Americká firma Nordost požívá v high-endovém světě velkou prestiž. Na to, že byla založena „až" v roce 1991, stačila si vydobýt respekt posluchačů po celém světě. Že si firma nehraje na bůhví jakou esoteriku, to objasňuje i vcelku pragmatické firemní heslo „Making the connection". Již od počátku své existence jsou pro výrobní katalog charakteristické ploché dráty, kteréžto koncepce se nevzdala dodnes.
Mnozí vnímají Nordost také jako výrobce extrémně drahých produktů, to je ale trochu zkreslený pohled. Ano, za pořizovací cenu čtyřmetrového drátu z referenční série ODIN si už koupíte poměrně slušně vybavený vůz střední třídy a možná vám zbude i na hezkou dovolenou ve Středomoří, ale za stejně dlouhý základní model reprokabelu White Lightning nedáte ani 10 000,-, což rozhodně není moc. Dalo by se říct, že katalog Nordost pokrývá všechny myslitelné cenové třídy od základního high-fidelity až po ultra high-endové výšiny.
My jsme měli možnost chvíli žít s propojovacím a reproduktorovým kabelem z řady Tyr 2, která patří do „šuplíčku" modelové řady druhé generace Norse 2 a jde o nejvyšší modely pod již zmiňovanou referenční kabeláží typu Valhalla 2 či Odin. Tyr 2 odkazuje (podobně jako většina firemních názvů) na germánskou a severskou mytologii. Týr býval pro Germány bohem války a vládcem nebes, zastupoval právo a řád a doba jeho uctívání sahá v barbarských územích Germánie a zemí severu někdy od roku 500 př. n. l. až do přijetí křesťanství. Na severu ovládal Tyr (zde bez dlouhého „y") taktéž válku, ale i odvahu a nebojácnost a nebyl samotným vládcem nebes, ale adoptivním synem vládce Ódina. Tolik k dějepravnému exkurzu do dávných pověstí. V současnosti je ale vlastně Tyr také tak trochu synem Odina, jak už jsme si řekli.
REPROKABEL
Reproduktorový kabel Tyr 2 je již od pohledu nezaměnitelným produktem značky Nordost. Plochý, široký a poměrně nápadný, byť vzhledově střízlivý, takový je Nordost Tyr druhé generace. Kus před koncem se široký pás stříbřitého vroubkovaného celku dělí na dvě větve, z nichž každá pokračuje ve smršťovací bužírce až k zlatavému banánku Z plug, který působí až nečekaně obyčejně, zvláště těm, kteří jsou zvyklí na robustní zakončení třeba typu WBT. Jednoduché banánky (a na přání též lopatky) vyrábí sám Nordost a je fakt, že komfort jejich použití je prvotřídní – snadno se zasouvají, bezchybně drží a nemáte ani trochu pocit, že by se ohyb kabelu snad nějak namáhal. Tenoučký plochý vodič působí (už z principu své konstrukce) poměrně křehce, ale v reálném světě je až nečekaně pevný a odolný proti zkrutu ve všech osách.
Značný podíl na tom má stínící materiál FEP; písmena značí Flourinated Ethylene Propylene, tedy fluorizovaný etylén-propylén. Obdobný materiál najdete (byť pravděpodobně v jiné kvalitě a poměrovém složení) na mnoha běžně používaných vodičích i daleko mimo oblast reprodukce zvuku. Mnohem důležitější je patentovaná firemní konstrukce, skrývající se za názvem „Precision Micro Mono-Filament". To bychom snad mohli volně přeložit jako „přesná mikro mono vlákna". Vlastně to docela odpovídá – kabel je složen z celkem 26 vláken x 22 což znamená průřez cca 0,22 mm2 (celkový průřez je tedy necelých 6 mm2). Vodiče jsou vyrobeny z ultra-čisté bezkyslíkaté mědi (99,99999%) a poté postříbřeny vrstvou s tloušťkou 60 mikronů. To je pro představu zhruba tenký lidský vlas.
Díky této technologii a materiálům činí kapacita kabelu 10,7 pF na stopu a indukčnost 0,13 uH na stopu. Údaj vztažený k neevropské délkové jednotce je lehce matoucí, ale i tak jsou hodnoty, o kterých si drtivá většina výrobců může nechat jen zdát. Je pravda, že nižší ve všech případech neznamená nutně lepší, jde vždy o soulad s elektrickými parametry komponentů, ale hodnoty blízké nule většinou pomáhají dojmu „nepřítomného kabelu". Nordost tvrdí, že rychlost šíření zvukového signálu v tomto kabelu dosahuje 96% rychlosti světla. Mimochodem – všechny kabely Nordost jsou ručně vyráběny přímo v Massechusetts v centrále firmy.
SIGNÁLOVÝ KABEL
Propojovací kabel série Tyr 2 už není plochý a působí mnohem ordinérněji, než jeho reproduktorový kolega. Je snad až paradoxní, jak špičkové interconnecty vypadají na povrchu obyčejně, občas snad (promiňte ten výraz) až nevzhledně. Je jedno, jestli mluvíme o Kubala-Sosna, Nordost, EnKlein nebo třeba i Chord a Van Den Hul. Vizuální kudrlinky, barvičky a další estetické parádičky (mnohdy spíše v uvozovkách) jsou vlastní spíše drátům z nižších a středních tříd. Tak i Tyr 2 je vlastně poměrně obyčejný, nijak dramaticky tlustý tmavý drát s lehkou kresbou v bužírce.
Tak jako u již popisovaného reproduktorového kabelu je i zde použita mírně odlišná technologie Dual Mono-Filament – ta v podstatě vytváří efekt vzduchové izolace (tedy ideálního dielektrika). Také jsou zde postříbřené vodiče z velmi čisté mědi, izolované materiálem FEP (viz výše). Tentokrát je vodičů celkem 7 x 24 AWG a opět s čistotu 99,99999% a plným jádrem. Celkový průměr vlákna je nikoliv 0,22, ale 0,24 mm2. Zajímavé je také neobvyklé asymetrické zemnění a velmi dobře působící firemní RCA konektory MoonGlo.
Elektrické parametry jsou skoro stejně fascinující jako u reproduktorového kabelu. Kapacita je 33 pF na stopu, indukčnost 0,045 uH na stopu a rychlost šíření signálu 80% rychlosti světla. Kabely Nordost jsou také směrové, díky již zmiňovanému asymetricky zapojenému stínění.
POSLECH
Ani firma Nordost se nevyhýbá určitým jen těžko ověřitelným tvrzením – třeba tomu, že její referenční kabely (tedy i Tyr 2) potřebují na zahoření 336 hodin. Nejlépe prý na až děsivě vědecky působícím pultu Nordost VIDAR. Kabely prý během této doby získávají napevno svou směrovost. My jsme kabely dostali již rozehrané od kopřivnického Naim Studia.
Kabely jsme používali pro spojení komponentů soulution 530 a soulution 540, děleného zesilovače Musical Fidelity M8 PRE / 700m, přístrojů Naim Nait XS a Naim CD5si, ale také třeba ASUS Xonar Essence One MUSES, Burmester 101 a Burmester 102. Jako reprosoustavy jsme během soužití měli možnost vystřídat Vivid Audio GIYA G3, Bowers&Wilkins CM10, Klipsch Palladium P-17B, Quadral Ascent 90 LE, ale také Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus a Pioneer S-CN301-LR. Pro srovnání jsme měli kabely značek Studio Connections, QUAD, ProAc, Naim, KrautWire a Eagle Cable.
V mnoha kruzích panuje přesvědčení, že kabeláž Nordost vnáší do zvuku v některých kombinacích až ostrý charakter. Právě tento pocit měla druhá, modifikovaná generace některých řad odstranit. Co se týká soužití s Tyr 2, můžeme to jen potvrdit, byť jsme neměli k ruce žádný vysloveně ostře hrající komponent. V žádné z kombinací se neprojevila nepřiměřená ostrost výšek, ani na poměrně citlivých reprosoustavách, jako jsou zmiňované modely Klipsch a Bowers&Wilkins. Vlastně popravdě naše čistě měděné kabely střední třídy měly trochu paradoxně větší tendence k onomu nežádoucímu chování, než super transparentní Nordost.
Poměrně dlouho trvalo, než se nám podařilo identifikovat charakter samotného kabelu – je to jednoduše proto, že Tyr 2 patří mezi ty výjimečně zvukově průzračné kabely, díky nimž slyšíte bez příkras svou elektroniku. Velmi shodně je na tom v tomto ohledu signálový i reproduktorový kabel.
Třeba Bowieho „Velvet Goldmine" z výběru „The Platinum Collection" (2005 | EMI | 0946 3 44076 2 5) nabízí vynikající, energické bicí, oproti snad všem námi kdy zkoušeným kabelům jako kdyby švihnutí paličkou do blány bylo bezprostřednější, výraznější, v závislosti na kvalitě elektroniky také až žulově tvrdé. Zvuk má výjimečnou autoritu a vy cítíte, že kabeláž Tyr 2 (mimochodem ve výborně fungující synergii – pocitově se všechny sestavy chovaly nejlépe, byly-li propojeny ve všech místech pomocí Nordost) téměř dokonale ustupuje z cesty zvukovému signálu. Snad jen jako kdyby ho vyleštila a přednes zjasněl a zvýraznil se. Jinými slovy – Tyr 2 nechají vyniknout elektroniku a reprosoustavy na maximum.
Těšili jsme se na činely a vůbec kovové nástroje v Brubeckově „Take Five" z desky „Time Out" (2009 | Columbia | 88697 39852 2). Hodně brilantní, soustředěný přednes by totiž mohl mít tendenci k přehnané říznosti a poslech by se tak časem mohl stát únavným. Až nás překvapilo, jak sebejistě a čistě tóny zní, jak dlouho jejich dozvuk visí ve vzduchu a jak výrazně dokážou zaznít. Zvláště v kombinaci s velmi přesnou elektronikou soulution jsme si užili v podstatě naprosto dokonalý charakter činelů s realistickou velikostí a hlavně perfektním prokreslením. V kabelu se zjevně neutopí ani jediný detail, jedna každá informace je perfektně definovaná a čitelná. Ani při vysoké hlasitosti výšky neříznou a nezaútočí, což je skvělé zjištění. Hodně zajímavé je tak ve společnosti takto transparentního kabelu pozorovat známý charakter vlastní elektroniky, najednou také zcela jednoduše čitelný.
Nordost Tyr 2 je díky svému charakteru (respektive jeho téměř úplně absenci) poměrně neúprosný. U mizerné kvality nahrávky na vás tak její nekvalitu „pustí" naplno – třeba „Tradá na Beroun" od Xindla X („Praxe relativity" | 2010 | Championship | CHMPS 044.2) jest dokonalým příkladem opravdového zvukového zoufalství, které zní podprůměrně i z rádia v autě. Pokud máte měkčí, příjemnější elektroniku typu Musical Fidelity M8 nebo NAD C370, zvuk se přeci jen zjemní a je poslouchatelný, ale se studiovou neústupností soulution zcela jednoznačně vynikne každý kompresní artefakt, minimální dynamika i celkově slitý zvuk – Nordost prezentuje všechny tyto problémy jako suchá fakta a cítíte, že přesně takhle zdroj zvuku zní, že to netkví v kabelu. Budete se ale muset smířit s tím, že high-endový nekompromisní kabel bude potřebovat adekvátní úroveň i zbytku sestavy – tím je míněno včetně akustiky a nahrávek, protože teprve tam doceníte velmi věrný přístup.
Při použití Nordost Tyr 2 jakoby zvuku objemově trochu ubylo, ale to musíte připsat na vrub výhradně zlepšené kontrole a přesnější konturaci nástrojů. Například „Hey Porter" z výběrové prezentace Johnnyho Cashe („The Essential..." | 2002 | Columbia | COL 506345 9) vás svou přesností, tepajícím a živoucím timingem jednoduše strhne. Kytara je razantní a energická, perfektně vykreslená. Samozřejmost, s jakou signál prochází bez ovlivnění kabelem je nakažlivá, asi jako když si umyjete okna a slunce a svět jsou najednou tak nějak barevnější a radostnější, přesně takový posun jsme zaznamenali při zapojení Tyr 2. Nejhorší okamžik ale přichází při návratu do nižších vod, kdy všechno ztratí své jasné kontury a samozřejmost. Teprve tam si uvědomíte to, co se předtím zdálo jednoduše „normální", naprosto přirozené.
Schopnost zahrát velmi výrazně a autoritativně, ale ne za hranou nepříjemné tvrdosti či ostrosti, činí velmi zajímavým i poslech vokálů. Hlas Nicka Cavea a Shanea MacGowana v roztomile zpité verzi „What a Wonderful World" („B-Sides and Rarities" | 2005 | Mute | CDMUTEL11) je velice přirozený – realisticky velký, až neskutečně detailní a vykreslený s velikou přesností, oproštěný od jakýchkoliv, i těch sebetenčích vrstviček, které by vás oddělovaly od téměř fyzického kontaktu se zpěváky. Konkrétní pocit přítomnosti vokálů je velmi zvláštní – výměna kabelu působí, jako kdybyste trochu zvýšili hlasitost, všechno vystoupí, je neuvěřitelně konkrétní a přesné, pod brilantní kontrolou. Přechod z „běžného kabelu" na Nordost Tyr 2 připomíná trochu přejezd z českého tankodromu na novou německou dálnici. Pozadí ztichne, vše dynamika naroste a vše plyne mnohem méně mechanickým způsobem, volněji a pocitově nezávisleji na hmotě elektroniky a reprosoustav. Je to ponejvíce důsledkem množství snadno čitelných informací, které vám Nordost servíruje snad až rychleji, než je stačíte plně zpracovávat.
Nordost Tyr 2 patří rozhodně k těm velmi rychlým kabelům, což si uvědomíte třeba při poslechu „Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet („Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530). Zaznění vibrafonu je neskutečně rychlé a lehké, jako kdyby kabel smetl všechny nežádoucí okovy a dodal zvuku všechno potřebnou energii k maximálně přirozenému rozletu. Získáte vlastně až pocit, že je přednes ta nejsamozřejmější, nejjednodušší věc na světě.
Soudě podle rozsáhlých internetových fanouškovských diskusí by kabely značky Nordost rozhodně neměly hrát tak, jak jsme měli možnost si vyzkoušet. Pravdou je, že jejich přednes je extrémně transparentní a ultimativně kontrolovaný a autoritativní, rozumějme tím ale nikoliv tvrdý zvuk s tendencí k ostrým výškám, jak jej mnozí popisují, ale nekompromisně vyrovnaný a nestranný zvuk, jenž by si snad zasloužil počastovat v češtině trochu nešťastným slovem „neutrální". Má-li vaše elektronika alespoň trochu výrazný vlastní charakter, Nordost Tyr 2 ho převezme a poctivě přenese dál, v kombinaci s tímto kabelem tedy uslyšíte naprosto bez příkras to, co zvládá vaše elektronika a jak to zkreslí vaše reprosoustavy. Pro někoho to může být necitlivá charakteristika, je pravda, že muzikálnost a laskavost jsou Tyr 2 cizí, ale neznamená to, že přednesu chybí jemnost. Kdepak. Pokud už něco, oběma testovaným kabelům je cizí útočnost a hrubost, výtečná čistota a (úspěšná) snaha o minimální ovlivnění průchozího signálu jsou naproti tomu jejich důležitou základní charakteristikou. Tyr 2 už patří k velice drahým drátům, ale máte-li komponenty za řádově stovky tisíc, ukáže vám právě Tyr 2 jejich možnosti a charakter a to tak nestranně, že vlastně skoro zapomenete, že nějaký kabel v sestavě máte.
Kč 125 000,- (2x 2m – reprokabel)
Kč 50 200,- (1m – RCA – RCA)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ věru referenční čistota
+ lehký, velmi zřetelný, ale neagresivní zvuk
+ velmi detailní a neomezující dynamiku
+ velmi nenápadný vlastní charakter
ZÁPORY
- konstrukce je z principu trochu křehká
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Naim Studio | www.naimstudio.cz
