Současný stav techniky, miniaturizační postupy a možnosti, o kterých se před deseti patnácti lety nic firmám ani nesnilo, umožňují tvorbu zařízení až kapesních velikostí, přičemž ale díky sofistikovaným "balamutícím" digitálním signálovým procesorům, díky výkonným malým měničům a super efektivním zesilovacím prvkům jejich zvuk téměř popírá fyzikální limity. Tahouny v tomto světě nevelkých přenosných efektních systémů pak jsou dozajista značky JBL, Bose, Bowers&Wilkins, ale také Denon se svou řadou Envaya.
Ta je sice (prozatím?) limitovaná na dva modely (o prvním, větším modelu si můžete přečíst ZDE), ale rozhodně zajímavá. Podívali jsme se na zoubek novějšímu a menšímu modelu s přídomkem Mini. Jde o skutečně maximálně přenosnou záležitost, s pouhým půl kilem hmotnosti a rozměry 21 x 5,4 x 5,1 cm (š x v x h) připomínající třeba štafetový kolík. Vyrobený ale z kombinace kovu a gumy, aby odolal nevybíravému zacházení na cestách.
Samotné tělo má tvar rovnoramenného lichoběžníku, na obou koncích jsou masivní "krytky", Envaya Mini má bohatě perforovaný kryt střední části s prosvítající tyrkysovou (to v černém provedení) nebo oranžovou (to v bílém provedení) krycí mřížkou. Přístroj má i maličké nožičky, aby bylo jasno jak ho máte postavit (protože je mimochodem jeho reprodukce poměrně hodně směrová).
Na jedné z bočních stěn je čtveřice tlačítek - spínací, ovládání hlasitosti a párování bluetooth. Na protilehlé stěně najdete pod gumovou záslepkou dobíjecí USB konektor a 3,5 mm jack analogového vstupu. Také je tu tlačítko, po jehož stisknutí vám dioda rozsvícením ukáže stav baterie.
I na tak malou plochu dokázal Denon vtěsnat celkem tři měniče, dvojici aktivních širokopásmových repráčků s 4 cm membránami a jeden pasivní zářič s rozměry 4 x 8,3 cm, zabírající téměř celý zbytek přístroje. Pohání je účinný digitální zesilovač a optimální ošálení sluchu uživatele (hodně zvuku z malého prostoru) zajišťuje DSP.
Dominantním zdrojem signálu tu bude bluetooth, podpora aptX s nízkou latencí je samozřejmostí, stejně jako kodeků AAC a SBC. Envaya Mini umí obhospodařovat až 2 zařízení najednou.
Hraní si na cestách můžete při běžné hlasitosti užívat až 10 hodin (a v praxi skutečně Envaya Mini zvládla pobrukovat na stole celý den), dobití naplno bude trvat jen něco přes dvě hodiny.
I když je stále obdivuhodné, jakými DSP kouzly dokázali u Denonu dotlačit tak malé reproduktory v tak malém objemu (téměř) k tomu, že se vám kontrabas v "The Beat Goes On" (Patricia Barber | "Companion" | FLAC | 16-44,1) zdá jako plný, velký nástroj, jako kdyby ho hrály běžné regálovky a ne jen nevelká "tyčinka" na vašem stole. Přesto v poměru k tělu přístroje není objem basu tak překvapivě obří jako u velkého modelu Envaya. Možná je to i snahou udržet naladění nepřebasované.
Vokál Evy Cassidy v "True Colors" ("Best Audiophile Voices 7" | FLAC | 16-44,1) byl jasně dominantní, zdálo se, že i střední pásmo jako takové má mírně navrch. Hlas jako kdyby vybíhal vpřed, těsně následovaný kytarou, obé působí velmi čistě, ale také celkem ohraničeně a utaženě, neb cítíte v každém okamžiku vládu DSP, krotícího hudbu tak, aby se "vešla" do maličkých měničů. Díky tomu ale máte dojem energie a kytara má sice menší objem, ale už naznačenou hloubku.
Kovové perkuse ve "Wichita Lineman" od Barb Jungr (FLAC | 16-44,1) byly neagresivní a jemné, opět trochu zkrocené signálovým procesorem a vlastně i trochu tenké. Přesto jsou zřetelné a dostatečně pevné.
Mussorgského "Velká brána kyjevská" ("Crystal Cable Arabesque" | FLAC | 16-44,1) byla na malý objem a malé reproduktory přeci jen dost silnou kávou a ani péče talentovaného DSP nezabránila občasnému zahlcení. Stále ale máte dojem celkem plného zvuku, dokonce i určité váhy, dynamika je ovšem stažená, nejen ve špičkách. Nutno dát ale programátorům software pro DSP všechny kladné kredity, které jsou k dispozici - z tak malého přístroje dostat byť jen náznak živosti velkého orchestru, to je excelentní výkon.
Co se týká rozlišení a kresby nástrojů, je asi celkem jasné, že to není primární cíl Denon Envaya Mini. Přesto nebyl ševel činelů v "Indian Summer" Alexis Cole ("A Kiss in the Dark" | FLAC | 16-44,1) slitý, ani nepřipomínal proud padajícího písku. Už bylo znát, kdy přesně metlička dopadá, ač samozřejmě hlouběji se přístroj nepouští. Ale nemáte pocit zahuhlání a zmatku, opět kredit patří DSP.
Iluze prostorové scény není veškerá žádná, jak ukázala "Dancehall" od Jienat ("Mira" | FLAC | 16-44,1). Scéna vytéká mírně vpravo a vlevo od přístroje, hloubka ale schází a vůbec je to trochu jako poslouchat monofonní bodový zdroj zvuku.
Pokud nechcete hrát příliš nahlas a pokud přistoupíte na hru absolutní kontroly DSP, pak vlastně působí přednes Denon Envaya Mini i svým způsobem hifisticky - Brufordova "Forgiveness" ("If Summer Had Its Ghots" | FLAC | 16-44,1) si tak v klidu plynula a Envaya Mini zvládá i přes své nepatrné rozměry zahrát s kontrolou ne nepodobnou běžným "věžičkám". I tady je ale větší model Envaya pohodovější, dá vám pocit nadhledu, kdežto tento menší jaksi stále dává najevo, že v něm probíhá nějaká úprava signálu, byť pro dané účely je to naprosto v normě.
Denon Envaya Mini má výhodu ve velmi kompaktních rozměrech, z nichž díky excelentnímu DSP dokáže zahrát velký zvuk. Dokáže také zahrát neúnavně, neotravně, byť už je prostě přístroj tak malý, že naráží na fyzikální limity. Pokud ale hledáte něco skutečně maličkého za ne úplně mnoho peněz, co už ale dokáže hrát (zejména v roli kulisového hráče), pak je Envaya Mini slušná a v porovnání s většinou toho, co se nám v obdobném ranku dostalo do rukou je jednoduše živější. Nicméně investice do ne o mnoho dražší a ne o mnoho větší "plnohodnotné" Envaya se definitivně vyplatí a dá vám na téměř stejném prostoru jednoznačně víc.
Kč 3 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ malý, ale šikovný
+ kompaktní rozměry a velký objem zvuku
+ dramatický, energický přednes
+ o něco dynamičtější, než třeba srovnatelné JBL
ZÁPORY
- reprodukce je značně směrová (horizontálně i vertikálně)
- podle nás se vyplatí připlatit za "velký" model
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
