Když se ještě před pár lety řeklo "bezdrátový" multiroom systém, byla hodně velká šance, že autor výroku myslel SONOS, tedy systém, který započal před dlouhou a dlouhou dobou to, co nám už dnes dost možná připadá naprosto normální. A i když už dnes má poměrně dost konkurentů, je SONOS pořád "tím" lifestyle ozvučením.

SONOS započal svou dráhu v roce 2002 a říká, že to bylo s cílem otevřít přehrávání hudby technologiím digitálního věku a umožnit přehrávání po celém domě snadno, rychle a každému. To vlastně vůbec není špatná definice zaplatitelného multiroom, tedy toho, co SONOS už dlouhých 15 let vytváří.

Ačkoliv se to v lifestyle kategorii maličko smazává, SONOS nepatří mezi "bluetooth bezdrátové reproduktory", bere reprodukci přeci jen trochu promyšleněji a sází na 2,4 GHz Wi-Fi standard nebo ethernetovou zásuvku. Ostatně s Bluetooth připojením není možné řídit třeba více reproduktorů po celém domě atd. atd.

Přesah směrem ven z lifestyle šuplíku ukazuje poměrně nově třeba spolupráce s aplikací Trueplay (tedy pokud máte iPhone / iPod / iPad - něco od Apple s mikrofonem). Jde vlastně o kalibraci, která pustí do prostoru měřící signál a podle něj upraví přehrávaný signál - řešení principiálně už dlouho známé z A/V receiverů i další techniky nalézá u kompaktních reproduktorů ještě větší smysl díky jejich fyzikálním limitům doháněným tak i tak pomocí DSP. Takto se DSP chová ale s ohledem na specifika daného prostoru a jednoduše to velice dobře funguje.

Při používání reproduktorů typu SONOS je ovládací aplikace zhruba stejně důležitá jako zařízení samotná - ostatně i když oba reproduktory mají několik základních ovládacích fyzických prvků přímo na těle (hlasitost, spustit / pozastavit přehrávání...), je to právě aplikace, přes níž budete z 99,9% vše řídit.

Líbila se nám celková rozumná intuitivnost a vlastně jednoduchost - vše najdete po ruce a ve stylu, kterému snadno porozumí i úplný laik. To je nakonec pravděpodobně přesně cíl celé koncepce. Pokud jsme někde něco nepřehlédli, aplikace SONOS není k dispozici v české lokalizaci (na rozdíl třeba od Bluesound), což je tak trošku škoda. Cokoliv dalšího je ale velmi příjemné - od rychlosti indexace i velkého a plného datového úložiště po sdružování a rozpojování reproduktorů do / ze zón a podobně. Intuitivní je i řízení jednotlivých reproduktorů v nezávislých zónách, vidíte co vám hraje v ložnici, v kuchyni, v pracovně, jak nahlas, prostě ideální řízení.

Že aplikace může sloužit i jako alarm a další, to je fajn, byť je otázka, nakolik jsou takové doplňkové funkce zásadní - je nicméně fakt, že po přinesení SONOS domů už nebudete potřebovat rádia, budíky ani další jednotlivé přístroje.

K testům se k nám dostaly dvě větší jednotky, Play:5 a Play:3 (ty v katalogu doplňují ještě maličké Play:1, ale třeba i subwoofer nebo soundbar). Obě lze spojit i do stereo páru, máte-li adekvátní protějšek stejného typu.

Play:3 je tak trochu "hranatý", odolně vyrobený reproduktor s pogumovanými plochami, zjevně vymyšlený i k hrubšímu zacházení. Tak jako větší pětka i tento může stát buď na výšku, nebo na šířku, aniž by to negativně ovlivňovalo vnímání zvuku.

Uvnitř Play:3 najdete tři digitální zesilovače, každý reproduktor má svůj vlastní. Jeden tweeter a dva středobasy pak doplňuje velký pasivní zářič pro údernější basovou složku. Díky tomu má Play:3 přeci jen tendence být až příliš basově zaměřený, ale pro purističtěji vnímající uši jsou tu vždy pásmové korekce v aplikaci.

Play:3 váží jen 2,6 kg a je ideální i na stůl díky rozměrům 26,8 x 16 x 13,2 cm (š x h x v).

Větší sourozenec Play:5 působí mnohem obleji a jaksi také moderněji snad právě díky měkčím křivkám. S váhou 6,36 kg už není úplně zanedbatelný, což potvrzují rozměry 36,4 x 15,4 x 20,3 cm (š x h x v).

Osazení trojicí vysokotónových a trojicí středobasových měničů je netradiční (tak trochu jde vlastně o tři do různých stran natočené "dvoupásmovky" vedle sebe), řízeny jsou opět každý vlastním digitálním zesilovačem. Onen dojem "tří reprosoustav v jedné ozvučnici" podtrhuje i tvrzení SONOS, že jsou reproduktory fázově sladěné přes celé toto pole tak, aby v celém pravolevém směru zněl Play:5 stejně.

Play:5 má možnost přijmout i externí signál pomocí klasického analogového 3,5 mm jacku (třeba i pro televizi nebo jiné zařízení). Díky bytelnému tělu také má být zařízení odolné vlhkosti (takže může stát v pohodě třeba v kuchyni u sporáku) a také umí stát vertikálně nebo horizontálně.

Když spustila svou basovou linku Esperanza Spalding v "Knowledge of good and evil" ("Chamger Music Society" | FLAC | 24 - 96), větší Play:5 se do ní pustil s vervou, která nás až vylekala - ta váha, hloubka a měkká kulatost je sice z pohledu audiofila poněkud přehnaná a trochu na efekt, ale velikost zvuku, kterou poměrně kompaktní zařízení vydá je neuvěřitelná. Mohutnost, důraz a schopnost roztřást nábytek je u takhle malé věci zarážející, ale ne nepříjemná - ostatně toto je právě zařízení, od něhož si efektnost slibujete. Při delším poslechu jsme cítili přeci jen potřebu i po kalibraci bas trochu ubrat, ale jinak je to výtečné. Menší Play:3 je významně klidnější, byť i tam je cítit snaha bas zdůraznit a vytáhnout.

Vokál Sabiny Sciubba v "Night Train" ("Meet me in London" | FLAC | 24 - 192) byl bohatý, hodně velký a pěkně zaříznutý, kupodivu podobně soustředěný a podobně čitelný u obou modelů, větší Play:5 ale přeci jen o něco vítězí v celkovém objemu zvuku. Je tu samozřejmě cítit, že k čistotě vede cesta mohutným processingem po cestě a tak tu není takový ten "hifistický" pocit volnosti a lehkosti, srozumitelnost je ale výtečná, jakkoliv dosažená DSP.

Nejvyšší tóny v "Misery" od Dave´s True Story ("Unauthorized" | FLAC | 24 - 96) byly až křišťálově jasné, zářivé a energické, možná opět až vytažené a citelně "kontrolované", nicméně opět - k jejich čistotě a čitelnosti nelze nic říct, prostě slyšíte oddělené tóny a že jim schází takový ten pocit lehké vibrace vzduchu kolem nebo delší dozvuk, to asi v tomto případě nevadí; ostatně u puristicky pojatých hi-fi stereo sestav v ceně do 30 000,- Kč to nebude zase v praxi takový rozdíl.

Dynamikou vůči svému objemu nadchnou oba modely, byť Play:3 je samozřejmě významně méně "divoký" a výbušný než Play:5 - ten dokáže vyplnit zvukem živě a energicky i větší prostory, Play:3 patří spíše do 10 - 15 m2 nebo na blízký poslech. Nástroje v "Klarinetovém kvintetu v B moll., op. 125" v podání Davida Aarona Carpentera a Berlínské filharmonie ("HD Tracks sampler 2014" | FLAC | 24 - 44,1) byly velké, až možná příliš energické a příliš plné, ale zvukové ladění SONOS cílí opravdu na efektní drama a zábavnost - v kontextu zaměření je pak dynamika výtečná.

Protože jsme neměli stereo pár, příliš jsme nehodnotili podání prostoru v nahrávce "My Ship" od Dee Dee Bridgewater ("Midnight Sun" | FLAC | 16 - 44,1), ale na druhou stranu nemáte ani přes celý pokoj a pod úhlem pocit, že by se zvuk "rozmazával". Hraje dostatečně čistě a dostatečně srozumitelně, aby byl jako příjemná kulisa, ačkoliv samozřejmě v "mono" nasazení je nejlépe být plus mínus před reproduktorem.

Jakmile pak spustí něco jako "Evil Eye" od Franz Ferdinand ("Right thoughts, right words, right actions" | FLAC | 16 - 44,1), rytmus, energie a údernost (zejména pak u Play:5) vás jednoduše bude bavit, když nemusíte řešit barvy nástrojů či rozlišení a zásadní je jen drajv a šťáva (a že obého mají SONOS víc než solidní zásobu). Pro takovou hudbu (míněno elektrifikovanou) je SONOS ideální...

Oba reproduktory SONOS nabízí za férovou cenu více než dobrý standard své kategorie, tak jak ji před lety pomohly vybudovat. Menší Play:3 je spíše kompaktní a pro blízko, velký Play:5 pak zvládne velmi univerzální ozvučení běžných prostor, ať už si jen tak ševelíte hudbu jako kulisu, nebo máte divoký večírek. Dobře zvládnutá kalibrace a DSP řídí zvuk pevnou rukou, vše šlape a i když to není audiofilský zvuk, má energii, šťávu, objem, barevnou sytost a důraz, takže prostě baví. Dobrá bezdrátová konektivita a dobrá aplikace pak podporují dobrý pocit ze soužití s oběma modely - chcete-li obdobou funkcionalitu a přeci jen audiofilštější zvuk, sáhněte po Bluesound nebo HEOS, pokud ale chcete mohutný, hezký a absolutně univerzálně poslouchatelný zvuk na rozsah od zpráv na Radiožurnálu, přes Michala Davida, přes Led Zeppelin až po Mozarta (ač tam už trochu opatrně), pak jsou Play:3 a (zejména) Play:5 prostě v pohodě.

Kč 28 990,- - stereo pár Play:5

Kč 17 490,- - stereo pár Play:3

Kč 15 990,- - Play:5

Kč 9 490,- - Play:3

FOTOGALERIE

FOTOGALERIE - APLIKACE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ dobrá konektivita i přes několik zdí

+ pěkná aplikace

+ solidní údernost a čistota při libovolné hlasitosti

+ hraje snadno a "na pohodu"

+ podpora mnoha streamovacích služeb

+ má desktop aplikaci

ZÁPORY

- absence češtiny

- přeci jen citelně na efekt do basů laděný zvuk

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Ketos | www.ketos.cz | www.produktmesice.cz 

fSdílet

Tweet