Jméno KR Audio patří k těm „jiným". Jde o firmičku pana Riccardo Krona, kterou po jeho smrti převzala jeho manželka Eunice. Společnost založili v roce 1992 na zbytcích Tesly v pražském Hloubětíně, kde je najdete dodnes. Oproti drtivě většině jiných výrobců na to jdou v KR Audio jaksi „odzadu" – neprodukují elektronkové zesilovače, ale zesilovače pro elektronky. Protože právě „lampy" jsou jejich hlavním artiklem a tím, čím jsou světově unikátní.
Navazují prve na tradice Marconiho koncepci, už za dva roky své existence se ale stáčí směrem do high end audia – a výsledkem jsou obrovské, drahé, ale hlavně skvěle hrající elektronky T-1610, familiérně nazývané Kronzilla pro obrovský výkon. Však jde také o nejvýkonnější kdy vyrobené elektronky pro audio aplikace. Pointou je precizní ruční výroba každého kusu (i u méně exotických typů elektronek), dokonce i pečlivý výběr skla, které bude použito. Dnes také patří do týmu český konstruktér, který zjevně ví, kudy kam a který navázal na nápady doktora Krona a posouvá je dále.
Všechny zesilovače pak, stejně jako samotné elektronky, vznikají zcela ručně a pečlivě – jinými slovy nejde o žádnou konfekci. Ale to je asi jasné každému, kdo se jen podívá.
My jsme měli možnost potkat se s jedním z nových základních modelů VA830 u českého distributora, firmy InAv. VA830 (jako vlastně většina produkce) není čistě elektronkovým kouskem, ale zesilovačem hybridním, kombinujícím výhody dobrých elektronek a dobrých polovodičů. Od pohledu byste to ale asi neřekli – zesilovače KR Audio se totiž skrývají v nebývale industriálních skříních (dnes mají ale již dostatečně kvalitní zpracování, hodné pořizovací ceny), z nichž dominantně vykukují právě firemní elektronky. V případě VA830 zakryté bohatě perforovaným krytem / chladičem / ozdobou.
Ale popořadě – zesilovače KR Audio VA830 je velký – jak už můžete vidět z fotek, dokonce hodně velký (konkrétně je to 38,5 x 24,5 x 41,5 cm / š x v x h). 20 kg jeho hmotnosti, rozložené na „sloních" nohách, připadá krom bytelného šasi z mohutných kovových profilů (inu, chlazení je u elektronek důležité) na masivní transformátory z produkce KR Audio – jsou tři a zabírají se svým krytem vlastně celou zadní polovinu přístroje. Tu přední zabírají již zmiňované elektronky pod chromovaným krytem. Jde o kvartet 300B z produkce KR. Protože jde o integrovaný zesilovač, na čelní stěně je přímo uprostřed pěkně bytelný regulátor hlasitosti – „vizuál" zesilovače doplňuje už jen věru technicistní plaketa s logem výrobce a modelovým označením v pravé části, kde ještě o kousek dál najdeme senzor pro dálkové ovládání a spínací tlačítko, v levé polovině nízkého čela pak tlačítka bez bližšího popisu, kterými přepínáte vstupy. Toť vše. Puristické, charakteristické, funkční a spolehlivé – prim tu hraje něco jiného, než cizelovaný vzhled a serepetičky. Dokonce i provozní stav a aktivní vstup označují jen decentní červené diody.
Zadní strana je podobně účelná – přístroj je sice celkově masivní, ale vlastně na něm mnoho místa není. Však si všimněte, jak blízko je čtveřice analogových RCA vstupů (i když zase ne tak blízko, aby to bylo nepohodlné), nebo jak přesně akorát místa je kolem velkého kolébkového síťového spínače či síťové zásuvky. Stejně tak robustní reproduktorové terminály WBT jsou zvoleny s ohledem na praktickou velikost, ale již zcela špičkovou kvalitu – žádné efektní křídlové matice a masivní záležitosti, jakkoliv by možná excentrické optice přístroje slušely.
Ještě zajímavější je vnitřní uspořádání – jakmile totiž zespodu nahlédnete dovnitř, spatříte jedinou, ale dobře zorganizovanou desku plošných spojů, kde většina signálové cesty odpovídá klasickému tranzistorovému zesilovači. Konkrétně předzesilovač je postaven na bázi MOSFET tranzistorů, koncový stupeň pak využívá zmíněných elektronek 300B (pořídíte v párech či čtveřicích za 350 EURO / ks – výrobce ale zato udává 2 – 3x delší životnost oproti „mainstreamovým" lampám) v push-pull zapojení a pracuje v čisté třídě A. Tam nabízí solidních 40 Wattů výkonu, což už pro domácí poslech většinou stačí – samozřejmě, že pro stometrové prostory s necitlivými reprosoustavami to není, ale pokud mají vaše soustavy blízko k citlivosti 90 dB a nehrajete si na koncertní úrovně poslechu, pak nebude problém. Elektronky KR Audio navíc umí zásobit reprosoustavy dostatkem energie, takže rozhýbou i ty náročnější.
Řízení žhavení a provozu elektronek má na starosti mikroprocesor, není tak nutné řešit nastavování žádných hodnot – snad jen výstupní impedance, která se starosvětsky mění pomocí šroubů mezi reproterminály. Mikroprocesor také hlídá stav elektronek, a pokud nějaká překročí svou životnost, nedovolí přístroji se ani zapnout. Navíc umí přizpůsobit zacházení s elektronkou jejím aktuálním parametrům, tak jak se nutně v čase budou měnit. V KR Audio VA830 se také skrývá více sofistikovanosti, než by se na první pohled zdálo.
Je také nutno mít na paměti, že i když zesilovač samotný nastartuje a začne hrát poměrně rychle, musíte mu dát alespoň hodinu, aby se „otevřel" – jednak logicky potřebují prohřát a ustálit elektronky, ale jak tvrdí konstruktéři, tak také polovodičová část potřebuje svůj čas. Tak či tak, my jsme v InAv přicházeli k důkladně „předehřátému". Poslouchalo se s připojeným Antelope Audio Zodiac Platinum se zdrojem Voltikus (tedy „počítačové" audio s vysokým rozlišením i CD ripy), jako reprosoustavy v InAv zvolili Von Schweikert VR-35 Export Deluxe a vše bylo propojeno pořádnými kabely vlastní značky InAv.
Kombinace tranzistorů a elektronek se po celou dobu poslechu projevovala velmi kultivovaně, navíc oproti mnoha lampovým konstrukcím (povětšinou tedy z nižších cenových tříd) tu není pochyb o skutečně high endové kontrole basového spektra. Nejen, že spodní oktávy v „No Sanctuary" od Chrise Jonese („Vinyl Classics Vol. 2" | 2014 | stereoplay) byly skutečně bohaté co do objemu, ale byla tu cítit také velmi slušná kontrola a autorita. Ve stejné cenové třídě se dá najít autoritativnější a přesnější elektronika s citelnějším impulsem u basových tónů, nicméně jen málokterý zesilovač zvládne za takové peníze hrát tak přirozeně uvolněně a sebejistě. Hudební celek je pak krásně plynulý a klidný.
Benediktýnští mniši z kláštera Santo Domingo de Silos nás přesvědčili ve své skladbě „Puer natus in Bethlehem" („Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725), že lampám nejčastěji připisovaná vlastnost, tedy otevřenost středního pásma, je vlastní i KR Audio VA830. Vokály jsou vysloveně nádherné, krásně prokreslené a čisté, navíc perfektně srozumitelné. Aniž byste pocítili jakýkoliv náznak snahy či tlaku, zvuk vás obklopí. Rozlišení je také skvostné; i když je všechno mírně vřelejší a snad i o dýchnutí měkčí, působí to velmi přirozeně a uvolněně sebejistě. VA830 už se jednoduše pohybuje v kategorii, kde máte pocit, že „jste skoro tam". Velmi pěkně zvládá zesilovač také oddělení jednotlivých hlasů, takže jednoznačně cítíte, že zpívá mnohohlasý sbor. Detaily KR Audio skutečně nešetří.
Při poslechu „Money" z výběru „Echoes" od Pink Floyd (2001 | EMI | 7243 5 36111 2 5) se zdálo, že KR Audio VA830 dává přeci jen o ždibec více prostoru středům a basům, než výškám – těch ale také není málo, stejně jako jsme neměli pocit, že by nějak zapadaly za ostatní pásma. VA830 jednoduše nesází na nacinkanost, výšky jsou sice dobře vykreslené, ale také měkčí, velmi jemné, dokonce snad až s velmi jemným nádechem sametu. Dost možná za to ale může také kombinace s nikterak intenzivně hrajícím převodníkem od Antelope Audio a klidnými Von Schweikert. Rozhodně je to ale charakteristika, která se dá poslouchat v podstatě neomezeně dlouho, stejně jako až nečekaně nahlas, aniž by to působilo hrubě či únavně. Velice nás také potěšila věrnost, s níž zazněly v této skladbě činely, respektive jejich úžasně přesvědčivý kovový nádech.
Ač se na papíře může zdát, že 40 Wattů sotva bude stačit pro plnohodnotný hlasitý přednes orchestrální klasické hudby, opak je ale pravdou – pokud tedy netoužíte po opravdu hraničních hlasitostech, nebo neposloucháte v opravdu velkém prostoru; v obou případech pak čistě tranzistorové konstrukce ve stejné ceně poslouží lépe. V reálném světě, konkrétně v trochu menší místnosti InAv, zazněla ale Orffova „O Fortuna" („Carmina Burana" | RSO Berlin + Chailly | 1984 | Decca | 411 702-2) s odzbrojující silou a energií, až překvapivě neelektronkovou. Je tu cítit jistota, nadhled a dostatečná rezerva, ani v nejdramatičtější chvíli zesilovač neztrácí kontrolu. Hlavně na sboru bylo znát, jak parádně umí VA830 udržet přehled, čistotu a srozumitelnost reprodukce.
Čím déle zvuk KR Audio VM830 posloucháte, tím příjemnější se zdá. Navíc si uvědomíte, že zesilovač servíruje ještě více detailů, než se původně zdálo – stačí se jen trochu uvolnit a ponořit do poslechu a vyplují na povrch. V Gabrielově „My Body is a Cage" („Scratch My Back" | 2010 | Realworld | PGCD12) to bylo velmi zřetelné – stačilo zapomenout na okolní svět a bylo to. Je jedno, jestli šlo o samotné piano a hlas, nebo se do díla pustil celý orchestr, bohatství informací a kontrola zůstávala stále stejná. Moc se nám také líbilo, jak se celý systém popasoval s reprodukcí proporcí nástrojů – jejich velikost a plasticita jsou velmi přesvědčivé.
To souvisí také s velmi slušným podáním prostoru – pokud sáhnete po špičkových monoblocích, scéna bude přeci jen jistější a hlubší, i tak je ale prostor opravdu hezký. „Nutty" z nepojmenovaného alba Thelonia Monka a Sonnyho Rollinse (2006 | Prestige | 0888072300101) se nese v duchu výborné separace jednotlivých nástrojových linek a velmi přesné lokalizace instrumentů. Je pravdou, že dojmu napomáhal i poslech v blízkém poli. Kontury jsou pevné, ale opět je tu cítit celková uvolněnost přednesu, takže pokud sáhnete po některých ze špičkových tranzistorů v této třídě, budou pravděpodobně o něco konkrétnější a pevnější. Ale celkové podání je natolik podmanivé a po všech stránkách skvělé, že nemáte potřebu něco takového řešit. VA830 je hotovým ztělesněním muzikálnosti.
Pokud se bojíte, že by měkčí, relaxovaný charakter mohl „zavánět" až příliš elektronkovým zvukem, který nacházíme u základních konstrukcí, pak se bát skutečně nemusíte. I popový Vangelis se svou rozmáchlou „Losing Sleep" z desky „Voices" (1995 | East West | 0630 12786 2) zní nepřehnaně, byť měkce a klidně. Žádný přebujelý bas (i když je rozhodně plný a bohatý), žádná líbivá barevnost – hudba sice není stroze přesná, ale přesto je víc než dostatečně blízko ideálu věrné reprodukce. Velmi působivá je také plynulost, s níž hudba kolem vás protéká.
Elektronky od KR Audio pak rozhodně nejsou určeny výhradně „soft" žánrům a akustice, kdepak. Zřejmě i dík kombinaci s tranzistory má zvuk drajv, je-li to třeba – „The Unwritten Law" od Deep Purple („The House of Blue Light" | 1999 | Polydor | 546 162-2) má slušné tempo a údernost, ne že ne. I ne zrovna dokonalou nahrávku ale hlavně KR Audio skvěle rozebere a vyextrahuje z ní informace. Je tu také cítit naléhavost, i když není VA830 úplně vlastní – přeci jen se tu tak nějak prolíná s celkovou uvolněností a neútočností. Rocku prostě občas sluší trocha té zvukové „špíny" a hrubosti.
Nadchlo nás také porovnání skladby „Visions of her" Davida Eliase v DSD a PCM – zkoušeli jsme verzi v 24 / 192 a porovnali jí s DSD64 a DSD128. Což nás dovedlo k tomu, že jakmile se soustředíte na samotnou hudbu, uvědomíte si, že přednes je zcela prost jakékoliv mechaničnosti a pocitu, že hudbu něco reprodukuje – vzniká tu pocit takové autenticity a nenásilné přirozenosti, že si užíváte prostě a jednoduše jen muziku. Párkrát jsme se přistihli, jak máme úplně prázdnou hlavu a nestaráme se o nic, jen o hudbu. To je asi nejlepší vysvědčení, které bez diskuse řadí KR Audio VA830 do říše high endu. Co se týká rozdílu mezi třemi verzemi skladby, pak s každým krokem výše bylo zlepšení skutečně cítit. Přibylo detailů, přibyla hloubka, přibyl pocit spojitosti zvukové scény a všechno jako kdyby se o kousek vyčistilo.
KR Audio VA830 je originální zesilovač a podobných na světě mnoho není (tedy pokud na sobě také nemají logo KR Audio). Jeho neuvěřitelně industriální optika se vám prostě buď musí líbit, nebo ji musíte nenávidět. Tvary jdou přímo k věci a na dřeň, jako kdyby tvůrci chtěli maximálně připoutat pozornost k tomu důležitému (a ona je to vlastně pravda) – k elektronkám. Ty v kombinaci s tranzistory na vstupu vytváří velmi přitažlivou zvukovou kombinaci, v níž je cítit otevřenost, rozlišení a přirozenost lamp, podpořená drajvem a konkrétností polovodičů, ovšem při zachování celistvé muzikálnosti a radosti z poslechu. Protože i když se VA830 může honosit na danou cenu velmi dobrým rozlišením, slušnou dynamikou a celkově velmi přirozeným, věrným podáním barev a velikosti nástrojů, to, co zůstává v paměti je uvolněná muzikálnost a dokonalá podmanivost, s jakou VA830 zahraje kdykoliv, kdekoliv a cokoliv při jakékoliv hlasitosti (pokud nebude opravdu vysoká). Pokud vás tedy specifické a velmi osobité kouzlo zesilovačů a elektronek KR Audio oslovuje, neváhejte – VA830 rozhodně patří do rodiny, ač na poměry značky patří k tomu nejlevnějšímu.
5 995 EUR – cca Kč 165 000,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ unikátní industriální vzhled (byť není pro každého)
+ velmi dobrá kontrola
+ skvělé rozlišení
+ vřelý, klidný a hladký „áčkový" zvuk
+ velmi vyrovnané pásmo bez uvadání na basech a výškách
ZÁPORY
- cena za nové lampy je docela vysoká
- velmi osobitý industriální vzhled opravdu není pro každého
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ:InAv | www.inav.cz