Historie značky Wharfedale původem z Yorkshire patří k nejdelším v oboru. Gilbert Briggs ji založil v roce 1932 v údolíčku řeky Wharfe, již o rok později se z ní stala rodinná firma, vyrábějící měniče. O další tři roky později už produkovala značka na 40 000 kusů rádií ročně. Po téměř 90 letech patří Wharfedale k nejznámějším značkám v oblasti dostupných hi-fi reprosoustav.

Nejnovějším přírůstkem do jejich katalogu je modelová řada Diamond 11, představená na High End Mnichov 2017. Série sestává ze tří velikostí sloupků a tří velikostí regálovek (doplněných o dva centry pro zájemce o domácí kino). Zlatou střední cestou mezi sloupovými modely je pak verze 11.4 - třípásmový, finančně dostupný kousek, dobře vystihující co je jedenáctková řada zač.

Sloupek Diamond 11.4 je tak akorát velký, abyste měli pocit, že doma máte kus reprosoustavy, ale zároveň vám nikde nepřekážel. Ozvučnice z MDF desek má robustně pojatý, v černém lesku vyvedený čelní panel, jehož hrany se nesou ve znamení oblin a i díky tomu, že se celá ozvučnice s povrchem v pěkně vypadajícím vinylu klene a na konci zužuje, působí reprosoustavy decentním dojmem.

Celá ozvučnice je posazena na čtyřech nožkách na těžké základně, která tvoří i přirozené těžiště a zajišťuje stabilitu štíhlého sloupku. Výrobce dodává i mohutné šroubovací hroty. Mezerou mezi základnou a ozvučnicí uniká vzduch z bassreflexového otvoru. Na to, že sloupek má spíše průměrnou výšku 98,5 cm, šířku 22,2 cm a hloubku 32 cm (je tedy skladný), činí jeho hmotnost citelných 24 kg.

Při pohledu zezadu najdete na kabinetu klasické hrany a neopakují se tedy oblé tvary čela. Modelové označení vzadu řeší nálepka, konektivitu malá destička s vytočenými zdvojenými reproterminály.

Vnitřní část ozvučnice je bohatě vyztužená, prostor je rozdělený na dvě komory - ta pro středy a výšky má 12 litrů vnitřního objemu, spodní basová pak 30,9 litru.

Všechny čtyři osazené měniče (vysokotónový, středotónový a dva basové) mají relativně decentní hliníkovou obrubu, evokující již dříve nastavený styl z řady Reva.

O nejvyšší pásmo se stará kopulka v mírné prohlubni zvukovodu, jde o textilní kalotu o průměru 2,5 cm. Středy a výšky řeší stejná technologie membrán - jsou z tkaného kevlaru (pro středy s průměrem 10 cm, pro basy 15 cm). Zajímavé je řešení závěsu, který jednak tvoří masivní vlnka a jednak jde o zvláštní pěnový materiál s vysokou poddajností, který i přesto ale drží kýžený tvar. U obou pásem je také vidět mohutný fázový nástavec.

Výrobce udává pracovní frekvenční rozsah 42 - 20 000 Hz (bez udané tolerance), citlivost 91 dB (taktéž bez udaných podmínek) a jmenovitou impedanci 8 ohm. Minimálně na papíře tak jsou Diamond 11.4 snadnými partnery.

Wharfedale Diamond 11.4 jsme poslouchali ve všech třech základních redakčních sestavách (detaily viz pravý sloupec -->). Tedy jak s OPPO UPD-205, Norma Revo IPA-140 a kabely Nordost Heimdall 2, tak s Cambridge CXA80 a Cambridge CXC s kabely TelluriumQ nebo s Naim Nait XS / Naim FlatCap XS / Naim NAP 250 a kabely ZenSati Authentica a Naim. Porovnávali jsme s Harbeth Monitor 30, Xavian Premio, Xavian Perla, Fischer&Fischer SN-70 nebo Wharfedale Diamond 11.2. Měli jsme možnost ale sáhnout i po zajímavé dělené sestavě Advance Acoustic z předzesilovače PX1 a monobloků BX2.

Ve spodních oblastech nejsou Diamond 11.4 spektakulární, nesnaží se zahrát mohutný a líbivě nafouknutý bas, vlastně celkem naopak sází na vyrovnanost - v Zimmerově "Wheel of Fortune" ("Piráti z Karibiku - Truhla mrtvého muže" | 2006 | Walt Disney) cítíte, že hutné spodní frekvence mají slušný zátah, jsou na danou kategorii citlivě podané, barevně bohaté a přitom zůstávají klidné, nenahání ani objem, ani údernost. Kontury jsou maličko měkčí, což přispívá k podtržení ono klidného dojmu, ale vzhledem k dobrému pocitu integrace nepůsobí nikterak nepatřičně.

I střední frekvenční pásmo umí Diamond 11.4 podat kultivovaně - vokál Toma Jonese v "Did Trouble Me" ("Praise & Blame" | 2010 | Island Records) zněl čistě, s rozhodně ne nepříjemnou kombinací plnosti, hutnosti, energie a přitom klidného přednesu. Hladký, nekonfliktní styl prezentace nechává vokál hezky vyniknout, hladký a přitom jistý, asi jako pěst v sametové rukavičce. Hon za detaily se nekoná, ale rozlišení je na danou cenovou hladinu rozhodně dobré.

Objemově a energicky je tu cítit o kousíček větší zastoupení frekvencí na nejvyšším konci spektra, ale nijak zvlášť k sobě ani přesto nepřitahují pozornost. Třeba činel v "Crying" Jamese Blood Ulmera ("Live at the Bayerischer Hof" | 1994 | In+Out Records) byl jasný, civilně a klidně podaný, díky lehkému akcentu energii byl v každém okamžiku čitelný a citelný, i zde panující hladkost pak zajistí, že vás ani při vyšší hlasitosti reprodukce nekousne do ucha. Ač se to díky celkovému klidu nijak zvlášť nezdá, zvuk je vlastně slušně rychlý, separace jednotlivých tónů činelu je dobrá, údery jsou jasně oddělené a kov realisticky znějící.

Pokud k Diamond 11.4 dáte zesilovač, který je agilní a má trochu výkonu, předvedou vám i solidní dynamickou show. Jejich plnější zvukové podání umí "prodat" i energii velkých bubnů v "Earth Drums" (He Xun-Tian | "Paramita" | 2002 | Wind Music) - jsou objemné, cítíte jejich masu, cítíte ten tlak a důraz, cítíte dost energii a švih. Ano, je to stále trochu klidnější podání, ale soudržné a konkrétní, minimálně s ohledem na kategorii dobře vystihující mocnost nástrojů a jejich dynamický potenciál. Možná je tu cítit lehce měkčí kontury, ale síly má zvuk dost.

Svůj poměrně civilní, nebo chcete-li "normální" přednes umí Diamond 11.4 přetavit i v solidní přehlednost nahrávek. V "My Right Eye" od Laurie Anderson ("Homeland" | 2010 | Nonesuch) už byla férově čitelná i vrstva syntetických hlubokých zvuků v pozadí, dala se rozpoznat jejich rozličnost a i když vám Wharfedale nezdůrazňují detaily pro efekt, nabízí celistvý přehled a dobré rozlišení, které tvoří jeden z pilířů vyrovnaného celku.

Uklidněná prezentace s vyrovnaným přednesem je - jak už byl řečeno - příjemně "srovnaná" a přehledná. To ústí i ve velmi pěkné podání prostoru hudební scény. V pravolevém směru rozložily Diamond 11.4 Pennovu "Coal" ("Free-for-all" | 1992 | BMG Music) nenásilně, nekomplikovaně a neokatě, ale přesto sebejistě, mezi reprosoustavami vzniká přesvědčivý svět s hudebníky, kteří mezi sebou mají vzduch a dobře určíte, kde který z nich stojí. Dění je nejen přehledné, ale i příjemně samozřejmé.

Je vlastně úplně jedno, co si skrze Diamond 11.4 pustíte. Mají schopnost ustát jakýkoliv žánr a jediným jejich zdánlivým nárokem pro pohodový, vyrovnaný a dlouhodobě prostě příjemný přednes je trochu výkonu na straně zesilovače. Pak si užijete komorní klasiku, lehký jazz, rock i elektroniku jako třeba "Deeply Disturbed" od Infected Mushroom ("Converting Vegetarians" | 2003 | YoYo Records). Není to přímočarý tah na branku, dravost a nutkavý zvuk, je to kulatý, lehce sladký a barevný přednes bez okázalosti, od 50 Hz již plnohodnotný co do energie a objemu a konzistentní potichu i hodně nahlas. Wharfedale hrají "na klid" a se slušnou dávkou univerzálního nadhledu.

Třípásmový sloupek Wharfedale Diamond 11.4 představuje výtečnou volbu ve světě zaplatitelného hi-fi, pokud hledáte moderní, decentní balení, čistý a neefektně vyrovnaný zvuk s plností, energií a se schopností hrát opravdu stejně dobře a zábavně (ale bez prvoplánového efektu) jakýkoliv žánry, jakoukoliv hlasitost a tak trochu vlastně i jakoukoliv kvalitu záznamu (což je pro běžné každodenní použití po čase rozhodně užitečná vlastnost). Diamond 11.4 budou hrát pro uši stejně příjemně a zábavně prvních 20 minut, ale i za čtyři hodiny. Jsou neúnavné, jsou nekomplikované a jsou hladké a přitom neutajující. Wharfedale Diamond 11.4 jsou konzistentní, komfortní a kultivované - mají tedy "tři K" důležitá pro každodenní užívání si hudby (i filmů) bez nutnosti něco řešit, nemají s ohledem na svou cenovou kategorii žádnou chybu či problém a navíc jsou stále ještě férově zaplatitelné. Prostě povedené univerzální sloupky...

MĚŘENÍ - FREKVENČNÍ ODEZVA + IMPEDANCE

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 50 metrů čtverečních, standardním zatlumením (koberce, velké plochy sedaček, rozlehlá knihovna, podhled vyplněný vatou, záclony a těžké závěsy,...), byť bez rozsáhlých akustických úprav. Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny na pevném soklu cca půl metru nad zemí (v případě regálových modelů samozřejmě na stojanech) a co nejdále od stěn to bylo možné.

Co do naměřených hodnot frekvenční odezvy, Diamond 11.4 vcelku svědomitě plní jak standardy své cenové kategorie, tak jsou věrné udávaným hodnotám. Na slibovaných 42 Hz najdete skutečně nástup reprodukce, úroveň je zhruba -15 dB. Naladění bassreflexu je vidět na 50 Hz. Malá špička na 100 Hz a vůbec lehoulinký nárůst energie v pásmu 100 - 200 Hz bude činit zvuk "tučnějším", střední pásmo je i s důležitou částí nejvyššího velmi solidně vyrovnané a bezproblémové, na 7 000 Hz je vidět poměrně citelný. Jako celek se nicméně frekvenční odezva v běžné toleranci +/- 3 dB vejde do rozsahu cca 70 - 20 000 Hz + se do tolerance vejde i 50 Hz peak bassreflexu.

Impedanční křivka (červená) se propadá do oblasti lehce pod 4 ohmy, ale její průběh je zřetelně klidný. Nikde není ani náznak nežádoucích rezonancí. Stejně tak křivka elektrické fáze (černá) je v pořádku. Diamond 11.4 si řeknou o nějaký ten mírně nadstandardní proud při reprodukci hlubších tónů, ale nic, co by mělo zesilovač, který si zaslouží označení "Hi-Fi", nějak rozhodit.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 26 480,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ férová cena z elegantní sloupek

+ příjemně celistvý a klidný projev

+ citelný bas od 50 Hz

+ čisté a nekonfliktní

ZÁPORY

- za dané peníze vlastně nic podstatného, hrají prostě hezky

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: RP Audio | www.rpaudio.cz 

fSdílet

Tweet