Německá značka Heco existuje od roku 1949 a sází ve svých modelových řadách produkty vynikající poměrem ceny a výkonu, kdy je obtížné najít na trhu na první pohled tak pěkně zpracované reprosoustavy za tak málo peněz. Řada Aleva GT patří doprostřed výrobního programu a jejím základním modelem jsou malé regálovky s číselným označením 202 a velmi atraktivní cenou.
Aleva GT 202 jsou kompaktní, jak o tom vypovídají rozměry 32 x 20,7 x 28 cm (v x š x h). Tvarově stojí na půdorysu kvádru a jde o klasickou pravoúhlou skříň z MDF desek. Na bocích je nicméně vyztužena ještě další MDF deskou, která v podstatě zdvojnásobuje původní tloušťku skříně. Povrchové zpracování je na danou třídu velice pěkné - vybrat si můžete lesklou černou nebo bílou s poměrně výrazným pocitem hloubky.
Na přední straně najdete ve výrazných hliníkových rámečcích dva měniče, na zadní stěně je velký bassreflexový otvor (opět ve výrazném rámečku) a pod ním na hliníkové destičce čtveřice reproterminálů pro možnost bi-wiringu / bi-ampingu. Zadní stěna jako celek jediná není lakovaná, ale naopak matná.
O výšky se stará měkká kouplka s průměrem 2,8 cm, středy a basy vyzařuje membrána o průměru 13 cm z v níž hlavní roli hrají vláknité materiály.
Regálovky Aleva GT 202 jsou koncipovány jako dvoupásmové, přičemž dělící frekvenci výrobce umístil na hranici 3 400 Hz. Jde o reprosoustavy nadstandardně citlivé, 90 dB spolu s impedancí v rozmezí 4 - 8 Ohm by mělo znamenat celkem snadnou práci pro jakýkoliv zesilovač.
Výrobce také tvrdí, že i přes kompaktní rozměry dokážou 202ky hrát od 36 Hz až do 42 000 Hz, i když k tomuto odvážnému prohlášení neudává žádnou toleranci. +/- 6 nebo spíš 10 dB je ale realistický odhad.
Heco Aleva GT 202 jsme poslouchali na sestavě Onkyo TX-8050 / Onkyo CD-55VL v poslechovém prostoru dovozce. Porovnávali jsme s Monitor Audio Bronze 2.
Kontrabas v "Stairway to the stars" z "When the heart dances" Laurence Hobgooda (2008 | naim | naimcd112) už nesl lehké náznaky brouknutí, stejně jako už bylo trochu cítit jeho váhu a nebyl to malý, plochý nástroj, což na tak dostupné regálovky rozhodně není špatný dojem. Heco do místnosti přenesou dokonce už i trochu impulsu, byť definice stále spíše odpovídá kategorii, stejně jako schopnost vystihnout různorodost zahraných basových tónů. Objemově je spodních frekvencí dost na to, aby místnost vyplnily.
Ostatně sytost a plnost je vlastní všem pásmům. Třeba i vokál Diany Krall v "All or nothing at all" z "Love Scenes" (1997 | Impulse! | IMP12342) se blížil realistické velikosti a plnosti, byť nevystupoval do popředí nad hrající nástroje a byl spíše zamíchán mezi nimi. Přesto zněl pevně a čistě, s poměrně zřetelnými sykavkami. Heco hrají živě, aktivně a energicky, spíše než s delikátní hloubkou a uvolněností.
Výšek je hodně, objem nejvyššího pásma v "Take Five" Dave Brubeck Quartet ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byl štědrý, činely výrazné a znělé, ale ne ostré či hrubé. Činel sice ještě neměl úplně realistické prokreslení, šlo spíše o jeden zaznívající bod, ovšem detailů bylo naopak v rámci třídy dost, stejně jako tu byl zřetelný dozvuk. Kov činelu je pak tvrdý, chladný a vlastně velmi dobře odprezentovaný, jednotlivé dopady paliček jsou oddělené.
Na to, že Aleva GT 202 nejsou nijak přehnaně veliké, umí vykouzlit velký zvuk a snesou poměrně velké zatížení. Při trochu vyšší hlasitosti už pak zvládnout předat i relativně dost z pocitu váhy a důrazu velkého orchestru v Mussorgského "Velké bráně kyjevské" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901). Dokonce i velkému bubnu se snaží udělit energii a vystihnout jeho velkou ránu, byť to ještě - s ohledem na cenu pochopitelně - není úplně konkrétní, sytost je rozhodně příjemná. Reprodukce tak působí docela živě a i když má dynamické limity, je to dobře navržený kompromis mezi snahou o co největší, nejdůraznější zvuk a klidnou reprodukci bez pocitu zahlcení měničů. Heco balancují na hraně, ale nemáte pocit, že by měniče chtěly vyskočit z košů.
Rozlišení v Mahlerově "6. symfonii" v podání České filharmonie a Václava Neumanna (1995 | Exton | OVCL-00259) bylo slušné, zdůrazněné ještě celkově expresivnějším podáním. Pátrat po mikrodetailech ve zvuku jednotlivých nástrojů sice nejde, ale to ani není účelem. Přednes je pevný, kompaktní a i když zvuk je spíš jednolitým celkem, než sestavou jednotlivých nástrojových linek, není nepřehledný.
Rozložení nástrojů v Beethovenově "Smyčcovém kvartetu 95 a 59/1" v podání Artemis Quartet (2000 | Virgin | 7243 5 45738 2 8) bylo v pravolevém směru velmi slušné, prostor přesahoval i za hranice ozvučnic, směrem dozadu se ale prostor příliš neotevřel. Reprosoustavy jsou také o kousek směrovější, než je v dané třídě zvykem, chce si to tak lehce pohrát s jejich umístěním. Pokud je ale citlivě usadíte, zvuková scéna už je pevná a neměnná.
Značka Heco a její produkty jsou známé hlavě pro svou sytost a muzikálnost, nejinak je tomu i u Aleva GT 202. Bedny dokázaly "prodat" mohutný kopák v "Please Read the Letter" od Roberta Planta a Alyson Krauss ("Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382), stejně jako zvládly předat hudbu v bohatém, systém a energickém hávu. Celkově hrají Heco Aleva GT 202 spíše expresivně, třeba vyslovené ostrosti nebo agresivity se u nich ale není potřeba bát. Zato si užijete rytmus skladby a pokud otočíte volume doprava, bude hudby všude plno.
Helo Aleva GT 202 jsou laděné jako kultivovaný kompromis mezi nízkou cenou a velkým zvukem. Jejich estetiku si budete muset posoudit podle svého vlastního cítění, povrchové zpracování je ale rozhodně dobré. Z kompaktních rozměrů pak dostanete velký, sytý a docela pevný zvuk, dostanete energii a velkou zatížitelnost a dostanete reprosoustavy, kterým sluší rock a elektrifikované žánry obecně. Prostě hudba, kde může vyniknout jejich šťavnatost a nejde o jemňoučké nuance. Jinými slovy, za (relativně) málo peněz už dostanete dost muziky.
Kč 11 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dobré zpracování
+ sytý zvuk
+ vcelku pevný přednes
+ zaplní i větší prostor
ZÁPORY
- lehce směrové
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Horizon Trading Prague | www.heco-audio.cz