Američan Anthony Gallo si své první experimenty s reprodukční technikou vyzkoušel již ve svých 14ti letech, kdy ho uchvátila čistota a přirozenost elektrostatických reprosoustav. To bylo někdy kolem roku 1977. Protože nadšení tohoto mladého konstruktéra neopustilo, v roce 1987 jeho snaha vyústila v měnič CDT (volně přeloženo „převodník s válcovou membránou“) a o dalších pár let později vzniká Anthony Gallo Acoustics, jakožto naplnění jednoho osobního snu.
Dlouhým vývojem několika verzí se v roce 2013 můžeme setkat s druhým nejvyšším firemním modelem Nucleus Reference 3.5, tak trochu jinak pojatými dospělými reprosoustavami. Anthony Gallo totiž v tomto modelu rezignoval na klasickou ozvučnici a velikost, to vše ve snaze dokázat, že i z malých rozměrů lze dostat velký zvuk.
Většinu ze solidních 21 kg váhy má u Reference 3.5 na svědomí jakýsi „stojan“, na kterém jsou navěšeny jednotlivé měniče. Masivní kovový sloup téměř úplně pohlcuje vibrace a i při vysokých hlasitostech zůstává celá reprosoustava naprosto klidná. Výhodou tohoto řešení jsou tak nesmírně kompaktní rozměry – výška je ještě „plnohodnotných“ 89 cm, šířka pak pouhých 20 a hloubka 40 cm, to ale jen zásluhou rozměrného podstavce. Ten je vyroben z Garolitu, speciálního laminátu, který určitě znáte z povrchu kytar (hledejte pod strunami). Spodní plocha je potažena viskoelastickým gelem, způsobujícím, že ozvučnice na povrchu „plavou“. Gallo se prostě téměř ve všech směrech vydal ne snad přímo unikátní, ale rozhodně neobvyklou cestou.
Podobně jako například Cabasse v některých svých modelech, i Anthony Gallo často měniče uzavírá do samostatných kulových ozvučnic z kovu. Reference 3.5 jsou koncipovány jako třípásmové, osazené celkem čtyřmi měniči. Středo-výšková sekce využívá koncepce D´Appolito – o nejvyšší frekvence se stará již zmiňovaný měnič koncepce CDT (zde již ve třetí generaci), vyzařující do prostoru v horizontálním úhlu 300 stupňů. Membrána je z materiálu odvozeného Kynaru, plastu používaného pro vysokou odolnost a lehkost ve vesmírných technologiích. Najdeme tu také tenoučkou vrstvu stříbra. Princip funkce se pak trochu podobá elektrostatickým reproduktorům – nejsou tu žádné magnety či cívky, ale zvuk je emitován díky průchodu proudu vodivým povrchem membrány.
Nad a pod CDT měničem je dvojice čtyřpalcových dynamických reproduktorů, uzavřených v ocelových kulových ozvučnicích. Membrány jsou vyrobeny z kevlarových vláken. Zajímavostí je, že spolu s CDT tato sekce nevyužívá pro plynulý přechod žádnou výhybku.
Woofer je pak natočen o 90 stupňů vůči ose reprosoustav a vyzařuje jen jedním směrem (typicky dle specifikací výrobce by měl mířit směrem k druhé reprosoustavě, tedy „dovnitř“). Membrána o průměru 10 palců drží na masivních závěsech, naznačujících dlouhý zdvih. Jako materiál byl zvolen hliník, pokrytý tenoučkou vrstvičkou keramiky. I basový měnič má svou vlastní kovovou ozvučnici.
Na zadní straně sloupku najdeme celkem pětici terminálů – dva masivnější slouží pro basovou sekci, jeden pár pak pro středy a výšky. Poslední je určen k uzemnění, podobné řešení nabízí u některých svých modelů například skotský Tannoy. Do spodního páru by pak rozhodně měl být připojen firemní zesilovač Reference 3 SA, určený pro napájení pasivních basových řešení – ať už je to subwoofer nebo právě spodní pásmo některých firemních reprosoustav. Vzhledem k výraznému přínosu a v podstatě velmi malému příplatku by snad měl být již součástí základního balení těchto reprosoustav.
Co se týká psaných parametrů, na maličké rozměry mají Reference 3.5 velmi zajímavý potenciál. Citlivost 88 dB (1 Watt / 1 m) je slušná a umožňuje napájet tyto reprosoustavy i elektronkami s nižším výkonem. Nominální impedance 8 Ohm pak nezatíží žádný slušný zesilovač, žádný velký propad jsme nenaměřili. Anthony Gallo tvrdí, že Reference 3.5 dokážou vyzářit až 350 Wattů a podle poslechových dojmů tomu není důvod nevěřit. Psaný frekvenční rozsah v toleranci + / - 3dB udává výrobce jen při použití zmiňovaného subwooferového zesilovače, nicméně pak se dostáváme na velmi pěkných 34 – 20 000 Hz. Měření pak ukázala na poměrně velký rozdíl při (ne)použití Reference 3 SA v oblasti pod 100 Hz.
Anthony Gallo Nucleus Reference 3.5 jsme poslouchali na dvou rozdílných sestavách. Vhodnějšími partnery pro přesné a razantní Reference se ukázaly polovodičové konstrukce, elektronky jsou sice použitelné, ale dozvíte se o jejich charakteru patrně víc, než je příjemné. Zástupci elektronek a vřelého zvuku se stalo duo od dánských Copland – CDA823 a CSA29. Hlavní sestavu pak dodali severští Primare. O načítání disků se staral CD32, jako předzesilovač sloužila vstupní část integrovaného I32 a signál finálně zesiloval koncový stupeň A34.2. Symetrické propojení zajistil kabel Van den Hul The Second. Mezi koncový stupeň a pre-out jsme měli k dispozici RCA kabel Kubala Sosna, stejně jako pro spojení mezi koncákem a reprosoustavami. Pro porovnání jsme měli k dispozici Audio Physic Scorpio 25.
Jako první zahučel do mechaniky kotouček vydaný Bowers&Wilkins, kde v podání Londýnského symfonického orchestru zní i Beethovenova „Devátá“, konkrétně její část „Choral (Finale)“. Reference 3.5 se chovají jako poměrně velké reprosoustavy a i když jejich zvuk tak trošku postrádá onen dojem skutečně velkého těla, které vnímáme u litrově enormních ozvučnic, stále je ho víc než dost i pro větší prostory. Středo-výšková část spektra je skutečně naprosto excelentní, až elektrostatická čistota, kombinovaná s dynamikou a plností klasické koncepce to vystihují nejlépe. Housle jsou dravé, naprosto skvěle kontrolované a pevné jako skála. Nástroje operující v basové zóně pak mají taktéž dost energie, ale cítíte, že přidání samostatného zesilovače, určeného pro basy, by jejich reprodukci ještě zpevnilo na stejnou úroveň, jakou mají ostatní dvě pásma. Přesto ani při poslechu bez Reference 3 SA není důvod ke stížnostem.
To ostatně ukáže i Verdiho „Requiem“, zvláště v části „Dies Irae“ ze stejného disku jako předchozí skladba. Masivní příval zvuku bubnů vás zaplaví a obejme, zvuk je nečekaně veliký, až se vám chce vzhledem k maličkým rozměrům Reference 3.5 hledat skrytý subwoofer. Anthony Gallo Reference 3.5 vynikají také v rekonstrukci prostorových informací – scéna je nádherně uvolněná, široká a také hluboká, s prostorem pronikajícím i poměrně dost daleko za reprosoustavy. Prokazuje to dokonale zvládnutý sbor s velmi dobře oddělenými hlasy, vše je nádherně srozumitelné a přirozené. Kouzelné je i to, že stejná srozumitelnost a čistota reprodukce zůstává i na poslechové úrovni, kdy jasně slyšíte tikot hodin ve vedlejší místnosti. Pouze spodní frekvence přeci jen pro plné rozvinutí a objem potřebují alespoň běžnou hlasitost.
Čistá elektronika v podání německých Yello („Oh Yeah“ z disku vydaného pro Stereoplay) prověří plně konkrétnost a kontrolu basů. Objemově je jich tak akorát, Reference 3.5 sází spíše na přesnost, pevnost a energii. Díky tomu je rytmus skladby strhující a precizní. Větší objem a ještě trochu důrazu navrch přidá již několikrát zmiňovaný zesilovač. I tak je ale jasné, že jde o hodně precizní, přesné a detailní reprosoustavy, žádná „příjemná“ měkkost a přibarvování skutečnosti. Přesto je zvuk spíše muzikální, přes velmi detailní podání a vysoké rozlišení nejde o analyticky suché reprosoustavy.
Již jsme zmiňovali skvělé podání prostorových informací, vrátíme se k němu i u Stingova opusu „Englishman in New York“. Až překvapivě velká zvuková scéna je velmi vzdušná, jednotlivé nástroje kolem sebe mají velké množství vzduchu a působí tak naprosto přirozeně. K tomu dopomáhá i respektování barev jednotlivých instrumentů a jejich dynamika. Tóny vznikají naprosto uvolněně, reprosoustavy mají vše plně pod kontrolou a v každém okamžiku a při každé hlasitosti je cítit víc než dostatečná rezerva.
Reference 3.5 také díky své transparentnosti plně respektují charakter skladby. Když zazní „The beat goes on“ (Patricia Barber, „Companion“), místností se rozlije příjemný, vřelý, malý zakouřený klub evokující zvuk. Basa je veliká a pevná, rytmická preciznost v kombinaci s plným zvukem budí dojem plujícího, uvolněného podání a přes skvělé rozlišení a náhled do detailů jednotlivých tónů není celkové vyznění analytické, ale spíše příjemně muzikální. Anthony Gallo ale prostě „jen“ respektuje charakter reprodukčního řetězce a pouštěné nahrávky.
Tyto reprosoustavy jsou i překvapivě tolerantní ke zvukovým nectnostem a nedokonalostem jednotlivých nahrávek. Dají vám jasně najevo, že činely v razantní „300“ od Projekt Parabelum z alba „Radiola“ jsou nahrané spíše jako písek sypaný na plech než jako kovové nástroje, ale z nějakého důvodu to nevadí. Skálopevný bas, hlas srozumitelný a jasný (na levnějších sestavách jde spíše o podivně zamlžený, neartikulovaný zvuk) – sestava prostě dostala z pochybné nahrávky maximum a učinila poslech zábavným, jakkoliv se nijak nesnažila maskovat problematickou zvukovou kvalitu. To je poměrně vzácné, neb většina špičkových reprodukčních řetězců vás věrnou reprodukcí nekvality spíše rychle otráví. Dávka muzikálnosti z měničů Reference 3.5 to ale dobře kompenzuje.
Když jsme pustili do reprosoustav měkký, vřelý a hodně barevný Copland, základní vyznění dojmů se v podstatě nezměnilo, bylo ale jasně cítit vliv elektronek. To dokazuje, že Anthony Gallo umí minimalizovat svůj vlastní přínos do zvukové charakteristiky a maximálně respektovat signál, který je jim dodáván. To ale na druhou stranu znamená, že byste si měli dát hodně záležet na tom, jakou elektroniku s nimi spárujete. Velmi zajímavé bylo srovnání s Audio Physic – jejich ozvučnice přinesla do reprodukce více vzdušnosti a plnosti, na druhou stranu se Anthony Gallo jeví jako pevnější, konkrétnější. Reference 3.5 jdou jaksi více k věci, k dřeni nahrávky, na Scorpio zase o něco více vyniká nahrávka jako celek. Co do rozlišení jsou na tom oba modely dosti obdobně, stejně jako u podání prostorových informací, což je vzhledem k „holografickým“ reproduktorům německého výrobce skutečně skvělé vysvědčení.
Přestože se Anthony Gallo Refrence 3.5 jeví zprvu jako maličké, hlavně na design zaměřené reprosoustavy z vyšší cenové kategorie, za dané peníze určitě stojí. Je to skvělý příklad toho, že i neobvyklá konstrukce může přinést stejné výsledky jako ta klasická a že velký a dospělý zvuk není vázán na litrový objem ozvučnice a masivní stavbu. Pokud je vaším ideálem přesný, konkrétní a detailní zvuk, který přesto nepostrádá jemnost a vytříbenou pohodu, pak Anthony Gallo Reference 3.5 stojí rozhodně za pozornost. Nabídnou vám nadstandardní možnosti prozkoumání vaší diskotéky, dokážou ohlušit koncertní hlasitostí i ševelit jako vánek se stále stejnou skálopevnou sebekontrolou a prokresleností. Reference 3.5 tak nejsou jen designovým kouskem pro moderní interiéry, ale skutečnými nástroji pro milovníky hudby.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 30 metrů čtverečních. Prostor je mírně akusticky upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 100 Hz a výše, v pásmu 10 – 100 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na Primare CD32 a I32 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí stopy v Red Book standardu s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Frekvenční charakteristika Reference 3.5 je od úrovně cca 100 Hz příkladně vyrovnaná, nástup reprodukce můžeme vysledovat cca na hranici 40 Hz. K docílení tak imponující charakteristiky, jak jí uvádí ve své dokumentaci výrobce, je nutné připojit basový zesilovač Reference 3 SA. Ten přidá energii nejnižším frekvencím, byť ani tak bas nijak výrazně neschází.
Impedanční křivka je v podstatě bez excesů, klidný průběh nijak výrazně nenarušuje ani poměrně výrazný peak mezi 2 a 10 000 Hz. Důležité je, že drtivá většina křivky leží na úrovni 8 Ohm a odpovídá tak zařazení od výrobce. Reference 3.5 každopádně nebudou pro zesilovače náročnými partnery.
Kč 124 990,- - Reference 3.5
Kč 7 990,- - textilní krycí mřížky
Kč 19 990,- - Reference 3 SA (zesilovač pro basové pásmo)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ dospělý zvuk v malých a stylových rozměrech
+ zvuk je pevný a autoritativní
+ velké rozlišení, zvláště u výškové sekce
+ jsou poměrně dost nenáročné na zesilovač
ZÁPORY
- pro ideální reprodukci basů by měl být přítomen Reference 3 SA
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
High End Audio Studio
www.highend.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 224 256 844
