Jedním z trendů moderní doby je zjednodušování. Procházejí jím daně, školní výchova, texty v médiích i elektronické přístroje v obecné rovině. Lidé chtějí používat hi-fi rychleji, snadněji a bezproblémověji. Touží po řešení s co nejmenšími rozměry, co nejméně tlačítky a s minimální potřebou údržby. Právě proto se stále více věhlasných jmen i ze světa „velkého“ hi-fi rozhodlo nabídnout lidem takzvané all-in-one přístroje, zahrnující typicky CD přehrávač, integrovaný zesilovač a tuner, občas ale třeba také schopnost pracovat s iPodem a mp3 přehrávači nebo streamovat hudbu z internetu a počítačové sítě. Právě tuhle kombinace nabízí i jeden z posledních příspěvků této kategorie od věhlasného britského výrobce Naim Audio – all-in-one model Uniti.
Když si pamětník vzpomene, že Naim v osmdesátých letech odmítal digitální zdroje signálu jako slepou uličku (rozuměj CD), odmítal integrované zesilovače a tvrdošíjně trval na rozdělení předzesilovačů a koncových zesilovačů, dálkové ovládání pro ně bylo nutným komerčním zlem a je jednou z těch nejkonzervativnějších firem v oboru, je trochu zvláštní mít v ruce to nejmodernější a nejtrendovější řešení zrovna s jejich logem. Na druhou stranu, uvědomíme-li si, že když Naim konečně vzal CD formát na milost, dokázal stvořit jeden z nejlepších přehrávačů historie (Naim CD555 / PS555), je i Naim Uniti z tohoto pohledu minimálně slibným počinem.
Uniti – jak už bylo řečeno a jak to i název napovídá – sdružuje do jedné štíhlé (87 x 432 x 314 mm), elegantní jedenáctikilogramové krabice s typicky Naimovským vzhledem, plným ostrých hran, eloxovaného hliníku a černé barvy, CD přehrávač na bázi chváleného základního firemního CD5i, integrovaný stereo zesilovač na základě neméně ceněného Nait 5i, tuner pro FM rádio, internetové rádio i DAB a jako příjemný bonus možnost připojit externí pevný počítačový disk s hudebními soubory ve víceméně jakémkoliv běžně používaném formátu, natáhnout hudební data přes počítačovou síť (kabelem či přes integrovanou wi-fi) z kompatibilních zdrojů, mp3 přehrávač nebo iPod. Naim Uniti hostí také D/A převodník, původem z CD5x, schopný zpracovat signál v kvalitě 24bit / 96kHz, navíc dva další analogové vstupy, kdybyste si vzpomněli, že tento všeuměl přeci jen neumí až tak úplně všechno a nakonec jeden DIN konektor pro spojení s phono předzesilovačem Stageline, kterým dovedete výbavu Naim Uniti k dokonalosti. Jediné, co tak vlastně musíte udělat je vybrat pár vhodných reprosoustav a zapojit je do relativně subtilních, ale pevných výstupních konektorů, v nichž schováte pouze banánky, což je trochu škoda. Bude-li vám to málo, máte k dispozici ještě dva linkové výstupy pro subwoofer a 3,5mm jack pro sluchátka. Toho je škoda, možná by si přístroj přeci jen zasloužil „audiofilskou“ 6mm verzi.
Přestože jsem zmínil, že Naim Uniti používá řešení kombinující CD5i a Nait 5i, jedná se pouze o jejich základ – veškeré obvody prošly revizí a byly uzpůsobeny k vzájemně ideální spolupráci, takže by technologicky měly být kvalitnější než oba zmíněné přístroje. Integrovaný zesilovač disponuje výstupním výkonem 90W na kanál při impedanci 4 ohm a 50W při impedanci dvojnásobné (tyto hodnoty lze vylepšit pomocí přidání samostatných výkonových zesilovačů), frekvenční rozsah je pak 20 – 50 000 Hz, což je oboje pro zamýšlené využití více než dobré. Trochu horší je velmi průměrný odstup signálu od šumu 80dB, daň za all-in-one řešení v jedné krabici. V běžných podmínkách by ale ani to nemělo kvalitě reprodukce ublížit. V tomto zařízení (zdráhám se ho nazývat přehrávačem, na to má příliš mnoho funkcí) hraje prim typicky do boku výsuvný šuplík ve stylu Naim, osazený transportní mechanikou Philips VAM1202/12. Solidní a robustní konstrukce šuplíku i transportní mechaniky samotné, vychytané léty produkce, předurčuje tuto část k dlouhé trvanlivosti. Dostatek energie k napájení celého systému pak poskytuje poměrně velký toroidní transformátor (330VA) se šesti sekundárními vinutími, což by kolem a kolem mělo zajistit dostatečné dodávky napájecí energie v každém okamžiku, při každé hlasitosti.
Celý přístroj se ovládá pomocí devíti podsvícených kulatých tlačítek na čelním panelu a velkého monochromatického OLED displeje nebo pomocí dodávaného, velmi dobře tvarovaného i ergonomicky navrženého dálkového ovládání. Menu se na velkém displeji čte dobře i těm se slabším zrakem, dostat se k jakékoliv požadované funkci nebo najít soubory na externím disku je otázkou stisknutí několika málo tlačítek. Nikde jsem nenarazil na žádný zádrhel, při jednoduchosti celého systému snad ani není kde.
Během pár týdnů soužití s Naim Uniti jsem vyzkoušel přehrát kousky ze své sbírky CD i na externím disku uložené nekomprimované zvukové soubory, jejichž ukládáním jsem strávil před nějakým časem skoro celý víkend a jedná se o bit-perfect kopie vybraných povedených nosičů. Kvalitu tuneru jsem se rozhodl v českých podmínkách příliš nehodnotit, protože digitální DAB tu nefunguje, analogové FM rádio z 95% stojí za vyližkapsu a internetová rádia si nejdřív musíte pracně najít. Většinu času strávilo Uniti ve společnosti Harbeth Super HL5, Xavian Primissima a Usher S-520 II, plnohodnotnými partnery ale byly pouze první jmenované a obdobné či lepší (zkoušel jsem Quad ESL2905, Dynaudio Contour S3.4 a Canton Vento Reference 3.2 DC), což samo o sobě vypovídá o kvalitách Uniti.
Jméno Naim je neodlučitelně spjato s pojmy muzikálnosti, hudební životnosti a precizního timingu reprodukovaného zvuku. Jinými slovy, Naim dle všeobecných soudů dokáže do hudby vtáhnout. Uvidíme, zda to dokáže i přístroj, jehož pořizovací cena je v zásadě nízká na počet funkcí, které zvládá. Vezmeme-li v potaz, že řešení pomocí jednotlivých přístrojů by mělo stát alespoň 100 000,-, nabízí se otázka, kde a jak se vlastně šetřilo a jestli to je někde poznat.
Už po několika prvních dnech je jasné, že Naim Uniti nikdy nebude tím nejlepším, co jste kdy slyšeli, ale spolu s tím vyplývá na povrch i to, že to nijak nevadí. Je to jako kdybyste vzali nějaký velký a drahý, ryze high-endový systém a tak trochu ho upustili. Stále to bude high-end, ale v trochu jemnějším balení, o něco méně důrazný, o málo méně zaplavující, přesto dostatečně dobrý, abyste si jeho poslech užili bez vážnějšího problému a bez připomínek, krom pár situací, v nichž ale chybu stejně budete muset hledat nebo být velmi zkušení a velmi nároční, abyste ji odhalili.
Velmi zajímavým testovacím polem bylo pro začátek zkoušení, zda hraje lépe originální CD nebo jeho bitová kopie na připojeném pevném disku. Přiznávám, že pokud bych vysloveně musel vynést verdikt, CD se zdá o něco malinko vzdušnější, naopak přehrávání ze souboru o málo dramatičtější, ovšem nuance jsou to tak malé, že bych neměl šanci je odhalit při slepém testu a ani se neodvážím přisuzovat je něčemu jinému než náladě nebo očekáváním na základě zkušeností. To je ovšem dle mého skvělé vysvědčení pro kvalitu převodníku i celého systému zpracování „počítačové“ hudby. Samozřejmostí je ale to, že přehrávání z CD se vyrovná pouze soubor dostatečně kvalitně připravený a zásadně nekomprimovaný. Uniti z em-pé-trojky zázrak rozhodně neudělá, ba naopak vyzní všechny ostré hrany, nepřirozené barvy i nedostatek informací.
Celkově mne ale Uniti překvapilo tím, že opravdu stojí za svou cenovku a že se jedná o plnohodnotný high-end, ačkoliv ve velmi kompaktní formě. Skvěle poznat je to na sérii American Recordings Johnnyho Cashe – díly I, II a IV, všechny postavené na jednoduché akustické kytaře a starém, vetchém hlasu umírající legendy, který se co chvíli zlomí a když zpívá „Hurt“, věříte mu každé depresivní slovo. Jen tak mimochodem jsou jak kytara, tak hlas sejmuty opravdu na úrovni. Skvělá lokalizace i vzdušnost nahrávek, téměř hmatatelná textura strun i těla kytary i dostatek detailů nezavdávají jediný důvod ke stížnostem. Něco málo bychom ovšem našli třeba u dravé rockové nebo všeobecně tvrdší hudby s mocnou basovou linkou nebo u akustického jazzu s dobře nahraným kontrabasem. Očekávaný objem a u jazzu i tělo nástroje jsou naprosto v pořádku, chybí však určitá míra důrazu na nejnižších kmitočtech při vyšších hlasitostech, což lze ovšem přisoudit i průměrnému výkonu. Navíc to nijak nekazí muzikální zážitek, nemáte-li zrovna škarohlídskou náladu a potřebu pitvat hudbu místo poslouchání.
Charakter zvuku se pak liší od typicky Naimovského, ať už jej srovnáváme s novou řadou XS nebo i „dárcovskou" 5i. Zdá se, že muzikálnost se posunula od tonální neutrality sourozenců o půl krůčku směrem k analogové líbivosti, nikoliv ale takové té mírně rozbředlé, kterou dostanete od levných elektronkových zesilovačů, kdepak. Tahle analogovost má své kouzlo a jemnost při zachování dostatečné detailnosti a pevnosti v celém zvukovém spektru. Prostě a jednoduše není zvuk „tak tranzistorový“. Jsem si jist, že je to vstřícný krok vzhledem k předpokládanému složení majitelů Uniti, kteří budou chtít poslouchat hudbu dostatečně dramatickou, vtahující, ale přitom neobtěžující.
Maličko problematický může být pokus seriózně poslouchat klasickou hudbu, zvláště pak velká hudební tělesa, která se do zesilovače „nevejdou“. Tento problém by případnému zájemci ale mohl vyřešit přidaný samostatný výkonový zesilovač nebo monobloky Naim s dostatečným výkonem. Není to ale piha na kráse Uniti, reprodukce početnějších orchestrů je problematická i pro o mnoho dražší komponenty. I přesto zachovává toto zařízení dostatečný přehled o jednotlivých nástrojových sekcích, i když v tak trochu kapesním provedení a tím pádem menší působivostí. Naopak třeba operní zpěv je zvlášť u vyšších tónů působivě přesný a emocionální, i sólové nástroje jsou perfektně vykresleny včetně prostoru kolem. Ten sice není bůh ví jaký, ale je tam, což jsem dosud u žádného integrovaného řešení neměl možnost slyšet (hovoříme i třeba o ceněném Arcam Solo Mini).
Zmínil jsem už, že část s tunerem jsem se rozhodl příliš netrápit, ale přeci jen bude dobře se o ní trochu rozepsat. Plně automatické naladění jistě používání usnadní, má ale poměrně přísný filtr, takže horší signál v zájmu dobrého poslechu raději neuloží. Poslech zoufalé české FM kvality je přijatelný, což je plus pro kvalitu „rádiového“ řešení uvnitř Uniti, ale nepředpokládám, že by kdokoliv používal tuner na víc než občasný kulisový poslech a v tu chvíli dostává řešení minimálně stejně dobré, jako většina běžně dostupných.
Jaké tedy je Naim Uniti? Velmi univerzální centrum pro každodenní běžné i náročné poslouchání, které uspokojí i náročného posluchače. Cena se na all-in-one přístroj může zdá vysoká, ale vezmeme-li v potaz to, že CD hraje pravděpodobně lépe jakýkoliv přístroj v kategorii do 30ti tisíc, integrovaný zesilovač se svými parametry pohybuje v týchž vodách, dostáváme se na cenu Uniti a to je třeba ještě připočítat samostatný tuner a ještě transport pro mp3 přehrávač a iPody, takže není zase takový problém dostat se daleko přes 100 000,-. Z tohoto pohledu se Uniti jeví jako obzvláště výhodný mix, nabízející za dostupné peníze kvalitu dříve vyhrazenou sestavám dvojnásobné ceny. Pro mě osobně překvapení, které mohu upřímně doporučit k poslechu…
Cena Kč 64 990,-
