Za „dob minulých“ se Unitra těšila ve svém domovském Polsku minimálně stejnému věhlasu, jako v Československu místní Tesla (a obě firmy často také spolupracovaly). Do znovuzrození značky investoval nemalé prostředky úspěšný polský podnikatel a bývalý majitel veleúspěšných herních vývojářů CD Projekt Red Michal Kiciński. Ačkoliv pak Unitra staví na původních starých ideách, aktualizuje je samozřejmě podle moderních standardů. To platí i pro sloupové reprosoustavy ZGZ-801, ačkoliv na rozdíl od zesilovače WSH-805 „nekopíruje“ nějaký konkrétní historický model.

Designově jsou ozvučnice ZGZ-801 velmi jednoduché a střídmé, byť poměrně velké. Stojí na základové „patce“, odtud se vypíná čistý kvádr s lehce zapuštěným černým čelním panelem, jde tedy o variaci z nejklasičtějších. Dopředu se vešly čtyři měniče, nahoře středotónový, pod ním výškáč a pak dva basové. Poměrně bytelná a hustě tkaná krycí mřížka drží na neviditelných magnetech.

Při pohledu zezadu odhalíte pouze nízko posazený obdélníček s dvěma páry reproduktorových terminálů. Nikde žádný otvor nebo výdech, což prozradí, že ZGZ-801 jsou pojaty jakožto uzavřené.

Výrobce ukazuje, že ozvučnice je seskládána z klasických MDF panelů, vnější dekor je z přírodní dřevěné dýhy, která se na závěr ručně olejuje. Zajímavá a překvapivě komplexní je už samotná stavba. Vnější obdélník je totiž jen zpevněním a obalem, do kterého je vsazený druhý box, ten má oddělenou uzavřenou pracovní komoru pro vrchní střeďák a několik vzpěr pro další zpevnění. Celkový pracovní objem se nasčítá na solidních 75 litrů.

U výšek pracuje běžná textilní kalota o průměru 2,7 cm, jako u jediného Unitra neříká, že jde o vlastní návrh – ale i tak by mělo jít o upravenou verzi standardního výkáče od SEAS.

Zbývající tři kónusy pro středy a basy už však pochází z hlav vývojářů Unitry. Pro středy je to 8“ kužel z polypropylenu s výrazným trnem fázového nástavce (též made in SEAS), k basům byla zvolena dvojice papírových membrán, taktéž osmipalcového průměru. Tato dvojice je prý vyráběna přímo v Polsku u STX.

Ostatně Unitra si zakládá na použití místních součástek a materiálů, kde to nejde, tak alespoň evropských. Proto je frekvenční výhybka – 3. řádu pro výšky a druhého řádu pro středo-basový rozsah – seskládána primárně ze součástek od Jantzen. Pracuje tu kompenzační Zobelův obvod – umí „uklidnit“ reaktivní složku impedance. Dělící frekvence leží u 700 a 2 800 Hz.

Třípásmový systém pracuje od 55 do 20 000 Hz (+/- 3 dB), má překvapivě vysoko deklarovanou citlivost 91 dB a impedanci 6 ohm, ač Unitra nedefinuje kontext.

ZGZ-801 mají však působivé fyzické atributy. Při výšce 118,8 cm, šířce 28 cm a hloubce 32,8 cm váží značných 37 kg, hlavně kvůli oné zdvojené ozvučnici.

Poslech probíhal v brněnském showroomu dovozce a to ve společnosti celého portfolia Unitra – zesilovače WSH-805, CD přehrávače CSH-801, gramofonů GSH-630 Fryderyk a GSH-801 Edmund, dále regálovek ZGB-401 a dvojice reprokabelů KG25 a KG40. Mimo jiné jsme ale používali také ELAC Miracord 80, Rotel RA-6000, EverSolo DMP-A6 Master Edition nebo napájecí filtr IsoTek V5 Aquarius. Ke srovnání byly sloupky ELAC Vela FS 408.

Ačkoliv samozřejmě ZGZ-801 hrály i se zesilovačem Rotel bez problémů, zdálo se, že propojíte-li komponenty Unitra jako sestavu od začátku do konce, dochází k synergickému efektu.

Přestože jsou ZGZ-801 veliké, jejich uzavřený koncept nedodával kontrabasu Charlie Hadena ve „Spiritual“ („Beyond the Missouri Sky“ | 1997 | Verve | 537 130-2) žádné zjevné drama nebo bombastickou hutnost a velikost. Z ozvučnic se linul víceméně středně průbojný, zato ale decentně konturovaný a solidně hluboký bas. Je každopádně znát, že spíše než na objemy sází reprosoustavy na pocit přesnosti a přehlednosti, každý tón je konkrétně artikulovaný, pružný, nicméně ne suchý nebo strohý. Je to jaksi klasické, lehce úsporné ladění s citem pro barevné odstíny.

Uzavřené ozvučnice mohou občas působit trochu anemicky, nejsou-li nakrmeny dostatečným výkonem, ale ZGZ-801 takový pocit nevzbuzují. Přesto je třeba říct, že primárně na hlasech manželů Millerových postavená „Niccolo“ („In The Throes“ | 2023) zněla zejména úhledně, organizovaně, velmi řekněme vyváženě. Energie proudí o něco klidněji, přesto je to celkem svěží, otevřený zvuk středního pásma. Třeba rozdělení mužského a ženského vokálu, kdy ten druhý relativně často končí „kdesi v pozadí“, bylo dobré, oba jsou netechnicky a přesto snadno zasazené do prostoru, ohraničené a snadno srozumitelné. Není to však analytická snaha o co největší množství detailů, mnohem více jde o přirozeně působící „lidskost“.

Ani nejvyšší pásmo nevybočuje z řady úhlednosti a klidné decentnosti – cinkavé činely v „Nefertiti“ jazzového kytaristy Lionela Louekeho („Mwaliko“ | 2010 | Blue Note | 509996 88508 2 1) na sebe nijak neupozorňují, objemem jsou spíše jemnější, přesto je čitelnost dobrá. Detaily do světa nijak nekřičí a přesto tam jsou. Není to moderně perlivý a jásavý projev, čistota a zřetelnost přichází jaksi organicky a neutrálně, ve zcela neefektním vyvážení.

Vzdor nemalé velikosti reprosoustav i ploch membrán nebyla dynamika v „Nierika“ Dead Can Dance („Spiritchaser“ | 1996 | 4AD | 0652637271324) nějak splašená. Ne že by byla špatná, to naopak vůbec ne – ale ZGZ-801 drží zejména velice pevnou, konkrétní formu, artikulují obrysy tónů, vedou zvuk pevně a samozřejmě, než by se snažily naplnit celou místnost mohutnou vahou. Je to více svižná autorita a fyzicky citelný švih, než robustnost. Samozřejmě na to působí také nikoliv tučné, ale spíše agilní spodní oktávy.

Neutrální vyladění potvrdila „Captain Seňor Mouse“, spletitá skladba Chicka Corey a Return to Forever („Hymn of the Seventh Galaxy“ | 1991 | nahráno 1973 | Polydor | 825 336-2). Jednotlivé elementy byly vedeny už velmi přehledně, rozvrstvení nástrojů je snadno přehledné a přesto ZGZ-801 nechávají stejně jasně zaznít fakt, že mix je trochu chaotický. Krásně otevřené středy reprodukci dominují, a přestože ZGZ-801 nevytahují ty nejjemnější nuance (hlavně proto, že taková není sama půlstoletá nahrávka), vlastně nikdy nesklouznou k pocitu, že byste se v hudbě nějak nevyznali nebo ztráceli. Nikde nicméně nic netahá za uši, neruší od poslechu, vše je neutrálně spořádané a kultivované.

Taktéž „Miss Otis Regrets“ ve verzi Bette Midler („Greatest Hits“ | 1998 | Atlantic | CD 82497) podtrhla velice nestrannou charakteristiku projevu ZGZ-801. Reprosoustavy nejsou nijak citelně směrové, scéna je propojená, hlavní vokál pevně sedí ve středu a už vnímáte také náznak předozadního prostoru díky lokalizaci doprovodných hlasů i nástrojů. Není to zvuk holografický, na to jsou sloupky Unitra příliš „starosvětské“, ale není tu patrný žádný závoj nebo nejistota – ačkoliv tak činí bedny nenápadně, umí nabídnout bezproblémové stereo, definované především provedením nahrávky samé.

Razantní a rytmická „The May Queen“ Roberta Planta („Carry Fire“ | 2017 | nonesuch | 75597934939) měla tuhý, přesně působící základ, který sice nemá objem a mohutnost, kterou by rozeskákal sedačku po podlaze, ale zato to byla taková soustředěná síla a pocit, že hudba má odpich a drajv. Je to takový atleticky rychlý, příjemně neošizený, ale v ničem nepřehánějící přednes. Vlastně je všechno srozumitelné, přehledné, ale zcela neefektní, na což si možná chvíli budete muset zvyknout.

I v konstrukci reprosoustavy, zdá se podle ZGZ-801, si jde polská značka Unitra vlastní cestou. Nejen, že volí celkový retro styl, ale také nepříliš obvyklou velikost a uzavřenou koncepci. Jsou to pak reprosoustavy velice spořádané, pocitově vyrovnané, informativní, ale primárně neutrální, cílené na skutečně věrnou a zároveň netechnickou reprodukci. Jsou pěkně zpracované, bytelně provedené a zajímavé zejména absencí nějaké zabarvení nebo vnímané alterace hudebního signálu. Jejich zvuk představuje úhledný, srovnaný a kultivovaný balíček s akcentem zejména na realističnost.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose koncentrického měniče a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 15 metrů čtverečních, akusticky velmi pečlivě ošetřeným množstvím různorodých panelů.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Ačkoliv nejde o dokonale rovnou linku, jsou ZGZ-801 vyrovnané a zvlnění do velké míry ovlivňuje také pozice v místnosti. Ale pocit, že reprosoustavy nezdůrazňují žádnou část pásma je oprávněný. Na uzavřený koncept hrají překvapivě hluboko – podle měření až k cca 35 Hz, ačkoliv subjektivně se to nezdá. Mírné natočení pak může pomoci doladit chtěné množství výšek. Celkově jde o neproblematickou frekvenční odezvu.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – s mřížkou (červená) a bez mřížky (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Ladící kmitočet ozvučnice je posazený na úroveň 55 Hz, celkově impedance neklesá pod 5 ohm a též nevykazuje žádné dramatické proměny a zlomy. ZGZ-801 se nezdají být nějak nestandardní zátěží pro zesilovač, naopak by s nimi měly fungovat i lampové stroje. Kolem ladícího kmitočtu se nachází poměrně zvlněná oblast, naznačující přítomné rezonance, může však jít o interakci s podlahou / podstavcem apod.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 129 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ masivní kus reprosoustav

+ dobré zpracování

+ synergie s komponenty Unitra

+ příjemná přehlednost a kontrola / rozlišení

+ neutrální nezabarvenost

ZÁPORY

- vzhledem k velikosti a ceně lehký pocitový limit v nejhlubších oktávách

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: BaSys CS | www.basys.cz | www.unitra.com/cz 

PRODÁVÁ: BaSys Studio | www.basys.studio 

fSdílet

Tweet