Smysl pro hudbu, krásu a netradiční řešení je již dlouhou řadu let filosofií při návrhu komponent japonské firmy C.E.C. Možná jsou to těžké časy v ekonomice, možná jen prostá touha po uznání od širšího publika, co vede tohoto výrobce sestoupit se svými novými modely z nedosažitelných výšin blíže k běžnému člověku, a přinést mu své zkušenosti a špičková technologická řešení v rozumných cenových relacích. Přesně takový je CD transport TL3N a D/A převodník DA3N.
Protože vše souvisí se vším, a protože C.E.C. si hodně zakládá na omezení přenosu mechanických a akustických vibrací, přístroje jsou doplněny antivibrační podložkou ASB3545WF, zajišťující posluchači – cituji: "naprosté vzrušení z vylepšení podání basu, poslechového prostoru a detailu v hudbě".
Technologie
Belt Drive. Již od roku 1991 jsou mechaniky CD playerů a transportů C.E.C. koncepčně nápadně podobné gramofonu, kdy je CD disk poháněn řemínkovým převodem, nikoli přímo hřídelkou motoru jak je tomu u běžných mechanik. Tento nápad na mě působí jako snaha nenásilně přivést skálopevné příznivce vinylu k tomu malému digitálnímu a tolik pomlouvanému nosiči, ale výrobce vše doplňuje jasnou argumentací o kladech tohoto řešení: protože motor je umístěn jinde než samotný disk, nedochází k přenosu vibrací a čtení disku laserem je tak zatíženo mnohem menším počtem chyb způsobených odrazy paprsku. Disk lze stabilizovat setrvačníkem s větší hmotností, která nepůsobí na hřídelku motoru, ale na pořádnou masivní hřídel uloženou v kvalitních samomazných ložiskách s absorpcí otřesů od chassis přístroje. Setrvačníkem a současně stabilizátorem je zde těžký kovový kotouč, položený na disku.
Otáčky jsou v daném přehrávaném úseku de facto konstantní, takže lze hovořit o maximálním potlačení kolísání rychlosti otáčení a pozitivním vlivu na hodnotu jitteru. Mechanika je dále vybavena druhým motorem pro posun laseru v radiálním směru.
Druhým netradičním prvkem je proprietární systém přenosu dat z transportu do D/A převodníku, nazvaný Superlink. Po čtyřech koaxiálních kablících jsou vedeny zvlášť data, bit-clock a LR-clock signály, kdy je master clock signál generován v D/A převodníku; Superlink je dokonce patentově chráněn. Výsledkem je další snížení, dle výrobce přímo vyloučení jitteru.
Stříbrné krabičky
Nerozlučná dvojice TL3N + DA3N je svazkem dvou individualit. Přístroje jsou samozřejmě laděny do páru, počínaje síťovými vypínači s modrým podsvícením, přes elegantní a nijak přeplácaný panel z masivního eloxovaného hliníku, velkorysou výbavu kvalitními konektory, až po celkem obyčejný plechový kryt, prozrazující zřejmě jediné místo úspor v konstrukci. Pro mě je trochu zklamáním kombinace velkého a výrazného displeje D/A převodníku s malým, až titěrným displejíčkem CD transportu. Když už je řeč o displejích, ani jeden nejde stmívat nebo vypnout, přitom je jejich jas poměrně vysoký, a při pohledu zblízka je vidět jak katody CFL displejů zbytečně žhaví.
TL3N disponuje jen 6 ovládacími prvky, z toho jedním jsou dvířka mechaniky na horní straně přístroje, přes jejichž tmavě tónované plexi prosvítají míhající se nápisy na vloženém disku. DA3N je vybaven dvěma výraznými knoflíky s jemným a přesným chodem, levý pro volbu vstupu DAC, pravý pro volbu hlasitosti analogového výstupu. Na zmíněném krásně velkém displeji mi ale chybí poměrně důležitá informace o hlasitosti výstupu DACu, není-li právě uživatelem měněna (zvlášť jsou-li na DA3N využity analogové výstupy s variabilní linkovou úrovní, jak je tomu v mém případě).
D/A převodník si však zaslouží zvláštní pochvalu pro množství a variabilitu digitálních vstupů, mimo zmíněného Superlinku ještě AES/EBU, Optic-Toslink, Optic-jack3.5, Coax, 2xUSB, vše pracující do rozlišení 24/96, vstupy AES/EBU a Coax umí zpracovat signál až 24/192. Z dálkového ovladače je navíc možno vybrat uchu více lahodící z režimů digitálního filtru Flat/Pulse.
Celkově je provedení přístrojů velmi poctivé, bytelné a působí velice precizně, prostě Made in Japan.
Dálkový ovladač standardně dodaný k transportu je levný plastový model, ale funguje na oba přístroje, a i přes ne zcela obvyklé uspořádání tlačítek je celkem rychle a dobře použitelný. Výrobce nabízí jako doplněk k objednání mnohem lépe vypadající hliníkový ovladač. Horší je, že IR přijímače povelů dálky na obou přístrojích vyžadují poměrně přesné cílení ovladače na komponenty. Nejsem si jist, zda tomu pomůže krása hliníkové verze.
Aby těch drobných trhlin v nabídce uživatelského komfortu nebylo málo, je zde další překvapení: vypínání obou přístrojů je možné jen z jejich čelních panelů; kdo ví, snad výrobce doufá, že oba budou neustále v provozu.
Asi jsem tímto objevil další konstrukční úspory – které ale na zvuk naštěstí nemají vliv, budiž tedy...
Analog 16/44.1?
Prvním diskem v té zvláštní mechanice je (samozřejmě) Diana Krall: Love Scenes. Toto křehké a něžné CD se na hřídeli poněkud nezvykle kymácí, ale přiložením těžkého závaží se náhle zcela přesně usadí, vycentruje, a získá vzhled kola závodního auta. Zavřením dvířek se CD během chvilky roztočí a načte, během několika vteřin je připraveno k přehrávání. Vzhledem k hmotnosti závaží a tenkému řemínku jsem očekával komplikace při startu, ale žádné se nedostavily, ani při přehrávání a skocích mezi skladbami. Mechanika je zcela tichá, a k mému překvapení svižná. Srovnám-li to s jinými přehrávači, tak zhruba stejně, možná o pár procent pomalejší, ale kdybych v prospektech k TL3N nečetl tu řemínkovou ságu, určitě bych žádné prodlení nerozpoznal.
První tóny mě usazují do křesla svou celistvostí, sytostí, neuvěřitelnou vyzrálostí, lehkostí, záplavou detailů a muzikálním cítěním. K tomu všemu je servírován skvělý basový podkres, pevný, s příjemným dozvukem, ale bez jakéhokoli rušení či zadunění. Nevěděl jsem, že něco takového dokážou moje lampy zahrát. Neustále se mi vkrádá na mysl, zda ta analogová hladkost může z technického hlediska nějak souviset s těmi řemínky. Parádní výsledek. CD jako formát má prostě stále co říct!
Zkusil jsem, zda poznám rozdíl zvuku při využití jiného propojení mezi DAC a transportem než Superlinkem, subjektivně bych řekl, že je velmi podobné i AES/EBU, o něco méně živé pak na ostatních typech, zejména optice. Nezkoušel jsem USB vstup. Přepínání vstupů je provázeno kratičkou pauzou, pak pokračuje dále, a to dokonce se stejnou hlasitostí. Jen při přepnutí na SL1 začne disk v mechanice hrát od první skladby. Krásný a vyvážený zvukový projev se konal i při využití HiRes formátů, které jsem na ucho porovnával s projevem kombinace RME Fireface400 / Benchmark DAC1, nicméně pak už jsem poslouchal pouze celou sestavu TL3N, DA3N, ASB3545 a přehrával jen svá stará dobrá LowRes CD.
Jak to celé zní bez antivibrační desky? Nevím. Říkám si, že pokud má někdo na transport a DAC, má i na antivibrační desku, a rozhodně by ji měl použít – zvuk je výborný a vzhled sestavy s výrazným logem C.E.C. rovněž.
Druhým CD diskem byl Dan Bárta: Entropicture. Nahrávka je velmi kvalitní, zvuk má bezvadný prostor a detail, Danův zpěv nádherně vyčnívá nad ostatními nástroji, smyčce i piáno jsou naprosto realistické, metličky se jednotlivě odráží od činelů a já si po dlouhé době zase s chutí odzpíval a oddupal většinu skladeb na desce spolu s interpretem. Vtažení do děje a do hudby stylem C.E.C. je prostě obdivuhodné. Vydržel jsem tuto desku poslouchat skoro celý týden, a stále se nemohl té analogové křehkosti nabažit. Stejně tak i rockové skladby od My Dying Bride, Opeth, Michala Pavlíčka zní svižně, energicky, s přesnými basy a krásně sytým zvukem kytar, a opět jsou podtrženy tím příjemným analogovým feelingem.
Kvality kombinace TL3N+DA3N jsou cítit napříč žánry, nicméně plně vynikají na vokálních a akustických pasážích, ukázkově slaďoučká byla např. Goldfrapp: Seventh Tree, nebo opět Dan Bárta.
Podle všeho není ani třeba čekat na zahřátí přístrojů po zapnutí, ani na jejich zahoření (TL3N bylo zcela nové, nedotčené), a po zhruba 2 týdnech denního používání je subjektivně zvuk stále stejně poutavý. Po zapnutí (DA3N) je slyšet velmi tichý, ale znatelný síťový brum, který během chvilky po vyrovnání pracovních bodů zcela ustane.
Tiché pasáže skladeb jsou přehledné, celistvé, s velmi dobrou lokalizací nástrojů, a množstvím detailů. S rostoucí hlasitostí navíc vzrůstá i schopnost C.E.C. kombinace vtáhnout posluchače do hudby, několikrát jsem se přistihl pobrukujíc nebo zpívajíc si známé pasáže, přitom je celkový projev sestavy velmi kultivovaný, přesný, detailní a hlaďoučký, uchu lahodící... A nad tím vším ten propracovaný a živý vokál... Palec nahoru!
Zvuk této kombinace je prostě skvělý.
Přehrával jsem během posledních dní svou oblíbenou muziku na kombinaci: C.E.C. TL3N+DA3N (SL1, filtr-F, nesymetrický variabilní výstup) – RCA interconnect Supra Sword-Anniversary – elektronkové monobloky Per-JadisJA30 – speakercable Oehlbach AirBlue 5star – repro Shan Sněhulák Man II.
V katalogu C.E.C. nejsou ani u jednoho z přístrojů uvedeny technické parametry, tak jsem se rozhodl se po nich nepídit ani měřením. Jsem natolik nadšen kvalitním zvukem a muzikálností projevu, že nic jiného ke štěstí nepotřebuji. Alespoň dokud mi to tu hraje :-)
Ba ne, nedá mi to - sejmul jsem frekvenční spektrum v základním pracovním režimu, na 1kHz (z variabilního anlogového výstupu DA3N, ve stejné konfiguraci jako probíhal poslech, zdrojem byl disk testovací CD-generátor, postupně úrovně 0dB, -10dB, -20dB, -30dB). Měření beze zbytku potvrdilo pozitivní dojem z poslechu – spektrum výstupního signálu je na hladinách pod -10dBfs dokonale čisté, jen se slabým náznakem "příjemné" 2. harmonické. Při plném vybuzení (0dB) začíná být znát vzrůstající nepokoj v signálu, ale i zde je průběh příkladný. Při poslechu jsem se pohyboval v hladinách -30 až -20dBFs.
V duchu posílám pochvalu a uznání do Země vycházejícího Slunce. Dobrá práce, moc dobrá.
Co na to můj soused?
„Myslel jsem, že zvuk se má posouvat kupředu zvětšováním rozlišení a frekvenčního rozsahu... Nejsem úplně přesvědčenej, jestli zvyšování počtu řemínků je ta správná cesta."
Co já na to?
Jde to i bez přenosky :-)
Kč 64 990,- - TL3N
Kč 84 990,- - DA3N
--- --- --- --- ---
KLADY
+ precizní provedení přístrojů
+ množství digitálních vstupů DAC a osazení kvalitními konektory
+ nápaditá a robustní konstrukce CD mechaniky
+ mechanika je svižná a zcela tichá
+ důkaz že "CD isn't dead"
+ skvělý zvuk
ZÁPORY
- drobné prohřešky proti uživatelskému komfortu
- poněkud nesourodé displeje se nedají stmívat (viz předchozí bod)
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
High-End Audio Studio
www.highend.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
