Italský Sonus Faber zakořenil ve světě věrného zvuku už v roce 1980 a to modelem Parva, netradičně pojatým dvoupásmovým monitorem. Dalším zlomovým produktem byl o 11 let později další dvoupásmový model Extrema. Přes dnes v katalogu dominující velké reprosoustavy jsou to právě dvoupásmové monitory, kterými se Sonus etabloval. Nejžhavěji výrobce v současnosti mluví o svém modelu Chameleon B, což je, nepřekvapivě, opět dvoupásmová nevelká reprosoustava, tentokráte ale zaměřená zjevně na city a vnímání mladých a designově smýšlejících posluchačů hudby.
Začněme tím nejdůležitějším, co Chameleon B odlišuje patrně úplně od veškeré konkurence. Je to možnost přizpůsobit si do velké míry vzhled těchto regálových reprosoustav svému aktuálnímu rozmaru prostou výměnou bočnic. Nebo rozmaru své partnerky, nebo jednoduše čemukoliv, co vás v aktivním a bohatém životě může potkat. Chameleon B se totiž již od pohledu jeví jako ideální pro ty, kteří vyznávají aktivní, moderní životní styl; nejsou to totiž klasické Sonus Faber.
Chameleon B nemají organické, zakulacené tvary, které u SF potkáváme nejčastěji, naopak jsou kombinací přímých, ostrých rysů a jen několika zjemňujících zakulacení. Působí svými hranami jako vykrojené z nějakého celku na produkční lince hi-tech umění (a přitom je dělají italské ruce) a je v nich jakýsi nádech zvláštní kombinace futurismu a retro kouzla. V základní podobě jsou Chameleon B tvarovány jako z boků osekaný komolý jehlan, tedy mají relativně velkou základnu a jak stoupají vzhůru, přední stěna ubíhá vzad a zadní zase vpřed, aby nahoře utvořily jen ne úplně velkou plochu - nesouběžné tvary pomáhají kompenzovat fázový posun měnič i potlačovat vnitřní stojaté vlnění. Kolem dokola těchto zkosených stěn a horní a dolní strany (celá skříň je vyrobena z poměrně tlustých MDF profilů) jsou reprosoustavy potaženy pěkně zpracovanou kůží.
Do čelní stěny je vsazena velká hliníková deska a v ní teprve jsou usazeny dva měniče, kolem kterých je velmi výrazné orámování hliníkovými pásky.I když najdete na přechodech jednotlivých stěn výrazná zaoblení, stejně reprosoustavy působí až lehce stroze, ale zato velmi stylově. Tvary jsou sice jednoduché, ovšem přehlédnout jde Chameleon B v interiéru jen stěží.
Mohou za to hlavně již zmiňované výměnné bočnice. Jsou buď jasně bílé, černé, červené, oranžové a pak dvojice metalických provedení - šedé a modré. Na fotkách má nicméně výrobce třeba i žlutou a zelenou, takže je možné, že portfolio barev se bude rozšiřovat; všechny barvy a všechna provedení připomínají výrazné automobilové laky. I to je jasné zacílení k lifestylovému segmentu, kdy budou Chameleon B tvořit výrazný prvek moderního interiéru. Boční panely jsou uchyceny pomocí čtyř velkých plastikových pinů v prohlubni na boku ozvučnice. Ta je v tomto místě vyztužená kovovou konstrukcí, samotný panel není jen "lakýrka", ale sendvičová konstrukce s tlumícím materiálem na vnitřní straně, tvoří tak vlastně i součást samotné ozvučnice. Snadnou výměnu zajišťuje i vyříznutý otvor pro prsty, v němž se skrývá logo výrobce. Snad i kvůli provedení panelu přijde pár těchto bočnic na téměř 20% ceny samotných reprosoustav.
Na zadní straně malých Chameleonů je uložena pouze vanička se vzhůru natočenými, příjemně provedenými šroubovacími reproterminály. Jsou tu dva páry pro možnost bi-wiringu. Ještě zajímavěji je však provedená základna reprosoustav. Z ozvučnice vystupuje jakási podstava tvaru podkovy, otevřená směrem dopředu. V nejzazší části této podkovovité "nožky" je kulatý, nevelký otvor, zakrytý poměrně řídkou průzvučnou buničinou. To ale není bassreflex, ten vznikne vlastně až tím, jak usadíte reprosoustavy na dedikované stojany, případně na nějakou polici či komodu.
Reprosoustavy svých téměř sedm kilo váhy skrývají v kompaktních rozměrech 31,5 x 18,5 x 28,3 cm (v x š x h), jsou koncipovány jako bassreflexový dvoupásmový monitor s dvěma měniči. Ty si předávají práci na úrovni 2 500 Hz. Výrobce udává pracovní frekvenční rozsah 50 - 25 000 Hz, což je na poměrně malé reprosoustavy docela dost, jakkoliv k tomu není uvedeno toleranční pásmo (ale takových +/- 6 dB by to být mohlo). Charakteristická citlivost činí mírně nadprůměrných 87 dB / 2,83V / m, impedance pak 4 Ohmy.
Oba měniče pochází přímo z dílen Sonus Faber. O výšky se stará měkká, výrazně vypouklá textilní kalota s větším průměrem - má 2,9 cm a je zasazena poměrně hluboko do malého zvukovodu. Chlazení se obejde bez ferrofluidu. Středobasový měnič je výrazně kónický, polypropylenová membrána má průměr 15 cm.
Sonus Faber Chameleon B jsme poslouchali na rozličných sestavách, mezi kterými nechyběl Cambridge CXA80 / CXN / CXC, Audionet PRE G2 / MAX, Rogue Audio RP-5 / M-180 a samozřejmě Naim Nait XS / CD5si. Propojeno bylo kabely KrautWire, TelluriumQ, MIT či AudioART. Napájení řešily lišty Gigawatt a filtry ProPower. Porovnávali jsme s Harbeth Monitor 30, Sonus Faber Venere 1.5 nebo Xavian Perla a Xavian Bonbonus.
Kontrabas v "Travels" z "American Dreams" Michaela Breckera a Charlieho Hadena (2002 | Gitanes | 064 096-2) byl docela plný, zejména úplně v jeho nejspodnějších frekvencích jako kdyby si Chameleon B šetřily sílu a právě tam jí vypustily. Díky tomu působí, že hrají hlouběji a energičtěji, než by jejich velikost napovídala. Brouknutí kontrabasu mělo ve svých spodních polohách i impuls, tyto Sonus Faber jsou naladěny hodně živě a energicky, na basu nešetří, je také spíše důrazný a hodně pevný, takže pro klidný a vyrovnaný zvuk bude ideální spojit je s měkčí, klidnou elektronikou - třeba se zmiňovanými Cambridge řady CX, kdy jejich ladění tvoří protilehlé póly a tím se hezky vyváží.
Sonus Faber Chameleon B jsou opravdu hodně živé a důrazné, jakoby až lehce zdůrazňují celé pásmo, jsou ale technicky velmi přesné, monitorové. Zpěv Madeleine Peyroux v "Between the bars" ("Careless Love" | 2004 | Rounder | 0602498235836) byl plný informací, které nelze přeslechnout; i nuance v pozadí Chameleon B vytáhne a předá přímo k vám. Zvuk se také snaží být co největší, hodně energický, hlas je jako pod lupou. Nesnaží se být intimní a "hezký", chtějí přesně a jasně zrekonstruovat nahrávku. Prokreslení je velmi zřetelné a zvuk jasný, konkrétní, hlas zaostřený a stojící zdánlivě před reprosoustavami.
Velmi dobře vystihují Chameleon B kovovou znělost cinkajících činelů v "That Slavic Smile" od Modern Jazz Quartet ("Together Again" | 1987 | Pablo | 00025218014229), kde se ale rozhodně vyplatí volit spíše kultivovanější elektroniku, ostrou by tyto Sonus Faber nezklidnily. Velmi zřetelná ťuknutí do činelu rezonují ve vzduchu dlouhou dobu, energicky a s přesvědčivě kovovým zabarvením - takový charakter bychom čekali spíše od kovového měniče, než od klasické kaloty. Hudba má temperament a prezentnost, rozlišení je velice dobré a opět i dost drobné nuance umí Chameleon B vykreslit s vášní a energií. Není to však jemný a klidný přednes, spíše analytický, o něco chladnější.
Haydnova "Die Schöpfung" v podání newyorské filharmonie pod taktovkou Leonarda Bernsteina (SONY | 886974804525) působila živě zejména díky dobré kontrole a dynamice spodních oktáv, díky jejich tahu na bránu. Celková expresivnost a prezentnost umí vytvořit dojem nadprůměrné velikosti, makrodynamika je pak dobrá. Orchestr umí zatlačit, přednes je utažený, konkrétní a přesně konturovaný, čistota až krystalická.
To jde ruku v ruce i s expresivním rozlišením, Stingova loutna ve "Float My Tears" ze "Songs from the Labyrinth" (2006 | Deutsche Grammophon | 060251703139) byla velmi blízká. Jako kdybyste měli ucho přímo na loutně a u Stingových úst. Chameleon B i drobné nuance a zvuky v pozadí vezme a spíše posílí, pošlou je kupředu k vám. Sonus Faber Chameleon B vám nedají vydechnout, snaží se vás zaujmout na první dobrou a detailů je skutečně hodně.
Zajímavé je, jak si reprosoustavy poradily s prezentací prostorové scény - Stingova "Englishman in New York" ("...nothing like the sun" | 1998 | A&M | 540 993-2) šla spíše dopředu, před reprosoustavy, byť prostor měl svou hloubku. Celý přednes i rozložení scény je pevné, dobře rozložené v pravolevém směru. Reprodukce byla velmi kompaktní a bylo snadné lokalizovat jednotlivé nástroje, je to jako prohlížet si přesnou, ostrou fotku z digitálního fotoaparátu.
Excelentní zátah a energie přednesu skvěle podpořily rockovou "Big Time" Petera Gabriela ("HIT" | 2003 | Realworld | 0724359523729), zejména impuls kolem 50 Hz a přímý charakter umí vzbudit dojem rockové jízdy. Máte pocit, že hudba "šlape", že má fajnový timing a odsýpá.
To je ostatně to, kam Chameleon B míří - pokud hledáte audiofilský klid, poohlédněte se v katalogu Sonus Faber po v podstatě stejně drahých Venere 1.5. Pokud ale dáte na současný design, chcete ozdobu do svého moderního interiéru (a možnost sem tam si jí taky přizpůsobit) a máte rádi výrazný, rychlý, křišťálově jasný a konkrétní zvuk se spoustou, spoustou energie a tahu na branku, pak tyto poněkud jiné, chladnější, svižnější a autoritativnější Sonus Faber mohou být pro vás. V dané cenové kategorii je jen málo takových, aby při podobném přímém naladění nebyly ukřičené a ostré. Jedny z nich jsou ale i Chameleon B, byť úplně nejlépe jim je v kombinaci s klidnou, lehce hrající elektronikou - nám se na to nejlépe osvědčily nové Cambridge CX. Chce se tak říct, že Sonus Faber Chameleon B jsou ideální pro moderně smýšlející, pro ty, kteří hledají monitorově přesný zvuk, kterým má přitom zřetelný basový základ a pro ty, kteří dbají na moderní šik formu a při tom všem chtějí zůstat v zaplatitelných cenových kategoriích.
Kč 27 990,-
Kč 4 990,- - boční panel v jiné barvě
--- --- --- --- ---
KLADY
+ jsou to prostě designovky
+ jdou hlouběji, než by se zdálo
+ krystalicky čistý přednes
+ budou se líbit milovníkům energie a svižnosti
ZÁPORY
- je to přeci jen trochu chladnější zvukové podání
- není to typický zvuk Sonus Faber (ale to samozřejmě vadit nemusí)
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: TYKON | www.tykon.cz
