidelité“ | 2021 | SONY | 886448619079) vlastně pěkně. Ve zvuku je tučnost, často nalézaná u italských produktů, spousta barev, ale i dost energie. Navíc lze A3 EVO II poměrně odvážně zatížit a nepůsobí, že by se blížily k nějaké nervozitě. Nicméně rozhodně je také znát, že svůj ideál vydávají v malých prostorách, poblíž zdi v takových 20 m2 budou mít asi i wow efekt. Opět je docela dost cítit, jaký zesilovač připojíte – nemají-li Gold Note dostatečný převis výkonu, respektive dimenzování zesilovače, mohou lehce postrádat pevnost v konturách a sebejistotu. Vždy ale nabídnout šťavnatost a snad až hřmotnost, na svou velikost lákavé množství síly.

Ačkoliv mají svůj nezpochybnitelný základní charakter, ochotně do něj reprosoustavy umí namixovat i připojenou elektroniku. Jsou však také celkem vybíravé – nejvíc jim slušní plně hrající, ale zároveň velmi detailní a pevný zesilovač, tedy něco, co obyčejně najdete ve sféře poněkud vyšší, než kde jsou samotné A3 EVO II. Ovšem když jim to dopřejete, „I Asked“ z eponymní nahrávky MABGATE z roku 2023 je možná trochu deficitní na nejhlubších oktávách (nicméně pořád jde o regálovky), o to víc šťávy dodávají od vyšších basů dál. Úroveň prokreslení není vůbec špatná, Gold Note zvládají pořádek udržet takovým příjemně netechnickým stylem a ve všech sestavách se zdály být výšky přeci jen poměrně výraznější. Nejlepší – celkem nepřekvapivě – byla kombinace s IS-1000 MkII, kdy se všechno docela dobře srovnalo.

Podání prostoru relativně dost záviselo na natočení ozvučnic, v jednom prostoru nejlépe fungovaly kolmo k zadní zdi, v druhém ale zase přímo nasměrované na poslechové místo. Když hledáním optimálního úhlu strávíte potřebnou chvilku, je stereo báze „Čierna šelma“ (Katarína Máliková | „Postalgia“ | 2019 | Slnko Records | SR 0119) docela hezky přehledná, s hloubkou jen letmo naznačenou, ale pravolevým prostorem solidně čitelným. Je jasné, že přednes je z „vyšší třídy“, ale záměrně nestrojový, trochu efektní a posílající hudbu spíše blíže k posluchači, než „audiofilsky“ zavěšující obraz za ozvučnice.

Gold Note A3 EVO II fungují nejlépe, když se oprostíte od hledání jednotlivostí nebo technicistního hodnocení a prostě posloucháte. I syrová skladba typu „All of my Friends are Going to Hell“ (Reverend Kristin Michael Hyter | „SAVED!“ | 2023 | Perpetual Flame Ministries) je totiž pak tolerantně vykreslená a její obsah se k vám dostane s plností, barevností a i když možná v jiném vyvážení, než jaké autor/ka zamýšlela, tak příjemně, živě a nekonfliktně. Do jisté míry pak ladění můžete dotáhnout pomocí charakteru zesilovače, nemáte-li s tím problém, stojí za to investovat do IS-1000 MkII, který s A3 EVO II fungoval nejuniverzálněji a dostal z nich nejzábavnější ladění.

Reprosoustavy Gold Note A3 EVO II jsou kompaktní, pěkně vypadající (a slušně vyrobené, i když cit pro zpracování detailů není někdy stoprocentní) a hlavně příjemně hrající. Stojí za to ale předimenzovat jim předřazený řetězec, protože právě s lepšími a dražšími zesilovači se rozehrávají úplně ideálně, zatímco s těmi levnějšími je charakter sice stále příjemný, ale trochu „na půl plynu“. Jestliže však máte rádi italskou šťavnatost a barevnost spolu s pocitem, že se díváte na pěkný kus nábytku, jsou A3 EVO II zajímavé, byť rozhodně stojí víc, než by musely.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních se zakázkovou akustikou.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Přestože většina hlasového rozsahu je velmi pěkně vyrovnaná, je tu silný akcent na vysoký bas kolem 200 – 300 Hz a stejně tak od cca 7 kHz. Ty nejvyšší frekvence nicméně vyladíte potřebným natočením ozvučnic v závislosti na akustice místnosti, odrazech od boků apod. Frekvence pod 150 Hz jsou o něco tlumenější, nicméně na této energii je vidět práce až k 60 Hz, což není vůbec špatné. Záchvěv kolem 38 Hz může být nějakým artefaktem bassreflexu. Obecně nejde o úplně ideální frekvenční odpověď, nicméně zřetelný vlastní „hlas“ může být atraktivní.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Zde bychom se měli zaměřit zejména na vysoké tóny, kdy použitý zvukovod evidentně vytváří jakýsi specifický projev – je to vidět jak ze vzdálenosti pár cm, tak z poslechového místa, i když se zvyšující se vzdáleností se projev obecně výrazně zlepšuje z pohledu linearity.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladící kmitočet lze podle prvního sedla na křivce vypozorovat v oblasti kolem 47 Hz, celý průběh se drží relativně vysoko, nejnižší bod se nedotýká ani 5 ohm, takže A3 EVO II je možné považovat za „bezpečné“ i pro běžné dostupnější zesilovače. Ačkoliv je tu v oblasti cca 1 700 Hz – blízko přechodové frekvence – vidět poměrně náročný moment, v těchto úrovních už energie není tolik, aby to znamenalo vysloveně vysoké nároky na stabilitu zesilovače. Ale i tak – čím lepší, stabilnější zesilovač s větší rezervou, tím lepší výsledky budou.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ × ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 100 700,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ krásný vzhled

+ moc příjemný, hudební tón

+ docela plné podání

ZÁPORY

- cena je příliš vysoká

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Voix | www.voix.cz 

fSdílet

Tweet