Druhou polovinu roku 2019 věnoval německý výrobce reprosoustav a elektroniky Magnat rekonstrukci svého portfolia - krom specialitky v podobě retro modelu Transpuls 1500 jde pak hlavně o sjednocení velké části modelových řad pod jednotný název Signature, kde nabídka začíná na "pětistovkách", následovat bude brzy "sedmistovka", nejnověji v katalogu najdete "devítistovky" a vše završuje již ne úplně nová řada 1100.

Když všechny nové modelové řady podstavíte vedle sebe, seznáte, že rukopis je pečlivě identický, že i třeba rozložení měničů je napříč řadami u odpovídajících modelů stejné nebo třeba že i tvar kabinetů u krále nejnovější série Signature 909 vychází v jen mírně zjednodušené podobě z top modelu Signature 1109.

Podoba je patrná už v tom, že poměrně robustní sloupek stojí na bytelné základně s čtveřicí skrz prošroubovaných velkých hrotů, obdobný je též základní půdorys kabinetu z MDF panelů (a obdobná je také celková rigidnost, však Signature 909 váží tučných 37 kg při výšce 122,5 cm, šířce 26 cm a hloubce 40,2 cm - dvě poslední míry jsou bez základny). Ten má na čelní desce po svislých stranách zkosení, směrem vzad se pak bočnice ozvučnice mírně prohýbají směrem k užší zadní stěně.

Vpředu najdete celkem pětici měničů, nahoře je mírně atypicky umístěný středotónový kónus, pod ním "dvojblok" vysokotónových kopulek (respektive klasického tweeteru a doplňujícího super tweeteru, díky čemuž splňují Signature 909 nároky certifikace Hi-Res Audio) a ještě níž dva kónusy určené nejhlubším oktávám. Hliníkové orámování měničů a celkové zpracování působí dobře a už evokuje i luxusní notu.

Zadní strana je pojata velmi jednoduše - tradičně vespod je umístěna poměrně jednoduchá vanička s dvěma páry reproduktorových terminálů, nedaleko od kóty poloviční výšky skříně najdete pod sebou dva mohutné bassreflexové nátrubky z plastiku. Systém Airflex by měl zajišťovat hladký tok vzduchu ze skříně.

Pětici měničů výrobce rozdělil do plnohodnotných čtyř pásem. Nejhlubší pásmo tvrdí dvojice 20 cm reproduktorů, jejichž membrány jsou vyrobeny z keramicko-hliníkového sendvičového kompozitu. Odlévaný hliníkový koš má prý velký větrací prostor pro zabránění vzniku komprese a dostatečné větrání velkých cívek. Dle identického mustru je konstruován také středotónový měnič, s tím rozdílem, že průměr membrány je jen 17 cm.

Třetí pásmo tvoří velký vysokotónový reproduktor, jehož kopulka má průměr 3 cm. Kolem kopulky je velký závěs, který umožňuje velký pohyb a tím i lepší navázání na střední frekvence. Čtvrté pásmo obstarává taktéž měkká látková kopulka typu fmax, která má ale v roli super tweeteru jen 2 cm v průměru. U obou měničů optimalizuje vyzařování hliníkový zvukovod a o přesnost se starají neodymové magnety.

Frekvenční výhybka je fázově a amplitudově optimalizovaná a dělící frekvence leží na úrovni 380, 2 400 a 17 500 Hz. Výrobce udává frekvenční rozsah 22 - 55 000 Hz (jakkoliv bez doplňující tolerance), jmenovitou impedanci 4 - 8 ohm a charakteristickou citlivost 93 dB (opět bez dovysvětlujícího dodatku).

Magnat Signature 909 jsme poslouchali v pražském studiu HIFI CZ, kde hrály ve společnosti zesilovačů NAD M10, MBL 7008 nebo Magnat RV-4, zdrojem signálu byl zmíněný NAD a jeho streamovací platforma BluOS nebo Magnat MCD-850. Čisté napájení řešil filtr ISOL-8 Substation Integra. Propojeno bylo kabeláží WireWorld. Porovnávat jsme mohli se všemi modely nové řady, ale třeba i s modelem Signature 1109.

Na výrazné base Marcuse Millera v "Power" ("M2" | 2001 | Telarc | CD-83534) bylo cítit, že velké sloupky hrají s hladkostí až hebkostí, s jistým gustem a hlavně už s pocitem rezerv, bez takového toho dopředného tlaku. Reprosoustavy bas vylévají, klidný a bohatý, spíše měkký a spíše trochu objemnější, ale bez nějaké dominance. Není to nejrychlejší bas, spíše tak trošku plyne než že by vybuchoval, ale je důstojně čitelný, není těžký, reprosoustavy umí spodní frekvence zakulatit a dát jim tělo. Je to možná bas s lehoučkým nádechem efektu, ale je pěkný, je příjemný a je zřetelný jak tělem, tak objemem, tak tím, jak už solidně oddělené nabízí jednotlivé tóny, jak dobře se dá číst - jedním slovem je kultivovaný.

Podobná jemná a přitom plnokrevná reprodukce je vlastní také střednímu pásmu; bez nějakého pocitu tlačení se kupředu se hlas Bobbyho McFerrina v "Hush Little Baby" ("Hush" | 1992 | SONY Masterworks | SK 48177) vyplouval v důstojné velikosti, jemný, pěkně přehledný a jasný. Celkově působí střední pásmo organicky, snad až hladce. Má trochu líbivou jiskru, nesnaží se o bůhvíjakou analytičnost, nejde k jemným detailům a audiofilských nuancím, ale má vnitřní pohodu, cosi jako uhlazenou eleganci, s níž se lehoulince sametový přednes mimořádně snadno poslouchá.

Nemusíte se bát, že by zdvojená vysokotónová sekce nějak tlačila na pilu, třeba činel v "Take Five" Davea Brubecka ("Time Out" | 2009 | Columbia | 88697 39852 2) se nezdál být nějak objemově přehnaný, příliš znělý či cinkavý. Je ale cítit, že zvuk neztrácí se stoupající frekvencí energii, čímž v konečném důsledku nejvyšší konec pásma působí jasněji a výrazněji, nabízí velmi dobrou čitelnost, ale bez nějaké technické tvrdosti a ani při hodně vysoké hlasitosti reprodukce neuhýbá ze svého spíše jemnějšího, klidnějšího ladění.

Signature 909 už jsou poměrně velké reprosoustavy, takže od nich tak jaksi podvědomě čekáte nějaký ten dynamický potenciál - výbuchy a dynamické špičky v "Two Bass Hit" Dizzy Gilespieho ("Night in Tunisia" | 2006 | Bluebird | 82876 84866 2) byly podané živě, ve velkém formátu, energické, neupejpavé, ale přitom stále v klidu, ne našlapané, ale s nadhledem a uvolněností samozřejmé. Dynamika je i s ohledem na cenovku na dohled stotisícové kategorie velmi slušná a přitom reprosoustavy nepůsobí, že by vyžadovaly kdovíjak autoritativní elektroniku.

"Tribal Dance" Peter Green Splinter Group ("Destiny Road" | 2010 | Snapper Music | SBLUECD055) ukázala na trochu zvláštní charakteristiku Signature 909, kteréžto vám dají pocit přirozené, organické přehlednosti a čitelnosti nahrávky, nic nepůsobí zašmodrchaně a nebo pod dekou a přesto vnímáte, že chybí taková ta úplně nejspodnější vrstva detailů, takové ty nejjemnější drobnosti, které jsou finálním stvrzením kvality. Signature 909 v sobě mají velkou část kouzla dospělého high-endu, navíc hrají tak, že detail vám prostě neschází, ale když víte, že tam má být, tak ho možná v těch jemných nuancích budete chtít hledat.

V podání prostoru sází Signature 909 na nadstandardní proporce a schopnost zaplnit prostor, takže třeba i orchestrální "Allegro Moderato" ze "Symphony No. 9" Ralpha Vaughana Williamse (1994 | Everest | EVC 9001) měla důstojné pravolevé rozložení a přehlednost, s dobrou lokalizací jednotlivých nástrojových sekcí. Není to zvuk, který by bazíroval na podání drobností, podtrhujících dokonalou plasticitu, ale zvuk je kolem, hmota reprosoustav nepředstavuje překážku v přehlednosti a jistá rozmáchlost pomáhá cítit se v obklopení hudby.

Trochu efektní a přitom rozhodně dostatečně čistý a přehledný přednes Signature 909 moc pěkně slušel "Please Read the Letter" Roberta Planta a Alison Krauss ("Raising Sand" | 2007 | Decca | 475 9382). Byl cítit mocný zátah odspodu, rány kopáku měly schopnost produnět se svou měkkou, ale tělesnou podobu přímo do hrudníku a přitom to nebyl zvuk těžký nebo nějak přespříliš hutný. Je ho mnoho, má drajv a chuť a vlastně trochu nenápadně, s mírným pocitem efektu, ale přesto s až high-endovou grácií a samozřejmostí. Hudba plyne bez spěchu, ale mimořádně příjemně a bez nějaké negativní konotace prostě s efektní zábavností.

Německý Magnat si dal zjevně poměrně velkou práci v rámci rekonstrukce svého produktového portfolia a tak jak řada Signature 500 představuje důstojný vstup do světa až audiofilského hi-fi, tak Signature 900 dává ochutnat svět "velkého hi-fi" s až high-endovými doteky. U vrcholného modelu za své peníze dostanete poměrně velký kus "bedny" - ta je pěkně zpracovaná a co víc, hlavně se zdá být dobře navržená. Možná má trochu "loudness" charakteristiku s lehce zdůrazněným basem a živějšími výškami, ani jedno však není nepřiměřeně velké a spíše podtrhuje zábavný zážitek z poselchu. Signature 909 jako vlajková loď řady možná pak nepatří v rámci kategorie mezi reprosoustavy s největším množstvím jemných detailů, ale mají v sobě krásné kouzlo hudebnosti, schopnost hrát v pohodě a přitom technicky již dostatečně disciplinovaně, aby je bylo třeba brát skutečně seriózně. Poslouchat Signature 909 byla prostě zábava v takovém tom slova smyslu, že chcete pustit ještě tuhle, támhletu nebo třeba tamtu a tuhletu skladbu a pořád, pořád je to zábava. A co jiného už by mělo definovat dobré hi-fi.

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE + WATERFALL

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 60 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, hodně polic s komponenty a několik akustických panelů) byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se reprosoustavy chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Na naměřené frekvenční odezvě je vidět, že Magnat "zdvihl" oba konce frekvenčního pásma, takže na výškách je znát stále rostoucí energie od úrovně cca 4 000 Hz a na basech je poměrně zřetelný peak na 40 Hz. Co je nicméně mezi těmito hodnotami, to lze bez přehánění nazvat skvěle vyrovnanou charakteristikou, v níž není nic, nač by bylo možno upozornit. Je to v praxi excelentně vyrovnaná frekvenční odpověď. Navíc Signature 909 zahrají prakticky naplno i pod 30 Hz. Tak jako u ostatních firemních modelů je tu sice nicméně vidět energie i na slibovaných 22 Hz, ale s poklesem o více než 15 dB. I v rámci této již vyšší cenové třídy jsou ale Signature 909 výtečné.

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Sedlo na impedanční křivce napovídá o naladění bassreflexu na cca 35 Hz, tak trochu oříškem může být pokles na 3 ohmy v oblasti 80 - 130 Hz, který se opakuje v okolí mety 800 Hz. Na křivce pak nejsou žádné nespojitosti či prudké změny, které by naznačovaly přítomnost stojatého vlnění, nežádoucích rezonancí nebo jiných problémů, které mohou zabarvit reprodukci. Elektrická fáze má v basové části poměrně výrazné výkyvy do záporných hodnot, nicméně v kombinaci s relativně vysokými peaky by to nemělo znamenat nestandardní požadavky na proudovou kapacitu zesilovače. Jinak ale odpovídá průběh elektrické fáze Signature 909 průměru - nebudou tak celkově úplně jednoduchými partnery pro jakoukoliv elektroniku, ale solidní zesilovače si s nimi již bez problémů poradí, aniž byste museli přespříliš vybírat.

Waterfall

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

Kč 81 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ pěkné zpracování

+ šťavnatý, zábavný zvuk

+ široký frekvenční rozsah

+ snadné rozehrávání

+ energie a dynamika

ZÁPORY

- oproti některým konkurentům v této cenové třídě méně nejjemnějších detailů

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: HIFI CZ | www.hificz.cz 

DOVOZCE: HIFI GUIDE | www.hifiguide.cz 

fSdílet

Tweet