Holandská firma van den Hul si dělá věci po svém již od roku 1980, kdy jí založil A.J. van den Hul. Přestože možná o trochu známější je milovníkům černých desek, neb přenosky pana van den Hula mají punc skutečného high endu, nemalý úspěch společnost zaznamenala i jako výrobce kabeláže. Jak už bylo řečeno, jako jeden z nemnoha tvůrců přináší van den Hul do světa kabelů i originální a odvážné koncepce – tou nejznámější je určitě koaxiální konstrukce.
Nejnovějším přírůstkem do produktového katalogu je série 3T, označující „True Transmission Technology". Kořeny této myšlenky sahají dle van den Hul do roku 2009, vývoj nápadu pak zabral více než rok a koncem roku 2010 se objevily první propojovací kabely. Zajímavá technologie umožňuje vyrobit dokonce ultra tenké kabely – jeden z výrobců přenoskových ramének používá pro vedení signálu kabel van den Hul 3T o tloušťce pouhých 100 mikrometrů (tedy 100 / 1 000 000 metru). Až po dalších dvou letech vyřešili ve van den Hul vysokou impedanci koaxiálního řešení, takže bylo možné začít vyrábět i reproduktorové kabely.
Zajímavých je určitě i 20 základních bodů filozofie 3T technologie (dle webových stránek firmy):
1/ Nepoužívat žádný mix platiny, zlata, stříbra a mědi pro zamezení změn cen dle vývoje světového trhu.
2/ Nepoužívat materiály, které se mohou unavit, aby se s jejich degradací nesnižovala kvalita přenosu.
3/ Zajistit velkou pevnost v tahu (takže až si znovu zakopnete o kabel, nic se mu nestane).
4/ Zajistit nulovou oxidaci vnějšího pláště a vnitřku kabelu.
5/ Použít složitou technologii výroby, aby nemohla být okopírována.
6/ Zajistit možnost využití více vodičů pro různé konfigurace.
7/ Využít amorfní strukturu kabelu.
8/ Zajistit vysokou tepelnou odolnost.
9/ Nevyužívat galvanické pokovení, aby se zajistila 100% stálost vlastností v libovolném prostředí.
10/ Zamezit mechanickému namáhání pružnou konstrukcí.
11/ Zamezit chemickým reakcím a stárnutí materiálů.
12/ Zamezit mechanickému stárnutí.
13/ Minimalizovat mechanické přechody mezi různými materiály.
14/ Zajistit maximální dynamiku.
15/ Zajistit vysoké rozlišení i při nízké hlasitosti.
16/ Zajistit krátký čas zahoření.
17/ Zajistit minimální dobu plnohodnotné využitelnost 25 let.
18/ Nepoužívat žádné materiály škodící životnímu prostředí.
19/ Cílem je získat zvuk co nejvěrnější realitě.
20/ Zajistit vysokou kvalitu zvuku bez ohledu na použité vybavení.
Když si všech 20 bodů přečtete a přeložíte do praktické řeči, seznáte, že jde sice o klasickou sestavu odhodlaných prohlášení o maximálním přiblížení se realitě, ale také v nich objevíte jasně patrné zkušenosti z praktického života, cílící na komfort soužití a dlouhodobou spokojenost, což je jednoznačně sympatické.
The Air je složen celkem z pěti částí, čtyři vlákna mají průřez 3,3 mm, jedno pak 0,65 mm. Jsou uspořádány kolem centrálního (tenkého) vodiče. Jedna signálová cesta sestává z celkem 42 vláken o průměru 0,23 mm. Opláštění kabelu je vyrobeno z materiálu Hulliflex 4, zajišťujícího stínění i maximální pružnost. Kabel The Air je zakončen robustními koncovkami z dílen van den Hul, na jejichž konci si díky šroubovacímu mechanismu snadno zaměníte lopatky za banánky a vice versa. Jsou také pokryté vrstvou rhodia.
Pokud se chcete pokochat popisem zvolených materiálů a topologií, budete zklamáni. Technologie 3T (prý) sestává z tolika prvků, přístupů a kombinací materiálů, že si A.J. van den Hul ponechává všechny informace hezky pod pokličkou – ostatně to dost možná bude souviset i s množstvím kopií produktů této značky a zkopírované názvy 3T by mohly devalvovat hodnotu této pro firmu prestižní značky. Na druhou stranu, plagiátorství (jak praví klasik), je nejvyšší formou obdivu. Něco málo ale k dispozici přeci jen je. Vodiče by měly být slitinou pěti kovových a jednoho nekovového materiálu. Slitina se vyznačuje čistou nekrystalickou strukturou, průchod signálu tak je nejhladší možný.
Reproduktorový kabel van den Hul 3T The Air jsme zkoušeli ve společnosti ProAc Response Black Signature a Atohm ZEF. Spojoval reprosoustavy Harbeth Monitor 30, Xavian Bonbonus a Quadral Argentum 490 se zesilovači NAD C370, Denon AVR-X4000 a Naim Nait XS. Zdrojem signálu byl ASUS Xonar Essence One MUSES, Naim CD5si, Mede8er MED1000X3D či ASUS Xonar Essence III a Pioneer BDP-LX71.
Základní zvukovou charakteristikou projevu The Air se zdá být transparentnost, každému zkoušenému systému vtiskl pocit, že někdo zvukový obraz vyleštil, aby více vynikly detaily, barvy i celkový význam. Éterická „Losing Sleep" z Vangelisova alba „Voices" (1995 | Warner Music | 0630 12786 2) staví na ženském vokálu, který se v podání The Air jakoby rozsvítí. Vůbec celkové podání je velmi vzdušné (odtud patrně název kabelu), navíc také hladké – ať se snažíte, jak chcete, zaslechnout v systému s instalovaným van den Hul 3T The Air ostrý tón je nemožné (samozřejmě s výjimkou zprasených nahrávek, kterým nepomůže sebelepší systém). Zajímavé je, jak naléhavě a intenzivně zní tóny ze syntezátoru.
Pokud se nějaká složka charakteru 3T The Air dokázala projevit v jakékoliv situaci, pak šlo jednoznačně o dojem pročištění, zpřesnění nahrávky. Ze stařičké nahrávky granadského koncertu tria Carreras / Domingo / Pavarotti (1990 | MFSL | UDCD 587) jako kdyby kabel dokázal seškrábnout patinu starého zrna a jako kdyby celý přednes byl jasnější, čistší a hlavně srozumitelnější. The Air napomáhá významně přirozenému vyniknutí detailů a hlavně jako kdyby celý zvuk najednou lépe plynul, byl uvolněnější a bohatší – srovnáme-li třeba s vynikajícími plochými kabely Neyton, jejich projev je intenzivnější, jasnější, ale na druhou stranu je zase van den Hul jaksi spojitější. Když dojde na hlasy tří tenorů, je jasně slyšet i jejich nádechy a přitom nemáte pocit, že by jakkoliv vyčnívaly nad zvukem orchestru, naopak jsou jen základními prvky pevného zvukového chrámu.
Ještě intenzivnější dojem vzdušnosti a komplexnosti si odnesete z čistě vokální nahrávky „Chant" benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silas (1994 | MFSL | UDCD 725). Zvláště ve skladbě „Kyrie, fons bonitatis" se najednou objevily další a další drobné ambientní informace, další a další odrazy vokálů od kamenných stěn, vše navíc perfektně srozumitelné a organizované, beze stopy hrubosti. 3T The Air vnáší do reprodukce také trochu éterický, velice lehký charakter. The Air jako by byl skutečně jen vzduchem bez odporu, jímž signál prochází s nebývalou lehkostí a rychlostí – dynamika hlasů je skutečně skvělá a z redakční sestavy jako kdyby van den Hul vytáhl to nejlepší, nejpřirozenější.
V extatické, dramatické „Carmina Burana" Carla Orffa (RSO Berlin + Richard Chailly | 1984 | Decca | 411 702-2) „nijaký" charakter The Air trochu utáhne otěže zvukové lavině, takže nemáte pocit valící se stěny mohutného chaosu, ale vnáší do přednesu prvek jistoty, kontroly a to s maximální nenásilností. Může se vám zprvu zdát, že vše je jaksi tenčí, ale tím 3T The Air trochu připomíná kabely s dominantní příměsí stříbra, znějící zpravidla velmi jasně a detailně, zato s trochu menším objemem basů. Toho je méně i zde, zato je famózně přesný a výborně kontrolovaný. Nemálo to připomíná aplikaci špičkového filtru napájení, který vše vyčistí a očistí od na první pohled líbivé hutnosti a velikosti.
Přesně jako práskání bičem zní díky samozřejmosti projevu 3T The Air vzdušné polibky Patricie Petibon v Offenbachově „Orphée aux Enfers" (2003 | Virgin | 7243 5 62294 2 6). Vůbec její nádherný soprán zní sytě a zněle jako zvon. I vypjaté momenty nejvyšších poloh zůstávají dostatečně hladké, příjemné a neagresivní. Zvuk jako celek se tu obzvláště oproti měděným kabelům krásně rozdýchá, uvolní, a i když ztratí něco ze svého „hmotného" dojmu, jeho rychlost a přesnost to vynahradí. Rozdíl mezi běžně používanými materiály a technologií 3T by se svým způsobem dala přirovnat k rozdílu mezi dynamickými a elektrostatickými reprosoustavami.
Záleží-li vám na rychlosti zvuku, respektive na tom, aby signál na cestě od zesilovače do reprosoustav nebyl ničím zpomalen, bude se vám van den Hul 3T The Air líbit. Užijete si tak třeba i Gershwinovu „Rapsodii v modrém" v podání Katie a Marielle Labeque (Philips | 400 022-2). Údery kláves jsou důrazné a sevřené jako sparťanské šiky, přitom čisté a lehké jako letící bílá holubice. Přednes kombinuje velkou vzdušnost a pocit úplné čistoty, až éteričnosti. Dost možná za ten pocit může i exemplární organizovanost a kontrola reprodukce, v níž vše samozřejmě zapadá jako kolečka v hodinkách. Vlastně dokonce až tak samozřejmě, že vše zprvu působí trochu obyčejně, jaksi pocitově „tak to přeci má být, co je na tom". Jenže právě to je znakem výborných komponentů.
Zdá se, že ve van den Hul si nezaslouží chválu jen díky svým populárním přenoskám, ale poklepání na rameno si vyslouží i svou chutí k experimentům a originálním postupům při výrobě kabeláže. Hlavně proto, že stručně a jednoduše fungují. 3T The Air nabízí svým majitelům maximální transparentnost, nepřehnanost a čistotu přednesu, netlačí na pilu v žádné části spektra, nikde a nikdy jej ani nenachytáte, jak přehání barevnost. Jeho charakter směřuje k optimální „nijakosti", pokud už by něco na jeho zvuku mohlo vadit, pak to, že může vzbuzovat v některých sestavách pocit relativní tenkosti, že může subjektivně maličko scházet někomu blízký hutný důraz. Ale máme za to, že benefit transparentnosti a pocitu ničím nesvazované reprodukce by to měl bohatě vynahradit. Přidáme-li k tomu skvostné koncovky, pružnou konstrukci, díky níž se s kabelem dobře žije a vyšší, ale rozhodně nepřestřelenou cenu, pak je 3T The Air skvělým kouskem, padne-li vám jeho „nijakost" do ucha.
Kč 34 990,- - 2x 3m (single wire)
Kč 40 290,- - 2x 3m (bi-wire)
--- --- --- --- ---
KLADY
+ skvělé výrobní zpracování a
+ zvuk je transparentní...
+ ...rychlý...
+ ...detailní...
+ ...a relaxovaný
ZÁPORY
- u některých systémů se může zdát bas poněkud tenký
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: High-End Audio Studio | www.highend.cz
