Skotské reprosoustavy jsou jako skotská whisky. Zkrátka si k nim musíte najít cestu, protože rozhodně nejsou pro každého. Řada Precision nejtradičnějšího z tradičních výrobců skotských vrchovin patří do vyšší ligy, i když se to nemusí na první pohled zdát. Velikostí a základním designovým pojetím jsou totiž hodně blízko nižší sérii Revolution. Stačí ale pár chvilek, abyste se přesvědčili o gigantickém rozdílu, který si za dvojnásobnou cenovku koupíte.
Precision s přívlastkem 6.4 jsou nejvyšším modelem řady, kterou výrobce označuje za diskrétní high end. Diskrétnost je tu skutečně na prvním místě, hned na druhém je pak dojem luxusu. Dvaadvacetikilové sloupky měří na výšku pouhý metr, šířka je také nevelkých 31 cm, takže při čelním pohledu působí štíhlé bedničky až nenápadně. Do hloubky narostly na nějakých 35 cm, takže uvnitř najdete víc než dostatečný objem 44 litrů.
Ozvučnice z bytelných a opravdu nádherně lakovaných MDF desek, stojící na masivním stojanu tvaru „H", evokuje při doteku špičková koncertní křídla, lak je hluboký jako oči femme fatale. Minimalizaci vnitřního stojatého vlnění výrobce vyřešil vypouklými bočními stěnami a rovnou přední a zadní deskou, což ústí v moderní variaci nejklasičtějšího tvaru a funkční řešení zároveň. Ne úplně obvyklý je koncept reprosoustav, nejsou totiž ani bassreflexové, ani uzavřené. Mají místo toho dvojici pasivních radiátorů, což mimo jiné vede k dojmu totálního zaplnění přední stěny. Tu totiž od shora dolů zaplňují reproduktory tak, že se u paty podařilo umístit decentní cedulku s logem výrobce a jinak už nic.
Zcela nahoře najdete pohledem typický koncentrický měnič, pod ním pak kroužek basového zářiče, jehož dvě zcela identické pasivní kopie najdete ve spodní polovině přední desky. Membrány stejného průměru 150 mm (nepočítáme v to vnitřní reproduktor v DualConcentric, titanová kopulka, skrytá za tulipánovou rozptylkou, má průměr 25 mm) vyvolávají dojem síly a dřímající energie, částečně tak vizuálně nahrazují elegantní nenápadnost samotné ozvučnice. Středotónový, basový i oba pasivní měniče používají membrány z papíroviny, uložené v masivních gumových závěsech. Každý z reproduktorů je okrášlen poměrně širokým hliníkovým páskem, i tomuto občas vizuálně poněkud rizikovému prvku se pak daří působit v kombinaci s ostatními materiály hodnotně.
Velmi zajímavým prvkem je uložení bi-wire terminálů u paty zadní stěny. Vše se nese v kruhovém duchu, rozložení pěti reproterminálů ve vaničce evokuje pohled do hlavní rotačního kulometu, dobře známého z akčních filmů. Nebo možná také připomíná náboj kola nějakého závodního automobilu, rozhodně jde ale o atraktivní provedení. Možná si říkáte, proč je terminálů pět – ten spodní, centrální, totiž slouží k uzemnění.
Atraktivní není jen vnější provedení, ale i psané technické parametry. Rozdělení signálu v třípásmové koncepci zajišťuje jednoduchá výhybka druhého řádu pro nízké frekvence, respektive prvního řádu pro vysoké. Měniče se v práci střídají na hranicích 170 a 1 600 Hz. Precision 6.4 můžete spojit s libovolným zesilovačem díky vysoké citlivosti 90 dB / 2,83 V / 1 m. Impedanci výrobce nastavil na hodnotu 8 Ohm. Poměrně imponující je údaj, že v toleranci + / - 6 dB umí tyto drobné sloupky sáhnout až na hranici 29 Hz, aby svou frekvenční jízdu skončily na solidní úrovni 35 000 Hz. K nejčistšímu zvuku pomáhá i hodnotné provedení vnitřní kabeláže, jedná se o stříbřené dráty z bezkyslíkaté mědi.
Poslechové zkušenosti jsme nabírali v příjemně zařízeném a akusticky upraveném prostoru Studia Špalíček v Ostravě. Byla nám k dispozici široká škála techniky, jmenujme například Denon DCD-A100, Audionet SAM G2, kabeláž firmy InAkustik nebo napájecí filtr IsoTek Solus.
Jako první jsme – snad trochu nešťastně – vložili do přehrávače desku „Battle for the sun" od Placebo. Hudebně skvostná nahrávka má po technické stránce své mouchy, tak nějak je prostě mixována pro poslech v autě nebo z přenosných přehrávačů, jinými slovy je tak trošku plochá. Přestože u dalších skladeb a desek jsme zaznamenali snahu o muzikální, pohodový projev, projevují se Precision 6.4 při přehrávání špatných / nekvalitních nahrávek spíše jako striktní zvukový soudce. Je-li nahrávka plochá, bude taková a nebudou do ní přidávat žádné umělé kouzlo. Až při (pro nás) neobvykle vysoké poslechové hladině se, patrně díky podobnosti s koncertním zážitkem, podařilo nahrávce probudit v nás nějaké emoce. Tannoy se tu projevovaly až překvapivě střízlivě a klidně, servírovaly prostě dodaný signál s až německou pedantností a rozvahou.
Na druhou stranu, když dáte Tannoy Precision 6.4 k dispozici skutečně kvalitní materiál, jako je například Stingův „Englishman in New York" („Die perfekte Räumlichkeit" | 2010 | stereoplay), ukážou se vám v plné kráse. Respektive, třeba zrovna zde v plné kráse zmizely. Koncentrický měnič Tannoy je znám svou schopností krásně a s nebývalou lehkostí vykreslit prostor, jeho aplikace v tomto modelu ale vydolovala z koncepce zjevně maximum možného. Hudba nádherně vystoupila z reprosoustav a zaplila svou přirozeně propojenou „hmotou" celý poslechový prostor v téměř holografické projekci. Jednotlivé nástrojové sekce jsou krásně rozvrženy, široký pravolevý a hluboký předozadní prostor působí velmi uvěřitelně. Kdo by si navíc myslel, že díky jednomu aktivnímu a dvěma pasivním basovým měničům bude basu až příliš, nemohl by se více zmýlit. Právě v této nahrávce se ukazuje, že jde v prvé řadě o přesnost a střízlivou realitu, nikoliv o efekt a líbivost.
Kontrabas je objemově trefený akorát, velikostně nejde o gargantuovský nástroj, dominující celé reprodukci, ale o přesný, nepřehnaně barevný nástroj s velmi různorodými basovými tóny. Nízké frekvence jsou navíc velmi rychlé, jak prokazuje „Dancehall" od seveřanů z uskupení „Jienat" („Mira" | 2010 | Jienat | JNCD002). Svěží, pevné, naprosto suché a perfektně přesné, kontrolované perkuse a velké bubny prověří střední i basové pásmo, dynamická rezerva Precision 6.4 je v libovolném okamžiku pocitově nevyčerpatelná, jako kdyby šlo o výrazně větší reprosoustavy. Jde o ono velmi příjemné spojení autority, pohody a nenásilnosti, vlastní pravým high endovým produktům.
Skvostně si poradily Tannoy Precision 6.4 s obtížnou a komplexní „Dies Irae" z Verdiho „Requiem 2" ze sampleru vydaného Bowers&Wilkins ve spolupráci s LSO, neboli Londýnským symfonickým orchestrem (diriguje Sir Colin Davis). Pětice reproduktorů v těchto sloupcích si brilantně poradila s rozvrstvením a kontrolou nahrávky, s přirozeným vyzněním barev a textur nástrojů, stejně jako předvedla věc často neslýchanou ani u dražších reprosoustav – vokály byly zcela srozumitelné a čisté, jasné jako nebe za letního poledne, pokud máme použít odpovídající frázi. Skvostně čitelná reprodukce byla zklidněna pouze nepatrným sametovým nádechem, takže ani při vysokých hlasitostech v intenzivních pasážích Tannoy neříznou citlivé ucho ostrým tónem. Snad jen energie a důraznost mocných bubnů je lehce limitovaná, to už ale prostě narážíme na fyzikální zákony a konečný objem pracovního prostoru reprosoustav.
Na cit pro atmosféru nahrávky, na ono krásno, vznikající z věrné reprodukce, nás Tannoy upozornily při poslechu Knopflerovy úžasně pohodové desky „Privateering" z FLAC souborů 24 / 96. Úžasně uvolněné tempo, přitom však pečlivý, samozřejmý timing nahrávky a skutečně fantasticky podaný vokál, měkký, artikulovaný a plný informací, to byly hlavní esence vskutku unášejícího zážitku. Ve chvíli, kdy Mark Knopfler rozvlní struny a zpívá do jejich jadrného, řízného (avšak ani trochu řezavého) zvuku refrén titulní písně, jasně vnímáte, že Precision 6.4 stojí za každou investovanou korunu, protože jejich nenápadný a decentní exteriér skrývá stejně decentní, ale skutečně úžasný a podmanivý zvukový projev. Právě v téhle písni přišel onen toužený moment, kdy vám hudba zvedne svou energií chloupky na předloktích a za krkem (a bůhví kde vlastně všude ještě) a ovládne vás.
Tannoy Precision 6.4 je opravdu precizní nástroj pro reprodukci hudby, do nějž se snadno zamilujete. Zvláště v kombinaci se silným, přesným zesilovačem nabídne fantasticky realistické představení, nesmírný nadhled a živou dynamiku. Tyhle sloupky prostě dokonale klamou tělem a zní jako výrazně větší reprosoustava – ostatně to je snad jejich jediná slabina, tedy to, že hned od prvního pohledu se netváří tak dospěle jako hrajou. Je pravda, že čelní stěna téměř doslova do posledního místečka zaplněná reproduktory působí zajímavě, úchvatný je i hluboký lak a vlastně celý ten těžko popsatelný, ale neoddiskutovatelný dojem luxusu, který z Precision 6.4 dýchá. Stále je to ale dojem decentní, až nenápadný. Tyto sloupky trochu připomínají urozeného skotského gentlemana se špičkovým vychováním – po většinu času jsou zábavné, jemné, naprosto autentické a přitom nevtíravé, ale když je potřeba, umí se přizpůsobit jakékoliv situaci a zvládnout cokoliv (tedy cokoliv co fyzika dovolí). Dejte jim ale materiál nehodný jejich úrovně a dočkáte se realisticky prázdné, nudné poslouchané (podle vzoru podívaná...). Jsou příliš dobře naladěny, aby sklouzly do agresivity, ostrosti nebo nepříjemnosti, prověří ale úroveň vaší diskotéky dostatečně důsledně. Tak či tak, Tannoy Precision 6.4 si nás získaly – snad právě tím, že si na nic nehrají, že umí podat hudbu kultivovaně a přitom živě, rychle a čistě a také tím, že po jejich poslechu vůbec není sporu o výši jejich cenovky (tak jako může být při prvním „tichém" pohledu), protože vaši investici přetaví v nekončící množství hudebních zážitků přesně dle vašeho vkusu.
MĚŘENÍ
Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy cca 25 metrů čtverečních. Prostor je akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 50 Hz a výše, v pásmu 10 – 50 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.
Výsledná křivka grafu frekvenční odezvy v konkrétní prostoře může u Tannoy Precision 6.4 působit zprvu snad až příliš divoce, v praxi se ale v přísném tolerančním pásmu + / - 3 dB drží od 50 do 10 000 Hz, výrobcem udávaný rozptyl + / - 6 dB sice platí spíše od cca 42 Hz, na druhou stranu bychom takových 27 Hz přiznali v ne už tak rozdílné toleranci – 8 dB. Tak či tak, na takhle kompaktní reprosoustavy jde o velmi solidní basový zátah. Mírně znát je jen první přechod na úrovni 170 Hz, kde přeci jen je možné vysledovat zlom (nicméně nejde o nic nestandardního ani špatného). Celkově tedy průběh křivky odpovídá dané cenové třídě i specifikům značky Tannoy.
Kč 81 000,- - černý klavírní lak / ořech
Kč 73 000,- - matný tmavý ořech
--- --- --- --- ---
KLADY
+ nádherné výrobní provedení
+ hrají s autoritou, klidem a nadhledem nebývalými pro svou velikost
+ věrnost v jejich podání je bohatá a barevná
+ kompaktní rozměry a velký zvuk
+ celková nevtíravost, s níž se skvěle dlouhodobě žije
ZÁPORY
- mohly by se vizuálně více odlišovat od levných soukmenovců
--- --- --- --- ---
VIZITKA PRODEJCE
Perfect Sound Group
www.perfectsoundgroup.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 272 658 390
Studio Špalíček
www.studiospalicek.cz – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 608 712 537
