3D? 4K? FLAC? Vysoké rozlišení? DSD? Říkáte si, že je to vybavení nějakého z high endových receiverů? Ne, to je v zásadně ten nejzákladnější A/V receiver značky Denon. To mimo jiné znamená víc než atraktivní cenovku, za třináct a půl tisíce jste si ještě před pár lety mohli nechat o podobně bohaté výbavě tak možná zdát, byť velká část z ní nebyla k dispozici ani ve specializovaných audiofilských produktech.
AVR-X1100 je nejnižším modelem druhé generace receiverů Denon, v jejichž názvu najdeme „X". Každoroční inovace (či chcete-li povětšinou spíše aktualizace) modelové řady přinesla v roce 2014 skutečně působivý balík funkcí a možností – ale to jsem si už vysvětlili v prvním odstavci.
Že AVR-X1100 patří do katalogu japonské značky, o tom není pochyb od prvního okamžiku. Ostře řezané rysy, dvojice nestejně velkých, ale stejně masivních knobů, z nichž ten u levého kraje volí vstupy, ten pravý zase nastavuje poslechovou hlasitost. Velmi pěkně působí celková designová čistota přístroje – i velký vnořený prostor, v němž najdete v horní půli nadstandardně dimenzovaný displej s přehlednými znaky, od spodní celistvé části (kde jsou bez krytu vyskládány sluchátkový výstup o průměru 6,3 mm, HDMI vstup, USB vstup a vstup pro kalibrační mikrofon) jej odděluje pás uzoučkých tlačítek pro přístup k základním operacím – minimalizace tlačítek rozhodně prospěla vizuální čistotě a neubrala na komfortu, protože drtivou většinu operací určitě dostane na starosti dálkové ovládání. To sice oproti moderním křivkám přístroje samotného jaksi zaspalo dobu co do vzhledu, ale alespoň je pohodlné a přehledné. Spodní stranu doplňuje už jenom spínací tlačítko a decentní stavová dioda.
Na zadní straně optická uhlazenost a jednoduchost pokračuje – v horních rozích najdete „rohy", tedy standardní anténky pro bezdrátové služby (v neoddělitelném provedení), u paty přístroje zase elegantně vyskládané reproduktorové terminály. Jsou ve standardní, bezproblémové kvalitě, charakteristické pro skoro všechny AVR přístroje. Je tu celkem sedm kanálů. V jakémsi konektorovém „mezipatře" jsou konektory pro AM / FM antény, v bloku nad nimi pak pouhé dva analogové vstupy v podobě RCA konektorů a dva optické vstupy – koaxiální tu nejsou vůbec. Zato potěší možnost zapojit díky zdvojenému monofonnímu pre-out výstupu až dva subwoofery. Konektivitu do sítě a internetu poskytuje krom wi-fi také klasická ethernetová zásuvka. Chybí tu zcela jakékoliv prvky pro integraci do systémů domácí automatizace – jedno, zda RS232, 12V spoušť, nebo třeba alespoň vstup a výstup pro IR ovládání.
Zásadní je i video část – k jednomu HDMI vstupu vpředu jich výrobce dozadu přidal ještě pět, k nim pak jako alternativu dvojici žlutých kompozitních video vstupů s jedním monitorovým výstupem. Z přístroje ven dostanete signál přes jediný HDMI výstup, vybaveným ale alespoň ARC.
Dostatek síly a energie v reprodukci (zvláště při filmech) zajistí 120 Wattů výkonu do zátěže 6 Ohm, respektive 80 Wattů do 8 Ohm do každého ze zatížených kanálů. Koncové stupně jsou diskrétní, ani po dlouhé době provozu se zesilovač nezahřívá. Základem dostatečně dimenzovaného napájení je tu velké trafo, díky kterému se hmotnost vyšplhala při rozměrech 43,4 x 15,1 x 33,9 cm (š x v x h) na téměř 9 kilogramů.
Co se týká funkcí a zpracování signálu, je tu vše, co je důležité a moderní, ale nic, co by se dalo označit za nějaký velký nadstandard – třeba upscaling signálu. Za to je tu kromě obligátní kalibrace Audyssey MultEQ XT, která funguje rychle a dobře, bohatá podpora „filmových" kodeků – Dolby TrueHD, DTS-HD, DD EX, DPL IIx, DPL IIz, DTS-ES či DTS 96/24 (prostě se zvukem u filmů problém nebude), tak formátů „audiofilských" – jmenovitě třeba FLAC a WAV až do rozlišení 24 / 192, nebo dokonce DSD. Pro formáty WAV, FLAC, ALAC, AIFF i DSD je k dispozici také komfortní přehrávání bez mezer, pro méně náročné chvilky je dostupná služba Spotify či internetová rádia. V lokální síti si užijete streamování z NAS serverů přes protokol DLNA 1.5, nebo hraní přes AirPlay. Praktickým doplňkem je bluetooth.
Skrze HDMI konektory pak propluje bez zaseknutí i 4K rozlišení (60 Hz a 4:4:4), 3D pak asi není třeba zmiňovat. Co do zvukových vychytávek je tu Compressed Audio Restorer (který má trochu vylepšit horší kvalitu MP3 a jiných komprimovaných souborů) a Optimised Bass Redirection, funkce, která pomáhá správně nasměrovat basové tóny, pokud nemáte instalovány subwoofery (jinými slovy u basů trochu přitlačí).
Denon AVR-X1100 jsme si sice neužili v plnohodnotné 7.2 instalaci, ale alespoň s Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus a Cabasse MC40 Minorca, alternativně ještě Yamaha NS-F901. Zdrojem signálu byl Pioneer BDP-LX71, pro zvuk pak ještě Naim CD5si, Yamaha CD-S2100 nebo Marantz NA8005. Dívali jsme se na televizi Philips Ambilight. Kabely nesly značky Monster Cable, Eagle Cable, QUAD, ProAc, ale u surroundových kanálů vedl signál i obyčejný reprokabel HAMA.
Denon AVR-X1100 velmi dobře ilustruje pokrok v oblasti zvukové kvality té dostupné nejdostupnější třídy multikanálové techniky – dvoukanálový zesilovač za stejné peníze bude pravděpodobně na hudbu vždy fungovat o něco lépe, ale jak se zdá, ani AVR už nejsou problematické.
Moc se nám líbil dostatek energie pro vícekanálovou reprodukci, třeba bouračka auta v úvodu Blu-ray disku „Constantine" je pěkně jiskrná a energická, byť oproti high endovým receiverům není tak dobře rozlišeno tříštění skla, skřípavý zvuk drceného kovu je ale přesvědčivý. AVR-X1100 sází spíše na menší objem s dostatkem síly, nezaplaví vás tedy obřím basem, ale spíše poklidnými a na danou třídu slušně definovanými spodními tóny.
Celý projev je příjemně kultivovaný, hlavní pokrok v přednesu u Denonu udělali hlavně v potlačení ostrostí a drobných nepříjemností, které vznikají hlavně při vyšších hlasitostech. V této cenové třídě je zvuk jednoduše fajn – jednoduchý, srozumitelný a rozumně detailní. To ostatně docela zafungovalo třeba i u „St. Louis Blues" Hugh Laurieho („Didn´t it rain" | 2013 | Warner Bros. | 5053105713721). Kytara byla sice o ždibec měkčí, ale s dostatečně kovovým zvukem strun a informací bylo na danou cenovou třídu AVR slušně.
Nejvíce to Denonu AVR-X1100 sluší ve středních a mírně vyšších hlasitostech – tam se zvuk již velmi pěkně otevře a žádné z pásem nemá navrch. I Mendelssohnův „Oktet pro smyčce v E moll, op.20" (1993 | naim | naimcd003) působí kultivovaně, bez nacinkaných výšek (což není u A/V receiverů úplně obvyklé) a s dynamikou, která funguje, byť vás do sedačky nezarazí.
Čistý a velmi jemný zvuk AVR-X1100 sluší také hlasům – jsou srozumitelné a přitom s velkou tolerancí k sykavkám. I české televizní vysílání se tak například dá docela rozumně poslouchat, aniž byste naráželi každou druhou vteřinu na nepříjemné zvukové artefakty.
Snad jen pokud budete od tohoto přístroje vyžadovat suverénní ovládnutí velkých reprosoustav při vysokých hlasitostech, asi to nebude jeho pravá parketa. Obzvláště velké orchestry, nebo hodně tvrdá hudba si žádají přeci jen něco trochu jiného. Ale to už byste prostě po receiveru za 13 a půl tisíce žádali trochu moc.
Naopak obrazová část je exkluzivní – i třetí rozměr na Blu-ray „Gravitace" je pěkně ostrý, obraz rychlý a detailní, jak si jen můžete v této cenové třídě přát.
Za danou cenu není u Denon AVR-X1100 co řešit. Pokud hledáte více než dostupný A/V receiver s opravdu bohatou a aktuální výbavou a pokud se skvělým obrazem dle moderních trendů chcete čistý, poklidný a jemný zvuk, který sluší klasice, akustice nebo třeba i popu, stejně jako umí velmi pěkně podat vokály, byť vás neohromí cinknutím na výškách, nebo dramatickým objemem a silou na basech, pak si zařaďte do seznamu právě nový základní Denon. Spousta funkcí stačí v podstatě na všechno, co si běžný smrtelník dnes může přát, obraz je v dané třídě skvělý a zvuk, zvuk se dá poslouchat velmi dlouho a velmi lehce. Pro běžné soužití je to prostě příjemná kombinace.
Kč 13 490,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ skvělá cena za tolik funkcí
+ hezký vzhled i stavba
+ bezproblémová síla a energie pro hudbu i film
ZÁPORY
- škoda nepřítomnosti druhého HDMI výstupu
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:Eurostar Ostrava | www.eurostar-ostrava.cz
