Dánští Dynaudio mají předlouhou (a úspěšnou) historii. Od producentů puristických reprosoustav se během více než 40 let své existence posunuli (či přesněji možná rozšířili) na producenta reprosoustav pro domácnost i pro studia, reprosoustav pasivních i aktivních, systémů audiofilských, profesionálních i lifestyleových. A Dynaudio dnes najdete také v mnohých automobilech, takže se dá říct, že záběr téhle firmy je skutečně široký.

Někde na pomezí audiofilie, high-endu a lifestyle se pohybuje už léta řada Xeo, kterou firma uvedla na tehdejší poměry celkem odvážně, neb patřila mezi první, sázející na aktivní koncepci, kdy jediné co bylo třeba připojit byl zdroj signálu.

V době ne tak dávno prošla série omlazením, regálovky nové generace Xeo 20, navazující na myšlenku modelu Xeo 4, pak působí uhlazeněji a mimo jiné není nutné mít instalovaný centrální modul, sloužící pro ovládání a nabízející veškerou konektivitu.

Xeo 20 působí od pohledu jako klasické Dynaudio - spíše štíhlé (18 cm), spíše vysoké (32 cm) a poměrně hluboké (26,5 cm) kabinety z běžných MDF profilů s celkovou hmotností 6,2 kg mají ostře řezané rysy, čistou pravoúhlost rozbíjí svislé lomení čelního panelu. S typickou lehkou technicistností pak vyznívá pojetí čelní stěny - středobasový měnič je maličko předsazený a zakrývá kus planžety tweeteru, ten je pak vsazený do mělkého zvukovodu. Dole na křivky obou měničů navazuje průhledné pole, kde krom loga výrobce najdete i indikační diodu a čidlo pro příjem pokynů dálkového ovládání (to mimochodem může ovládat jak reprosoustavy, tak i výše zmíněný centrální modul).

I pohled zezadu tak trošku zavání techničností, velká přišroubovaná deska napovídá něco o tom, jak velká je elektronická výbava uvnitř. Zabírá totiž prakticky celou zadní stranu krom místa úplně nahoře, kde se otevírá štěrbina bassreflexu. Reprosoustavy mají také integrovanou možnost pověšení na držák standard Vesa 100.

V hluboké vaničce se pak nachází jak konektory (3,5 mm analogový vstup, klasická dvojice analogových cinchů, za digitální svět je tu pak optika - USB port je tu jen pro servisní účely, napájení zajišťuje klasická dvoupólová zásuvka), tak ovládací prvky. Jednoduchými šoupátky lze nastavit pozici reprosoustav - v prostoru, u zdi nebo v rohu, případně zda je reprosoustava určena pro pravý či levý kanál, posledním šoupátkem volíte barvu, tedy zónu, do které bude daný pár patřit. Dobré je říct, že signálové konektory jsou pouze na hlavní reprosoustavě, ta druhá funguje jako přidružená a přebírá signál z té hlavní. Takovým neviditelným "konektorem" pak je i integrovaná Bluetooth funkcionalita s podporou aptX kodeku.

Všechno dění uvnitř reprosoustav pak probíhá v digitální doméně při rozlišení 24 bit / 96 kHz, konkrétně ve výkonném digitálním signálovém procesoru. Ten zajišťuje nejen zpracování signálu a jeho korekci dle zvolených parametrů, ale supluje třeba také klasickou výhybku.

O pohon měničů se stará spínaný koncový stupeň s výkonem 2x 65 Wattů. Rozhýbává měkkou kopulku Esotec s průměrem 2,8 cm, na kterou navazuje středobasový kónus taktéž řady Esotec o průměru 14 cm, který používá firemní materiál MSP (Magnesium Silicate Polymer). Dělící frekvenci procesor udržuje na úrovni 4 700 Hz. Udávaný frekvenční rozsah 40 - 21 000 Hz platí pro toleranci +/- 3 dB.

Dynaudio Xeo 20 jsme poslouchali s Cambridge CXC, s OPPO UDP-205 i s Teac TN-503, ale také s VPI Scout a Grandinote Celio. Srovnávali jsem se všemi klasickými redakčními sestavami, o jejichž složení se více dozvíte v pravém sloupci -->.

Basové lince v "Riders on the Storm" od The Doors ("The Very Best of The Doors" | 2007 | Rhino | 081227999582) udělili Xeo 20 decentní objem, na regálovky tak akorát, hlavně ale každý tón dokázaly "prodat", tedy dát mu váhu, dát mu razanci a hutnost, kterou zjevně získávají svou aktivní koncepcí. Je to napnutý, šťavnatý bas, kde každé brnknutí připomíná zachvění tětivy. Přesto není ani suchý, ani tvrdý, je spíše stále příjemně jemnější na konturách, se snahou se prosadit a rozmáchnout.

Vokální pásmo je pak - celkem v souladu s celkovou snahou o co nejživější prezentaci - podáno poměrně dost expresivně. Hlasy Carrerase, Dominga a Pavarottiho v "O Sole Mio" ("3 tenors in concert" | 1990 | MFSL | UDCD 587) byly až dravě energické, svižné a velmi pevně kontrolované. Je tu cítit snaha o až monitorovou přímočarost, která je ale zjemněná a zklidněná trochu stopou vřelosti a celkovou tělesností přednesu. Pod tím lehce efektním zevnějškem je nicméně slušná porce detailů a ani v porovnání s audiofilskými dělenými sestavami podobné cenovky nenabízí méně - není to monitor v klasickém slova smyslu, ale energie, s níž se do reprodukce pokládá, to bohatě vynahrazuje, byť za určitých okolností může být té dopřednosti až moc.

Činel v Brubeckově "Take Five" ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) byl vlastně velmi realistický, možná trochu útlejší, kupodivu i velmi nepřehnaně znělý. Každý úder do plochy činelu rozezní s nepřehnaností čistý a jasný tón, který se neostýchá zaznít, ale ani neštípne do uší. Je to uvolněné, už solidně čitelné a prokreslené, prezentované s tonální čistotou a věrností adekvátní dané cenové hladině.

Čím prospívá sladěná aktivní koncepce Xeo 20 nejvíce, to je dynamika. "Voodoo Child" od Turtle Island Quartet ("Have you ever been" | 2010 | Telarc | TEL-32094-02) byla našlápnutá, razantní a výbušná, smyčce umí jen tak jemně hvízdat, stejně jako okamžitě zatlačit a to stále se stejnou jistotou a drajvem. Je k tomu, pravda, třeba nehrát na úplně "noční" hlasitosti, ale to se vám s ohledem na živost přednesu stejně nebude chtít. Xeo 20 rozhodně nejde upřít tah na branku.

Dynaudio Xeo 20 možná nepřináší ten nejposlednější a nejjemnější detail z Claptonovi "Before you accuse me" ("MTV Unplugged" | 2013 | Reprise | 8122796367), ale drží se solidního standardu své třídy - navíc díky celkové výraznosti a živosti máte pocit, že dostáváte vlastně ještě víc. Až po chvíli si (a to jen možná) všimnete tak trochu absentujícího pocitu vzdušnosti v nahrávce, což vám nicméně vykompenzuje kupředu posazená kytara nebo vokál, který se přímo podbízí.

Na "Need you now" ze stejnojmenné desky Lady Antebellum (2010 | Capitol | 509996 33641 2 5) bylo cítit, že Xeo 20 se nesnaží ohromit velkým zvukem, ale spíše soustředěným, zhutněným a koncentrovaným. Scéna je definovaná ozvučnicemi, nástroje ale výtečně lokalizovaný a máte pocit, že reprosoustavy mají scénu v rukou v pravolevém i předozadním směru. Není to úplně lehký a vzdušný přednes, ale o to konkrétnější a soustředěnější.

Z Cashovy "Ain´t No Grave" ("American Recordings VI" | 2010 | american | B001395402) udělaly Xeo 20 sytý, intenzivní zážitek, s hodně naléhavým podáním hlasu, s hutným a energickým basem a celkově napjatou atmosférou, která zdůrazňuje pochmurnou náladu skladby.

Dynaudio Xeo 20 mají v genech zajímavou kombinaci audiofilských charakteristik, zdůrazněných ale tu a tam nepokrytým efektem. Výsledkem - zejména vezmeme-li v potaz celkové designové provedení, skladbu konektorů i celkové ovládání - je něco, co by šlo nazvat jako lifestyle pro ty nejnáročnější. Je tu nadprůměrný objem a energie basů, jsou tu překvapivě čisté a samozřejmé výšky a středy, zejména pak hlasy, které se nebojí vykročit kupředu a ovládnout prostor. Celkově mají možná Xeo 20 trochu na efekt laděný, ale živý, zábavný a nekomplikovaně stravitelný charakter. Pokud ale hledáte systém, který nezabere místo, dobře vypadá a přitom nezklame ani po high-endu pokukující zájemce, pak jsou Xeo 20 rozhodně zajímavé a vyrovnají se lecjakému do komponentů rozdělenému systému za stejné peníze...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Naměřená frekvenční odezva ukazuje na nástup reprodukce někde pod 40 Hz, což plně koresponduje s uváděným frekvenčním rozsahem a je to na poměry ne úplně velkých regálovek velmi nadprůměrná hodnota. Akcenty na 50 a 100 Hz působí ještě rozumně, celkově pásmo není dokonale lineární, ale bez sebemenšího problému obstojí v rámci dané kategorie. Snad jen vyšší středy jsou trošku potlačené. Xeo 20 nicméně celkově působí jako solidní standard.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 56 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi komfortní řešení se solidním zvukem na minimu prostoru

+ dobré zpracování

+ živý, energický zvuk

+ mají citelnou basovou odezvu

ZÁPORY

- hlasitost by jistě mohla být jemnější

- nemají indikaci nastavené hlasitosti

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Ketos | www.ketos.cz 

fSdílet

Tweet