Nevelká německá firmička Dietera Burmestera, nesoucí jeho jméno, se v audio businessu pohybuje již od roku 1977 a za tu dobu dokázal Dieter svou značku prosadit do těch nejvyšších sfér. Jeho filozofií je německá ultra preciznost ve všech směrech a ohledech – dobře to ilustruje třeba to, že několik týdnů u každého produktu ladí to, jak jdou použít jeho ovládací prvky, zda tlačítka správně a příjemně klikají a potenciometry se točí s tím nejpříjemnějším možným odporem. Burmester prostě ví, že ďábel se skrývá v detailu a nechává si za svou pečlivost také poctivě zaplatit.
V roce 2013 zaznamenala značka Burmester poměrně netypický krok – zatímco většina výrobců se svými novinkami stoupala s cenou výš a výš, berlínská manufaktura uvedla naopak dvojici nejdostupnějších produktů svého portfolia (dobrá, nepočítaje v to poněkud „jiný" a netypický D/A převodník) v tom nejklasičtějším složení CD přehrávač / integrovaný zesilovač. Téměř okamžitě se na oba přístroje snesla sprcha ocenění z celého světa, snad právě jako ocenění faktu, že i firma jako Burmester nezneužívá svého postavení a rozhodla se snést právě do (relativně) zaplatitelných sfér.
CD přehrávač 102 je vizuálně jasně zařaditelný do rodiny produktů Burmester, ale už od prvního pohledu je stejně jasné, že patří na základní příčky jejich produkce. I zde najdeme robustní čelní panel, vyleštěný do zrcadlové dokonalosti – to má výhody v podobě elegantního vzhledu, nevýhody pak v podobě toho, že budete pro smysluplnou práci s přehrávačem potřebovat rukavice, nebo jelenici. Na přístroji najdeme řadu přiznaných nýtů, dodávajících kovovému celku industriální nádech a narušujících alespoň částečně strohost striktně pravoúhlých hran.
Burmester 102 na rozdíl od svých firemních souputníků nenabízí ani řemínkem poháněnou mechaniku jako modely nejvyšší, ani fixní uložení šuplíku s posuvnými dvířky na vrchu. Model 102 v levé části předního panelu hostí klasický šuplík vcelku obyčejné mechaniky, hned vedle je pak nevelký, ale dostatečně informativní displej. Na pravé straně je pak firemní logo, decentní modelové označení a pod ním stavová dioda. O patro níž je pak sada osmi ovládacích tlačítek pro přístup k základním funkcím přehrávače. Škoda, že 102 nemá onu elegantní a pohodlnou vícepolohovou páčku, ale patrně bylo nutno šetřit.
Zadní strana nabízí celkem šestici solidně provedených vstupně-výstupních konektorů. Burmester 102 tak můžete použít i jako převodník, stačí přivést signál pomocí optiky, nebo koaxiálního kabelu. Stejnou sadou drátů lze také vyvést digitální signál z přehrávače. D/A čipem zpracovaný signál pak můžete přenášet buď plně symetrickými XLR výstupy, nebo nesymetrickými RCA. Samozřejmostí je možnost zapojit přístroj do systémů domácí automatizace.
Tento přehrávač oproti jiným firemním modelům patří mezi klasicky rozměrné, byť si na něj i tak budete muset v racku vyhradit 48,2 x 9,5 x 32 cm (š x v x h). Snadnou manipulaci zajistí váha 7,5 kg a možnost přístroj díky masivním nožičkám lehce chytit.
Ačkoliv 102 vypadá naprosto klasicky a nepřekvapivě, to důležité a zajímavé se skrývá uvnitř. Burmester se pyšní novou mechanikou s přímým náhonem, která má mít dle popisu extrémně krátký načítací čas (a také má – jedno zašvitoření a informace o disku jsou načteny). Hudební data jsou vždy načtena a převzorkována na 24 bit / 96 kHz, případně po volbě tlačítkem si uživatel může zvolit ještě 192 kHz. Následný D/A převod a vůbec celá signálová cesta jsou plně symetrické, Burmester také tvrdí, že v celém slyšitelném spektru je prostá jakýchkoliv fázových posunů.
Burmester 102 jsme poslouchali hlavně s jeho firemním partnerem s pořadovým číslem 101, došlo ale i na sestavu soulution 530 / 540, Musical Fidelity M8 PRE a M8 700m či Naim Nait XS a Naim CD5si. Signálové spojení obstarávala fantastická kabeláž Studio Connections, alternovaná Nordost Tyr 2 z Naim Studia. Přes kabely Nordost Tyr 2, Naim NAC A5 a ProAc jsme pak poslouchali kromě Harbeth Monitor 30 ještě Vivid Audio GIYA G3, Bowers&Wilkins CM10, Klipsch Palladium P-17F, Quadral Ascent 90 LE, Pioneer S-CN301-LR a Xavian Bonbonus.
Když jsme se za nějaký čas sžili s Burmesterem 102 a proházeli ho v mnoha systémech, včetně těch nejtransparentnějších, bylo jasné, že má překvapivě silný charakter. Ne špatný, spíše velmi autoritativní a vystopovatelný v jakékoliv sestavě. V kombinaci s firemním integrovaným zesilovačem ale tvoří dobře sladěný pár, který bez výhrad funguje – a tak to také odpovídá firemní filozofii (dle té byste set měli doplnit i napájecími a signálovými kabely Burmester a nejlépe i jejich reprosoustavami).
Rutterova „Nativity Carol" z disku „Reference Classic First Sampling" (1990 | Reference Recordings | RR-S1CD) šeptá nádhernými, podmanivými hlasy sboristů s perfektní srozumitelností a rozlišením, vše jako kdyby ale bylo přeci jen něžnější, hebčí a jaksi těžší, plnější, než ve skutečnosti. Není to na úkor rychlosti, zvuk je svižný a přehrávač má dostatečnou rezervu. Burmester 102 dokáže načíst velké množství informací a i když v přímém srovnání třeba se soulution 540 prostě prohrává (ještě aby ne, když švýcarský stroj stojí 3x tolik), ve své cenové třídě nabízí rozhodně mnoho.
Charakteristika modelu 102 velice slušela třeba poprockové „Man in the Rain" od Mika Oldfielda („Tubular Bells III" | 1998 | Warner | 3 984243 492). Hlas vokalistky zní melodicky, barevně a hlavně v jakékoliv poloze zůstává neútočný a opět podložený měkkostí a sytostí. Ze zvuku nenásilně vyplouvají další a další informace, v tomto ohledu není Burmester 102 typickým firemním zástupem, který detaily nekompromisně tlačí kupředu, aniž by to však působilo nepatřičně. Každé prohrábnutí strun akustické kytary je zde velmi pevné, řízné a opravdu velmi dobře artikulované, byť celkově klidnější.
Vezmeme-li jiný kus z jiného Oldfieldova dobře nahraného alba, konkrétně „Mont St. Michel" z meditativní desky „Voyager" (1996 | Warner | 0630-15896-2), vynikne schopnost Burmester 102 tlačit zvuk pěkně odspoda a nejnižší tóny přesně ovládat – přednes zůstává semknutý napříč celým frekvenčním rozsahem, dole ale cítíte jakousi vnitřní váhu a prudce vyvěrající energii. Co do objemového zastoupení je ale všechno vyrovnané a spořádané, své jasné místo má plný kontrabas, i éterické flétny. Právě u nich je znát tonální věrnost, přirozené, snad opět jen trochu barevnější vyznění.
Záznam Mussorgského „Obrázků z výstavy" z pražské zastávky Sviatoslava Richtera (2008 | Český Rozhlas | CR0416-2) předestírá velké, čisté, znělé piano. Zajímavé je pozorovat vliv rozdílné úrovně převzorkování na tento nástroj. Při standardní hodnotě 96 kHz je vše uvolněnější, civilnější a jaksi vzdálenější (což možná působí i přirozeněji). Zapneme-li upsampling na 192 kHz, tóny poměrně jasně zkonkrétní, projasní se a rozhodně přibude objemu v nejvyšším pásmu. Rychlá a důrazná Richterova hra přehrávač nerozhází, v jakékoliv situaci udržuje své tempo a nadhled spolu s plnou kontrolou signálu – díky tomu je zvuk dostatečně jasný a transparentní, byť i v nástupech tónů a jejich doznívání je cítit určitá měkkost a zjemnělost.
Že si Burmester 102 jde prostě a jednoduše za svým a svůj (příjemný, jemný, dynamický a dobře rozlišený) zvuk protlačí až k posluchačovým uším, o tom nás přesvědčila Berlizova „Fantastická, opus 14" (Berlínská filharmonie v čele s Danielem Barenboimem | 2008 | SONY | 88697292162). Přednes je velmi kontrolovaný, dokonce se blíží onomu nekompromisně autokratickému stylu vyšších firemních modelů. I komplexní skladba je velmi dobře rozvrstvená, obraz snad je trochu kompaktnější, ale nástroje mají hloubku, tóny objem a barvy hloubky, vše ve štědrém množství. Vše svinuté v energický, soudržný celek. Vcelku základním předpokladem je tu ale sladěnost s firemním partnerem 101, teprve tam dostanete ze svých CD vše, co 102 umí.
Burmester 102 je prvním výletem značky do „dostupných" tříd, můžeme-li tak říkat čemukoliv, co stojí nad sto tisícovek. Pokud jste někdy slyšeli jakýkoliv vyšší přehrávač, nebo kompletní systém s logem Burmester, uvědomíte si, že 102 není tak precizní, přísně perfektní a dokonale čistý, jako jeho výše postavení sourozenci. I tak ale nese dostatečnou část firemního charakteru, skvělou kontrolu, velký, plný a energický zvuk, spoustu detailů a skutečnou high-endovou organizovanost a přirozenost. Potěšující je rozhodně to, že v době cen rostoucích do závratných výšek zůstal Burmester při zemi a zjevně udělal dle svých zásad vše pro zachování své kvality i ve třídě o polovinu nižších cen, než na které byl dosud zvyklý. Zvláště pokud spojíte přehrávač 102 s integrovaným zesilovačem 101, nabídnou muzikální, příjemný a pevný zvuk s určitou mírou atraktivního naladění. Famózní je pak luxusní vzhled a prvotřídní zpracování, byť je to tak nějak samozřejmý atribut této německé manufaktury. Co je nutné ocenit, to je high-endová zvuková kvalita, vycházející z hodnot, podpírajících značku Burmester a uvádějící svým způsobem její zvuk do atraktivnějších, masovějších a modernějších poloh, aniž by přerušovala spojení s firemními kořeny.
Kč 133 900,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ velmi rychlá mechanika
+ tradičně výborné zpracování
+ organizovaný, čistý zvuk
ZÁPORY
- není nestranný a zvuku dodává (nijak rušivou) signaturu
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz
