Německý výrobce reprosoustav Audio Physic je na světě už pěkných 40 let. Prvním modelem zakladatelů Joachima Gerharda a Wilhelma Hegenera se stal sloupek Tempo, jehož základní filozofii a tak trochu i styl drží produkt stejného jména dodnes, tedy napříč mnoha vývojovými generacemi. Ostatně, onen zmíněný styl najdete i o řadu výš, včetně prostředního modelu Codex.

Jinými slovy, je tu jasný rukopis Audio Physic. Úzká, zato hlubší ozvučnice s výrazným záklonem, stabilizačními nožkami rozkročenými do stran a zdánlivou absencí větších měničů (protože basák je schovaný uvnitř) – to všechno je poměrně charakteristické.

Navzdory minimalistické a velmi čisté vnější podobě je ale celková konstrukce poměrně nápaditá a složitá. Začíná to tím, že Codex jsou čtyřpásmové, osazené čtyřmi měniči z vlastní produkce. Kabinety tvoří sendvičové stěny z různých komplementárních materiálů včetně HCS se strukturou včelí plástve, který při zachování pevnosti váží mnohem méně než MDF a přitom naopak výrazně lépe odolává vibracím. Ani vnitřní vzpěry a stěny jednotlivých komor (každý z reproduktorů má vlastní) nejsou z běžného dřeva, ale z keramické pěny. Tvoří ho pórovitá struktura, respektive 85% objemu je vzduch, aniž by to snížilo jeho pevnost. Právě díky tomu mohou být Codex tak štíhlé a neztratit pevnost.

Dalším prvkem je usazení všech tří vpředu montovaných měničů do antivibračních lůžek, takže nejsou v přímém kontaktu s hmotou ozvučnice, čímž se výrazně snižuje množství vzájemně předávané mechanické energie. To samé řešení mají mimochodem i reproduktorové terminály WBT.

V roli vysokotónového měniče pracuje firemní HHCT V, tedy pátá generace kopulky Hyper Holographic Cone. Má nadstandardní průměr 3,9 cm a sází na materiál RECOTec, což je chaoticky strukturovaná drť z uhlíkových vláken v polypropylenovém základu. Membrána je zasazená v malém zvukovodu a obklopená kroužkem tlumícího materiálu.

Úplně stejný princip má i středotónový reproduktor, jen jeho tvar je kónický a závěs téměř plochý. Průměr střeďáku HHCM V SL+ činí 15 cm. Zajímavostí je určitě to, že má zdvojený koš pro lepší tok vzduchu, stejně tak tu nenajdete konvenčního „pavouka“, což umožňuje volnější chod. Tuto dvojici vpředu doplňuje ještě středobas o průměru 18 cm s dvojitým závěsem.

Uvnitř skříně je pod úhlem umístěný basový reproduktor, tvořený 28 cm hliníkovou membránou. Výdech energie není tradičním reflexem, ale jen velmi nenápadnými otvory kolem čelní stěny. To umožňuje mimo jiné prakticky libovolné umístění v prostoru.

Frekvenční výhybka je rozdělená na moduly jednotlivých pásem, hlavně proto, aby je bylo možné instalovat v těsné blízkosti toho kterého měniče pro co nejkratší signálovou cestu. A samozřejmě z toho vyplývá i reálně nulové vzájemné ovlivňování jednotlivých filtrů.

Audio Physic uvádí u tohoto modelu ambiciózní frekvenční odezvu 28 – 40 000 Hz (jakkoliv bez tolerančního pásma), impedanci 4 ohmy a citlivost 89 dB (tady ale opět bez dokreslujících informací).

Codex mají na výšku 119,5 cm, šířku jen 20,2 cm (ale nožičky přidají zhruba 5 cm na každou stranu) a hloubku 37 cm. Váží pak poctivých 38 kg.

V daném poslechovém prostoru stály 270 cm od sebe, 300 cm od poslechového místa a 170 cm od zadní stěny, přičemž k bočním to bylo vždy plus mínus metr. Hrálo se primárně na Linn Selekt Organik v kombinaci s Linn Akurate 2200 a přes kabeláž od Chord Cable Co. jsme mohli srovnávat zejména s ESL X a Classic ESL 9 od MartinLogan.

Skrytý basový reproduktor a celkově velmi úzké tělo nevzbuzuje na první dobrou dojem, že by Codex měly být schopné nějakých masivních basových tlaků, nicméně až efektně namíchaný kontrabas v „Train Song“ (Holly Cole | „Temptation“ | 1995 | Blue Note | 00724383165353) tu byl velmi zřetelně zastoupený – největší devizou je pružnost a napětí, struny jsou napjaté jako tětivy, ale podstatné, tučné a do náležitě velkého ozvučného prostoru hrající tětivy. Základní tón nástroje, ležící v oblasti 40 Hz, tu cítíte neztečený a hlavně pečlivě definovaný, utažený a konkrétní – zejména pak Codex sluší, když dostanou něco energie. V každých podmínkách zůstávají neopulentní a velmi sebejisté.

Ona úpravná, řízená energie je patrná i ve středním pásmu „9 Crimes“, kde zpívá Damien Rice s Lisou Hannigan („9“ | 2006 | Warner | 093624327868). Zrovna hlasy jako kdyby měly nejvíc prostoru a přirozeně dominují místnosti, zobrazené v poměrně velikém formátu. Žádné excentrické zabarvení, tlak nebo analytická intenzita, jisté pocitové „podladění“ dodává zřetelnou plnost a tělesnost. Netrpí tím ale pocit zřetelnosti, respektive srozumitelnosti, rozhodně se pohybujeme v high endové sféře. Nejlépe Codex rozkvetou při alespoň střední hlasitosti – ne že by se při tichém poslechu ztrácely, ovšem optimum je na takových 80 dB na poslechovém místě a výše.

Ani výšky nemají nějakou tendenci k vyčnívání, Codex působí na jednu stranu příjemně decentně, na druhou dokážou i cinkotu v „Beat“ ze stejnojmenného alba Tingvall Trio (2014 | Skip Records | SKP9137) „prodat“ pěkně živě, energicky a s kulatou plností. V žádné chvíli pak vysoké tóny nebyly nějak přibroušené nebo nepřirozeně zvonivé – možná to má co dělat s tím, že „více místa“ ve zvukovém výsledku měly třeba noty z nejvyššího konce klavírního rejstříku, než právě činely, tedy že nejvyšší polohy jsou trošku jemnější. Ale stále je všeho dost a vytváří to naprosto dostatečně vyrovnaný a komplexní dojem.

Když na to přijde a nastavíte vhodnou střední až vyšší poslechovou úroveň, dokážou se Codex solidně opřít i do tlaku mnohočlenné kapely Meute s jejich „You & Me“ (2019 | Bandcamp). Není to žádná dramatická bujarost, dynamika je spíše soustředěná, autoritativní, byť s dobrou plností. Jsou však reprosoustavy vášnivější, možná řekněme divočejší, u Codex jde stále hlavně o úhlednou přehlednost a strukturovanou disciplínu, nežli o příval. Rány do bubnů ovšem mají solidní šťávu, žestě uspokojivou rychlost a říz, nemůžete říct, že by tu něco objektivně scházelo. Možná se nerozehrávají třeba v porovnání s elektrostaty úplně tak bezprostředně, ale funguje to dobře.

To platí i ve chvíli, kdy se začnete zabývat rozlišením. Codex jsou prémiové, drahé reprosoustavy a fungují náležitě – Odellova „Half as good as you“ („Jubilee Road“ | 2018 | SONY | 886447076125) byla všeobecně kultivovaná. To je hlavní a nejdůležitější rys Audio Physic. Žádná zběsilost nebo tlak na vybraných místech, všechno působí spojitě a uspořádaně. Codex v sobě mají jakousi „bezpečnostní vrstvičku“, nepropouští k posluchači ostřejší chvilky z mixu, vzniklé pro příklad přílišnou kompresí a podobnými artefakty. Výsledek je přirozený, přesto lehounce svůj – ne přímo ve smyslu nějakého zabarvení nebo výrazně specifické tonality. Prostě jde o kouzlo jakési vnitřní pohody, kombinované s bezproblémovou srozumitelností a dospělou zřetelností – snad by se dalo říct, že Codex disponují organickou „no stress“ charakteristikou.

V čem jsou pak Codex příkladné, to je podání prostoru. Efektní nahrávka „Bubbles“ Yosi Horikawi („Wandering“ | 2012 | Bandcamp) se roztáhla téměř ode zdi ke zdi, ve 110% velikosti a zasazená se zdála relativně vysoko a hluboko za reprosoustavy. Jednotlivé zvuky jsou zasazené pečlivě a klidně, celé dění se zdá plně oddělené od reprosoustav. Nutno říci, že díky té už poměrně působivé velikosti vás dění vtáhne a obklopí, je to velice pěkné.

Ze vcelku obyčejné skladby „Thinking About You“ (Faye Webster | „Underdressed at the Symphony“ | 2024 | Bandcamp) vylovily Codex příjemný poslechový zážitek. Nejsou urputně monitorové nebo vágně barevné, je jich dost, ale ne příliš, mají energie, avšak nedrtí dravostí. Prostě pohodově plynou, živé a plné tak akorát, abyste se rychle nepřesytili. Hezké od prvních vteřin a přitom neúnavné ani po hodině nebo dvou.

Sloupky Audio Physic Codex mají své kouzlo – zejména proto, že z jejich velmi štíhlých ozvučnic v prvním okamžiku nečekáte bas, který se blíží až k prvním oktávám, stejně jako vás potěší organická laskavost, s níž servírují nahrávky napříč žánry. Jsou to poslechově nekomplikované sloupky s již vysokou technickou kvalitou a pěkným provedením, prostě high-end takového toho poměrně konzervativního střihu, který se nesnaží oslnit, ale posloužit. Nejlépe jim to sluší v alespoň střední hlasitosti, kde příjemně rozkvetou, poskytnou nadprůměrnou velikost scény a tím i pocit, že vás hudba nenuceně obklopuje. Nejsou to nástroje na okamžitou analýzu nebo kinofilmové efekty, nýbrž na dlouhé a relaxační poslechové večery na úrovni.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 40 metrů čtverečních, velkými akustickými panely vlastní konstrukce, velmi vysokým stropem s oblouky a překvapivě dobrými vlastnostmi.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Ačkoliv některé změřené artefakty jsou jistě způsobené či minimálně zdůrazněné daným prostorem, trend s výraznějšími středy a basovým přídechem mezi 40 a 50 Hz patří reprosoustavám. Důstojný je nástup reprodukce v oblasti pod 30 Hz, stejně jako odezva výškáče, která se skutečně relativně blíží slibovaným 40 000 Hz. Také lze pochválit jen nevelkou odchylku v přímém vyzařování a tím pod úhlem.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Průběh impedance sice vykazuje nějaké rezonance systému kousek nad 100 Hz, nicméně ladící kmitočet soustavy leží jen o dýchnutí nad 20 Hz, všechno je relativně klidné a v zásadě by Codex neměly být nijak nepatřičně náročné na zesilovač adekvátní své třídě.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ ✓]

EUR 14 990,- - standardní provedení
cca Kč 365 000,-

EUR 15 990,- - vysoký lesk
cca Kč 389 000,-

EUR 1 499,- - nožky VCF V Magnetic
cca Kč 36 500,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

POUŽITÝ PLAYLIST: https://tidal.com/playlist/c5a09dc9-d6a4-4ae5-bf54-1967c32b86ff

--- --- --- --- ---

KLADY

+ zajímavá kombinace optické kompaktnosti a zvukové bohatosti

+ příjemně plný zvukový projev

+ celková kultivovanost

+ vypadají elegantně

+ nenáročné na natočení a umisťování

ZÁPORY

- přeci jen jim je nejlépe ve střední a vyšší hlasitosti, ne v úplně tichoučkých úrovních

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: AudioEgo | www.audioego.com 

fSdílet

Tweet