Osm set osmdesátkové modely severských Aavik (člena skupiny Audio Group Denmark, úzce semknuté kolem vývojáře Michaela Børresena a jeho vizí) jsou tím nejlepším, co si můžete od dané firmy koupit. To v pojetí AGD znamená prakticky stejný základ a přístup jako u základních modelů, jen s výrazně větším „zahuštěním“ pro společnost typických opatření pro lepší zvuk. A v případě modelů xx-880 také ostentativně obrovská šasi s výrazným designem, za nímž pro změnu stojí jiná legenda oboru – Flemming E. Rasmussen.

Nepřehlédnutelná výraznost začíná už vpředu. Čistý pravoúhlý panel tvoří z většiny obrovský displej, na němž najdete i pět dotykových tlačítek pro základní ovládání, zajímavým malým detailem jsou madla po bocích, skrz něž prosvítá trošku z fortelného celoměděného šasi. Měď jako dominantní prvek připomíná i vertikální proužek v pravé části čela.

Celkem neobvyklý vzhledový rukopis podtrhují i velké chladiče po bocích, doplněné jedním, který se táhne prostředkem šasi. Právě na něm je vpředu štítek s typovým označením a vzadu destička s podpisem obou výše zmíněných pánů.

SD-880 je (jak lze odvodit z úvodních písmen názvu) kombinace streameru a D/A převodníku. Tomu odpovídá i konektivita rozložená na zadní ploše. Vlevo se nachází napájecí zásuvka s kolébkovým vypínačem, o kousek dál RS232 pro chytré ovládací systémy a dvě rozhraní napěťového spouštění pro snazší ovládání celého řetězce.

Blok digitálních vstupů zahrnuje plně izolovaný USBport pro spojení s počítačem, dvě USB, kam můžete vložit datové paměti s hudbou, dále ethernetový konektor (ale žádná Wi-Fi nebo Bluetooth), následují dva koaxiální BNC a dvě optiky. Zajímavostí může pro někoho být třetí BNC, propouštějící signál ven v digitální formě.

Výstup z přístroje zajišťuje jediný pár cinchů – Børresen je totiž přesvědčen, že XLR konektory přináší více problémů než výhod a že právě dobře udělané RCA je ze všech úhlů pohledu nejvhodnějším řešením pro domácí aplikace.

A co je uvnitř? Hlavně vlastní platforma Continuum Processing DAC, rozšířená o taktéž in-house vyvinutou stramovací platformu, která zvládá jak UPnP, tak DLNA, ale i TIDAL Connect, Qobuz Connect (tuto službu firma výrazně preferuje) a reálně vlastně cokoliv potřebujete. To zahrnuje PCM signál do rozlišení 32 bit / 768 kHz nebo DSD256 v nativní formě. K ovládání je k dispozici vlastní aplikace, spojující všechny služby a možnosti.

Nicméně začíná to už u zmíněného měděného šasi s vrstvenou spodní deskou (měď, kompaktní laminát, vrstva titanu) pro maximální potlačení rezonancí. Pak tu máme velikou vanu z mědi pro optimální ochranu obvodů.

Napájecí sekce stojí na modulech rezonančních zdrojů. V podstatě je to idea spínaného zdroje, ovšem místo konvenčního použití obdélníkového signálu se tu sází na sinusoidu a říká, že to je optimální forma. Pracovní frekvence se pak dynamicky mění podle toho, co komponent odebírá. Ještě navíc jsou moduly podpořené několika regulátory, o nichž AGD říká, že mají reziduální šum v úrovni několika mikrovoltů, některé i nanovoltů.

Nebyl by to Aavik (respektive Michael Børresen), kdyby do přístroje neintegroval svá řešení pro potlačení šumu ve všech formách a úrovních. To znamená zejména opravdu mimořádný počet Teslových cívek v různých formách – principem je de facto spojení dvou cívek „proti sobě“. Oběma prochází napětí a dojde-li k nějakému výkyvu (což prý má být reálný šum), tak se vyruší. Ovšem nikoliv zcela – proto je prý řešením tak enormní počet cívek.

Najdete zde modul s aktivními cívkami (ty mají být až 4x účinnější než ty nenapájené), ploché čtvercové cívky, zapuštěné přímo do desek plošných spojů, jedna na vrchní straně a její protipól na straně spodní. No a cívky se využívají také v obvodech „analogového ditheringu“, což je technologie odvozená z dávných radarových principů, kdy se řízeným vnášením šumu (trochu neintuitivně) zlepšovalo rozlišení. Ten samý účel mají obvody i zde.

V několika místech SD-880 najdete také zirkoniové Teslovy cívky – jejich podstata v kombinaci s tímto velmi drahým materiálem prý nejlépe pomáhá potlačovat vzduchem šířené rušení.

Celkové počty? 314 aktivních Teslových cívek, 663 čtvercových Teslových cívek, 35 obvodů analogového ditheringu, 2 naposledy zmíněné Teslovy cívky se zirkoniem.

Zbývá už jen dodat rozměry. Šířka 51 cm, hloubka 58 cm, výška 15,5 cm. Váha notných 33 kg.

Poslech probíhal v prostorách pražské pobočky studia Audiofeel, kde jsme hráli primárně ve společnosti I-880 a I-188 na reprosoustavách C2, X2 a X3 ze stáje Børresen. Propojeno bylo kabeláží řady C3 a ke srovnání jsme měli například Lumin P1. Zkoušeli jsme na SD-880 také vliv různorodých doplňků Ansuz Sortz a Sparkz.

Zvukový charakter SD-880 se snaží maximální měrou zůstat „bezbarvý“ – nikoliv ve smyslu nezajímavosti, ale nestrannosti. V přímém srovnání s už tak výtečným Lumin P1 znamenal SD-880 obří skok v konkrétnosti, basové pulzování v „Limit To Your Love“ (James Blake | 2011 | ATLAS | 00602527857671) mělo skvělou sílu, parádní separaci jednotlivých zvuků i neostentativní sílu, díky níž skrze vás prochází nízké frekvence s pronikavostí rentgenu. A přitom – přes tu precizní artikulaci a samozřejmou jistotou – zůstává přednes nepřehnaný, až civilní. Může za to pocitově opravdu výtečná kontrola, stejně tak ale i pocit rychlosti. Špičková je pak i konkrétnost, jakkoliv objemem je styl SD-880 naprosto neefektní.

V prvních chvílích se vám jistě bude zdát, že SD-880 hraje Buckleyho verzi „Hallelujah“ („Grace“ | 1994 | SONY | 886447700778) tak nějak „úplně normálně“. Hlas je zřetelný a čistý, kytara také, je to jasné, dospěle čitelné. Teprve po nějakých těch porovnáních si ale uvědomíte, jak moc nezkreslené, mimořádně transparentní to vlastně je – Aavik nemá skoro nic, čím byste mohli identifikovat jeho vlastní stopu, naopak zajišťuje, že mezi vámi a hudbou není žádná překážka, nic, co by ztlumilo detail, změnilo záměr zvukařského ladění nebo cokoliv dalšího. Jde o skutečně puristický projev, v němž nic nevyčnívá. Cítíte, jak energie proudí s naprostou snadností a přestože hlas je tedy velice přítomný a úder do strun kytary jadrný, nic z toho nemá příchuť agresivity, jen urovnané živosti a fantasticky lehkého proudění muziky.

Všechny zkoušené kombinace s jinými produkty v showroomu převyšoval SD-880 (a nijak málo) také na výškách. Bylo to zejména rozlišení těch nejjemnějších nuancí cinkajících výšek v „You Look Good To Me“ (Oscar Peterson Trio | „We Get Requests“ | 2005 | nahráno 1964 | Verve | 00602498840429) – ať už nižší firemní modely nebo značky konkurenční, všechny tu měly nějaký svůj patrný zvukový styl, rozlišení dobré, ale přesto jakmile tatáž linka zazněla přes SD-880, objevily se nové informace, celkově podstatně komplexnější pocit a hlavně úžasně jasná samozřejmost. Kov je nezabarvený, doznívání mimořádně dlouhé a snadné, neztrácí se ani nejposlednější záchvěv. A přitom to všechno působí tak jednoduše, tak „obyčejně“ – prostě činel. Ale právě to je nakonec ten cíl, který hi-fi „oficiálně“ má.

Absence vlastních příkras a signatur spolu s již zmíněným pocitem „okamžitosti“ nechává také krásně vyniknout dynamiku nahrávek. Ne v masivnosti, ne tlakem, ale všeobecnou volností a švihem, nehraje se tu na urputnost a drama, mnohem spíše na absenci limitů, nic tu energii „nebrzdí“. Proto i „The Four Horsemen“ (Aphrodite’s Child | „666“ | nahráno 1971 | Universal | 00042283843028) měla naprosto neefektní, přesto živou a bezmála koncertní atmosféru. Silnější momenty se umí pořádně nadechnout, je tu neochvějný pořádek a absolutní kontrola, jde o takovou naprosto nenápadnou sebejistotu. Nic se na vás nevalí, žádná zběsilost, jen a pouze proudící hudba, autentická a vpravdě ryzí.

To samé platí i pro Jacksonovu „Remember the Time“ („Dangerous“ | 2009 | nahráno 1991 | SONY | 884977307832). Vrstevnatá, rytmická skladba má spoustu malých hudebních nápadů, které často nedokážete snadno identifikovat, je toho prostě tolik, že běžně vnímáte jeden velký celek. V podání SD-880 je to naprosto jednoduše působící soulad bezpočtu informací a i nejjemnější nuance jsou „úplně normálně“ zřetelné, celek je zcela vyrovnaný, neutrální, prostý jakéhokoliv zabarvení – reprodukce zní naprosto průstupně, zvuk definuje jen a pouze master nahrávky, každá je jiná, každá je svá, všechno hraje úplně otevřeně. Ne suše analyticky, pouze a jednoduše s věrností záznamu, která ale může mnohdy působit nezvykle, protože většinou slyšíme větší či menší vlastní charakter komponentu – a ten samozřejmě také může přinášet emocionální potěšení. Nicméně SD-880 je ztělesněním Børresenovy filozofie puristického hi-fi s opravdovou nezkresleností.

Působivá byla velikost hudební scény v „Short Ride in a Fast Machine“ (San Francisco Symphony Orchestra / Michael Tilson Thomas | „Harmonielehre“ | 2012 | SFS Media | SFS0053), moderního orchestrálního kusu Johna Adamse. Je to výrazně větší a vskutku „prostornější“ než u ostatních zkoušených kousků, hlavně ale cítíte báječnou integritu. Ač je scéna velikánská, všechno drží pevně a nenuceně na místě, je to tak dobré, že už prostě nic nemusíte řešit. Přehlednost je tak dobrá, že máte pocit, že lze určit zvuk až jednoho každého nástroje. A přitom stále zůstává hlavním rysem absolutní nenápadnost, prezentuje se tu hudba / nahrávka samotná, nikoliv elektronika a její vlastnosti.

„Rosanna“ od Toto („Toto IV“ | 1982 | SONY | 074643772822) byla nádherně tekutá, plynulá a měkce bohatá. Panuje tu pocit celistvosti, velmi dospělá a sytost skladby neomezující samozřejmost. Všechno sedí, plyne, žádné drama, síla tam, kde má být. Největší předností SD-880 je schopnost neomezovat, nepřekážet, nemodifikovat. Prostě hudba, krásná a mimořádně snadno vstřebatelná. Vlastně se to až těžko popisuje, protože upřímně řečeno, to hlavní co slyšíte jsou (případné) limity té které nahrávky, Aavik je jen naprosto nestranným prostředníkem.

Streamer a D/A převodník za bezmála dva miliony korun? To už je hračka skutečně pro pár velmi náročných. Asi byste čekali, že vás zvuk SD-880 okamžitě zarazí do křesla, rozbuší vám srdce a vzruší emoce na maximum – jenže tohle není styl Aavik. Nejnápadnější a nejefektnější záležitostí je krásné veliké šasi, zatímco zvuk, ten v podstatě není. Nemá žádný významný charakter, není tu nic navíc – jen skladba jako taková, její plusy a mínusy, její provedení a styl, který skrze SD-880 vyniká přesně tak, jak byl nahrán. Co víc je vlastně blíž ideálu hi-fi, než právě tohle? Jistě, tu nenápadnost musíte docenit, jsou zařízení, která k vám promlouvají snáze a rychleji právě díky tomu, že mají svůj vlastní líbivý rukopis. Jenže pokud chcete opravdu slyšet hudbu v její plné nahotě, tak máloco funguje autentičtěji, než SD-880.

Kč 1 742 000,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/547729f6-a43e-4359-841d-c93fe612888e

--- --- --- --- ---

KLADY

+ krásně zpracované designové šasi

+ zjevná synergie se systémem AGD

+ rychlý, nezabarvený projev

+ neutralita a kontrola

+ nenápadně přirozený projev, ukazující nezkresleně jakoukoliv nahrávku

ZÁPORY

- cenovka je věru prémiová

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Aletheia Acoustics | www.aletheia-acoustics.cz 

PRODÁVÁ: AudioEgo | www.audioego.com 

PRODÁVÁ: Audiofeel | www.audiofeel.sk | www.audiofeel.cz 

PRODÁVÁ: DiokAudio | www.diokaudio.cz 

PRODÁVÁ: Hi-Fi Morava | www.hifimorava.cz 

fSdílet

Tweet