Pokud nepočítáme vysloveně stolní či efektové (a tedy doplňkové) modely reprosoustav, jsou podlahové (ale regálovky působící) V1.5 tím nejlevnějším produktem, který vám domů přinese jihoafrickou značku Vivid Audio. Nejedná se o žádnou horkou novinku, ba naopak zanedlouho oslaví své desáté narozeniny. V1.5 se dají pochopit také jako pokus vnést přístup z rozměrově i cenově opravdu velkých Giya G1 a jejich menších bratříčků i do malých prostor a (alespoň v západním světě) relativně dostupnějších hladin.
Na první pohled musí být každému jasné, že to jsou elegantní regálovky z pera Laurence Dickieho, který o sobě dal poprvé výrazně vědět již před nějakými 25 léty svým projektem Nautilus pro Bowers&Wilkins a už tehdy měl jeho výtvor nezaměnitelné organické rysy. Na druhý pohled každý zjistí, že tohle nejsou regálovky, jakkoliv se to nezdá - konstrukce nohy je totiž plynule a neoddělitelně navazuje na hlavní část korpusu a v základně pak najdete třeba reproterminály, tedy by se dalo říct, že jde o atypicky tvarované podlahové kousky.
Nádherně oblé ozvučnice o objemu 22 litrů jsou vyrobeny (jak jinak u Vivid Audio) z karbonového vlákna, stejně tak i podstavec. Ten je navíc ještě vyztužen nerezovou ocelí pro zajištění stability - to se vcelku hodí, protože celé reprosoustavy stojí na trojici masivních hrotů, které ovšem nejsou rozmístěny až u krajů podstavy a tudíž rovnováha je spíše dobrá, spíš než neochvějná.
Kapkovitý tvar ozvučnice je ještě na několika místech prohnut (čímž tak trochu připomíná v horní části mnicha v kápi se sklopenou hlavou), takže vlastně tvoří zvukovody a efektivně zabraňuje nežádoucím odrazům od kabinetu, stejně jako nevzniká žádné vnitřní stojaté vlnění. Kromě toho je usazení měničů v prohnuté čelní stěně navrženo s ohledem na zachování časového souladu obou měničů. Navíc jsou oblé tvary při stejné tloušťce i stejném materiálu odolnější a pevnější, než rovná plocha. V1.5 narostly do výšky 113 cm, do šířky 25,5 cm a do hloubky 24 cm, přičemž váží znatelných 23 kg. Karbonové vlákno je pak i při této stále snesitelné hmotnosti velmi pevné a ozvučnice je příjemně netečná.
Vivid Audio V1.5 jsou mimořádně designově čisté, na přední straně najdete tweeter za křížovým "krytem", pod ním je pak na dané rozměry mohutný středobas s extra výrazným závěsem i středovou kopulkou. Vespod hlavní části reprosoustav se nachází bassreflexový výdech s atypickým kapkovitým tvarem. Na zadní straně je pak pouze šroub, vedoucí směrem k tweeteru a druhý, vedoucí směrem ke středobasu. Hladké tvary pokračují až dolů k základně stojanu, kde vzadu, pod přečuhující "stříškou" čekají čtyři reproduktorové terminály. Řešení vskutku elegantní, kabely při správném vedení nebude vůbec vidět, ale na druhou stranu zapomeňte na nějaké masivnější lopatky či na lomené banánky. Vzhledem k tomu, že terminály jsou opravdu extrémně blízko země, ideální jsou menší rovné banánky nebo holý vodič.
Vivid Audio si vyvíjí a vyrábí měniče zcela ve vlastní režii, podobně jako ozvučnice. Snad jediné, co používá z produkce externích firem, to jsou reproterminály WBT a vnitřní kabeláž v podobě stříbřených drátů Van den Hul.
V1.5 je dvoupásmové koncepce, o horní část spektra se stará tweeter D26 a o spodní část pak středobas C125. Ten první má jakou nedílnou součást výrazně zatlumenou trubici na zadní straně, v níž se zadní vyzařování postupně ztratí a nepřenáší se dovnitř ozvučnice, kde by vznikalo nežádoucí vlnění. Kopulka membrány o průměru 26 mm je vyrobena z anodizovaného hliníku a její tvar byl vypočítán pomocí sofistikované počítačové analýzy. O pohon se stará osmisegmentový neodymiový magnet. Celý tweeter je od ozvučnice oddělen tlumícím prvkem, aby se obě části nijak navzájem neovlivňovaly.
I středobas využívá membránu z hliníkové slitiny (tentokrát v průměru 158 mm) a její tvar je opět výsledkem nesčetných simulací. Šasi reproduktoru je usazeno na sadě malých silikonových kroužků, které minimalizují přenos vibrací z měniče do ozvučnice. Vyztužující žebra v koši mají tloušťku pouhé 3 mm, takže 90% plochy je volných a reproduktor respektive jeho cívka, se tak snadno chladí.
Výrobce nastavil dělící frekvenci na hranici 3 000 Hz, jmenovitá impedance činí 8 Ohm a charakteristická citlivost slušných 89 dB / W / m. U Vividu udávají frekvenční rozsah 40 - 42 000 Hz v toleranci -6 dB.
Vivid Audio V1.5 jsme poslouchali spolu s Naim Nait XS / Naim CD5si, Cambridge CXA80 / CXC, Rogue Audio RP-5 / M-180 a také na Wadii di122 / a315, v dělených sestavách byly předzesilovače občas nahrazeny předzesilovačem Music First Audio Classic v2. Krátce také na Norma Revo IPA-70B. Porovnávali jsme s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Xavian Orfeo a ELAC FS 507 VX-JET. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica nebo TelluriumQ Silver a Black.
Ačkoliv je tělo reprosoustav relativně malé, dokážou měniče vyzářit vzhledem k objemu až nečekaně solidní porci basových frekvencí a udržet nad nimi kontrolu - ovšem nerozehrávají se tak snadno jako jejich velcí kolegové z řady Giya; ačkoliv i s levným zesilovačem typu Cambridge CXA80 se z nich vysoukalo basu dost, teprve Norma Revo IPA-70B je posunula do úrovní hodných jejich pořizovací ceny a to stále ještě bylo cítit lehkou rezervu - není prostě jednoduché dostat basy z jejich ulity. Nicméně bylo znát, že třeba kontrabas v "The Beat Goes On" z desky "Companion" Patricie Barber nezačínal v té úplně správné hloubce, jakkoliv mu mnoho nescházelo. Pochválit ale rozhodně musíme impuls a energii, kterou reprosoustavy umí napumpovat do prostoru.
Ve středních polohách už ovšem i základní V1.5 připomínají své výjimečně povedené referenční sourozence výrazně víc - vokál Cary Dillon v "The Parting Glass" z alba "Live at the Grand Opera House" vystupoval z nádherně transparentního, lehoučkého celku, který Vividy přednáší s nebývalou lehkostí a samozřejmostí. Vokál je v rámci cenové kategorie pěkně prokreslený, velmi čistý a jasný, přitom ale přes veškerou transparentnost (což je jakási příjemná "firemní" charakteristika) nejsou ani výraznější sykavky útočené či ostré. Je tu ale také znát o něco menší váha středního pásma, hlas, ale třeba i klavír mají určitě prostor pro plnější, sytější vyznění. Byť je nutno říct, že nemalou část zvuku tvoří i charakter připojené elektroniky, takže by se dala jistě vybrat nějaké s vhodně doplňujícím vyvážením.
K výškám není vlastně co podotknout, za cenu do 200 000,- si prostě o moc transparentnější a konkrétnější s velkou pravděpodobností nekoupíte. Činely a vibrafon v "Question and answer" z Burtonovy desky "Like Minds" hrají úžasně kultivovaně, jemně a bez sebemenšího náznaku hrubosti či přehnanosti, jsou jemné, klidné a podané s excelentní znělostí. Pocitově jako kdyby se výškový měnič rozezníval mnohem snáze než jeho středobasový kolega, přednes je rychlý a velmi detailní - dokonce by se dalo rozlišení připodobnit ke zvukové lupě, tak pronikavý vhled do nahrávky kompaktní V1.5 nabízí. Skvělé je i podání kovovosti nástrojů, kov je jednoduše kov, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.
Reprosoustavy této jihoafrické firmy jsou oceňovány nejen pro svou velkou transparentost, ale také pro svou velmi přesvědčivou dynamiku. I jedny z nejmenších z rodiny jsou na své rozměry a na svou třídu velice solidní. Na vlastně velmi kompaktní koncepci se do nich téměř "vešel" i velký orchestr v Mussorgského "Velké bráně kyjevské", byť bylo znát, že dynamické špičky typu mohutného úderu do velkého bubnu nebo vzepětí žesťové sekce jsou "tak tak". S dobrou elektronikou je zvuk ale mimořádně rychlý, čistý a kontrolovaný, má též i solidní důraz, který byste s drobnými V1.5 tak úplně nespojili. Díky rychlosti a transparentnosti panuje navíc v každé chvíli velmi dobrý přehled o hudebním dění, i tehdy, kdy je cítit, že se V1.5 blíží ke svým limitům.
Velmi transparentní zvuk umožňuje "dohlédnout" i k velmi drobným detailům, Vivid Audio V1.5 tak už na první poslech působí jako velmi nadprůměrně detailní, dokonce možná i víc, než ve skutečně jsou, protože každý detail, která drobnost jako kdyby byla trošičku vypíchnutá a zdůrazněná. Reprosoustavy dokázaly vykreslit Eliasovu "Vision of Her" z desky "The Window" jako mnohovrstevnatou, krásně vzdušnou skladbu, kde byl cítit nadhled a jistota, s jakou odprezentovaly akustickou kytaru i zpěv - přesný, pevný průběh tónů, celkový soulad a lehkost, tichoučké ambientní zvuky, to vše bylo slyšet. Vividy se také ukázaly jako ideální nástroj na posouzení jemných rozdílů mezi PCM a DSD verzí nahrávky, kde se zdálo, že vážení odlišností je vlastně neuvěřitelně snadné, protože je není třeba zdlouhavě hledat.
Díky organickým tvarům a velmi dobrým měničům V1.5 také "zaostřené", neboli umí vykreslit prostorovou scénu s grácií a přirozeností a vlastně ani tak moc nezáleží na tom, kde a jak je postavíte. Trochu práce si s nimi samozřejmě budete muset dát, ale jestli stojí 50 cm nebo 2 m od zadní a bočních zdí, to zase tak moc poznat není, co je veliká výhoda. Když je tedy v prostoru umístíte a dáte jim onu trochu péče, jimi vykreslená hudební scéna je krásně široká, hluboká a plná vzduchu. "Dancehall" z alba "Mira" severských Jienat byla oproštěná od ozvučnic, přesto perfektně soustředěná kolem jednotlivých nástrojů, usazených na místa pevně a jistě. Vlastně nejsou V1.5 ani nijak výrazně směrové, není tak problém poslouchat ve dvou, třech lidech a to bez pocitu, že byste se museli nějak naklánět či posouvat. Velice pěkná byla hloubka scény a rozložení nástrojů v obou hlavních osách, dodávající reprodukci na realističnosti.
Vysoká transparentnost reprodukce je zároveň výraznou výhodou, ale také určitou nevýhodou - V1.5 jsou natolik zvukově "průhledné", že jednak uslyšíte kvalitu a charakter své elektroniky (kterou si ale nakonec celkem snadno vyberete k obrazu svému), uslyšíte ale také kvalitu nahrávek a tam už je výběr poměrně nepříjemnější. Taková "Start Me Up!" od Rolling Stones z jejich desky "Grrr!" je vlastně, jak se ukazuje na Vividech, celkem nepříjemně, ostře nahraná a její poslech při vyšších hlasitostech je jednoduše nic moc. Na druhou stranu trochu plusových bodů si Vivid zaslouží za to, že i když vám takhle poměrně syrově dají najevo co a jak, zvuk není ani u špatných nahrávek vysloveně neposlouchatelný či agresivní, zrovna u Rolling Stones pak dokonce vyniklo dobré tempo a celkový šmrnc hudby jako takové. Takový charakter by v praxi ale měl být vlastně kladem...
Vivid Audio V1.5 by se daly označit za vstupní bránu do okouzlujícího světa jednoho z nejlepších současných výrobců reprosoustav. Sdílí v zásadě charakteristiky vyšších firemních modelů (velmi pěkný organický design, velice dobré zpracování, transparentnost, dynamika, velmi dobré rozlišení, ale bohužel i třeba nepraktické umístění reproterminálů), v některých ale s limity vyvolanými příslušností k výrazně nižší cenové kastě. Jednak jsou náročnější na rozehrání, jednak vás nevtáhnou tak samozřejmě a tak hluboko do nahrávky (myšleno v porovnání třeba s řadou Giya) a jednak kupříkladu nejsou tak samozřejmě tolerantní jako vyšší sourozenci, skrz něž i pitomá skladba zazní celkem atraktivně. Na druhou stranu patří Vivid Audio V1.5 rozhodně do TOP5 reprosoustav s cenou kolem 150 000,-, které jsme měli kdy možnost slyšet. A to už věru není zlé...
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m ve výšce mezi tweeterem a středotónovým měničem, v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor je standardně zatlumen, ovšem bez rozsáhlých akustických úprav, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu (kvůli rušení z exteriéru), vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
V toleranci +/- 3 dB dokážou V1.5 zahrát zhruba mezi 60 a 18 000 Hz, bas začíná nastupovat někde na 35 Hz, v úplně plné síle bude někde kolem 55 Hz. Vyrovnanost není tak bezchybná jako u modelů série Giya, na druhou stranu je křivka v podstatě prostá nějakých divokých přechodů. Díky lehkému propadu na úrovni 4 - 5 kHz by se reprosoustavy mohly zdát o kousek temnější. Nicméně charakteristika plně odpovídá udávaným hodnotám.
Impedanční křivka není úplně jednoduchá, byť nepadá pod hranici 5 Ohm. Na druhou stranu poměrně prudké špičky na 65 a 4 500 Hz nebudou snadné pro úplně každý zesilovač. Volba high endové, stabilní a autoritativní elektroniky je rozhodně na místě.
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]
Kč 165 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ originální design
+ prvotřídní provedení
+ velmi slušná dynamika
+ rychlý, lehký přednes
+ vysloveně excelentní prostorovost
ZÁPORY
- značně nepraktické řešení reproterminálů
- na rozdíl od řady Giya se nerozehrávají úplně snadno
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz
