Kanadští PSB se zaměřují – ne nepodobně jako NAD a Bluesound, s nimiž patří do jednoho koncernu – na dostupnější, řekněme „realistické“ hi-fi. Jejich reprosoustavy také do velké míry ctí spíše styl pohodového poslechu, než inklinace k studiovému monitoringu. V nabídce pak mají zajímavý koncept Alpha iQ, naznačující, že v kompaktních regálovkách se skrývá chytré (ve smyslu praktické) řešení celého audio systému pro moderní poslech.

Na první pohled jsou Alpha iQ klasické malé regálovky, díky „otočenému“ uspořádání měničů s tweeterem vespod a středobasem nad ním dobře poznáte, že vznikly právě u PSB. Čelní deska je velmi čistá, jednoduchá až nenápadná, jediným charakterizujícím prvkem krom reproduktorů se stříbřitými dekorativními kroužky je malý kryt výškáče s logem.

VIDEO

Také ostatní strany MDFkových ozvučnic jako takových – vyvedených ve stejném matném provedení jako předek, od nějž je odděluje tenký lesklý proužek, naznačující dělící hliníkový profil – jsou konzervativně pravoúhlé, na jedné z nich najdete v horní části malou informativní a ovládací plochu.

Dobrá zpráva je, že ačkoliv jde o dostupnější aktivní systém, kde se konektivita a zpracování signálu soustředí do jednoho kanálu, obě reprosoustavy jsou aktivní a synchronizují se bezdrátově (pokud můžeme soudit, tak bez výpadků či zpoždění), což je pohodlnější, než nutnost táhnout mezi nimi buď klasický reprokabel nebo minimálně kabel signálový.

Na „master“ kusu najdete ne obrovskou, ale dostačující sbírku konektorů. Jeden pár cinchů analogového vstupu podporuje dokonce gramofony s MM přenoskami (proto je tu zemnící kolík), ale lze jej nastavit i jako klasický linkový. Dále máte možnost připojit subwoofer, přes digitální optiku třeba herní konzoli nebo televizi (to kdyby se vám nechtělo pracovat s přítomným HDMI eARC). Hodit se může i 3,5 mm jack dalšího analogového vstupu a samozřejmě nechybí ethernetové rozhraní pro streamování, doplněné o USB konektor pro datové paměti. Skryté zrakům zůstávají antény pro Bluetooth a Wi-Fi připojení. V horní části zad se otevírá excentricky umístěný bassreflexový otvor.

Vnitřní zesilovací platforma není firmou nijak blíže definována, krom toho, že v každém kanále pracují dva zesilovače – 30 Wattový pro vysoké tóny a 60 Wattový pro středy a basy. Co však popsáno je dobře, to je zásadní streamovací platforma, sloužící pro celkové ovládání. Stojí totiž na systému BluOS, což nejen znamená češtinu a komfortní logiku i rychlost reakcí, ale také možnost spojení s dalšími výrobky NAD a Bluesound třeba v multiroom režimu. A samozřejmě také široké možnosti streamování jak z lokálních zdrojů, tak internetových služeb a rádií.

Jako osazení zvolil výrobce 1,9 cm široký tweeter s hliníkovou kopulkou, jejíž magnetický systém z neodymů je vybaven ferrofluidem. Doplňuje jej 10 cm kónický polypropylenový středobas s gumovým závěsem. Dělící frekvence výhybky s filtrem čtvrtého řádu leží na rovných 3 000 Hz.

Celkově by měly reprosoustavy umět hrát mezi 64 – 25 000 Hz (+/- 3 dB) s tím, že s poklesem -10 dB „dají“ i 35 Hz. To není špatné na ozvučnice, které mají šířku 14,5 cm, výšku 24,6 cm a hloubku 19,2 cm. Jeden kus váží nějakých 3,7 kg.

Alpha iQ jsme zkoušeli poměřovat hlavně se sestavou EverSolo DMP-A6 / Cambridge CXA81 / Fischer & Fischer SN-70, ale také s hlavním systémem Métronome DSC / Norma Revo SC-2 LN / Norma Revo PA 160 MR / KEF Blade One Meta. O podrobnostech jednotlivých sestavy (kabely, podložky, filtry,…) se dozvíte v pravém sloupci -->.

Ačkoliv jsou Alpha iQ maličké, mají výhodu aktivní koncepce a vyladění přes DSP, což často dovoluje čarovat s pocitem plnosti a hloubky. Bas v „Black Wolf Blues“ Margo Price („Strays II“ | 2023) to vlastně potvrdil – PSB nejdou tak hluboko, že byste hledali subwoofer, ale rozhodně zaskočí svou plností a tím, že zvuk je rozhodně větší, než se zdá. Ta úplně nejnižší část, čestně řečeno, je tu samozřejmě jen v obrysech naznačená, nemá ten fyzický impakt, ale wow efekt je přesto nad očekávání velký. Spodní frekvence pak mají charakter trochu do hezka, mírně hebký, pocitově barevně bohatý.

Nejspíše vlivem digitálního processingu se pak zdálo, že i průměrně kvalitní nahrávka, jakou je „Soak Up The Sun“ od Soccer Mommy z její desky „Karaoke Night“ z roku 2023 se poslouchá dobře. Přednes je tak nějak dost tolerantní a dokáže vokál trošku upřednostnit, což je vzhledem k jeho jisté zapadlosti v mixu prostě příjemné. V zásadě jde o střední pásmo pojaté klasicky ve stylu PSB – milé a bohaté, maličko měkčí a bezkonfliktní. Není to zvuk, v němž by se blyštěl kdejaký detail, jeví se spíše organickým a takový „všepřítomný“ – jako kdyby vlastně nešel spojit s konkrétní pozicí reprosoustav, ale vycházel z celé plochy před vámi.

Nejvyšších tónů se ukázalo být „tak akorát“, ne úplně mnoho, ale ne tak, aby působily nedostatečně přítomné. Zvonivá a břinkavá „Ready Set Go“ Grace Potter („Mother Road“ | 2023 | GEP Adventures) tím ztratila trochu na svých přeci jen říznějších hranách. Na druhou stranu, pro prostory, kde není po akustických úpravách ani stopy a odrazy mohou způsobit při vyšších hlasitostech lecjakou nesnáz je to patrně charakter vhodný – a nakonec právě v běžné domácnosti budou Alpha iQ nejspíše doma. Rozlišení výšek pak odpovídá třídě, žádný problém.

Co do energie i produkce poměrně mohutná skladba „La jetée“ mladého Francouze Raphaëla („Haute fidelité“ | 2021 | SONY | 886448619079) působila jako hraná většími reprosoustavami, neklamný benefit řízení aktivní koncepcí. Není to samozřejmě drajv, kterým byste roztřepali prkna v podlaze nebo hrnky v polici u sousedů, nicméně i hlasitěji s Alpha iQ zachovávají svůj příjemně nenucený přednes s trochu plnější podstatou a nepůsobí, že by se blížily k nějaké oblasti stresu, což je dobré. Limit je pouze v tónech pod dejme tomu 50 Hz, kde – jak už bylo řečeno – zůstávají spíše obrysy. Ale v celkové klidnosti nechybí adekvátní množství síly pro běžný zábavný poslech.

Tak jako „sesterský“ NAD, ani PSB si z pohledu rozlišení a technické preciznosti řekněme „na nic nehrají“- „I Asked“ od MABGATE („MABGATE“ | 2023) byla férově čitelná, ale samozřejmě spíše organická, s dominantními středy, následovanými basovou částí a výškami, jmenováno z pohledu pocitově převažujících pásem. Ale celkově je přednes příjemný, odpovídající hi-fi nárokům této cenové relace a jakkoliv nepase to nejkřehčích jemnostech, působí zvuk důstojně čistě a zřetelně.

Prostor skladby „Čierna šelma“ Kataríny Málikové („Postalgia“ | 2019 | Sinko Records | SR 0119) poukázal na mírně atypický charakter, s nímž Alpha iQ scénu vykreslují. Jako kdyby neměla úplně přesně zakotvené hranice, definované jak je to běžné pozicí ozvučnic, ale byla lehce difúzní, jaksi „odevšad“. Neznamená to, že byste se v pravolevé ose nevyznali, nástroje, hlas i další zvuky mají své místo, nicméně jako kdyby se nesnažily reprosoustavy o dokonalé bodové zaostření každého tónu, ale naopak o jeho expanzi do prostoru. Je to každopádně zajímavé a přispívá to k pocitu většího než očekávaného rozměru reprodukce.

Významnou silou v charakteru Alpha iQ je jejich schopnost zkrotit libovolnou nahrávku do poslouchatelné formy (což vám logicky dává velmi široký záběr a možnost poslouchat cokoliv zrovna chcete) – říznou „All of my Friends are Going to Hell“ (reverendka Kristin Michael Hayter | „SAVED!“ | 2023 | Perpetual Flame Ministries) zbavily reprosoustavy kousavých hran, ale vlastně nechaly tu zábavnou podstatu (dá-li se tak mluvit o hudbě, která vyhrožuje peklem a je spíše kázáním, ale budiž). Z malého all-in-one systému se tu prostě line muzika v bezkonfliktním, neúnavném a snadno zpracovatelném formátu.

Skladné systémy typu „vše v jednom“ nejsou žádnou horkou novinkou, přesto jich – s ohledem na to, kam pokročila dnešní technika, ať už jde o zesilovače třídy D, samotné měniče, výkony DSP nebo různé streamovací platformy – není na trhu nijak přehnaně mnoho. PSB Alpha iQ patří mezi ty dostupné a přesto nabízí širokou konektivitu, velmi kompaktní rozměry (oboje ideální pro „běžného člověka“), největším benefitem je ale rozhodně integrace platformy BluOS. Čeština, rychlost, stabilita, snadná dostupnost všech možných digitálních streamů a třeba i možnost zapojení do více zón jsou skvělá věc. Zvukově jsou pak Alpha iQ komfortní, odpovídající tomu, co byste si tak představili od fajnového hi-fi za „třicet a něco“. Díky danému naladění pak nevadí ani jistý drobný limit v nejhlubších tónech, schopnost vytažení středů je fajnová a jemnější výšky nakonec také nebudou problém, protože zajišťují do velké míry onu bezkonfliktnost. Hledáte-li svůj první krok do světa „dobrého zvuku“, ozvučení nějaké menší „druhé místnosti“ nebo prostě praktické a rozumné řešení, jsou PSB Alpha iQ důstojnou hodnotou za dané peníze.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (basové pasti a absorpčně-difúzní panely Sonitus Acoustics, koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Vzhledem k subjektivně vnímanému charakteru jsme – nutno přiznat – očekávali přeci jen maličko jiný tvar frekvenční charakteristiky, ale slouží ke cti vývojářů z PSB, že naměřená odpověď je reálně téměř precizně rovná. Je vidět – nejspíše následkem práce bassreflexu – mírný peak na 50 Hz, stejně jako drobná „vanička“ v oblasti 2 – 10 kHz, která může stát za dojmem potlačených „křiklavých“ tónů. Celkově však jde o velice dobrý výsledek.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Zde stojí za zmínku, že bassreflex v malém těle má tendenci k rezonanci, která je silnější než samotný výstup z předního středobasu (500 – 600 Hz), ale zdá se, že s tím výrobce pracoval a výslednou frekvenční charakteristiku to neovlivnilo.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ +/- ] | VELKÁ [--> 40m2] [ × ]

Kč 33 490,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ BluOS platforma

+ phono vstup

+ velmi kompaktní s ne malým zvukem

+ komplexní výbava pro běžnou domácnost

+ v kontextu cenové relace zábavný zvuk

ZÁPORY

- trochu chybí fyzické dálkové ovládání (nicméně dá se koupit Bluesound RC1 či naučit pokyny z libovolného jiného)

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AV Integra | www.avintegra.cz 

fSdílet

Tweet