Za holandskou společností Mola Mola, založenou před 12 lety, stojí lidé, kteří bez nadsázky pomáhali (a vlastně tak stále činí) formovat moderní standardy hi-fi a high-endu. Dle vlastních slov je cílem přístrojů s touto značkou „nesahat na zvuk“, neboli nechat ho právě takový, jaký je v záznamu. Navíc si firma našla docela dost osobitou designovou stránku a její komponenty jsou maličké a organicky tvarované, dost připomínající rybí svět – což není s ohledem na jméno překvapivé.
Lupe je jedním z nejnovějších přírůstků do katalogu a jde o dedikovaný komplexní phono předzesilovač s čtyřmi vstupy a dvěma výstupy. A velmi neobvyklým ovládáním přes Bluetooth za pomoci přehledné aplikace, která vám dovolí nejen velmi podrobně vyladit množství nastavení pro každý vstup / výstup, ale také je pohodlně uložit. Mola Mola nezapře své moderní myšlení.
Esteticky jde o krásný výrobek z tvarovaných hliníkových profilů, stojících na malé protiskluzové základně. Zepředu na vás hledí oko displeje, informujícího nejen o vstupu, ale i o parametrech, dále jsou tu čtyři maličká tlačítka (dvě vpravo, dvě vlevo), umožňující rychle přepnout vstup. Veškerá nastavení ale musíte provádět na dálku.
Pohled zezadu odhalí tři cinchové vstupy, kdy je u každého vlastní zemnící kolík, doplněné o jeden symetrický XLR – ten je nejvhodnější kvůli symetrické podstatě gramofonových přenosek. Na výstupu pracují jak XLR, tak RCA. O napájení se stará klasická zásuvka, žádný externí zdrojíček.
Uvnitř je důsledně rozpracovaný phono modul, používaný u integrovaného zesilovače Kula a předzesilovače Makua. Každý ze vstupů lze podle potřeby konfigurovat jako MM nebo MC, oba korekční moduly jsou plně nezávislé a oddělené.
Přestože firma nijak moc nezabředává do esoteričtějších věcí jako jsou typy použitých součástek nebo cokoliv dalšího, dozvíte se o míře nastavení, která jsou dostupná – nejen kompenzační křivka RIAA, ale i další (Columbia) včetně speciálního profilu pro 78 otáček za minutu. Věrnost té které křivce je +/- 0,1 dB.
U MM přenosek máte na výběr z dvou úrovní zisku (45 nebo 50 dB), u MC je to 8 úrovní od 52 do 87 dB. Pro MM je k dispozici osmička úrovní regulace kapacity v rozsahu 0 až 380 pF. Odpor lze u MM nastavit na některou z pěti úrovní (18 / 30 / 47 / 75 / 120 kOhm), s MC přenoskami máte po ruce možností sedm, sahajících od 60 ohm po 1 000 ohm. Přidejte k tomu úpravu „časových konstant“ v celkem devíti hodnotách a dvou skupinách (pro regulaci „bodu obratu“ basů a výšek, jinými slovy rychlosti, s jakou se tyto frekvence tlumí) a tříúrovňovou volbu strmosti basového filtru plus možnost zapnout filtr subsonický a to by bylo, abyste nenašli vhodnou konfiguraci právě pro svou přenosku, ať si je jakkoliv exotická.
Výrobce moc technických parametrů neudává. Jen vstupní šum 0,35 mV / rtHz (MC) a 0,9 pA / rtHz (MM), tvrdí, že úroveň celkového harmonického a intermodulačního zkreslení je dnešními prostředky neměřitelně nízká a to je vlastně vše.
Ještě stojí za to zmínit, že firma dodává tenoučké stylové dálkové ovládání, sloužící k zapnutí a volbě čtyř uložených profilů (ale funkce lze prý naprogramovat) – funguje tak jako tlačítka vpředu. A stejně jako ona je i dálkáč nepopsaný. Pro ovládání se nám nejsnáze používala aplikace, jakkoliv je to trochu nezvyk.
Lupe je maličký přístroj s šířkou 20 cm, hloubkou 32 cm a výškou 11 cm, váží díky svému bytelnému šasi pěkných 5,1 kg.
Phono předzesilovač alternoval s Grandinote Celio v hlavním poslechovém řetězci s Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR a reprosoustavami KEF Blade One Meta. Propojeno bylo mixem kabelů Nordost Heimdall 2, Nordost Valhalla 2 a KrautWire Super Symetric. Napájel IsoTek V5 Sigmas. Gramofon sestává ze šasi VPI Scout s externím pohonem motoru ADS, raménko je Jelco SA-250 a přenoska HANA ML. Měli jsme v době testování na výměnu ještě ZYX R50 Bloom EX 3 a krátce i Soundsmith Zephyr MIMC Star. O dalších podrobnostech se dozvíte v pravém sloupci -->.
Ačkoliv je nahrávka „Wild Man Blues“ z výtečného alba „Legrand Jazz“ (Michel Legrand & Miles Davis | 2022 | nahráno 1958 | WaxTime in Color | 950725) už věru letitá, její kvalita pořád „dostačuje“ a s pomocí Lupe si všimnete něčeho skutečně úžasného. To, jak předzesilovač dokáže potlačit snad jakoukoliv známku šumu v pozadí reprodukce je jedinečné – Lupe musí být nejtišší phono, s kterým jsme kdy pracovali. Navíc má precizní artikulaci jednotlivých hlubokých tónů, definice je prvotřídní, naprosto sebejistá a bez jakékoliv stopy „analogové“ měkkosti ve smyslu nejistoty kontur. Tady zůstává jen autentická vřelá měkkost nahrávky, tón použité přenosky a živé, energické napětí v každém brnknutí.
Čisťoučký dojem, téměř prostý i jakéhokoliv praskání a prskání, jsme měli také ze středního rozsahu – kytary a hlasu Sary K. v její „I Can’t Stand The Rain“ („In The Groove“ | 2011 | Stockfisch Records | SFR 357.8011.1). Je to právě ten dokonalý klid a jím způsobený skvělý kontrast, díky němuž nahrávka působí jasná jako sklo, plná nuancí, detailů a informací, které běžně více či méně zakrývá „charakter“ vinylu. Zcela otevřená reprodukce je báječně čitelná, analytická, ale přitom netechnická – velmi věrná záznamu, respektive jeho interpretaci přenoskou. Se ZYX, HANA i Soundsmith šlo o diametrálně odlišný zážitek, vždy ale skvělý.
Výjimečně tiché pozadí bez šumu nejvíce oceníte na křehkých dozvucích vysokých tónů, jaké najdete třeba v „It’s a Raggy Waltz“ (The Dave Brubeck Quartet | „Time Further Out“ | 2014 | nahráno 1961 | WaxTime Records | 771959). Skrze Mola Mola Lupe jde o doslova vysokotónovou delikatesu s precizní konkrétností cinkotu, o čemkoliv šumivém nebo brumivém, co není v samotném záznamu (a i tam se to zdá být jakýmsi trikem potlačeno) ani stopa, jako kdyby tenhle předzesilovač nikdy neslyšel. Máte díky tomu dojem prostě excelentní čistoty.
Subjektivně to jediné, co omezovalo dynamičnost reprodukce byla snímací část gramofonu a komprese výlisku jako takového. Perkusní razance ve „One for Joan“ Chico Hamilton Quartet („Drumfusion“ | 2023 | nahráno 1962 | WaxTime Records | 772338) byla sebejistá, ačkoliv v barvách nástrojů cítíte jemně naznačený analogový charakter, tak v pevnosti, průbojnosti a výbušnosti by mohl ledasjaký digitální komponent závidět. Parádně otevřeným a vzdušným prostorem jako kdyby energie proudila bez omezování a dynamika je prostě výtečná.
Hudebně originální a přitažlivý, zvukově poněkud kompromisní záznam Bachovy „Aria“ z cyklu „Goldbergovských variací“ v podání Glenna Goulda (2022 | nahráno 1955 | WaxTime In Color | 950733) byl krásně čitelný. I občas poměrně výrazný mix prskání a šumění se zdál obvodovými kouzly Mola Mola Lupe odfiltrovaný (ne tedy zcela, ale notně). Zůstává klavír, zůstává jemné Gouldovo pobroukávání, jakoby očištěné – dost možná je Lupe „řešením“ pro problematické vinyly. Hudební obsah se zdál příjemně konkrétní, samozřejmý, přesto prezentovaný i s oním pocitem „stáří“ v celkem upřímné formě, ale ne tak, že by to vadilo.
A capella verze „Hotel California“ od kubánských Vocal Sampling („Akapelleando“ | 2021 | nahráno 2006 | Vocal Sampling | ESAAI0192356) byla tak výrazně široká a hluboká, s prostorem tak jasně vykresleným, až nás to zprvu zaskočilo. Ten pocit konkrétnosti a plasticity je vážně skvělý, každý ze zpěváků má své místo, své tělo, svou pozici ve všech třech osách a to prezentovanou naprosto samozřejmě. Je to přesně ten pocit prostorovosti, který je bombasticky pohlcující a zároveň působí zcela přirozeně. Až k nevíře, co dokáže gramofon, rameno a přenoska v zásadě střední kategorie. Tolik vzduchu a bezmála hmatatelná přítomnost jsou fascinující.
Také „Non, Je ne regrette rien“ Édith Piaf („L’Essentiel“ | 2021 | nahráno 1959 | French Connection | 490633) se zdála být přenádherně rozkvetlá. Lupe graciézně podává starou, byť remasterem solidně očištěnou nahrávku právě s jejím autentickým kouzlem, přitom s pocitem skvělé čitelnosti, konkrétnosti a všeobecné přirozenosti. Je to jako kdyby nahrávka uvnitř předzesilovače procházela další vrstvou remasteringu. Jako kouzlem je to zkrátka výrazně barevnější, kontrastnější i detailnější, než jsme zvyklí.
Značka Mola Mola obecně udržuje velmi vysoký standard kvality, snaží se o inovativní přístup a zdá se, že jí to funguje. Když se stejnou optikou podívala na phono předzesilovač, vznikl poměrně unikátní model Lupe, který má sice vysokou cenu, nicméně také širokou konektivitu, fantasticky bohaté možnosti přizpůsobení a vytvoření profilů podle chuti a potřeby, plus jakousi téměř zázračnou schopnost „schovat“ šum i praskot vinylových záznamů. A přitom se jedná vlastně jen o takovou malou, nenápadnou krabičku. Pokud si však ceníte nezabarvené reprodukce a chcete skutečně pečlivě rozkrýt svoje vinylové desky v autentických barvách, detailech a dynamice (skoro se chce říct, že ve všech ohledech až na těchto atributech přidat), tak Mola Mola Lupe je prostě špičkové phono, které uspokojí i nejnáročnější.
Kč 219 990,-
FOTOGALERIE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/phono-predzesilovace/5591-mola-mola-lupe#sigProId70426cfa97
FOTOGALERIE - APLIKACE
https://www.hifi-voice.com/testy-a-recenze/phono-predzesilovace/5591-mola-mola-lupe#sigProId1bd99e6a2f
--- --- --- --- ---
KLADY
+ patrně nejméně šumící („nejtišší“) phono, co jsme kdy potkali
+ komplexní možnosti nastavení
+ snadné uložení profilů v aplikaci
+ variabilní konektivita
+ luxusní zpracování
+ skvostně pevný a konkrétní zvuk
ZÁPORY
- reálně vlastně nic
--- --- --- --- ---
DOVOZCE: RP Audio | www.rpaudio.cz