Skotové jsou zvláštní národ. Rádi pojídají ovčí žaludky, plněné dalšími orgány a zahuštěné ovesnými vločkami, za války mají historickou tradici děsit nepřítele holým zadkem a úsloví „otočit se za každou sukní" v této krásné krajině dostává zcela nové rozměry, neb sukně je zde tradičním mužským úborem. Na druhou stranu, mají nejen fantastickou krajinu, ale také velmi dobrou whisky a mimo jiné i víc než zajímavého výrobce audio (i video) kabelů. A dudy! Také mají dudy, což by mohlo vysvětlit jejich vztah k hudbě.
Zpět však k onomu výrobci kabelů – skotský Atlas patří k rostoucím, poměrně mladým značkám, za těch ne úplně mnoho let své existence se nicméně etabloval jako ten výrobce, který se nebojí popisovat použitá řešení a jejich přínosy řečí matematiky a fyziky. To je po dlouhých letech, kdy oboru hi-fi kabeláže vládla ne úplně malou měrou show, voodoo a esoterika, docela příjemná změna.
V roce 2014 našima rukama, ušima a sestavami prošlo celé spektrum propojovacích kabelů Atlas, nedávno je pak doplnil druhý nejvyšší model s názvem Mavros (což v řečtině znamená „černý"). Jde o kabel vyšší třídy, určený primárně vrcholným systémům.
V prvé řadě je třeba říct, že Mavros je velmi estetický kabel. Atlas obecně umí kabely velmi pěkně zpracovat, vyšší modely ale působí opravu pěkně – jde o dojem nenápadného luxusu bez okázalosti a zbytečných kudrlinek. Navíc jednu každou součást kabelu si tito Skotové vyrábí buď sami, nebo jí alespoň vymyslí a navrhnou; nespokojí se prostě s tím, co je na trhu jako „konfekce".
Zůstaneme-li u nich, pak by se za ně nemusel stydět ani gigant typu WBT – jde o úhlové banánky s rhodiovým povrchem. K samotnému vodiči jsou připojeny studeným svarem. Decentně působící oplet je složitější, než by se na první pohled zdálo. Jde o vlákna bezkyslíkaté mědi a druhou vrstvu tvoří mylarová folie. Účinnost by měla být 100%.
Vodiče v Atlas Mavros jsou vyrobeny opět z bezkyslíkaté mědi, mají symetrickou konstrukci a vyrábí se technologií OCC, tedy Ohno Continuous Cast (odlévání mědi metodou doktora Ohna, které vytvoří velmi čistou cestu bez signál „brzdících" nečistot). Jako dielektrikum je zvolen osvědčený teflon v mikroporézním provedení.
Kabel je vybaven firemní technologií HIGH V. Ta by měla přiblížit projev kabelu co nejblíže ideálnímu vodiči, tedy drátu ve vakuu. Atlas se hodně zabývá rychlostí šíření signálu, která se výrazně snižuje spolu s každou aplikovanou izolací. Je to způsobeno hlavně narůstající kapacitou kabelu. Právě to řešení mikroporézní teflon, dítko vývojových laboratoří Atlas. Výrobce tuto modifikaci známého materiálu označuje sebevědomě za nejpokročilejší na světě.
Kapacita Atlas Mavros činí 111,14 pF/m, což je na klasický (tedy ne plochý) kabel skutečně dobrá hodnota. Odpor činí neméně nízkých 0,0035 Ohm / m a indukčnost je pak jen 0,3412 uH / m. To jsou hodnoty, které předčí i některé řádově 10x dražší kabely. Atlas uvádí, že VOP (Velocity Of Propagation), tedy rychlost šíření signálu dosahuje 77% rychlosti světla.
Mavros je kombinací pletené licny (sedm souosých lanek z 55 vláken s průřezem 0,1 mm2) a solid core vodiče s průřezem 1,5 mm2, který je díky skin efektu určen pro výškovou sekci (u kabelu typu 2-2 samozřejmě ne, ale u bi-wire / bi-amp provedení na tom záleží). Atlas tvrdí, že jde o lepší pojetí, než použít stříbro, které je také známé svým transparentním, ale občas až příliš výrazným přednesem na výškách.
Kabel Atlas Mavros jsme poslouchali se sestavou Naim Nait XS / Naim CD5si, ale také s NAD C370 a Pioneer BDP-LX71. Do obou sestav vstupoval ještě ASUS Xonar Essence One MUSES MkII a gramofon Pro-Ject Elemental s předzesilovačem Pro-Ject Phono Box. Jako propojovací kabely jsme měli dráty TelluriumQ, KrautWire, Eagle Cable, Monster Cable a QUAD, jako reprokabely pak Naim NAC A5, ProAc Response Signature Black, případně KrautWire Clever.
Atlas Mavros patří mezi velice transparentní kabely, které pocitově jen nemnoho vstupují do charakteru vaší sestavy. Po zapojení Mavros do sestavy se kontrabas v „Chant" Colemana Hawkinse („The Hawk Flies High" | 2008 | Riverside | 0888072305052) velmi zřetelně zkonkrétnil, přibyl mu pocit bublání a také energie. Nástroj jako celek byl trochu měkčí, ale vysloveně muzikální; impuls, síla a uvolněnost jsou v basovém pásmu ale velice atraktivní kombinací.
Zapojení Mavros také velice pomohlo srozumitelnosti středního pásma – éterická Rutterova „Nativity Carol" („Reference Recordings First Sampling" | 1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) a hlavě sbor byla výborně prokreslen, jednotlivé hlasy se precizně oddělily a zvuk získal trojdimenzionální nádech, kdy právě u vokálů bylo znát, že jeden je vpředu, další za ním a je mezi nimi zřetelný prostor. Opět tu zůstal lehce měkčí charakter obou sestav, ale Mavros dokázal předat jejich plný potenciál a výsledek se nesmírně příjemně poslouchal.
Doslova nás nadchla schopnost Mavros udržet pořádek a kultivovanost v nejvyšším pásmu; naprosto fantasticky vynikla barva činelů v „Two thousand-one years ago" Jean Luc Pontyho („Life Enigma" | 2007 | Koch | KOCH-CD-4132), stejně jako jeho divoké houslové kreace. Nejvyšší pásmo zde bylo velice hladké a čisté, velmi výrazné, ale přitom dostatečně klidné, aby ani při vyšších poslechových úrovních nebylo unavující.
Atlas Mavros se zdá být blízko ideálu „nulového" kabelu, jeho transparentnost, respektive schopnost přenést jednoduše to, co dostane k přenosu, je vynikající. Týká se to i dynamiky, třeba náročná Holstova skladba „Mars" („Planets, op. 32" | 2009 | Audio) a party bicích a žesťových nástrojů hrály krásně živě, nespoutaně a uvolněně. Zvuk není stažený a autoritativně kontrolovaný, Mavros hraje spíše na relaxovanou notu, neznamená to ale, že by kontury byly rozmazané, nebo nástupy tónů rozevláté – kontrola je prostě jen nenásilná. Energie a makrodynamika byla jednoduše fantastická, ale kabel dokázal přenést i jemné nuance mikrodynamiky nástrojů.
Díky velmi transparentnímu charakteru vyniknou nadprůměrně snadno i velice drobné detaily – třeba lehoučká cinknutí kovových perkusí v „Perfect Fit" Gwyneth Herbert („Clangers and mash" | 2010 | Naim Edge | naimcd137) zůstávají viset ve vzduchu dlouho a jejich útlum je velice lineární (tj. neuseknou se, ale rozplynou se). Výborné rozlišení, respektive to, že neubírá při transferu žádné zesilovače vykreslené detaily, pomohlo velice i reprodukci zpěvaččina hlasu. Spousta informací a dobrá kontrola vedla k dojmu živosti, bohatosti a plasticity, tedy obecně řečeno k přesvědčivému, uvolněnému podání.
V obou našich sestavách byl Atlas Mavros suverénním partnerem, snad jen u podání prostorových informací se zdál spíše adekvátní cenové třídě, než dokonalý. Nerozumějme si špatně, prostor v „The more I see you" od Brad Mehldau Trio („Progression" | 2001 | Warner Bros. | 9362-48005-2) byl v pravolevém směru dosti široký a nástroje byly dokonce perfektně oddělené a lokalizované, snad jen celková hloubka scény a pocit celkové vzdušnosti, spojitosti a atmosféry nebyl tak suverénní a přirozeně uvolněný, jako u ostatních zvukových atributů.
Kdekoliv jsme kabel zapojili, zvuk se ihned příjemněji poslouchal. Vnáší totiž do přednesu jakýsi duch pohody a uvolněnosti. Například Dylanova „Hurricane" („DYLAN" | 2007 | Columbia | 88697 16131 2) se zjemnila, jako kdyby jí sice trochu ubyla naléhavost, ale to souvisí právě s nárůstem čistoty a pohody. Přednes systému s Atlas Mavros vždy působil muzikálně a bohatě, vše je čisté a konkrétní, ale ne strohé a analytické.
S výše řečeným vlastně souvisí i to, že reprodukce je v podání Atlas Mavros pocitově velice plynulá. „The Clown" od Petera Greena („In the skies" | 1998 | Delta Music | 21064) prost přichází, obtéká vás a pohlcuje, vše je příjemné a tak jednoduše se poslouchá...
Ona jednoduchost v dobrém slova smyslu se týká i podání barev – jsou věrné a přirozené. Piano v Schummanově „Fantazii v C, op.17" (2002 | EMI | 7243 5 75232 26) bylo prostě pianem, nekomplikovaně, přirozeně.
Atlas Mavros patří mezi high endové reproduktorové kabely a k tomuto titulu ho neopravňuje jen nemalá cenovka. Dokonce to není ani kvůli velice dobrým technickým parametrům, nebo skvělým fyzickým zpracováním. Mavros nesází na žádné pozlátko, ale hodnotné materiály jsou jednoduše poznat. Ocenili jsme ale hlavně přirozenost poslechu – v našich sestavách se vše zjemnilo, uklidnilo a zároveň se dostavil pocit většího zapojení posluchače do hudebního děje, detaily byly snáze srozumitelné a dynamika přirozenější. Atlas Mavros zvukovém projevu nehraje na povrchní efekt, stejně jako na něj nehraje ani u fyzické podoby. Jde o výborný kabel, který neudělá ostudu ani TOP systémům, ale dobrý pocit z něj si můžete užít už u sestavy někde kolem 250 000,-. Za nás tedy jednoznačná pochvala a doporučení.
Kč 47 990,- - 2m
Kč 52 990,- - 2m bi-wiring (2-4)
Kč 56 990,- - 2m bi-amping (4-4)
Kč 67 990,- - 3m
Kč 72 990,- - 3m bi-wiring (2-4)
Kč 76 990,- - 3m bi-amping (4-4)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ vypadá velice elegantně
+ velmi transparentní zvuk
+ vyrovnaný, čistý a detailní zvuk
+ univerzálně použitelný
ZÁPORY
- vlastně nic zásadního, pokud patří do vaší cenové třídy
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Smart HiFi | www.smarthifi.cz
