Berlínští mbl vyrábí hi-fi (přesněji high-end) už od roku 1979 a to na základě nespokojenosti zakladatele Wolfganga Meletzkyho s tím, že jeho domácí sestava prostě nedokáže přenést ten pocit velikosti a energičnosti orchestru, hrajícího jeho oblíbeného Mahlera. Vsadil na své přesvědčení, že je tomu tak kvůli směrovosti reprosoustav a přišel s originálním omnipolárním řešením, s nímž firma exceluje dodnes. Jenže nedílnou součástí katalogu je i široká škála elektroniky v podobně nezaměnitelném designu, jako mají samotné reprosoustavy.

Základní firemní řadou je Cadenza Line (poznáte ji podle toho, že před číselným označením komponentu je písmeno C), jejímž nejnovějším přírůstkem se stal první firemní streamer C41. Esteticky jde o klasickou firemní hračku, nebojící se výrazného lesku (můžete mít černé nebo bílé provedení vždy buď se zlatými nebo stříbřitými prvky).

Standardní hranatý tvar šasi je výrazně zjemněn klenutím horní strany, kteréžto umně skrývá celkově nadstandardní proporce. Na robustním čelním panelu je k dispozici spínací tlačítko po levé straně a pak kovový prvek s vestavěným obdélníkem displeje. Pod ním najdete otočný ovladač, sloužící primárně k úpravě hlasitosti, pohyb v nabídkách a nastaveních zajišťuje pětice maličkých tlačítek, jejichž popisky se objevují pod nimi na displeji. Případně samozřejmě máte k dispozici dálkové ovládání. Nativní aplikaci mbl nemá, nicméně dá se předpokládat, že využijete známé řešení typu Roon, případně jsou v některém z budoucích aktualizací plánovány také přímá napojení na TIDAL, Qobuz a Spotify.

Na ploché části horní stěny spatříte elegantní odznáček s logem firmy, kolem kterého se po zapnutí rozsvítí mléčná korona. Adekvátně pozici značky v luxusním segmentu je konstrukce bez na první pohled viditelných šroubů vyjma zadní plochy.

Na té najdete příjemně široké spektrum konektorů, napovídající, že C41 je spíše než jen streamer komplexní digitální centrum. Na vstupu je ethernetové rozhraní (žádná Wi-Fi nebo Bluetooth) a USB pro připojení počítačů, ale také AES/EBU, koaxiál a optika. Dokonce je tu i koaxiální digitální výstup. Analogové výstupy jsou dva – jeden RCA, druhý XLR.

V pravé části jsou nad napájecí zásuvkou instalována dvě ethernetová rozhraní pro vzájemné propojení a komunikaci firemních komponentů, vedle je ještě slot pro SD karty pro případný update softwarového vybavení, jakkoliv to C41 zvládá i po síti.

Že technicky streamovací platforma funguje, je stabilní, rychlá a splňuje co má, to jaksi patří ke standardu mbl, kteří vypustí produkt až ve chvíli, kdy mají jistotu, že zvládli technologii podle svých nároků. I proto fakticky první streamer přichází až roky po prvním boomu. Praktickému ovládání C41 jsme neměli co vytknout, ať už přes Roon nebo mConnect (AirPlay a UPnP) vše fungovalo na úrovni, kdy zapomenete, že by o to mělo být potřeba se jakkoliv starat.

Nejvíc se v mbl chlubí integrovaným D/A převodníkem, spíše ale jeho principem, než konkrétními technickými řešeními. Říkají mu True Peak Technology a jde – pravděpodobně, podle náznaků – o proprietární řešení, vyhýbající se běžným čipovým variantám. Ta totiž podle přesvědčení mbl zejména u moderních záznamů narážejí na limitaci, kdy už ze studia téměř přebuzený signál prostě ve špičkách oříznou na úrovni 2 voltů a to v oblasti digitálního výstupního filtru. Jejich True Peak Technology má mít právě tady dynamickou rezervu 3 dB – díky tomu by měla být dynamika i u nabuzených záznamů skutečně neošizená. Jedinou potenciální nevýhodou je to, že převodník zvládá „jen“ rozlišení 24 bit / 192 kHz a DSD64 – to stále bez problémů pokrývá drtivou většinu světové produkce a všechny streamovací platformy, nemluvě o tom, že třeba Roon stream přizpůsobí možnostem zařízení.

Druhým pozoruhodným nápadem je vlastní forma úpravy hlasitosti v C41, která probíhá uvnitř výše popsaného D/A převodníku. Ať už otočíte předním knoflíkem, použijete dálkový ovladač nebo přístroj zareaguje na posuvník v přehrávací aplikaci, úprava poslechové úrovně probíhá bez zásahu do digitální domény. Korekční mechanismus je v modulační části za převzorkovacím filtrem – tedy v bodě, kde dochází k převodu digitálního signálu na analogový. V mbl říkají, že toto řešení je fakticky prosté šumu nebo jakékoliv dynamické komprese a tím pádem nabízí zvukově nejlepší možné výsledky.

Firma podle vzoru mnoha luxusních výrobců z různých oborů jednoduše neudává žádné další parametry nebo třeba ani rozměry, protože technicky mají být řešení „prostě dostačující“ a na designové kousky si jistě místo uděláte, když je chcete. Jediným dostupným údajem tak je váha 15,5 kg.

C41 jsme si vyzkoušeli ve dvou „domácích“ sestavách, tedy hlavně místo Métronome DSC spolu s Norma Revo SC-2 LN (kterýžto předzesilovač občas mbl nahradil i v roli předzesilovače), Revo PA 160 MR a KEF Blade One Meta, propojeno mixem kabelů Nordost Heimdall 2, Valhalla 2 a KrautWire Super Symetric. Napájeno bylo přes IsoTek V5 Sigmas. Další detaily sestavy najdete v pravém sloupci -->. Po nějakou chvíli jsme pak streamer rozehrávali ve společnosti Musical Fidelity M8xi a Fyne Audio F1-5, detaily o systému najdete též ve výčtu redakčních sestav vpravo.

Když už se mbl chlubí svým použitým řešením regulace hlasitosti, neváhali jsme ho zkusit a musíme říct, že v segmentu „digitálního volume“ patří k tomu nejlepšímu – zvuk neinklinuje ke zploštění ani neztrácí svou přirozenou signaturu, nestane se pocitově „digitálním“, jako je to často patrné u objektivně klidně bezmála dokonalých, ale subjektivně nemuzikálních řešení. C41 v roli předzesilovače může posloužit bez ztráty kytičky.

Ne že by šlo o levný přístroj, dnes nastavené cenové standardy komponentů vyšší třídy jej ovšem rozhodně řadí mezi dostupnější. A přesto basová jistota v „Gentlmen cambrioleur“ Jacquese a Thomase Dutroncových („Dutronc & Dutronc“ | 2022 | Tomdu | 00602445827756) působila prostě skvěle – tak skálopevný a sebevědomě organizovaný a ohraničený bas se jen tak neslyší. Každá struna je jako na dlani, se svým naprosto jasně a čistě definovaným tónem, navíc i každé brnknutí znamená nebývalý příval energie. Rychlé, konkrétní, famózně zvládnuté energie. Znamená to drajv, důraz, super strukturu spodního pásma nebo třeba rytmiku s perfektním odpichem a švihem. Tohle je příkladný bas, razantní, ale propracovný.

Stream přefiltrovaný v mbl C41 ukázal s excelentní konkrétností hlasovou charakteristiku každého ze zpěváků The Gesualdo Six v nahrávce „Mše pro pět hlasů“ Williama Byrda (2023 | Hyperion | CDA68416). Není to však pevnost, která by nějak sálala energií nebo byla bonvivánsky grandiózní (jako třeba u Métronome). Prostě je, velice přirozeně, realisticky, naprosto lidsky přítomná, zvuk je bytelný a zcela otevřený. Množství detailů a informací, které se k vám dostává je prostě skvělé, přitom však C41 zůstává v každém okamžiku přirozeně, ne uměle, netechnicky znějící.

Famózní čistotu zažijete i při soustředění na cinkot činelů v „Mvt. 1, Section 3“ (Henry Threadgill Ensemble | „The Other One“ | 2023), kdy má kov precizní říz, jeden každý tón se skví jako naprosto oddělená entita, sledovat průběh jednotlivých tónů od explozivního břinknutí až po ševel na konci je naprosto snadné a to zejména díky pocitu skvělého kontrastu. Je to prostě zcela čistý, zaostřený, autenticky dravý zvuk, tak jistý, že už vůbec neunavuje a jen ukazuje nahrávku na skutečně skvělé úrovni.

C41 možná nemá tak velké proporce a tak mohutnou dynamiku jako DSC, nicméně celá bicí souprava Davea Lombarda v „Separation from the Sacred“ („Rites of Percussion“ | 2023 | Lomby Tunes) přímo pulsovala důrazem. Forma, respektive pevnost kontur má rozhodně přednost před hřmotností a mohutností, nicméně ten fyzický důraz a výbušnost jsou skvostné. Zvuk je úplně dostatečně plný, zejména ale rychlý a utažený, takže působí naprosto bezprostředně, možná až dravě. Sebejistota v reprodukci je skutečně vysoká a ani u takhle dynamicky vyzývavého záznamu v kontrole nezaváhá.

Skvělé pak je, že ačkoliv cítíte, že mbl C41 je technicky precizně hrající komponent, který si ke zvuku vlastně reálně nepřidává nějakou špetku své umělecké licence (či muzikálního charakteru, chcete-li), podání je přirozeně neutrální, bez technicistního odstupu. Největší z hudebních nástrojů pod rukama a nohama Anny Lapwood ve varhanní transkripci Chopinova „Nokturna, op. 9, č. 2“ („Luna“ | 2023 | SONY | 19658831402) zněl s podstatnou váhou, bez jakýchkoliv explicitních zdůraznění, ale přesto velmi přítomný, s báječnou barevností a velkým nadhledem z pohledu jistoty artikulace. Tón za tónem pluje, rozvibrovává masy vzduchu kostelní lodě a mbl ten pocit umně simuluje ve vašem obýváku. Je tu váha, masivnost, ale zároveň krotkost, zejména díky celkově excelentní konkrétnosti.

Čtyřnástrojová skladba „La Fiest“ Blue Chamber Quartet („First Impressions“ | 2007 | Stockfisch Records | SFR 357.4046.2) byla velmi soustředěná, mbl C41 patří mezi zdrojové komponenty, které stojí velmi „nohama na zemi“ – žádné zabarvení, žádný přidaný charakter, spíše jako kdyby systém vydestiloval záznam do hudebního obrazu zcela bez chaosu, nejistoty, ale přitom beze ztráty „analogové hladkosti“. Není to studiový hologram, ale jednoduše prostorové zachycení hudby, prostě jen v parádně pevných konturách.

Violoncello v „Boris Kerner“ skladatelky Caroline Shaw (I Giardini | „The Wheel“ | 2022 | Linn Records | ALPHA881) mělo krásné tělo, tah smyčcem přes struny záviděníhodně přirozeně působící texturu, tóny zase vřele dřevitý nádech. C41 ten pozvolný, tuhý, ale přesto poddajný zvuk vytěží skutečně výtečně. Když se do hry vmísí sada květináčů, rozeznívaných tvrdou paličkou, je to jako krátké hliněné výstřely. Organizace skladby je skvělá a přestože nemá řekněme „osobní šarm“, nechává vyniknout technickou a hlavně hudební podstatu poslouchané muziky, která vůbec neunavuje i přes štědré množství energie, výbušnost a velkou konkrétnost. Zvuk je skutečně skvěle zábavný.

Kombinace streameru, D/A převodníku a jisté formy regulace hlasitosti je čím dál populárnější napříč cenovými hladinami, ale většinou minimálně to poslední jmenované bývá spíše jako praktický doplněk. Němečtí mbl dokázali však – navíc v pro ně vlastně základní kategorii – postavit přístroj, který funguje plnohodnotně ve všech třech svých rolích. V krásně vyrobeném šasi (zdali se vám líbí jeho designová výraznost je samozřejmě individuální) se ukrývá precizní technické řešení z high-endové sféry, které vaši hudbu přednese pevně, autoritativně, konkrétně a čistě, přesto s tělesností, která zabraňuje pocitu jakékoliv suchosti nebo technicistnosti. A z pohledu vývoje dnešních high-endových cen vlastně ani v tomto ohledu nepůsobí mbl C41 nějak nepřiměřeně. Je to skutečně excelentní digitální vstupní brána pro váš systém.

Kč 225 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ snadné a naprosto uživatelsky nenáročné používání

+ kvalita zpracování

+ velmi dobrá regulace hlasitosti bez pocitu „digitální ztráty“

+ autoritativní a dynamický přednes

+ šíře konektivity / použitelnosti

+ skvěle artikulovaný detail bez techničnosti

ZÁPORY

- pro někoho může být maximální dostupné rozlišení pocitově limitující

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: HIFI GUIDE | www.hifiguide.cz 

fSdílet

Tweet