Kanadská společnost PSB má jako své motto sympatickou větu „Real sound for real people", které začne dávat ještě trochu větší smysl, když si uvědomíte, že patří pod křídla koncernu Lenbrook, jehož vlajkovou lodí je legendární NAD, postavený na podobné filozofii. Šíře záběru tohoto výrobce pak sahá od sluchátek po velké sloupky.
Právě do poslední jmenované kategorie, ještě s dovětkem „za rozumné peníze", patří i model X2T. Ten představuje zhruba střed katalogu a nabízí za něco málo přes třicet tisíc opravu hodně hmoty. I když se to na první pohled vlastně ani tak nezdá, protože X2T jsou velice štíhlé, což spolu s lehkým zaoblením čelní stěny a jednoduchými tvary docela umně maskuje jejich proporce i v malém prostoru.
PSB X2T měří na výšku slušných 103,6 cm včetně čtveřice robustních kulatých nožek, na šířku nabobtnaly pouze na 22,7 cm, zato do hloubky jsou protažené na 44,6 cm. Není divu, že pak ozvučnice z MDFek váží téměř 24 kg.
X2T jsou vizuálně docela výrazné, zaoblená čelní stěna z tvrdého plastu je uprostřed rozdělena vertikální prohlubní a téměř úplně zaplněna rozměrnými měniči a neméně rozměrnými bassreflexovými otvory. Ty ústí pouze z basové sekce (tedy ze spodních dvou třetin skříně), středotónová komora (tedy horní třetina) je uzavřená. Všechny měniče jsou pak usazeny v poměrně výrazných, byť ne moc hlubokých zvukovodech.
Zbytek skříně je ovšem výrazně jednodušší a konzervativnější – pravé úhly, jasanový dekor nebo plastová vanička s dvěma páry bi-wiringových terminálů, nakloněných pod úhlem 45° směrem vzhůru. Vlastně i zde je trochu cítit designová filozofie minimalismu, vlastní koncernovým sourozencům se znáčkem NAD.
Podobně jako tam je ovšem to důležité uvnitř. Třípásmový sloupek X2T s téměř 55 litry vnitřního prostoru je pro mohutný basový zátah vybaven dvojicí wooferů (a pod každým z nich zeje velký plastikový nátrubek bassreflexu) s membránami o průměru 16,5 cm. Polypropylenové membrány mají opravdu hodně výrazné a hodně měkké gumové závěsy a jsou zpevněny injektováním směsi jílu a keramiky. Pro dostatečnou pružnost najdeme v motoru zdvojený magnetický systém. O střední tóny se stará úplně u vrcholu umístěný středotónový měnič s průměrem membrány 13,3 cm. Opět je polypropylenová, tentokrát zpevněná vláknitou směsí a opět usazena na robustním gumovém závěsu a poháněna dvojitým magnetem. 2,5 cm kopulka za ochranným páskem je titanová, chlazená ferrofluidem a lehkost jí dodává neodymiový magnet.
Právem budete očekávat od velkých reprosoustav také velké parametry, byť by v dané cenové kategorii nemusely být samozřejmostí. Ostatně, opět jako u NAD. V toleranci +/- 3 dB umí X2T vyzářit úctyhodný rozsah 30 – 23 000 Hz, bassreflex je dokonce naladěn ještě o 2 Hz níže. Tyto sloupky jsou pak i přes své rozměry snadnými partnery díky vysoké citlivosti 90 dB (2,83 V / m) i spořádané impedanci 8 Ohm s přiznaným minimem na slušných 4 Ohmech. Přechodové frekvence pásem jsou pak stanoveny na 500 a 2 200 Hz.
Reprosoustavy jsme poslouchali se setem Naim Nait XS / Naim CD5si, kde alternoval ASUS Xonar Essence One MUSES MK2, ale i Pro-Ject Elemental s Pro-Ject Phono Box, v systému domácího kina i NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 a BDP-LX58. Signálové a napájecí kabely nesly značku KrautWire, reproduktorové pak Naim či Atlas Hyper. Srovnávalo se s Harbeth Monitor 30 a Xavian Bonbonus.
Razantní elektrická basa Marcuse Millera v příhodně nazvané skladbě „Power" („M2" | 2001 | Telarc | CD-83534) byla vskutku parádní, byť nutno říci, že mohutnější, šťavnatější a razantnější, než by odpovídalo jakémusi virtuálnímu pojmu „neutrality". Na relativně rozumně velký sloupek je basových tónů skutečně požehnaně, navíc už od poměrně tichých poslechových úrovní má spodek impuls i s elektronikou adekvátní cenové třídy. X2T se nevzdávají ani kontroly a bas zůstává slušně konkrétní a čitelný, byť zjevně dává přednost objemu. Rozhodně je ale cítit, že spodní oktávy jsou měkčí, hladké, vlastně až sametově hebké.
Hladkost, spíše snad hebkost a jemnost spolu s nadstandardním objemem zůstává přítomná i v oblasti středního pásma. Přes vší hutnost bylo docela jednoduché sledovat vokály v „Půbrdlová a Ulánbátár" od Jablkoně („Oslava" | 2006 | Indies Records | MAM290-2). Nejsou úplně expresivní a samozřejmé, jsou „zapuštěné" do hudebního celku. Zpěv nicméně zaznívá čistě a opět s nenápadnou, ale příjemnou srozumitelností. Pocitově dodávají PSB reprodukci snad až trochu stadionový, nadživotní rozměr, zvuk vás obtéká a zahlcuje, činí to ovšem příjemně a jemně a je v něm cítit blízkost reprodukční filozofie NAD.
Výšky se pak zdají být přeci jen o něco energicky umírněnější, kovový tweeter zato dokázal dodat činelům v „Limehouse Blues" Cannonball Adderleyho („Quintet in Chicago" | 1999 | Verve | 559 770-2) skutečně dobře trefený kovový nádech, stejně jako tu není ani stopa po měkkosti a sametovosti středů a basů. Úder do činelu je velmi dobře kontrolovaný, pevný a celkově přesný. I když neosloví patrně milovníky cinkání a dlouhých dozvuků (ne snad, že by X2T tón utínaly, ale množství zvuku prostě tenké tóny z nejvyšších pater tak nějak přehraje a musíte se soustředit, abyste je dále mohli sledovat).
Velký, bohatý přednes je podpořen i velmi dobrou dynamikou těchto reprosoustav – komplexní „Dies Irae" z Vivaldiho „Requiem" v podání LSO na testovacím disku Bowers&Wilkins zazněla živě a ani údery velkého bubnu neubraly reprosoustavám páru a snahu předat vše pěkně naplno. Vlastně celý orchestr zazněl pěkně od podlahy, nezkroceně a velké proporce jsou v podání X2T rozhodně působivé. Na reprosoustavy této cenové kategorie byl orchestr skutečně parádní, ne snad soustředěný na jemnosti mikrodynamiky, naopak ale přesvědčivý v makrodynamickém měřítku. PSB pak neuvadaly ani při vyšší hlasitosti a zdálo se, že unesou jakoukoliv hudbu při jakékoliv hlasitosti, byť k oblasti high-endu by potřebovaly ještě dotáhnout definici tónů a přidat trochu hloubky.
Jak už bylo napsáno, celkově informací v přednesu PSB X2T není málo, množství naprosto odpovídá dobrým reprosoustavám v cenové hladině 35 000,-. Ač X2T nejsou žádnými delikátními mikroskopy, spíše jsou nástroji k vytvoření koncertní, velké a hutné atmosféry, líbilo se nám, že zvládly rozumně udržet pořádek i v komorním jazzu – linky nástrojů v Hadenově „En la Orilla del Mundo" („Nocturne" | 2001 | Universal | 013 611-2) nesplývají a nepřekrývají se, ač se přednes soustředí na celek a ne jednotlivosti. Když budete chtít, můžete ve zvuku lovit i jednotlivá cinknutí, není to ale úplně přirozené a příjemné, X2T totiž svádí hlavně k úplnému uvolnění a ponoření do hudby – díky masivnímu objemu zvuku vlastně téměř doslova.
PSB X2T dobře zvládají i reprodukci prostoru hudební scény, potřebují k tomu ale rozhodně „dýchat". Jakmile je dáte příliš blízko k sobě a příliš blízko zadní zdi (v prvním případě řekněme pod dva, dva a půl metru, v druhém pod 60 – 70 cm), scéna tím utrpí. Jakmile jsou ale dost daleko a ve velkém prostoru, scéna se naopak propojí, je velké, rozhodně nadživotní, stejně jako jednotlivé nástroje v ní – alespoň třeba ve Stingově „Englishman in New York" ze „Symphonicities" (2010 | Deutsche Grammophon | 274 2537). Lokalizace je pak slušná, ač celkově jasně vyniká propojený zvuk jako celek. PSB X2T jednoduše nejsou monitory, ale snaží se přinést esenci živého zážitku...
To je vlastně jejich nejlepší zhodnocení – jdou trošku jinou cestou, balancují mezi maličko protichůdnými ideály high fidelity (přesnost, věrnost) a živé muziky (drajv, emoce a pohlcení). Na svou cenovou kategorii působí jejich zpracování místy ne úplně hezky, respektive materiály jsou rozumně kvalitní, ale pohledově ne úplně dobroušené. To ovšem můžeme říct i o partnerské elektronice NAD, takže to berme jako úsporu na rozumném místě. Rozhodně vás dostanou svým excelentním basem – není sice skálopevný a suchý, zato je ho opravdu hodně, má energii a zaplaví vás, získá si vás a vyplní každičký kousek poslechového prostoru, aniž by překročil hranici vulgární dominance či přebujelosti. Vůbec celková jemnost, měkkost a „milost" přednesu je prostě příjemná – možná by tu mohla být o něco dokonalejší definice tónů, možná by detaily mohly být podávány expresivněji a možná by to pak byla reprosoustava, kterých je všude kolem spousta a možná by pak zdaleka nebyla tak příjemná a zábavná, jako je nyní. PSB X2T jsou reprosoustavy pro ty, kteří chtějí pořádný objem, tah na branku a pocit, že nemusí vůbec nic řešit a mohou jen poslouchat, mohou se nechat pohltit zvukem. Jednoduchost, s jakou ho X2T dodává velmi štědrou a velmi muzikální porci, je rozhodně příjemná...
VHODNÁ MÍSTNOST
MALÁ [< 20m2] [ +/- ] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ ✓]
Kč 35 990,-
--- --- --- --- ---
KLADY
+ neskutečně mohutný zvuk
+ dynamika a schopnost ustát i velmi výrazné špičky
+ příjemně měkký, laskavý a naprosto neúnavný charakter
+ bohatý, již poměrně informativní zvuk
+ snadné na rozehrání i na hlasité hraní
ZÁPORY
- sice se úžasně klidně poslouchají, ale jejich přednes je docela sametový
- některé partie na vás nedýchnou úplně úchvatně kvalitními materiály
--- --- --- --- ---
PRODÁVÁ: Perfect Sound Group | www.perfectsoundgroup.cz
